Ústavní právo
Pojem:
Ústavní právo je soubor právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě
- uspořádání státu
- rozdělení a výkon státní moci
- základní práva a svobody občanů
Prameny:
- ústava
vrchol právního řádu
- ústavní zákony
Ústava
– obvykle ustanovuje:
- typ státu
- republika (státní moc se odvíjí od občanů)
- monarchie (doživotní vláda 1 monarchie)
územní forma státu:
- jednotný stát = unitární
- federace = pevný svazek států, v mezinárodních vztazích vystupuje 1 celek
- konfederace = volné spojení států, každý sdružený stát je samostatný subjekt mezinárodního práva (přechodné uspořádání státu)
- nejvyšší orgány státní moci a správy
– utváření, složení, pravomoci
- rozdělení státní moci
– zpravidla na 3 samostatné a na sobě nezávislé složky
- a) moc zákonodárná
- b) moc výkonná
- c) moc soudní
– má znemožnit, aby se u některého státního orgánu soustředila příliš velká pravomoc, která by mohla být zneužita
- základní práva a svobody občanů
na podkladě:
Všeobecné deklarace lidských práv
Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech
Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
Ústavní právo a ústava ČR
– hlavní prameny ústavního práva ČR
- Ústava ČR (účinnost od 1.1.1993)
- Listina základních práv a svobod
Parlament
Poslanecká sněmovna Senát
Poslanecká sněmovna
- 200 poslanců
- voleni na 4 roky
- systém poměrného zastoupení ( poměr hlasů určí počet zvolených kandidátů z jednotlivých kandidátních listin – volí se politické strany)
Senát
- 81 senátorů
- voleni na 6 let (každé 2 roky se volí 1/3 senátorů)
- většinový systém (ve volebním obvodě je zvolen ten, kdo získá nejvíce hlasů – volí se osobnosti)
aktivní volební právo = možnost volit, má jej každý občan ČR starší 18 let
pasivní volební právo = možnost být volen, má jej každý občan ČR starší 21 let (do PS), nebo 40 let (do senátu)
Volby (do PS i do Senátu) se konají tajným hlasováním (= za plentou upravit listinu) na základě:
- všeobecného (= všichni občané, kteří dosáhli stanoveného věku)
- rovného (= každý má 1 hlas stejné váhy)
- a přímého volebního práva (= bezprostřední odevzdání hlasu – přímo pro navrhovaného kandidáta)
Poslání parlamentu:
legislativní činnost = projednávání a přijímání zákonů
Výkonnou moc má prezident a vláda (prezident je volen v přímých volbách)
Oprávnění navrhovat kandidáta má:
- každý občan ČR, podpoří-li jeho návrh petice podepsána nejméně 50 000 občany
- nejméně 20 poslanců
- nejméně 10 senátorů
Listina základních práv a svobod
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
– zakotveny základní principy demokratického státu
- rovnost lidí v důstojnosti a v právech
- nezávislost státu na náboženství a ideologii
- státní moc lze uplatňovat jen podle zákona
HLAVA DRUHÁ
LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY
– uzákoněno
- právo na život
- zákaz mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestu
- majetková práva:
- právo vlastnit majetek
- ochrana vlastnictví
- právo na dědění
- svoboda pohybu a prostoru
- svoboda náboženského vyznání
- politická práva:
- svoboda projevu
- právo na informace
- petiční právo
- shromažďovací právo
- právo na tajné hlasování ve volbách
HLAVA TŘETÍ
PRÁVA NAÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
Zaručeno:
- ochrana před újmou kvůli etnické příslušnosti
- právo etnických menšin na vlastní kulturu
- právo na užívání vlastního jazyka
HLAVA ČTVRTÁ
HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
- právo na svobodnou volbu povolání
- právo podnikat
- právo na stávku
- právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky
- právo na ochranu zdraví
- právo na bezplatnou zdravotní péči
- právo rodičů pečovat o děti a vychovávat je
- právo každého na vzdělání
- právo na příznivé životní podmínky
- právo na ochranu výsledků tvůrčí práce
HLAVA PÁTÁ
PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
- výlučnost soudů v rozhodování o vině a trestu za trestné činy
- právo na veřejné projednávání
- právo vyjádřit se ke všem důkazům
- právo odepřít výpověď, jestliže by jí někdo způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké
- presumpce neviny
- retroaktivita práva v trestních věcech se uplatňuje jen ve prospěch pachatele