Trestní právo hmotné
- Trestní právo hmotné – právo veřejné
- Hlavním pramenem je trestní zákoník, který stanovuje co je to trestný čin, jaké jsou jeho zákonné náležitosti, vymezuje škálu trestů, dále pak vymezuje všechny typy trestných činů – definice uvedením konkrétních skutkových podstat a sankcí za jejich spáchání.
- Trestný čin
- Pro společnost nebezpečný čin, který má určité znaky:
- Materiální znak – míra nebezpečnosti pro společnost – ta je dále určována významem chráněného zájmu, kt. byl činem dotčen, osobou pachatele a mírou jeho zavinění
- Znaky uvedené v trestním zákoně – formální znaky tr.č.- omezování osobní svobody, pomluva, ublížení na zdraví apod.
- Tři stádia trestného činu:
- Příprava – pro společnost nebezpečné jednání spočívající ve vytváření podmínek pro jeho spáchání, přičemž nedojde k pokusu o tr.č. ani k jeho dokonání
- Pokus o trestný čin – jednání pro společnost nebezpečné bezprostředně směřující k dokonání trestného činu, jehož se pachatel dopustil v úmyslu tr.č. spáchat, ale k dokonání činu nedošlo
- Příprava i pokus jsou trestné, trestnost zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání a odstranil hrozící nebezpečí.
- Dokonaný trestný čin – vyvolání zamýšleného následku.
- Účastenství:
- Samostatné jednání pachatele
- Společné jednání dvou a více osob
- Účastník-organizátor – kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil
- Návodce – kdo poskytne informace určité osobě pro spáchání tr.č., kdo si najme jinou osobu aby spáchala tr.č.,…
- Pomocník – kdo opatřil prostředky, odstranil překážky, poskytoval rady, (pomocníkem se může stát i osoba, která opilé osobě půjčí klíčky od svého auta)
- Všechny tyto osoby jsou trestány stejně jako hlavní pachatel – hrozí jim stejná trestní sazba.
- Skutková podstata trestného činu
- Souhrn typových znaků trestného činu
- Objekt trestného činu – zákonem chráněný zájem, který je tr.č. dotčen → každý tr.č. se dotýká nějaké hodnoty chráněné trestním zákonem. Porušení objektu tr.č. → následek (např. ublížení na zdraví, konkrétní poranění = účinek)
- Objektivní stránka trestného činu – zahrnuje jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem
- Jednání – určitý projev lidské vůle vyjádřený navenek aktem směřujícím k jejímu uskutečnění. Trestný čin lze spáchat i opomenutím (např. vraždu lze spáchat podáním smrtelné dávky léku, ale zároveň nepodáním životně důležitého léku)
- Následek – projevuje se jako porušení nebo ohrožení objektu
- Příčinný vztah – mezi jednáním a následkem, znamená, že určitá osoba může být trestána jen za podmínky, že následek skutečně způsobila.
- Subjekt trestného činu – pachatel
- Pachatelem trestného činu je fyzická osoba v době činu příčetná a starší 15let.→ naše právo zatím nezná princip kolektivní odpovědnosti – odpovědnosti právnických osob
- Příčetnost – způsobilost být po stránce duševních schopností pachatelem tr.č. → mít rozpoznávací a ovládací schopnosti (→nutnost posudku znalců z oboru psychiatrie, sexuologie)
- Zletilost – z hlediska trestního práva – věk nad 15 let, přičemž osoby od 15 do 18 let se považují za mladistvé a jsou oproti dospělým pachatelům v řadě věcí zvýhodněni (nižší sazby,…)
- Ve většině případů může být pachatelem kdokoliv, ale v některých případech se vyžaduje zvláštní vlastnost nebo způsobilost pachatele → pachatelem vraždy novorozence může být jen jeho matka, pachatelem vojenských činů jen voják,…
- Subjektivní stránka trestného činu – charakterizuje vnitřní znaky trestného činu týkající se psychiky pachatele
- Zavinění – vnitřní psychický vztah ke skutečnostem zakládajícím trestný čin. Musí pokrýt všechny znaky jeho skutkové podstaty. Rozlišujeme dvě formy zavinění:
- Úmysl přímý – pachatel jednající v úmyslu přímém ví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a takovýto následek skutečně vyvolat chce (osoba vystřelí z pistole s úmyslem usmrtit druhou osobu)
- Úmysl nepřímý = eventuální – pachatel ví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a pro případ, že se tak stane, je s takovýmto následkem srozuměn. (bytový zloděj je přistižen uživatelem bytu → bodne ho do hrudníku, aby se mohl spasit útěkem, a je mu v podstatě jedno, zda napadený v důsledku útoku zemře nebo ne.)
