Předmět psychologie, úkoly, odvětví. Význam studia pro ZA
Psychologie jako věda
- Psychologie je věda o člověku, zkoumá chování člověka, jeho duševní činnost
- Zkoumá psychiku a její působení na život člověka, na jeho činnosti a celkový vývoj. Zkoumá projevy psychiky v průběhu celého života člověka
- Samostatný vědní obor od druhé poloviny 19. Stol. – Wilhelm Wundt 1879
- Projevuje se ve všech činnostech, které člověk vykonává, v jeho chování, v reakcích na různé situace
- Psychika člověka se v průběhu života mění a formuje
Projevy a funkce psychiky:
- Informačně orientační- poskytuje informace o tom co se děje v okolním prostředí, uvnitř těla, pomáhá mu porozumět okolním situacím (např. teplota okolí, hluk, nemoc člověka, únava..)
- Regulační- umožnuje člověku řídit své pohyby a účelně se rozhodovat při daných situacích (např. řízení auta, změna trasy při objevení překážky, vhodné oblečení dle počasí…)
- Adaptační- dává člověku možnost přizpůsobit se určitým situacím
PSK v praxi ZA
- Pomáhá lékařům a zdrav. pracovníkům aby lépe porozuměli K/P
- Informuje zdravotníky jak jednat s nemocným K/P
- Jak přistupovat k K/P s těžkou nemocí
- Pomáhá také ZA porozumět sama sobě
Obecně lze říci, že PSK napomáhá porozumět sama sobě, ostatním, při působení na lidi, naučit se lépe učit a odpočívat, uspořádat věci a podmínky kolem nás
Odvětví PSK
- Obecná PSK: zabývá se základními teoretickými otázkami lidské psychiky, zkoumá a vysvětluje vznik a vývoj psychiky a lidského vědomí¨
- Ontogenická- vývojová PSK: zkoumá psychický vývoj člověka od narození do smrti
- Sociální PSK: vlivu skupin a sociálního prostředí na jednotlivce, sleduje spolupráci a komunikaci lidí ve skupinách, socializace člověka
- Zdravotnická PSK: psychickými změnami jedince v nemoci, adaptací a reakcí člověka na nemoc, změnami chování v nemoci, dále také osobností zdravotnického pracovníka
- Patopsychologie: abnormality v duševním životě člověka, diagnostiku a léčení duševních poruch, na poruchy chování
- Padagogická PSK: problematikou výchovně vzdělávacího procesu, vytváření příznivého vzdělávacího prostředí
- Průmyslová PSK: vztahy na pracovišti, zvyšováním motivace k práci, vlivem pracovních podmínek na psychiku
1.B Prenatální období, Vliv těhotenství na vývoj plodu
Trvá 40 týdnů od početí do porodu +- 2 týdny.
Období vývoje dítěte má 3 fáze :
- Oplodnění a vytvoření zárodku – trvá první 3 týdny těhotenství .
- Embryonální období – od 4. do 12 .týdne těhotenství .
- Fetální období – od 12. týdne do porodu dítěte .
Chování plodu se podle Langmeiera řídí těmito těmito zákonitostmi:
- Plod je velmi brzy připravován pro činnosti, které budou nutné pro jeho přežití a interakci se zevním světem , na konci 2. měsíce měří embryo 25 mm a tvoří se základ všech svalových skupin. V 9 týdnech lze rozpoznat bioelektrickou aktivitu mozku na EEG. V 6 měsících reaguje plod na akustické podněty.
2.Plod je aktivní, dokáže se přizpůsobit poloze matky a najít si polohu, která mu nejvíc vyhovuje. Plod dokáže matku přinutit ke změně polohy svými pohyby. Podobně je tomu také během porodu, ten do jisté míry iniciuje sám plod a určuje také jeho délku.
3.Již v prenatálním období získává plod schopnost sociální interakce. Plod se brzy dostává do aktivního kontaktu s matkou. Změny emocí matky plod velmi citlivě vnímá změnami tepové frekvence a zvýšenou pohybovou aktivitou.
Vývoj psychiky dítěte
Z uvedených poznatků vyplývá :
- Dobrý psychický stav matky je pro základ psychiky dítěte velmi důležitý (klidná matka = klidné dítě).
- Tak jako se dítě in utero ( v děloze ) připravuje na svět po narození, tak se také svět (rodiče) připravuje na dítě.
- Výchova k plánovanému rodičovství je nutná již od dětství !
Období těhotenství ženy se dělí na tři období podle trimestrů :
- Období adaptace – do 3. měsíce – organismus si zvyká na novou situaci, časté jsou ranní
nevolnosti a změny nálad.
- Období tolerance – od 3. do 6. měsíce – žena se cítí dobře, vymizely ranní nevolnosti, zvykla si na těhotenství .Pokud těhotenství plánovala, na dítě se těší.
- Období dekompenzace – od 6. do 9. měsíce- velký váhový přírůstek, zvýšená únava,
neobratnost, někdy otoky dolních končetin. Některá žena si připadá neatraktivní a izoluje se od okolí , trpí poruchami sebepřijetí své změněné postavy.
Postoje k nenarozenému dítěti
- Dítě chtěné, plánované
- Dítě chtěné, ale neplánované
- Dítě nechtěné, plánované
- Dítě nechtěné a neplánované
Ideál ní situace pro narození dítěte z hlediska bio-psycho-sociálního :
- Vhodný partner- otec dítěte , dítě se rodí do plné funkční rodiny.Rodiče se mají rádi, dítě si
plánovali a na dítě se těší.
- Optimální věk obou rodičů je do 30 let .Dnes se rodičovství mnohdy zbytečně odkládá. Starší
žena má v těhotenství více komplikací než žena mladá, hrozí jí zvýšené riziko genetických
komplikací , předčasných porodů apod.
- Oba rodiče mají dokončené vzdělání, mají zaměstnání, jsou samostatní po ekonomické stránce.
- Rodiče dítěte mají zajištění společné bydlení (vlastní, v podnájmu, u rodičů).
- Dítě se rodí jako chtěné a plánované, rodiče se společně připravují na narození dítěte. Pokud si
to oba nastávající rodiče přejí, je v dnešních porodnicích možné, aby otec dítěte byl přítomen u
porodu.
¨
Vývoj předčasně narozených dětí
Jsou ošetřovány na speciálních neonatologických odděleních nemocnic.
- Děti jsou nejčastěji umístěny v inkubátorech, ty simulují prostředí dělohy, dítě má zajištěné teplo, vlhkost a kyslík. Je intenzivně zdravotníky sledováno, je mu věnována vysoce odborná péče.
- Rodiče jsou povzbuzováni, aby se i nedonošených dětí dotýkali, hladili je a mluvili na ně. Rodičům jsou dovoleny každodenní návštěvy dítěte.
- Předčasně se rodí často děti pocházející z vícečetných těhotenství, která jsou často v důsledku umělého oplodnění. Také starším matkám se rodí často děti předčasně ( zdravotní komplikace).
- Předčasné narození dítěte je velmi složitou situací pro samotné dítě i pro jeho rodiče. Ti často pociťují strach, obavy a smutek z odloučení od dítěte .Často se rodiče za vzniklou situaci obviňují a pociťují ji jako vlastní zklamání a méněcennost. Také budoucnost předčasně narozených dětí nemusí být vždy bez následků ( poruchy motoriky, častá nemocnost, neprospívání)