Rodinné právo

Rodinné právo upravuje osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny. Osobní a majetkové vztahy jsou především mezi:

1. manžely
2. rodiči a dětmi
3. vztahy náhradní rodinné výchovy

 

Prameny rodinného práva

• zákon o rodině
• zákon o pěstounské péči
• úmluva o právech dítěte
• občanský zákoník

 

Manželství – zákon o rodině chápe manželství jako harmonické, pevné a trvalé životní společenství muže a ženy pro, které se oba dobrovolně rozhodli

Okolnosti vylučující uzavření platného manželství:

• překážka bigamie
• překážka příbuzenství mezi předky a sourozenci
• překážka nezletilosti hranice 18 let ve vyjímečných případech lze povolit sňatek osobě starší 16 let
• překážka duševní choroby

 

Formy manželství:

1. Civilní forma – manželství je uzavřeno před orgánem státu, který je pověřen vést matriku pro obvod. Sezdává starosta, nebo jim pověřený člen zastupitelstva. Je důležitá přítomnost matrikáře.
2. Církevní forma- manželství je uzavřeno před orgánem státem registrované církve, nebo náboženské společnosti a to před osobou vykonávající činnost duchovního.

 

Obě formy uzavřené manželství mají stejnou platnost a podmínky.

 

Pří uzavření manželství musí snoubenci učinit několik prohlášení:

1. o vstupu do manželství
2. o nevědomosti okolností vylučujících vznik manželství
3. o vzájemné znalosti zdravotního vztahu
4. prohlášení o příjmení

 

Vztahy mezi manželi

Práva a povinnosti osobního charakteru

 

1. Žit spolu, být si věrni a vzájemně si pomáhat vytvářet zdravé rodinné prostředí. Toto jsou práva morální a né právní.
2. Povinnost dohody o všech podstatných záležitostech. V případě nedohody lze se obrátit na soud.

 

Práva a povinnosti majetkového charakteru:

Uzavřením manželství vzniká komplex majetkových vztahů jehož základem je institut bezpodílového spoluvlastnictví viz. Občanský zákoník.

 

Zánik manželství

1. smrtí jednoho z manželů (dokladem je úmrtní list)
2. prohlášením jednoho z manželů za mrtvého (vykoná soud)
3. rozvod – objektivně zjištěn rozvrat rodiny přihlíží se k potřebám nezletilých soud nevyhlašuje vinu rozvratu, ale příčiny.

 

Rozsudek o rozvodu musí obsahovat:

1. svěření dítěte do výchovy
2. vyživovací povinnost

 

Nejčastější příčiny rozvodu:

• rozdílnost povah a zájmů
• nevěra
• alkoholismus
• nezájem o rodinu

 

Rodiče a děti

Určování rodičovství

Zákon o rodině určuje pouze určování otcovství:

1. otcem je manžel matky – jestliže se narodí dítě ženě provdané, za otce dítěte se považuje vždy manžel matky, pokud se dítě narodí od okamžiku uzavření manželství až do 300 dne od jeho zániku. Otcovství lze popřít do 6 měsíců do narození dítěte
2. Souhlasné prohlášení rodičů – nastává, když muž se souhlasem matky uzná své otcovství
3. Soudní rozhodnutí – v tomto případě se otcovství dokazuje, nebo vyvrací na zákledě znaleckých posudků

 

Vztahy mezi rodiči a dětmi

Souhrn práv a povinností, které mají rodiče s plnou způsobilostí k právním úkonům vůči svému nezletilému dítěti.

Mezi ně patří:

1. Právo dítě vychovávat

• právo dítě mít u sebe
• právo určit místo pobytu dítěte
• právo určit povolání dítěte ve shodě s jeho zájmy
• právo být s dítětem v kontaktu (soud může omezit, nebo zakázat tento kontakt mezi rodiči a dětmi)

2. Právo dítě zastupovat před úřady, spravovat jejich majetek, atd.
3. Vyživovací povinnost – je to nejdůležitější druh povinnosti a trvá po celou dobu trvání právního vztahu mezi rodičem a dítětem
4. určení jména a příjmení dítěte

 

Náhradní rodinná výchova

Patří do ní:

1. ústavní péče (dětské domovy)
2. osvojení – vzniká stejný právní vztah jako mezi rodiči a dětmi. Dítě má stejná práva jako vlastní dítě rodičů.
3. Pěstounská péče – je určena pro děti, které není možno osvojit z důvodu vyššího věku, horšího zdravotního stavu. Pěstounská péče je individuální, nebo kolektivní pěstounská péče např. vesničky S.O.S. Pěstounská péče je placena státem.

 

4. svěření do výchovy jiného občana než rodiče – tato forma náhradní výchovy je určena pro děti u nichž se předpokládá, že se budou moci časem vrátit do původní rodiny např. svěření dětí prarodičům
5. vyživovací povinnost v rodinném právu – členové rodiny mají povinnost navzájem si pomáhat. Tato pomoc, která má morální charakter, ale existuje zde i právní stránka vyživovací povinnosti – je to vyživovací povinnost rodičů vůči dětem

 

 

Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům

Tato povinnost vzniká za předpokladu, že rodiče nejsou schopni se živit a dítě má schopnosti a možnosti výživné platit.

 

• mezi ostatními příbuznými jedná se pouze o příbuzné v přímém rodě tj. mezi předky a potomky, prarodiče vůči vnukům
• mezi manželi toto je založeno na základě vzájemnosti a zabezpečení stejné životní úrovně obou manželů. Tento případ může nastat mezi druhem a družkou.
• Příspěvek na výživu rozvedeného manžela účelem je vyrovnání nestejné hospodářské úrovně manželů v niž došlo v době trvání manželství
• Příspěvek na výživu a úhradu veškerých nákladů neprovdané matky. Neprovdaná matka má vůči otci dítěte nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem