Časové rozlišení

V průběhu účetního období často dochází k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Pro správné zjištění hospodářského výsledku musíme do příslušného účetního období zahrnout pouze náklady a výnosy, které s ním časově a věcně souvisí, proto náklady a výnosy časově rozlišujeme.

Časové rozlišení dělíme:

• ČR v užším pojetí:
  • používáme tyto účty → 381, 382, 383, 384, 385, na těchto účtech evidujeme účetní případy, u nichž jsou známy 3 faktory (musí platit současně):
    • účel vynaložení částky
    • přesná částka
    • Období, k němuž se částka vztahuje
  • ČR v širším pojetí:
    • 388, 389, 451, 459
    • tyto účty použijeme, pokud není známa některá z podmínek pro ČR v užším pojetí

Časové rozlišení není nutno používat v těchto případech:

• pokud se jedná o nevýznamné částky, např. nákup kalendářů, diářů, předplatné novin, časopisů nebo nákup časových jízdenek na MHD
• pokud se jedná o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy, např. placené (přijaté) pojistné

Časové rozlišení v širším pojetí

Dohadné účty

Dohadné položky představují pohledávky a závazky, které věcně patří do běžného období, ale není přesně známá jejich velikost.

388 – Dohadné účty pasivní → představuje pohledávku, u níž neznáme přesnou výši, např. pohledávka za pojišťovnu v důsledku pojistné události, výnosné úroky, které nám nebyly v běžném období vyúčtovány

389 – Dohadné účty pasivní → představují závazek v běžném období a my neznáme přesnou výši, např. nevyfakturované dodávky (za materiál, zboží, elektrickou energii, plyn), nevyúčtované nákladové úroky (úrok z úvěru)

Rezervy

= cizí zdroj krytí, vyjadřují dluhy účetní jednotky vůči budoucím účetním obdobím (např. rezervy na opravy DM)

• při tvorbě rezervy je znám účel, ale neznáme přesnou částku a období, kdy budeme rezervu čerpat
• rezervy účtujeme při tvorbě do nákladů a to na účty 552, 554, 574, 584
• výdaje na opravy majetku, na které byla rezerva tvořena účtujeme do nákladů na příslušný účet → např. 511
• Čerpání neboli rozpouštění rezervy účtujeme jako snížení nákladů, aby nedocházelo ke zkreslení hospodářského výsledku
• rezervy členíme na:
  • zákonné
  • ostatní

Zákonné rezervy

• vychází ze zákona o rezervách, jedná se o daňové N
• vytvářejí účetní jednotky na rizika, ztráta a předpokládané výdaje
• tvoření rezervy: 552/451
• rozpouštění rezervy: 451/552
• nejčastější tvorby zákonné rezervy je na opravy hmotného majetku
• tvořit zákonnou rezervu na opravy hmotného majetku se může v těchto případech:
  • pokud je účetní jednotka vlastníkem tohoto majetku
  • tuto rezervu nelze tvořit na technické zhodnocení nebo na údržbu majetku
  • zákonnou rezervu můžeme tvořit pouze na HM, u něhož je doba odpisování 5 a více let (odpisová skupina 2 a dál)
  • rezerva nesmí být tvořena pouze na jedno zdaňovací období

Ostatní rezervy

• jejich tvorba je upravena ve vnitropodnikových směrnicích
• např. na opravy HM zařazené do 1. odpisové skupiny, na záruční opravy, na daň z příjmů apod.)
• tvorba: 554/459
• rozpouštění: 459/554