Trestní právo procesní
- Trestní právo procesní – zabývá se především postupem orgánů činných v trestném řízení při odhalování, stíhání a trestání trestných činů. Svou soustředěnou právní úpravu nalézá v trestním řádu.
- Základní zásady trestního řízení
- Systém základních zásad tvoří ucelenou soustavu, kde spolu jednotlivé zásady úzce souvisí a navazují na sebe. Základní zásady musí být vykládány a aplikovány v souladu s Ústavou ČR, Listinou ZPS a Evropskou úmluvou o ZP a LS z r. 1951
- Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů – stíhat někoho lze jen způsobem stanoveným zákonem, nikdo nebude stíhán bezdůvodně a nepodloženě. (nelze stíhat nikoho, komu nebylo sděleno obviněn; v soudním řízení nemůže rozhodnout samosoudce tam, kde tak má učinit senát,…)
- Zásada presumpce neviny – každý je považován za nevinného, dokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným rozsudkem. Vyplývají z ní dvě důležitá pravidla:
- Pravidlo in dubio pro reo = v pochybnostech ve prospěch viníka – pokud po vyčerpání všech dosažitelných důkazů přetrvávají pochybnosti, je třeba rozhodnout ve prospěch viníka.
- Obžalovanému musí být vina prokázána – obžalovaný tudíž není povinen dokazovat žádnou skutečnost
- Zásada legality – povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví – výjimky jsou upraveny zákonem nebo mezinárodní smlouvou – např. jsou vyňaty osoby požívající imunity a výsad podle mezinárodního práva.
- Zásada oficiality – požadavek, aby orgány činné v trestním řízení postupovaly co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou ZPS a mezinár. smlouvami, jimiž je ČR vázána.
- Zásada vyhledávací – navazuje na zásadu oficiality pokud jde o důkazní řízení. Zavazuje orgány činné v tr.ř. povinností zjišťovat skutečnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného a na druhé straně dává procesním stranám možnost uplatnit při dokazování vlastní důkazní návrhy → přispění k rovnému postavení stran v trestním procesu.
- Zásada vyšetřovací – protiklad zásady vyhledávací – procesní orgán vůbec nepřipouští aktivitu stran a spor mezi účastníky
- Zásada zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti – ukládá orgánům činným v tr.ř. zjišťovat potřebný skutkový stav jen v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí (soud nemusí provést k důkazu zcela bezvýznamnou výpověď obtížně dostupného svědka, protože má k dispozici jiné a podstatně důležitější důkazy → urychlení trestního řízení.)
- Zásada volného hodnocení důkazů – soud v hlavním líčení hodnotí důkazy podle svého volného uvážení, bez toho, aby mu zákon předepisoval, jakou má ten který důkaz důležitost nebo jak moc je potřebný
- Zásada obžalovací – vyjadřuje rozdělení procesních funkcí mezi různé procesní subjekty → žalobu podává a stát zastupuje státní zástupce, proti němu stojí obžalovaný a jejich spor rozhoduje nezávislý a nestranný soud. Důsledkem této zásady je, že řízení před soudem je možné jen na základě obžaloby, státní zástupce může vzít žalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě.
- Zásada ústnosti – soud rozhoduje na základě ústně provedených důkazů a ústních přednesů stran. Soud řídí jednání ústně, má ústní styk se stranami a ostatními účastníky procesu, stejně jako se vyhlášení rozhodnutí soudu děje ústně. Protikladem je Zásada písemnosti (rozhodování jen na základě spisů).
- Zásada veřejnosti – záruka správného rozhodování soudu, výchovná a informační funkce, umožňuje laické i odborné veřejnosti kontrolu trestního soudnictví → určitou garanci pro obviněného, že v tr.ř. budou respektována všechna jeho práva. O průběhu soudního jednání lze pořizovat obrazové i zvukové záznamy, je však třeba souhlasu předsedy senátu/samosoudce.
- Zásada zajištěného práva na obhajobu – každý, proti komu se vede trestní řízení musí být náležitě poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce. Pokud si obviněný nemůže obhájce dovolit, bude mu tento přidělen ex offo.