- Vědomá nedbalost – pachatel ví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit chráněný zájem a bez přiměřeného důvodu spoléhá na to, že se tak nestane. (Podnapilá osoba chce postrašit druhou osobu výstřelem z pistole v těsné blízkosti její hlavy, ale kulka druhou osobu zasáhne a usmrtí ji.)
- Nevědomá nedbalost – pachatel neví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ačkoliv o tom vzhledem okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (Řidič osobního automobilu způsobí vážné zranění při dopravní nehodě, která byla způsobená technickou závadou na jeho automobilu. Přestože tato závada byla odstranitelná běžnou kontrolou vozidla před jízdou, on ji neprovedl.)
- Okolnosti vylučující protiprávnost
- Nutná obrana – čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.Posuzuje se bezprostřednost hrozby útoku (muž, který v noci osloví ženu nemusí mít akutně za cíl ji znásilnit, kdo si sahá do kapsy nemusí vytahovat pistoli,…) a přiměřenost nutné obrany (zde je nutno posuzovat i to, že obránce nemá zpravidla možnost vyhodnotit útok ze všech možných hledisek, neboť je často ve stresu, časové tísni,…). Pokud byla nutná obrana zcela nepřiměřená způsobu útoku, jedná se o exces. (Manžel zastřelí svou ženu, protože se mu chystala dát pohlavek J)
- Krajní nouze – čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. O krajní nouzi nejde, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak = subsidiarita, nebo pokud způsobený následek je stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil → zákon předpokládá tzv. Podstatou krajní nouze je to, že porucha hrozící zájmu chráněnému zákonem může být odvrácena pouze za cenu porušení jiného zájmu. (při požáru domu, ve kterém se nacházejí dvě malé děti je nutné vyrazit dveře → porušit domovní svobodu). O exces se bude jednat v případě, že jednání nebylo provedeno v době, kdy nebezpečí bezprostředně hrozilo, že šlo toto jednání odvrátit jinak, že byla povinnost toto nebezpečí snášet (např. voják ve válce)
- Oprávněné použití zbraně – trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích příslušných zákonných předpisů. → vojáci, policisté, celníci, příslušníci vězeňské a justiční stráže. Musí však být postupováno v souladu s příslušnými předpisy a vždy šetřit životy osob,…
- Tresty a ochranná opatření
- Trest:
- prostředek státního donucení, právní následek trestného činu, vyjadřuje negativní hodnocení pachatele a jeho činu, v trestním řízení ho ukládají k tomu povolané soudy
- naše právo nepovoluje ukládání nelidských, ponižujících nebo krutých trestů. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Účelem trestu je ochrana společnosti před pachatelem, převýchova pachatele, výchovné působení na celou společnost (prevence). Trest by měl být přiměřený všem okolnostem případu Existuje i možnost upustit od trestu – jednalo se o čin menší nebezpečnosti, pachatel lituje a projevuje snahu o nápravu, → soud uzná pachatele vinným, ale neuloží mu žádný trest.
- Tresty v ČR:
- Peněžitý trest – trest výchovný, od 2000 do 5 000000 Kč,
- Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody
- Soud v odsuzujícím rozsudku uloží obžalovanému trest odnětí svobody, ale jeho výkon odloží pod podmínkou, že se odsouzený během stanovené zkušební doby bude chovat řádně a vyhoví uloženým podmínkám. V takovémto případě nesmí doba odnětí svobody přesahovat dva roky. Zkušební doba se stanovuje na 1rok-5let. (3let u mladistvého). Soud může odsouzenému uložit různá omezení – zákaz požívání alkoholických nápojů, zákaz návštěv nočních podniků, nebo různé povinnosti – psychologické poradenství a léčení ze závislosti, …
- S účinností od 1.1.1998 byl u nás zaveden institut trest podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem = probace – pachatel zůstává na svobodě pod intenzivním dohledem probačního úředníka, který sleduje jeho chování a dodržování uložených omezení a podmínek.
