Zákonná úprava pracovních podmínek

Pracovní doba

= doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele

• její délka nesmí překročit v 1 pracovní poměru 40 hodin týdně (u zaměstnanců mladších 18 let délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin)
• zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis
• při sjednání kratší pracovní doby přísluší zaměstnanci mzda odpovídající této kratší pracovní době (= mzda se krátí)
• práce přesčas = práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu
  • nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce

 

Přestávka v práci

• nejméně 30 minut, nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce (mladiství nejdéle po 4,5 hodinách)
• neposkytují se na začátku a na konci pracovní doby
• nezapočítávají

 

Doba odpočinku

= doba, která není pracovní dobou

1. nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami

• alespoň 11 hodin mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny

1. nepřetržitý odpočinek v týdnu

• alespoň 1krát týdně 35 hodin (mladiství nejméně 18 hodin)

 

Dovolená

1. dovolená za kalendářní rok (nebo za její povinnou část)

• jestliže zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce
• v podnikatelské sféře nejméně 4 týdny (lze prodlužovat)
• v nepodnikatelské sféře 5 týdnů (nelze prodlužovat)

1. dovolená za odpracované dny

• zaměstnanec, který nekonal práci alespoň 60 dní v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele, má nárok za každých 21 odpracovaných dní na 1/12 roční dovolené (desetinná místa se zaokrouhlují na půlden)

1. dodatková dovolená

• 1 týden
• jen pro zaměstnance, kteří konají práce pod zemí, práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé

 

• dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
• za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, nebo platu ve výši průměrného výdělku

 

Odměňování za práci

• odměna za vykonanou práci = mzda, plat nebo odměna z dohody
• ochrana mzdy:
  • mzda je splatná po vykonání práce v předem stanovených výplatních termínech (nejpozději následující měsíc) v pracovní době a na pracovišti
  • mzda se vyplácí do vlastních rukou – jiné osobě než zaměstnanci je možné mzdu vyplatit jen na základě písemné plné moci
  • bez písemného zmocnění může být mzda vyplacena jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud je to uvedeno v zákoně
  • ze mzdy je možno srazit jen částky uvedené v ZP, jiné částky jen po dohodě se zaměstnancem
  • mzda se vyplácí zaměstnanci v penězích
  • část mzdy (s výjimkou mzdy minimální) může být se souhlasem zaměstnance poskytnuta materiální forma
  • mzda nesmí být nižší než minimální mzda

 

Náhrada mzdy při překážkách v práci

Překážky v práci = situace, kdy zaměstnavatel musí omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci

 

• pracovní neschopnost
• mateřská dovolená
• rodičovská dovolená

 

překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy:

1. překážky na straně zaměstnance
2. překážky v práci z důvodu obecného zájmu
3. překážky v práci z důvodu školení nebo studia
4. důležité osobní překážky (narození dítěte, svatba, přestěhování, …)
5. překážky na straně zaměstnavatele
6. prostoje
   • náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (pokud nebyl převeden na jinou práci)
7. přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
   • náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku (pokud nebyl převeden na jinou práci)
8. jiné překážky
   • náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
   • po dohodě s odbory, nebo po rozhodnutí úřadu práce může zaměstnavatel snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku

 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

• povinnosti zaměstnavatele:
  • zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení
  • poskytovat zaměstnancům bezplatné osobní ochranné pracovní prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
  • seznamovat zaměstnance s bezpečnostními předpisy, ověřovat znalosti těchto předpisů a kontrolovat jejich dodržování
  • nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce
  • nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti
  • zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání
• práva a povinnosti zaměstnance:
  • zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž je přesvědčen, že ohrožuje jeho život nebo zdraví
  • dodržovat bezpečnostní předpisy
  • účastnit se školení o bezpečnosti práce
  • používat ochranné pracovní pomůcky
  • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovišti, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště

 

Péče o zaměstnance

• zaměstnavatel je povinen:
  • vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce
  • umožnit zaměstnancům stravování
  • zajistit bezpečnou úschovu oděvů a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání
  • pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců

 

Pracovní podmínky žen

Zvláštní pracovní podmínky že jsou vyvolány:

• faktorem biologickým
• faktorem společenským (kromě zaměstnání ženy pečují o domácnost, vychovávají děti)

 