- Mezi základní zásady trestního řízení se také řadí právo na užívání mateřštiny – obžalovaný, svědci, …
- Subjekty trestního řízení
- Všechny orgány činné v trestním řízení – soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, jejich pomocné orgány – zapisovatel, tlumočník, vyšší soudní úředník, probační úředník, asistent soudce Nejvyššího soudu, dále pak obviněný, obhájce, poškozený a zúčastněná osoba,…
- soud – rozhoduje o otázce viny a trestu; soustava soudů – okresní soud→krajský soud (v Praze-městský)→vrchní soud (nikdy nerozhoduje jako soud první instance)→Nejvyšší soud. V trestním řízení rozhoduje buď senát nebo samosoudce.
- samosoudce může být pouze soudce profesionál
- senáty jsou složeny buď výlučně ze soudců, nebo ze soudců a přísedících (laický prvek). Předsedou senátu může být jen soudce profesionál. Senát okresního a krajského soudu (když je první instancí) – předseda a dva přísedící. V odvolacím řízení se senát krajského soudu skládá výhradně ze soudců profesionálů. Ve stejném složení rozhoduje vrchní i Nejvyšší soud. (pokud však N.soud rozhoduje o mimořádném opravném prostředku proti rozhodnutí vrchního soudu, bude senát složen z předsedy a čtyř soudců)
- státní zástupce – jedině on je oprávněn k podání obžaloby a soud může rozhodovat jen o skutku, který je v této obžalobě uveden. V řízení před soudem má státní zástupce postavení strany – přednáší obžalobu a závěrečnou řeč, navrhuje provedení důkazů, může podat odvolání nebo návrh na obnovu řízen.
- policejní orgán – v řízení přípravném, až na výjimky rozhoduje samostatně o postupu vyšetřování a je plně odpovědný za zákonné a včasné provedení vyšetřovacích úkonů. Postupně shromažďuje důkazní materiál, který státní zástupce posléze v podobě spisu předkládá soudu spolu s obžalobou.
- pomocné orgány orgánů činných v trestním řízení
- Zapisovatel, vyšší soudní úředník, probační úředník, asistent soudce Nejvyššího soudu, tlumočník
- Obviněný
- Za podezřelého je označena osoba, která je zadržena a je takto označována až do sdělení obvinění.
- Obviněný je ten, komu bylo sděleno obvinění.
- Nařízením hlavního líčení se z obviněného stává obžalovaný. Ten, proti němuž byl vydán pravomocný odsuzující rozsudek je odsouzený.
- Zákon ale připouští, že termín obviněný se používá pro označení obžalovaného i odsouzeného.( vždy lze použít tento termín, termín obžalovaný ne)
- V trestním řízení je obviněný hlavní osobou, bez jejíž účasti lze řízení konat jen výjimečně.
- Obviněný nemusí vypovídat a k doznání nesmí být donucován. Musí být poučen o jeho právu výpověď odmítnout a o právu na obhajobu (může se obhajovat sám, nebo prostřednictvím svého obhájce). Po celé řízení musí mít možnost vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, vyjadřovat se k nim a uvádět důkazy na svou obhajobu, činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky.Obviněný má rovnoprávné postavení se stranou žalující.
- Obhájce
- Obhájcem může být pouze advokát ( osoba zapsaná do seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou), kterým je vždy právník, který má potřebnou praxi a vykonal předepsané zkoušky.
- poskytuje obviněnému právní pomoc
- má účelně využívat zákonných prostředků obhajoby k hájení obviněného
- má poukazovat na nedostatky řízení a poukazovat na důkazy, které vyvracejí nebo zeslabují obvinění.
- je oprávněn za obviněného podávat návrhy, žádosti, opravné prostředky, nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích úkonů
- klade vyslýchaným otázky a má právo pronést závěrečnou řeč nebo konečný návrh.
- obhájce je vázán příkazy svého klienta pokud nejsou v rozporu se zákonem
- povinen zachovávat mlčenlivost (výjimky- zproštění mlčenlivosti, lze tak překazit chystaný trestný čin..)
