ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSU
Výnosy jsou výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření (prodej výrobků, zboží, služeb)
Příklady časového nesouladu mezi VÝNOSY A PŘÍJMY:
- Výnos dříve než příjem
- Vystavená faktura odběrateli – výnos
- Přijatá úhrada od odběratele – příjem
- Příjem dříve než výnos
- Přijatá záloha od odběratele – příjem
- Vystavená faktura odběrateli – výnos
- Příjem a výnos současně
- Tržby v hotovosti na prodejně za prodané zboží
- Náklady představují peněžní vyjádření spotřeby (nákup služeb, statků, oběžného majetku)
Příklady časového nesouladu mezi NÁKLADY A VÝDAJI:
- Náklad dříve než výdaj
- Výplatní listina mezd zaměstnanců za květen – náklad
- Výplata květnových mezd v průběhu června – výdaj
- Výdaj dříve než náklad
- Poskytnutá záloha dodavateli za energii – výdaj
- Přijatá faktura za spotřebovanou energii – náklad
- Náklad a výdaj současně
- Hotově zaplaceno v autoservisu zaplaceno za opravu
- Náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období podle časové a věcné souvislosti.
- Používáme k tomu časové rozlišení, které představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí.
Pro časové rozlišení jsou v účetní jednotce známé 3 parametry:
- Účel (na co byl nebo bude vynaložen náklad, a z čeho vznikne výnos)
- Částka (jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí účetní jednotka časově rozlišit)
- Období (do kterých účetních období se musí příslušný náklad nebo výnos rozdělit)
Náklady a výnosy příštích období
- K nákladům příštích období patří například placené nájemné předem
Př. Nájemce poslal ze svého účtu pronajimateli částku 180 000 Kč na úhradu nájemného za 2. pololetí roku 2012 a celý rok 2013 (platba v červnu 2012).
Musíme zaúčtovat jak do roku 2012, tak do roku 2013, protože nájem se týká obou let. Částka měsíčního nájemného činní 10 000 Kč (180 000 / 18 měsíců). Do výsledku hospodaření za rok 2012 se tedy v obou účetních jednotkách promítne částka 60 000 Kč (10 000 Kč * 6) za rok 2013 pak 120 000 Kč (10 000 Kč * 12)
Účtování u nájemce:
Účtování u pronajimatele:
Výdaje a příjmy příštích období
- Patří zde například nájemné placené pozadu (ze strany pronajímatele se jedná o příjmy příštích období).
Př. Nájemce zaplatil pronajímateli nájem za prosinec roku 2012 v lednu 2013 (platba v hotovosti, částka 20 000 Kč).
Obě strany musí výsledkově zaúčtovat již do roku 2012, protože v tomto roce byla služba poskytnuta (z pohledu pronajímatele) a využívána (z pohledu nájemce). Vystaví se tedy vnitřní účetní doklad, podle něhož tuto skutečnost zaúčtují. V roce následujícím se pak účtuje podle pokladního dokladu.
Účtování u nájemce
Účtování u pronajímatele
Komplexní náklady příštích období
- Účet 382 – komplexní náklady v příštích období má obdobný charakter jako účet 381, použije se pak pouze v případě, kdy předmětem časového rozlišení je několik nákladových druhů.
- Příkladem mohou být náklady na přípravu a záběh nové výroby, na výzkum a vývoj.
- Aby se nemusel časově rozlišovat jeden náklad po druhém, přeúčtuje se souhrn všech těchto nákladů na účet 382 prostřednictvím účtu 555 – tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období. Na tento účet se pak postupně komplexní náklady rozpouštějí.
Př. na dlouhodobou propagaci účetní jednotka vynaložila 360 000 Kč, tato částka je součtem z několika účtů. Účinnost reklamy se předpokládá 2 roky (od 1. 7. 2012 do 30. 6. 2014)
Podíl nákladů na 1 měsíc činní 15 000 Kč (360 000 Kč / 24 měsíců). Na všech účtech ponecháme již zúčtované částky v původní výši a postupujeme takto:
- Přeúčtování celkové částky nákladů na účet 3820
- Časové rozlišení za rok 2012
- Časové rozlišení za rok 2013
- Časové rozlišení za rok 2014
- Pokud má účetní jednotka na konci účetního období pohledávky nebo závazky, jejíž přesná výše není známá, používáme dohadné účty.
- Účet 388 – dohadné účty aktivní – slouží pro zaznamenání pohledávek (např. během roku došlo k pojistné události, ale pojišťovna dosud neoznámila přesnou výši náhrady)
- Účet 389 – dohadné účty pasivní – slouží k zachycení závazků (např. dodavatel do konce roku nevyfakturoval dodávku majetku)
Rezervy
- Účetní jednotka si může vytvářet zdroje na krytí v budoucnu očekávaných výdajů – rezervy.