- Propadnutí věci – věc, která byla pachatelem použitá ke spáchání trestného činu, která byla ke spáchání trestného činu určena, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo která byla nabyta za věc získanou trestným činem (auto koupené za ukradené peníze,…). Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
- Propadnutí majetku – tento trest je možno uložit vedle výjimečného trestu a za předpokladu, že pachatel závažného úmyslného tr.č. získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Nikdy se nevztahuje na prostředky nebo věci, které jsou nezbytně nutné k uspokojení základních životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu či výchovu je odsouzený povinen pečovat
- Zákaz činnosti – účelem je odstranit příčiny umožňující pokračování či opakování trestné činnosti – např. řidiči
- Obecně prospěšné práce – 50-400 hodin, povinnost odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce ve prospěch obce při údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, nebo jiné obdobné práce. Po vykonání se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
- Zákaz pobytu – odsouzený se nesmí zdržovat na určitém místěného v určitém obvodu, protože to vyžaduje ochrana veřejného pořádku, příp. rodiny mravnosti nebo majetku. Nelze uložit pro místo trvalého bydliště. 1rok-5let
- Vyhoštění – účelem je zabránit osobám, které nejsou občany ČR nebo osobám s přiznaným uprchlickým statusem, v páchání další trestné činnosti na území ČR. Předpokladem je, že to vyžaduje bezpečnost lidí či majetku, nebo jiný obecný zájem. Občana ČR nelze v žádném případě vyhostit a to ani tehdy, má-li současně jiné občanství. 1rok-10let, nebo doba neurčitá. Změna je možná pouze milostí prezidenta republiky.
- Ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti – tresty vedlejší – uložení je podmíněno současným uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody na min. 2 roky, kterým je postihnut pachatel za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky (např. závist)
- Nepodmíněný trest odnětí svobody – fyzické omezení pachatele na osobní svobodě. Může být uložen pachateli každého trestného činu → univerzální trest. Horní hranice nepodmíněného trestu odnětí svobody je stanovena na 15 let obecně a zároveň konkrétně v jednotlivých trestních sazbách. Pokud je trest ukládán nad obecně stanovenou horní hranici, jedná se o výjimečný trest – odnětí svobody na 15-25 let, nebo na doživotí. Soud může tyto dva druhy trestů uložit jen tehdy, dovoluje-li to trestní zákon ve zvláštní části – musí být výslovně uvedeny v rámci příslušné trestní sankce za ten který trestný čin (např. odnětí svobody na 10-15 let případně trest výjimečný trest. )
- Trest odnětí sv. na 15-25 let je možno uložit, je-li stupeň nebezpečnosti tr.č. pro společnost velmi vysoký nebo možnost nápravy pachatele obzvláště ztížena.
- Trest odnětí svobody na doživotí je možno uložit, je-li stupeň nebezpečnosti tr.č. pro společnost velmi vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení tr.č. nebo zvlášť zavrženíhodné pohnutce, nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku. Tento trest vyžaduje účinná ochrana společnosti tam, kde není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem 15-25 let odn.svob. (doživotně odsouzení vězni – Mírov, Valdice)
- V závislosti na intenzitě ostrahy a charakteru režimu věznice rozlišujeme 4 typy nápravných zařízení:
- S dohledem
- S dozorem
- S ostrahou
- Se zvýšenou ostrahou
- Souběh tr.činů – jestliže pachatel spáchal dva nebo více tr. č. dříve, než byl za takový čin vyhlášen odsuzující rozsudek soudem prvního stupně → úhrnný trest – ukládá se za podmínky, že se o všech tr.činech rozhoduje ve společném řízení a ve společném rozsudku. Souhrnný trest – přichází do úvahy jen tehdy, nebylo-li možné provést společné řízení a rozhodnout o všech tr.činech téhož pachatele. Soud odsuzuje pachatele za tr.č., který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen rozsudek za jiný trestný čin.
- Ochranná opatření – ochranné léčení, ochranná výchova, zabrání věci
- Nejzávažnější a nejčastější tr.činy
- Trestné činy proti životu a zdraví – vražda – úmyslné usmrcení, ublížení na zdraví
- Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti – omezování osobní svobody, loupež, vydírání, porušování domovní svobody, znásilnění, pohlavní zneužívání
- Trestné činy proti majetku – krádež,
- Trestné činy proti lidskosti – genocidium, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka
- Trestné činy obecně nebezpečné – obecné ohrožení, nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů a šíření toxikomanie,
- Trestné činy hrubě narušující občanské soužití – ohrožení pod vlivem návykové látky, výtržnictví
- Trestné činy proti rodině a mládeži – zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby, ohrožování mravní výchovy mládeže
- Trestné činy proti republice – vlastizrada
- Trestné činy hospodářské – neoprávněné podnikání, padělání a pozměňování peněz, zkrácení daně, poplatku a podobné dávky,
- Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných – útok na veřejného činitele, zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, neoznámení tr.činu, křivé obvinění,
- Trestné činy proti brannosti, civilní službě a trestné činy vojenské – nenastoupení služby v ozbrojených silách, nenastoupení civilní služby, zběhnutí.
Mohlo by se vám líbit...