- obviněný si může obhájce zvolit, pokud tak neučiní v případě, kdy zákon předpokládá tzv.nutnou obhajobu, je mu obhájce přidělen.(tzv. obhájce ex offo- z úřední povinnosti) (pokud je obžalovaný ve vazbě či výkonu trestu, jde-li o mladistvého, uprchlíka, o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, koná-li se řízení o trestném činu na který zákon stanoví trest odnětí svobody , jehož horní hranice je víc než 5 let, pokud jsou pochybnosti o způsobilosti obžalovaného pro tělesné či duševní vady, v případě řízení o vydání do ciziny a o uložení ochranného léčení.)
- obhajovací práva mají také zákonný zástupce, opatrovník, příbuzní obviněného, orgán pověřený péčí o mládež
- Poškozený
- Je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena majetková, morální nebo jiná škoda.
- Poškozeným může být osoba fyzická, právnická, obec i stát.
- V některých případech lze trestní stíhání zahájit, resp.v zahájeném pokračovat jen se souhlasem poškozeného. (př. Neposkytnutí pomoci, trestný čin pomluvy…)
- Poškozený může být zastoupen zmocněncem.
- Rozlišují se dvě kategorie poškozených:
- poškození s právem žádat náhradu škody.
- Poškozený s právem na náhradu škody musí tuto skutečnost uplatnit nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení(tj.výslech obviněného). Uplatněný nárok je třeba podložit příslušnými doklady. (projednání nároku poškozeného na náhradu škody je součástí trestního řízení, kterou nazýváme řízení adhezní.). Stěžejním úkolem je ale vyřešení otázky viny a trestu
- poškození bez tohoto práva
- Zúčastněná osoba
- Je to ta osoba, jejíž věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (př. Vlastník pistole, kterou obžalovaný spáchal trestný čin vraždy). Může nahlížet do spisů, účastnit se soudního jednání, klást otázky vyslýchaným, navrhovat důkazy, pronést závěrečnou řeč- jako poškozený). Odvolat se může proti výroku rozsudku o zabrání věci.
- 5 stádií trestního řízení:
- přípravné řízení
- zahájeno sdělením obvinění..
- Zákonem předepsanou formou přípravného řízení je vyšetřování. Během něj je shromažďován důkazní materiál (účelem zjistit, zda je podezření ze spáchání trestného činu odůvodněno natolik, aby byla podána žaloba). Musí být zajištěny všechny dostupné důkazy. Po novelizaci se snižuje význam celého tohoto stádia. Omezuje rozsah dokazování- např.provádění výslechu svědků standardním způsobem.Vyšetřující policejní orgán se omezí na vyžádání vysvětlení, o jehož obsahu sepíše úřední záznam. Tento záznam nemá zpravidla před soudem povahu důkazu, stává se podkladem soudu, zda svědka vyslechnout, nebo ne.
- Vyšetřovatel zpravidla po zahájení trestního stíhání přikročí nejprve k výslechu obviněného(v tomto stádiu řízení se osoba považovaná za pachatele trest. činu nazývá obviněný). Přítomnost obviněného si zajišťuje předvoláním, nebo nedostaví- li se předvolaný obviněný bez dostatečné omluvy, předvedením. Před výslechem musí být zjištěna totožnost obviněného, jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a musí mu být sdělena podstata obvinění a dáno poučení o jeho právech. Má právo se podrobně k obvinění vyjádřit a může nabídnout důkazy. Obviněný není ale povinen při výslechu odpovídat a nesmí být žádným způsobem k výpovědi a doznání nucen; má právo na obhájce . Obviněnému nesmí být pokládány tzv. kapciózní a sugestivní otázky, otázky záměrně formulované tak, aby vyslýchaný nepoznal jejich hlavní smysl a proti své vůli se k něčemu přiznal. K ověření pravdivosti výpovědi obviněného se provádí tzv. konfrontace, tj. postavení obviněného tváří v tvář spoluobviněnému nebo svědkovi. Výpověď obviněného se zapisuje do protokolu, který po skončení výslechu je obviněnému předložen k přečtení, obviněný může žádat o jeho doplnění a opravy.