- Rezervy se požaduj ouza dlouhodobý cizí zdroj.
- Smysl tvorby rezerv je rozložit částku nákladů, které se v účetnictví objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů.
- U rezerv neznáme přesnou částku, odhadujeme ji, je znán pouze účel.
- Rezervy dělíme na zákonné a ostatní.
Zákonné rezervy
- jsou vymezeny v zákoně o rezervách
- nejvýznamnější jsou rezervy na opravy hmotného majetku
Ostatní rezervy
- tvorba a použití těchto rezerv je upravena vnitřním předpisem účetní jednotky
- může jít například o: rezervu na rizika a ztráty z podnikání, na splatnou daň z příjmu
Výpočet roční částky tvorby rezervy
Při výpočtu lze použít 2 postupy:
- Rozpočtované náklady na opravu se vydělí počtem let zbývajících do předpokládaného termínu zahájení opravy (do počtu let se započte rok zahájení tvorby rezervy a nezapočte rok, v němž se očekává zahájení opravy – 1 z roku se nepočítá). Při tomto způsobu se v každém roce zahrne do nákladů stejná částka.
- Roční částka tvorby rezervy se bude lišit podle objemu výkonu majetku (například stroj, nákladní automobil) – čím vyšší výkon, tím vyšší částka vytvořené rezervy.
Čerpání rezerv
- Rezervy se čerpají v okamžiku vzniku nákladů, na jejichž krytí byly vytvořeny.
- Je ale potřeba je zrušit i v situacích, kdy pominuly důvody pro jejich existenci.
- Příklad – Oprava byla dokončena, ale skutečné náklady byly nižší, než se předpokládalo.
- U zákonných rezerv se rezerva musí rozpustit i v případě, že oprava nebyla zahájena, ani do konce zdaňovacího období následujícího po roce, ve kterém se předpokládalo zahájení opravy.
Účtování rezerv
- Tvorba rezerv se zúčtuje jako přírůstek zdrojů na účtu 451 – rezervy zákonné na straně DAL a na účtu 552 – tvorba a zúčtování zákonných rezerv na straně MÁ DÁTI.
- U ostatních rezerv se tvorba účtuje 554/459.
- Čerpání rezerv se zaznamená na opačných stranách, to je 451/552 a 459/554
- Čerpání rezerv se zaznamená na opačných stranách, to je 451/552 a 459/554.
LEASING
- Je pronájem, kdy poskytovatel leasingu, dočasně ponechá danou věc k užívání jinému subjektu ( nájemci) a nájemce za tuto službu platí leasingové splátky
- Druhy leasingu:
- Operativní leasing – druh leasingu, kdy po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajímané věci pronajímateli ( dlouhodobý pronájem
- Finanční leasing – pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem
- Podle zákona o DPH se leasing člení
- Leasing s povinností odkupu předmětu – po skončení pronájmu má nájemce povinnost věc odkoupit – stává se novým vlastníkem
- Leasing s oprávněním k odkupu předmětu – po skončení pronájmu má nájemce možnost odkoupení věci
- Leasing bez povinnosti k odkupu předmětu – po skončení pronájmu nedochází ke změně vlastníků
Základní pojmy
- Leasingová smlouva – je smlouva o nájmu a obsahuje tyto náležitosti:
- Údaje o pronajímateli, nájemci a předmět leasingu
- Datum předání věci, vstupní cena předmětu
-Přílohou k leasingu je splátkový kalendář, který obsahuje
výši jednotlivých splátek a jejich počet
- Leasingová marže – vyjadřuje navýšení oproti vstupní ceně, vyjadřuje
výnos společnosti
- Hodnota leasingu – částka, kterou nájemce za dobu trvání leasingu zúčtuje
do nákladů
Daňová uznatelnost
- Pro daňovou uznatelnost je třeba splnit určité podmínky:
Předmětem je hmotný odepisovatelný majetek
Doba nájemného musí trvat nejméně tak dlouho, jako minimální doba odepisování
Účtování první zvýšené splátky
- První zvýšená splátka nájemného je nájemné placené předem – pomocí účtu 381 – náklady příštích období. Do nákladu příštích období se rozpouští poměrná část (518 – ostatní služby)
Evidence leasingového předmětu
- Evidenční karty, které obsahují veškeré výdaje pro kontrolu
Řádné ukončení leasingu
- Může dojít ke změně vlastníka – nájemce odkoupí majetek, při účtování postupujeme jako při nakoupení nové věci, což znamená, že pokud hodnota přesáhla 40 000,- bude se jednat o DHM