• zvláštní pracovní podmínky žen se projevují v zákazech některých prací – práce pod zemí při těžbě nerostů
• zvláštní podmínky, těhotných žen a matek se projevují v:

1. zákazu pracovních cest (těhotné zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o dítě do 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu jen se svým souhlasem)
2. zákazu práce přesčas (těhotné zaměstnankyně nesmí zaměstnavatel zaměstnávat prací přesčas, zaměstnancům pečující o dítě do 1 roku nesmí práci přesčas nařídit – lze se na ni dohodnout)
3. převedení na jinou práci (koná-li těhotná zaměstnankyně, žena, která kojí, nebo matka do konce 9. měsíce po porodu práci, kterou ohrožuje podle lékařského posudku, její těhotenství nebo mateřské poslání, musí ji zaměstnavatel převést na jinou práci)
4. úpravě pracovní doby (jestliže požádá těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti)
5. mateřské dovolené (lze poskytnout i otci dítěte, do věku 3 let dítěte)
6. přestávkách ke kojení

 

Pracovní podmínky mladistvých

• zvláštní pracovní podmínky mladistvých se projevují:

1. v zákazech některých prací – práce pod zemí při těžbě nerostů, při ražení tunelů, práce nepřiměřené, nebezpečné, škodlivé jejich zdraví
2. v zákazu práce přesčas a práce v noci
3. v zákazu uzavírat dohody v odpovědnosti
4. ve zvýšené preventivní lékařské péči

 

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Rozlišuje se:

1. obecná odpovědnost
2. zvláštní druhy odpovědnosti

• rozdíly jsou v:
  • dokazování viny
  • rozsahu náhrady škody

 

1. obecná odpovědnost

• zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (poškodí stroj, způsobí dopravní nehodu)
• zavinění zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavatel
• rozsah náhrady škody:
  • jestliže zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, hradí veškerou skutečnou škodu, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku
  • jestliže škoda byla způsobena z nedbalosti, hradí ji zaměstnanec jen do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku

1. zvláštní druhy odpovědnosti

1. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách

• „hmotná odpovědnost“
• předpoklad: byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování = dohoda o odpovědnosti
• za takové hodnoty se považují: peníze, ceniny, zboží, palivo
• zaměstnanec se zprostí této odpovědnosti, jestliže prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění
• zaměstnavatel není povinen prokazovat vinu, jen schodek
• zaměstnanec může od této dohody odstoupit:
  • vykonává-li jinou práci
  • je-li převáděn na jiné pracoviště
  • jestliže písemně upozornil zaměstnavatele na závady, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, a zaměstnavatel je do 15 kalendářních dnů neodstranil

1. odpovědnost za ztrátu svěřených věcí

• např. za pracovní prostředky – měřící přístroj
• zaměstnavatel mu je svěřil na písemné potvrzení
• zaměstnanec se zprostí této odpovědnosti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění
• rozsah náhrady škody: v plné výši
• zaměstnavatel není povinen prokazovat vinu

1. odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody

• zaměstnanec neupozornil na škodu hrozící zaměstnavateli ani proti ní nezakročil
• rozsah náhrady škody nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku

 

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

1. obecná odpovědnost

• zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům
• zaměstnavatel je povinen nahradit skutečnou škodu

1. zvláštní druhy odpovědnosti
2. odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
   • zaměstnavatel se zprostí této odpovědnosti, jestliže prokáže, že příčinou bylo:
     • zaměstnancovo zaviněné porušení předpisů BOZP
     • zaměstnancova opilost nebo zneužití jiných návykových látek
   • složky náhrady za pracovní úraz nebo nemoc z povolání:
3. ztráta na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti zaměstnavatel hradí rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou)
4. bolestné a ztížení společenského uplatnění
5. náklady spojené s léčením (zaplacené léky, regulační poplatky)
6. věcná škoda (zničený oděv)
7. odpovědnost na odložených věcech
   • zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce (kabát, hodinky, mobilní telefon, …) a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném (uzamykatelná skřínka) nebo obvyklém (věšák)
   • zaměstnavatel je povinen uhradit skutečnou škodu
   • za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč
8. odpovědnost při odvrácení škody
   • zaměstnanec utrpěl škodu, když odvracel nebezpečí, které hrozilo zaměstnavateli
   • zaměstnavatel je povinen uhradit skutečnou škodu