Sociální psychologie
- teoretická disciplína
jedinec v rámci sociálních vztahů
- vznik na počátku 20. století
vliv jedince na sociální prostředí + jak prostředí působí na jedince
Základní pojmy:
Interakce= vzájemné působení, ovlivňování
Komunikace= vzájemná výměna informací… verbální X neverbální
Sociální skupina
Interpersonální vztahy= vztahy mezi lidmi, jedinci
A/ horizontální= všichni jsou si rovni ( podíl na stejné práci)
B/ vertikální= hierarchizace
Způsob prosazování se:
- Agresivní– využití síly ( temperament, nadřazené postavení, psychickou+ fyzickou silou)
- prosazení se na úkor ostatních, druhých neadekvátními prostředky
- Pasivní– chce vyhovět, okolí je silnější, nedokáže se bránit
- Manipulativní– (= citové vydírání) nejčastěji
- Asertivní– prosazení se ne na úkor ostatních
3 skupiny lidí– a) Nejbližší sociální okolí– emocionální vazba, empatické vztahy, záleží mi na nich
- b) Širší sociální prostředí– lidé, se kterými musím vstoupit do interakce pro uspokojení potřeb, nezáleží mi nich, ale musím s nimi spolupracovat, potřebuji je
- c) Interakce není nutná– nezajímají mě, je mi to jedno
„ Psychologem sám sobě“– KRATOCHVÍL, POSPÍŠIL
sociální chování ( dovednosti)– a) instrumentální= nástroj k dosažení něčeho- asertivita
- b) ifiliativní= nejbližší lidé, v osobním životě
Sociální komunikace
Proces komunikace– komunikátor= sděluje informace
- komunikant= přejímá informace
- komuniké= obsah sdělení
- potřeba něco sdělit, vyjádřit se= sdělovací intence= záměr
- zakódování
- motorické utváření
- senzomotorické přijímání
- dekódování
- přijetí informace= proces komunikace pomocí psychologie- během komunikace dochází k úbytku obsahu informace v komunikačním kanálu
Formy mezilidské komunikace:
1/ přímá reakce
2/ gesta
3/ jednání
4/ obrazová komunikace
5/ symbolická komunikace+ různé druhy řeči ( př. znaková)
Složky komunikace:
- obsah komunikace
- kontext situace
- paraligvistika= emotivní aspekty, akcenty
Neverbální komunikace
1/ mimika ( ústa, oči)
2/ gestika ( pohyby rukou)
3/ proxemika ( existence „bublin“= vzdálenost při komunikaci)
4/ posturologie= držení těla, celková poloha těla, držení rukou, nohou
5/ teritorialita= kam se lidé usadí
6/ paralingvistika= intenzita, melodie hlasu, doprovodné zvuky, frázování
Verbální komunikace
Řeč= nástroj komunikace
Jazyk= systém lexikálních, syntaktických a gramatických pravidel ( langue, paróle)
Řeč– komunikace
– vyjádření výsledku myšlení= pojem
– expresivní= vyjádření pocitů, dojmů, nálad
Formy: 1) dialog
2) monolog
3) konzultace= 1. ví více než 2. ( ptát se a vysvětlovat)
4) konverzace= dialog na volnější téma
5) debata= řízená diskuse
6) diskuse= rozhovory, názory
7) konference= více lidí, přesná pravidla, odborné téma, konferující—posluchači- přesné pořadí témat
fylogenetický vývoj= osvojení slovní zásoby, řeči
ontogenetický vývoj= vývoj řeči lidstva, obecně
Složky sociální interakce
- sociální percepce– a) vnímání situace
- b) všímání si celého kontextu
Chyby:
- Haló-efekt= na první pohled zjevná jediná viditelná vlastnost® domnívám se jaký člověk je
- Logická chyba= spojení vnějších vlastností s vnitřními, nesouvisejí spolu
( př. silný® líný) na základě zkušeností
- Efekt sociálního postavení= předpoklady ( inteligence dětí inteligentních rodičů VŠ)
- První dojem—většinou neklame ( maska, naučené jednání)
- Projekce= domnívám se, že se bude dotyčný chovat jako já
- Efekt mírnosti= chová se mile, usmívá se® sympatičtější
- Předsudky= stereotyp® xenofobie= strach ze všeho neznámého
- aktivní naslouchání= aktivně vnímat® cíl empatie
Zásady:
A/ vyjasňování– jsou informace stejné, odpovídají?
- pochopila jsem souvislosti správně?
- rozumím tomu, co bylo řečeno?
- získávání dalších informací
- zjistit něco nového
„ To se stalo, když…“
B/ parafrázování– přetlumočit, shrnout, převyprávět
- vyjádřit hlavní myšlenku jinak
- zájem, rozumět
- ověřit význam a smysl
„ Rozumím tomu dobře, že…“
C/ povzbuzení= stimulace– projevit® pokračuj
„ To je zajímavé, pokračuj…“
D/ vyjádření pocitů partnera® empatie
- dát najevo, že poslouchám
„ Zdá se, že…“
KÝVÁNÍ, OČNÍ KONTAKT, NEVERBÁLNÍ SLEDOVÁNÍ
SOCIÁLNÍ KONFLIKT
- Interpersonální
- Konflikt rolí
- Ztotožnění se s osobností
- Konflikt jedince se skupinou
- INTERPERSONÁLNÍ KONFLIKT-
- je důležitý pro lidi ® KOMPROMIS
Fáze: A) pojmenování, rozpoznání problému ® aktivní naslouchání
- B) dvojí řešení a/ brainstorming= zapisování nápadů bez jakéhokoli hodnocení
b/ konstruktivní hádka
Sociální útvar
– problematika sociální psychologie (= jedinec v rámci společnosti+ jeho vztahy)
Sociologie= makrostruktura (= stavba), systém (= soustava)… vystižení vztahů mezi elementy
- obecná ( nejde do detailů).. reklama, marketing, politika
Sociální skupiny— malé ( ® soc. psychologie)
— velké
Malé sociální skupiny
= seskupení lidí se stejným cílem, zájmem, činností
Znaky: popsal Mc DOUGHALL
počet—2 (3) ..diáda – 20….. výjimkou je školní třída
1/ možnost interakce
2/ komunikace
3/ vytváření vztahů ( vertikální, horizontální)
4/ existence norem ( pravidel) chování….fungování= dodržování pravidel
5/ systém odměn a sankcí (= za nedodržení tresty)
6/ skupinová tvorba autostereotypu= obraz sebe sama
heterostereotypu= obraz jiné skupiny
pojetí vlastní identity
Dělení: A) primární– sympatie, emoce, city, vztahy, výchova
- citová zainteresovanost, soudržnost, ztotožnění se s ní, základní funkce, relativně dlouhé trvání
rodina, sousedské vztahy dětí® COOLEY použil jako 1. pojem primární sociální skupina
- B) sekundární– neplatí…
- c) formální– daná pravidla, ustanovena zvenčí
- d) neformální– kamarádské, přátelské–® postupně přechází na formální…pravidla zvenčí
Postoj jedince ke skupině:
- A) referenční= vztažná- člověk se chce stát členem, skupina motivuje jeho chování, po odchodu nepřátelské chování….MERTON