Druhy právních norem

Druhy norem

 

Lidské spolužití se řídí třemi druhy norem:

 

1. MORÁLNÍ (SPOLEČENSKÉ) – upravují společenské vztahy, nejsou v psané normě, ale každý slušný člověk je dodržuje.
2. PRÁVNÍ – všeobecně závazná pravidla chování, jejich dodržování stát vynucuje prostřednictvím státní moci.

Právní normy vydávají příslušné státní orgány předepsaným způsobem = legislativa.

 

Postih za porušení právní normy je sankce. Soubor právních norem je právní předpis, např. zákon.

Právní normy upravují právní vztahy

 

3. NÁBOŽENSKÉ – nejpřísnější normy

 

DRUHY PRÁVNÍCH NOREM

 

=normy, které předepisují chování účastníků právních vztahů. Podle způsobu jak vymezit toto chování se dělí na:

1. ZAVAZUJÍCÍ- a) PŘIKAZUJÍCÍ – ukládají povinnost k aktivnímu jednání

(př. zaplatit daň)

– b) ZAKAZUJÍCÍ – zakazují určitou činnost

(př. zákaz spojování podniků)

2. OPRAVŇUJÍCÍ – umožňují volbu některého způsobu chování

(př. pokuta smluvní může být součástí pokuty, ale nemusí!)

 

Dělení podle závaznosti:

1. DONUCUJÍCÍ = normy, které nepřipouští odchylku

(př. povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance při nástupu do zaměstnání s bezpečnostními předpisy)

 

2. DISPOZITIVNÍ = podpůrné, jsou relativně nezávazné (př. v občanském právu účastníci občansko právních vztahů můžou, ale nemusí použít doporučené smlouvy. Můžou použít nebo vytvořit smlouvu svoji.)

 

PUBLIKACE A FORMA PRÁVNÍCH NOREM

Nejdůležitější právní normy jsou: ÚSTAVA

 ÚSTAVNÍ ZÁKONY

                                                ZÁKONNÁ OPATŘENÍ

                                                VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

DŮLEŽITÉ VYHLÁŠKY

Tyto právní normy se zveřejňují ve sbírce zákonů ČR

 

K publikaci ostatních prováděcích předpisů slouží věstníky jednotlivých ministerstev

(př. věstník ministerstva financí o hracích automatech)

Předpisy jsou v publikované sbírce číslovány chronologicky za sebou v daném ročníku. Každý předpis má číslo, název a datum vydání.

ZÁSADY PŘEDPISŮ: v názvu je nejdříve uveden orgán, který předpis vydává při citaci se uvádí název předpisu a jeho číslo lomeno rok vydání. (př. vyhláška ministerstva financí o hracích automatech č. 223/1996 Sb. Obsah předpisů je členěn do odstavců, které jsou označeny číslovanými paragrafy.

Závěrem předpisů bývá ztv. Zrušovací ustanovení = derogační klauzule

Poslední věta předpisů obsahuje ustanovení o účinnosti (např. Předpis nabývá na účasti dne 1.11. 2006

 

PLATNOST A ÚČINNOST PRÁVNÍCH NOREM

 

Platnost předpisů znamená, že předpis byl vytvořen zákonem předepsaným způsobem, příslušným státním orgánem, prošel legislativním procesem a stal se součástí právního řádu.

Předpis je platný ode dne vydání nebo publikování a datum je uvedeno v záhlaví.

 

Účinnost právního předpisu je povinnost se předpisem řídit, dodržovat jej.

Účinnost je uvedena na konci předpisu jako poslední věta.

Předpis nabývá účinnosti dnem vydání.

 

Mezi platností a účinností je časové období, které je určeno ke studijní a organiz. přípravě používání předpisu. Toto období se nazývá VACATIO LEGIS

(př. u zákona o účetnictví toto období trvalo 1 rok)

 

PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM

 

Rozlišujeme: 1. OSOBNÍ – pro určené osoby, na které se vztahují

(př. daň domovní)

2. ÚZEMNÍ – je vymezen prostor, ve kterém se přepis uplatňuje.

(př. zákaz trhání květin – chráněné území)

3. 3. ČASOVÁ – je uvedena doba od kdy do kdy platí právní norma

(př. rybářský průkaz, řidičský průkaz)

4. VĚCNÁ – je vymezena záležitost, které se předpis dotýká.