Ústavní právo
2.1 Ústavní právo a ústava obecně
Ústavní právo
- Soubor právních norem upravujících nejdůležitější právní vztahy ve státě:
- Uspořádání státu
- Rozdělení a výkon státní moci
- Základní práva a svobody občanů
Ústava
- Ústavní zákon a nejvyšší právní řád státu
- Může být měněna a doplňována pouze ústavní zákony
- Ostatní zákony a další předpisy s menší právní silou nesmějí být v rozporu s ústavou a s ústavními zákony
- Typy státu
- Jednoduchý
– neboli unitární př. republika, knížectví, monarchie, království - Složený stát = federace
- Federace
– pevný svazek států s jednotnou zahraniční politikou, armádou, měnou, daňovou soustavou, silniční a železniční dopravou
– jediný subjekt mezinárodního práva
– nutné přesně vymezit pravomoci a působnosti (kompetence) úředních federálních orgánů a orgánů členských států federace - Konfederace
– volné spojení států, ve kterém každý sdružený stát zůstává samostatným subjektem mezinárodního práva a úředním orgánům konfederace
– přechodným sdružením státu, kdy se buď federace rozpadá na samostatné státy, nebo naopak unitární státy se sdružují nejdříve v konfederaci s cílem dosáhnout později vytvoření federace - Tímto vývojem prošlo USA a Švýcarsko, které je federací
- Nejvyšší orgány státní moci a správy
– v ústavách se uzákoňuje vytváření těchto orgánů (volbami – Parlament ČR a jmenováním – Vláda ČR) jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy - Rozdělení státní moci
– moc zákonodárná, výkonná, soudní - Základní práva a svobody občanů
- Všeobecné deklarace lidských práv
- Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech
- Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
2.2 Prameny ústavního práva
Prameny ústavního práva ČR
- Ústava ČR – účinnost 1. 1. 1993
- Listina základních práv a svobod – součástí ústavního pořádku ČR
- Ústavní zákony přijaté podle ústavy
- Nad ústavou stojí právo EU a mezinárodní právo
2.3 Ústava České republiky
Ústava ČR
- Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., účinnost 1. 1. 1993
- Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod = hlavní prameny ústavního práva
- Ústava ČR – obsah
- Preambule – úvodní prohlášení – 113 článků, 8 částí – hlav
- Základní ustanovení
- Moc zákonodárná
- Moc výkonná
- Moc soudní
- Nejvyšší kontrolní úřad (pouze 1 článek – č. 97)
- Česká národní banka (pouze 1 článek – č. 98)
- Územní samospráva přechodná a závěrečná ustanovená
- Tradice dávné státnosti koruny české (kníže Václav)
- Občanskou společnost prosazoval Václav Havel
Preambule
- Úvodní část dokumentu obsahující jeho zásady a cíle
- Úvodní prohlášení
- Vyjadřuje věrnost občanů tradicím dávné státnosti zemí koruny české (sv. Václav, tradice svatováclavské) a dále státnost československé (vznik ČSR 28. 10. 1918)
- Odhodlání občanů, budovat, chránit a rozvíjet ČR na základě svobodného a demokratického státu, který je založen na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti
- Společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství
- Řídit se všemi principy právního státu
- Základní ustanovení
- Ústava ČR zde charakterizuje ČR jako svrchovaný, jednotný, demokratický právní stát, ve kterém lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárnou, výkonné a soudní
- Politický systém:
- Založení na svobodném vzniku a volné soutěži politických stran, které respektuje demokratické principy a odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů
- ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDÚ-ČSL, Úsvit = strany parlamentní
- Moc zákonodárná
- Složení Poslanecké sněmovny:
- Poslanecká sněmovna
– 200 poslanců
– doba 4 roky
– voleni od 21 - Senát
– 81 senátorů
– doba 6 let
– každé 2 roky se volí 1/3senátorů
– voleni od 40 let - Aktivní volební právo
– státní občan ČR, který dosáhl 18 let - Pasivní volební právo
– právo být volen do Poslanecké sněmovny, každý státní občan ČR, který dosáhl 21 let
– u senátorů vyžaduje dosažení hranice 40 let
– voleni i do obecní rady
- Kandidát do obecního, městského a krajského úřadu musí mít nejméně 18 let
- Poslanecká sněmovna projednává návrhy zákonů ve trojím čtení
- Senát
– zákon schválí nebo zamítne nebo ho vrátí zpět do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy nebo sněmovně doporučí, zákonem se vůbec nezabývá - Schůze Parlamentu ČR
– veřejné, ale je třeba písemně požádat kancelář příslušné komory o vstup na jednání - Usnesení Parlamentu
– když schvaluje návrh ústavního zákona
– musí být v práci všech 200 poslanců
– 120 poslanců nejméně musí schválit návrh ústavního zákon - Schvalování mezinárodní smlouvy – ratifikace
- Interpeletace = písemný dotaz poslance členům vlády se žádostí o vysvětlení věci
- V senátu Ústavní zákon schvaluje nejméně 3/5 přítomných senátorů
- Moc výkonná