- Poté, co je obviněný seznámen s obsahem vyšetřovacího spisu, je spis s návrhem na podání obžaloby postoupen státnímu zástupci.
- Státní zástupce má nad vyšetřováním dohled. Shledá-li návrh důvodným, vypracuje obžalobu a podá ji u příslušného soudu. Je jedinou osobou oprávněnou k podání obžaloby. Pokud opatřený důkazní materiál neopravňuje k podání obžaloby, trestní řízení se zastavuje.
- Obviněného je také možno pro účely trestního řízení zajistit zadržením na 48 hodin nebo vazbou. Vazba nemá povahu sankce, je zajišťovacím úkonem. Vzít do vazby může jen soud na základě zákona, pokud jsou dány konkrétní skutečnosti odůvodňující obavu, že obviněný:
- uprchne, nebo se bude skrývat (tzv.vazba útěková)
- bude působit na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit vyšetřování skutečností závažných pro trestní stíhání (tzv.vazba koluzní)
- bude pokračovat v trestné činnosti (tzv.vazba předstižná)
- Vazba smí trvat nezbytně nutnou dobu, max.2 roky.
- Tím končí řízení přípravné, v jehož rámci lze učinit i jiná rozhodnutí – zastavení stíhání,…
- v zájmu urychlení trestního řízení je zavedeno tzv. zkrácené přípravné řízení. To se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v 1.stupni okr.soudu a ze zákona za tyto trestné činy není možné být odsouzen na víc než 3 roky odnětí svobody. Podezřelý musel být při činu přistižen (nebo bezprostředně poté) a skutečnosti nasvědčují tomu, že podezřelého bude možno postavit před soud do dvou týdnů od obdržení trestního oznámení.
- Policejní orgán v takovém případě opatřuje doklady, vysvětlení a zajišťuje stopy k objasnění a prověření spáchání trestného činu. Svědky vyslýchá pouze pokud jde o neopakovatelný nebo neodkladný úkon. Podezřelý je vyslechnut a je mu sděleno obvinění. Po skončení krátkého přípravného řízení policejní orgán předloží státnímu zástupci zprávu o jeho výsledku. Shledá-li státní zástupce, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud, podá soudu návrh na potrestání. Přiloží písemnosti.
- Novela tedy zužuje orgány činné v přípravném řízení trestním na policejní orgán a státního zástupce.
- Postavení státního zástupce je posíleno (ten dohlíží nad zachováváním zákonitosti, rozhoduje o zastavení řízení, přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu. Přísluší mu rozhodovat o vazbě v přípravném řízení s výjimkou rozhodování o vzetí do vazby. V případě že nevyhoví žádosti o propuštění z vazby, je povinen předložit ji do 5 prac.dnů k rozhodnutí soudu).
- Novela také rozšiřuje pravomoci tzv. probačního úředníka– tomu svěřen dohled nad obviněným i v případě propuštění z vazby. Tento úředník může být mimo jiné pověřen státním zástupcem nebo předsedou senátu (soudního) zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho soc.poměrech.
- předběžné projednání obžaloby
- hlavním úkolem je zjistit, zda-li obžaloba tvoří spolehlivý podklad pro hlavní líčení, soud zváží, zda je postavení obviněného před tento orgán důvodné a zda je na místě nařízení hlavního líčení.
- Soud přezkoumává, zda byla věc náležitě objasněna v přípravném řízení (zda bylo přípravné řízení v souladu se zákonem…)
- Účelem, aby v hlavní řízení nebyla projednávána a rozhodována věc nedostatečně objasněná.
- Podanou obžalobu přezkoumá příslušný předseda senátu a posoudí, zda je nutné spis projednat v zasedání senátu, nebo zda může nařídil hlavní líčení.
- Důsledkem tohoto projednání může také být postoupení věci jinému orgánu (např. orgánu státní správy), zastavení trestního stíhání, přerušení trestního stíhání (nepřítomnost obviněného), nebo vrácení věci stát.zástupci k došetření.
