Ústavní právo
Pojem:
Ústavní právo je soubor právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě
- uspořádání státu
- rozdělení a výkon státní moci
- základní práva a svobody občanů
Hlavními prameny ústavního práva ČR jsou:
- Ústava ČR (účinnost od 1. 1. 1993)
předchozí ústavy – 1920, 1948, 1960
- Listina základních práv a svobod
ÚSTAVA
obvykle ustanovuje:
- typ státu
- republika (státní moc se odvíjí od občanů)
- monarchie (doživotní vláda 1 panovníka)
územní forma státu:
- jednotný stát = unitární
- federace = pevný svazek států, v mezinárodních vztazích vystupuje jako 1 celek (SRN, Švýcarsko, USA)
- konfederace = volné spojení států, každý sdružený stát je samostatný subjekt mezinárodního práva; přechodné uspořádání státu (SNS)
- nejvyšší orgány státní moci a správy
- utváření, složení, pravomoci
- rozdělení státní moci
- zpravidla na 3 samostatné a na sobě nezávislé složky
- moc zákonodárná – Parlament
- moc výkonná – Vláda a prezident
- moc soudní – Soustava soudů – Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy, okresní soudy
- má znemožnit, aby se u některého státního orgánu soustředila příliš velká pravomoc, která by mohla být zneužita
- základní práva a svobody občanů
na podkladě:
- Všeobecné deklarace lidských práv
- Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech
- Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
které přijalo Valné shromáždění OSN
ÚSTAVNÍ PRÁVO A ÚSTAVA ČR
Z ÚSTAVY ČR:
Znaky státu
- velký státní znak a malý státní znak
- státní barvy
- státní vlajka
- státní hymna
- státní pečeť
- vlajka prezidenta republiky (prezidentská standarta)
Ústavní soud
- je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jeho postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě ČR
- sídlí v Brně
- dbá o soulad v právním řádu
- není součástí soustavy obecných soudů
- jeho úkoly:
- ochrana ústavnosti
- ochrana základních práv a svobod vyplývajících z Ústavy, Listina základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů
- je tvořen 15 soudci
- soudce Ústavního soudu jmenuje prezident na 10 let a může jím být bezúhonný občan ČR, který je volitelný do Senátu (tzn., že je mu nejméně 40 let), získal vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v některém právnickém povolání
Parlament
Parlament
Poslanecká sněmovna Senát
Poslanecká sněmovna (dolní komora)
- 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky
- systém poměrného zastoupení (poměr hlasů určí počet zvolených kandidátů z jednotlivých kandidátních listin – volí se politické strany)
- Předseda poslanecké sněmovny – Jan Hamáček
Senát (horní komora)
- 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let (každé 2 roky se volí 1/3 senátorů)
- většinový systém (ve volebním obvodě je zvolen ten, kdo získá nejvíce hlasů – volí se osobnosti)
- Předseda senátu – Milan Štěch
Aktivní volební právo = možnost volit, má jej každý občan ČR starší 18 let
Pasivní volební právo = možnost být volen, má jej každý občan ČR starší 21 let (do Poslanecké sněmovny) nebo 40 let (do Senátu)
Volby (do PS i do Senátu) se konají tajným hlasováním (= za plentou upravit listinu) na základě:
- všeobecného volebního práva (= všichni občané, kteří dosáhli stanoveného věku)
- rovného volebního práva (= každý má 1 hlas, stejná váha hlasu)
- přímého volebního práva (= bezprostřední odevzdání hlasu – přímo pro navrhovaného kandidáta)
Poslání Parlamentu
- legislativní činnost = projednávání a přijímání zákonů
Legislativní proces
- proces tvorby právních norem
- právo předkládat návrhy zákonů neboli zákonodárnou iniciativu má poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku – mohou podávat návrh zákonů
- návrhy zákona se podávají Poslanecké sněmovně
Výkonnou moc má prezident a vláda
Někteří členové vlády:
Premiér (předseda vlády) Bohuslav Sobotka
Ministr financí Andrej Babiš
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek
Ministr obrany Martin Stropnický
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek
Prezident
- je volen na 5 let
- z výkonu své funkce není nikomu odpovědný
- oprávnění navrhovat kandidáta prezidenta má:
- každý občan ČR, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany
- nejméně 20 poslanců
- nejméně 10 senátorů
- pravomoci prezidenta:
- svolává zasedání Poslanecké sněmovny
- rozpouští Poslaneckou sněmovnu
- jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
- podepisuje zákony
- jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
- jmenuje členy Bankovní rady České národní banky
- prezidenti od roku 1918:
Období | Prezident |
1918 – 1935 | T. G. Masaryk |
1935 – 1938 | Edvard Beneš |
1938 – 1945 | Emil Hácha |
1945 – 1948 | Edvard Beneš |
1948 – 1953 | Klement Gottwald |
1953 – 1957 | Antonín Zápotocký |
1957 – 1968 | Antonín Novotný |
1968 – 1975 | Ludvík Svobody |
1975 – 1989 | Gustáv Husák |
1989 – 2003 | Václav Havel |
2003 – 2013 | Václav Klaus |
od roku 2013 | Miloš Zeman |
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
je rozdělena do 6 hlav
Hlava první
OBECNÁ USTANOVENÍ
zakotveny základní principy demokratického státu:
- rovnost lidí v důstojnosti a v právech
- nezávislost státu na náboženství a ideologii
- státní moc lze uplatňovat jen podle zákona
Hlava druhá
LIDSKÁ PRÁVA A ZÁKLADNÍ SVOBODY
uzákoněno:
- právo na život
„Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“
„Trest smrti se nepřipouští.“
- zákaz mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestu
- majetková práva
- právo vlastnit majetek
- ochrana vlastnictví
- právo na dědění
- svoboda pohybu i pobytu
- svoboda náboženského vyznání
- politická práva
- svoboda projevu
- právo na informace
- petiční právo
- shromažďovací právo
- právo na tajné hlasování ve volbách
Hlava třetí
PRÁVA NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN
zaručeno:
- ochrana před újmou kvůli etnické příslušnosti
- právo etnických menšin na vlastní kulturu
- právo na užívání vlastního jazyka
Hlava čtvrtá
HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA
- právo na svobodnou volbu povolání
- právo podnikat
- právo na stávku
- právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky
- právo na ochranu zdraví
- právo na bezplatnou zdravotní péči
- právo rodičů pečovat o děti a vychovávat je
- právo každého na vzdělání
- právo na příznivé životní podmínky
- právo na ochranu výsledků tvůrčí práce
Hlava pátá
PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU
- výlučnost soudů v rozhodování o vině a trestu a trestné činy
- právo na veřejné projednávání
- právo vyjádřit se ke všem důkazům
- právo odepřít výpověď, jestliže by jí někdo způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké
- presumpce neviny
„Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím soudem není prokázána jeho vina.“
- retroaktivita práva v trestních věcech se uplatňuje jen ve prospěch pachatele
Hlava šestá
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