- Prezident republiky je hlavou státu
- Ústava v článcích č. 62 a č. 63 uvádí celkem 21 pravomocí, podle kterých prezident republiky mimo jiné:
- Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády
- Svolává zasedání Poslanecké sněmovny
- Zastupuje stát na venek
- Sjednává mezinárodní smlouvy
- Může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem
- Má právo vyhlašovat amnestii (hromadné prominutí nebo zmírnění trestů)
- Propůjčuje státní vyznamenání
- Jmenuje soudce, generály a některé další významné funkcionáře ČR
- Prezident – přímá volba
– (poprvé prezident Zeman)
– věk 40 let
– funkční období 5 let
– nejdéle 2x po sobě - Pravomoci prezidenta
– amnestie = hromadné prominutí trestů - Vláda
– kolektivní orgán státní moci a správy, který při výkonné moci řídí a kontroluje státní administrativní aparát
– skládá se z: - Premiér = předseda vlády
- Místopředsedové
- Ministři
– premiéra a členy vlády jmenuje prezident republiky
– je odpovědná Poslanecké sněmovně
– může vládě vyslovit nedůvěru
– při vyslovení nedůvěry musí vláda podat demisi (odstoupení)
- Moc soudní
- Uplatňuje se při ochraně práv:
- Občanskoprávním řízení
– výživné na děti, rozvod, povolení k sňatku nezletilých, prohlášení za mrtvého, nesvéprávnost, ustanovuje tzv. opatrovníky, sousedské spory - Trestně právní řízení
– soud rozhoduje o vině a ukládání trestů pachatelům trestných činů
- Funkce soudce:
- Musí mít vysokoškolské právní vzdělání, řádně ukončené (diplom)
- Musí být bezúhonný (žádný zápis v trestním rejstříku)
- Do funkce jmenován prezidentem
- Je vázán pouze zákonem
- Soudce čekatel
- Soudce rozhoduje jako samosoudce nebo v senátu, o tom rozhoduje zákon
- Přísedící u soudu = asesor
- Obviněný
– ten, kdo příjde za zločin k soudu - Obžalovaný
– ten, kdo stojí před soudem v „ohrádce“
Sestava soudů
- Okresní soudy (= obvodní soudy)
- Krajské soudy (= městské soudy)
- Vrchní soudy (Praha, Olomouc)
- Nejvyšší soud (Brno)
- Nejvyšší správní soud (Brno)
- Ústavní soud ČR (Brno, JuDr. Pavel Rychetský)
2.4 Listina základních práv a svobod
Úvod
Listina základních práv a svobod je jedním z hlavních právních předpisů soukromého práva ústavního. Skládá se ze šesti Hlav. Základní práva a svobody obsažené v Listině v zásadě vyjadřují vztah mezi státem a občanem.
Byla schválena Federálním shromážděním ČSFR 9. 1. 1991. Usnesením předsednictva ČNR ze dne 16. 12. 1992 byla vyhlášena jako součást ústavního pořádku České republiky. Usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů ČR dne 28. 12. 1992.
Listina základních práv a svobod nabyla pro ČR účinnosti dnem 1. 1. 1993.
Hlava I. – Obecná ustanovené
- Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
- Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
Hlava II. – Lidská práva a základní svobody
Oddíl první
Základní lidská práva a svobody
- Trest smrti se nepřipouští.
- Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
Oddíl druhý
Politická práva
- Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat údaje a informace bez ohledu na hranice státu.
- Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
Hlava III. – Práva národnostních a etnických menšin
- Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.
- Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Hlava IV. – Hospodářská, sociální a kulturní práva
- Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
- Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele.
Hlava V. – Právo na soudní a jinou právní ochranu
- Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
- Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka.
Hlava VI. – Ustanovení společná
- Pokud dosavadní předpisy používají pojmu „občan“, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství.
- Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.
Závěr
Nedozvěděla jsem se v zásadě nic nového, nic co by se ve společnosti neprobíralo, neustále dokola např. naše etnická menšina žijící na našem území a jiné problémy popírající lidská práva, kterých je dnes na každém rohu plno. Myslím si, že dnes když máte spoustu peněz i zákon se kroutí v každém případě a s tím souvisí nedodržování této listiny, kterou si dnes každý upravuje nejlíp ve svůj prospěch.
2.5 Veřejný ochránce práv
Veřejný ochránce práv
- Chrání osoby před protiprávním jednáním státních úřadů
- Ombudsman = veřejný ochránce občanů
2.6 Notáři a advokáti
Notář
- Je fyzická osoba pověřený jménem státu notářským úřadem
- Činnosti:
- Sepisování veřejných listin
- Poskytování právních porad
- Pojednávání dědických záležitostí
Advokát
- Zastupuje klienty v řízení před soudy nebo jinými orgány
- Obhajuje klienty v trestních věcech
- Uděluje právní porady
- Sepisuje listiny
- Zpracovává právní rozbory
- Poskytuje i jinou právní pomoc
- Od 1.6.2011 jsou advokáti povinni nosit TALÁR