- hlavní líčení
- nejdůležitějším stádiem trestného řízení, v němž se rozhoduje o vině a trestu obviněného.
- Předseda senátu stanoví datum hlavního líčení, k němuž některé osoby předvolá a jiné pouze vyrozumí. Předvolávají se obžalovaní, znalci, svědci- dopsat. (musí být vyrozuměni, že pokud se nedostaví bez omluvy k soudu, mohou dostat pořádkovou pokutu nebo být předvedeni)
- Hlavní líčení řídí předseda senátu, který dbá na jeho důstojnost a vážnost. Zahajuje se sdělením věci, která bude projednávána. Státní zástupce přednese obžalobu pak se přikročí k provádění důkazů. Zákon stanovuje, že dokazování v hlavním líčení vždy začíná výslechem obžalovaného. Pořadí provádění dalších důkazů závisí na soudu. Zpravidla následují výslechy svědků, znalců (výjimečně je lze přečíst).Věcné důkazy, které byly použity k spáchání trestného činu se předkládají k nahlédnutí, stejně jako fotodokumentace,atd. Obžalovaný musí mít možnost se ke každému důkazu vyjádřit a stejně tak může žádat, aby mu bylo umožněno provést výslech svědka. Toto právo přísluší i jeho obhájci a státnímu zástupci. Pak prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem.
- Pořadí závěrečných řečí je stanoveno takto: státní zástupce, poškozený, zúčastněná osoba, společenský zástupce, obhájce obžalovaného, nebo obžalovaný. (právo repliky- obžalovaný vždy mluví poslední)
- Po skončení závěrečných řečí udělí předseda senátu obžalovanému poslední slovo.
- Pak následuje porada senátu (zákon se zmiňuje o odchodu soudu k závěrečné poradě, často ale odchází účastníci jednání- budovy nejsou vybaveny poradními místnostmi). Při této poradě platí Zásada volného hodnocení důkazů ( vnitřní přesvědčení soudců se utváří na podkladě logického úsudku)a Zásada obžalovací. Skutek, který je předmětem obžaloby musí soud vyčerpat v celé šíři a popatřené a provedené důkazy musí vytvářet spolehlivý podklad pro rozhodnutí. Důležité je zde pravidlo „in dubio pro reo.“ (= v pochybnostech ve prospěch viníka- musí jít o pochybnosti rozumné). Porada je tajná a nesmí být přítomen nikdo kromě členů senátu a zapiso Přísedící a soudci jsou si při rozhodování rovni. Každý má jeden hlas. Mladší hlasují před staršími, přísedící před soudci a předseda hlasuje naposledy. Rozhoduje většina hlasů.
- Výsledkem závěrečné porady senátu může být rozsudek odsuzující nebo viny zprošťující. Rozsudek vyhlašuje předseda senátu. Soud zprostí obžalovaného obžaloby , nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je stíhán, není.li tento skutek trestným činem, bylo prokázáno, že trestný čin obžalovaný nespáchal nebo když byl nepříčetný. Pokud soud při závěrečné poradě shledá překážku, pro kterou nelze věc spolehlivě rozhodnout, hlavní líčení odročí. Odročit líčení může i v jeho průběhu, pokud se např. nedostaví důležitý svědek.
- Koná se zásadně veřejně (výjimky, kdy veřejnost vyloučena- pokud by to ohrozilo tajemství chráněné zvl.zákonem, mravnost, nebo nerušený průběh jednání, bezpečnost….Může být zakázán přístup nezletilým. Také pokud veřejnost převyšuje kapacitu síně. I když je veřejnost z jednání vyloučena, musí soud na žádost obžalovaného připustit účast jeho dvou důvěrníků.)
- kromě hlavního líčení jsou dalšími formami soudního jednání veřejné a neveřejné zasedání. (V neveřejném zasedání se rozhodují zpravidla otázky menšího významu.Veřejné př.odvolací řízení)
- odvolací řízení
- z podnětu podaného odvolání se přezkoumává zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i správnost předešlého řízení.
- Uplatňuje se zde revizní princip (tj.přezkoumání i výroků nenapadených odvoláním). Důkazy se před odvolávacím soudem provádějí výjimečně.
- Postavení obžalovaného a státního zástupce platí jako v hlavním líčení.
- Výsledkem zamítnutí, nebo vyhovění odvolání. Důsledkem tak zrušení napadeného rozsudku a přikázání věci soudu I.stupně k novému projednání a rozhodnutí. (výjimečně rozhodne o novém rozsudku sám). V odvolacím řízení nemůže být obžalovaný uznán za vinného skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn, nebo jej uznat vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat soud I.stupně.
- V neprospěch obžalovaného může odvolací soud změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obžalovaného.
- Jestliže je věc vrácena soudu I.stupně k novému projednání a rozhodnutí, je tento soud vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí soud odvolací a je povinen provést úkony a doplnění, které odvolací soud nařídil
- vykonávací řízení
- v případě odsuzujícího rozsudku představuje procesní stádium
- výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody stanoven zákonem
- trestní řád obsahuje pouze úpravu základních procesních úkonů směřujících k tomu, aby tresty a ochranná opatření byly vykonány
- k nařízení výkonu trestů nebo ochranných opatření je příslušný zásadně soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni
- zahlazení odsouzení- může dojít milostí prezidenta republiky, nebo výrokem soudu. Rozhoduje se o něm na základě návrhu nebo žádosti.
- uložené tresty se zaznamenávají do Rejstříku trestů, který vede Nejvyšší státní zastupitelství v Praze
- Rozhodnutí v trestním řízení – 3 základní způsoby rozhodnutí: rozsudek, trestní příkaz, usnesení.
- Rozsudek-rozhodnutí o vině a trestu. Jeho prostřednictvím se zajišťuje ochrana zájmů chráněných trestním právem. Je vždy vyhlášen veřejně, povstává se při jeho vyhlášení. Rozsudek se uvozuje slovy „Jménem republiky “ pak označení soudu, soudců, uvedení dne a místa vyhlášení rozsudku,označení obžalovaného, pak část výroková, která vyjadřuje skutek, který byl spáchán, jeho právní hodnocení, vyměřený trest, někdy i rozhodnutí soudu o náhradě škody nebo ochranném opatření. Součástí je také poučení o odvolání.
- Trestní příkaz– může vydat samosoudce bez projednání v hlavním líčení za situace, že skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Výjimka ze zásady veřejnosti, obviněný ale může podáním odporu trestní příkaz zrušit a samosoudce tak nařídí normální hlavní líčení.. Trestní příkaz má povahu rozsudku.
- Usnesení-obsahem se podobá rozsudku, forma je jednodušší a méně obřadná. Vyhlašuje se v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Objevuje se v celém trestním řízení.
- Opravné prostředky:
- řádné – stížnost a odvolání, odpor (proti trestnímu příkazu)
- mimořádné- obnova řízení (proti vadám skutkových podstat), stížnost pro porušení zákona(proti vadám právním)
- Odvolání–opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 1.stupně, má odkladný účinek (do rozhodnutí odvolacího soudu zamezuje vykonatelnost. Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do 8 dnů od doručení opisu rozsudku. Právo podat odvolání mají vedle obžalovaného i jeho příbuzní v pokolení přímém, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel.. V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout státního zástupce. Poškozený má toto právo jen pokud jde o povinnost k náhradě škody, pokud tento nárok uplatnil. V případě, že je odvolání podáno, předloží předseda senátu po vyprchání lhůty spisový materiál odvolacímu soudu. Odvolatel se může odvolání vzdát jen do doby než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
- Stížnost- opravným prostředkem proti usnesení orgánů činných v trestním řízení. Podává se u orgánu, proti jehož usnesení směřuje do tří dnů od oznámení. Stížnost může podat také státní zástupce (i ve prospěch obžalovaného).
- Odpor– podává se u soudu, který vydal trestní příkaz, do 8 dnů od jeho doručení. Tím se trestní příkaz ruší a soud nařizuje nové hlavní líčení (může uznat vinným závažnějším trestným činem a uložit přísnější trest.)
- Obnova řízení-opravným prostředkem proti pravomocnému rozsudku a usnesení o zastavení trestního stíhání, případně o postoupení věci. Lze ji povolit na návrh oprávněné osoby (př.obviněný), jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy , které budí pochybnosti o jeho správnosti (objeví se dosud neznámý očitý svědek tr.činu)
- Stížnost pro porušení zákona– slouží k nápravě právních vad, vad pravomocných rozhodnutí,vadného postupu řízení. Jedinou oprávněnou osobou podat tuto stížnost je ministr spravedlnosti. O stížnosti rozhoduje Nejvyšší soud
- Zvláštní způsoby řízení
- Řízení proti mladistvím:
- (plné trestní odpovědnosti nabývá dovršením 18 let. V době mezi 15 – 18 rokem věku je na pachatele pohlíženo jako na osoby mladistvé)
- Snaha preferovat možnosti výchovného působení na mladistvé
- právo mladistvého na obhajobu s přihlédnutím k jeho nedostatečné schopnosti se hájit
- zákon stanoví povinnost orgánů činných v tr.řízení zjišťovat co nejdůkladněji poměry mladistvého, výchovné prostředí….a další okolnosti důležité pro volbu prostředků k jeho nápravě.
- Ke zjištění těchto poměrů slouží sociální kurátoři pro mládež
- Hlavní líčení se nesmí konat za nepřítomnosti mladistvého. Při hlavním líčení je možnost vyloučit veřejnost. Měl by mít zákonného zástupce. Využívá se i psychosociálních služeb probačního úředníka- kvalifikovaného soc.pracovníka.
- Řízení proti uprchlému
- ve výjimečných případech lze konat trestní řízení proti obviněnému, který se tr.řízení vyhýbá pobytem v cizině nebo se skrývá. Předvolání obviněného k hlavnímu líčení se zpravidla uveřejní na vývěsní desce. Jednání je pak i v případě nepřítomnosti obviněného .(nelze uplatnit v případě mladistvého)
- Podmíněné zastavení trestního stíhání
- základním předpokladem je to, že jde o řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody , jehož horní hrabice nepřevyšuje 5 let.. Další podmínkou je souhlas a doznání obviněného, doklad, že zaplatil škodu nebo učinil opatření k její náhradě.. Důvodný předpoklad, že vzhledem k osobě pachatele a okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující prostředek k nápravě. Toto rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydává v přípravném řízení státní zástupce a v řízení před soudem soud.. Stanoví se zkušební doba na 6 měsíců až 2 roky, pod kterou je zpravidla obviněný pod dozorem probačního úředníka.. Obviněný se buď osvědčil, nebo se v řízení bude pokračovat.
- Narovnání
- dohoda mezi obviněným a poškozeným. Probační úředník zde zpravidla působí jako zprostředkovatel. Cílem zprostředkování je osobní setkání poškozeného a obviněného a uzavření oboustranně přijatelné dohody o způsobu náhrady škody a nápravě konfliktu. Obviněný zaplatí škodu, nebo jinak odčiní újmu, kterou trestným činem způsobil a podle povahy věci též přispěje odpovídající částkou na obecně prospěšné účely. Rozhodnutí učiní soud ve veřejném zasedání.
- Řízení před samosoudcem
- o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřesahuje 5 let. Řízení koná samosoudce, který má stejná práva jako senát a jeho předseda.Předběžné projednání obžaloby se nekoná.lze vydat trestní příkaz bez projednání věci v hlavním řízení.
- justiční omyl
- v těchto případech je zajištěna postiženému náhrada škody. Nárok musí být projednán ministerstvem spravedlnosti a nevyhoví-li ministerstvo žadateli v plném rozsahu do 6 měsíců ode dne podání žádosti, může se poškozený domáhat nároku v řízení ve věcech občanskoprávních.
- Podle našeho trestního práva lze k trestní odpovědnosti povolat pouze osobu fyzickou , naše trestní právo nezná trestní odpovědnost právnických osob .
Mohlo by se vám líbit...