Právo – základní pojmy, definice

1.

 

PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST, PRÁVNÍ NORMY

( STRUKTURA A DRUHY, PLATNOST, ÚČINNOST, PŮSOBNOST A PUBLIKACE PRÁVNÍCH NOREM )

 

PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST

 

U FYZICKÉ OSOBY SE ROZEZNÁVÁ DVOJÍ PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST :

 

Způsobilost mít práva a povinnosti :

Tato povinnost vzniká narozením a zaniká smrtí.

Tuto způsobilost má i tzv. nasciturus- počaté dítě, které se narodí živé ( subjekt dědění ).

 

Způsobilost k právním úkonům :

Vlastními úkony nabývá práv a bere na sebe povinnosti. V plném rozsahu vzniká dovršením 18 let, výjimečně v 16 letech uzavřením manželství.

Zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům může nastat výlučně jen s výrokem soudu a to pro duševní poruchu, nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků. V takovém případě soud ustanoví této osobě tzv. opatrovníka.

F.O. má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti, jakož i svého jména a projevu osobní povahy ( chráněno autorským právem ).

F.O. má práva se zejména ( u soudu ), aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do jejich práv a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění ( omluva, možnost náhrady nemajetkové újmy v penězích ).

Pracovně právní vztahy od 15 let způsobilosti, s výjimkou, že se s takovým občanem nelze uzavřít hmotnou odpovědnost.

V trestně právním vztahu od 15-ti let snížené tresty.

 

 

PRÁVNICKÁ OSOBA :

 

Je útvar vytvořený lidmi a považovaný podle zákona za samostatný subjekt práv a závazků. Za P.O. zásadně jednají F.O. Může mít různé formy.

Občanský zákoník jako hlavní typy P.O. uvádí :

– Sdružení F.O. nebo P.O. ( obchodní společnosti, družstva, politické strany ).

– Účelová sdružení majetku ( nadace, fondy ).

– Jednotka územní samosprávy ( obce, krajská zřízení ).

– Jiné subjekty o nichž to stanový zvláštní zákon ( rozpočtové a příspěvkové organ. ).

– Stát.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRÁVNÍ NORMY

 

Jsou základní jednotkou právní soustavy.

 

Právní norma – obecně závazné pravidlo chování, které vydává stát a její dodržování je zabezpečeno státním donucením ( sankcemi ).

 

Obecnost právní normy – znamená, že neřeší jednotlivý konkrétní případ, ale vztahuje se na neurčitý počet případů a obecně je také vymezen subjekt právní normy.

( např. u kupní smlouvy jsou obecně vymezeny práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího pro všechny případy ).

 

Závaznost právní normy – znamená, že to co je v právní normě stanoveno je pro všechny příslušné subjekty závazné.

 

Státem stanovená právní norma – je Ústava, zákon, vládní nařízení. Jedná se tak o tzv. Formální prameny práva.

 

DRUHY PRÁVNÍCH NOREM :

 

Právní normy se dělí podle různých hledisek. Pro praxi je nejvýznamnější třídění :

 

Podle způsobu vymezení chování subjektů práva na :

 

Přikazující

– jsou to takové právní normy, které přikazují subjektům práva jak se mají chovat

( např. podle Občanského zákon. smlouvy o převodu nemovitostí musí mít písemnou formu )

 

Zakazující

– zakazují subjektům práva určité chování

( např. podle Občanského zákon. obch. jméno nesmí být zaměnitelné s obch. jménem  jiného podnikatele )

 

Opravňující ( alternativní )

– subjektům práva umožňují volbu některého ze způsobu chování

( např. podle Občanského zákon. běžné záležitosti týkající se společných věcí, může vyřizovat každý z manželů )

 

Podle stupně závaznosti :

 

Kogentní ( donucující )

– jsou to takové právní normy, které jsou pro příslušné právní subjekty závazné a neměnitelné. Nepřipouští žádné odchylky. Musí se přesně řídit právy a povinnostmi stanovených v této právní normě.

– typické pro právo veřejné

 

 

 

 

 

Dispozitivní ( podpůrné )

– jsou to takové právní normy, které dávají možnost příslušným subjektům práva, aby si dohodou ( smlouvou ) stanovily práva a povinnosti podle svého uvážení.

– typická formulace pro dispozitivní právní normu zní : „ Není-li dohodnuto něco jiného, nestanový-li společenská smlouva jinak – tak platí to i to !“

– typické pro právo soukromé

 

PLATNOST PRÁVNÍCH NOREM :

Platnost právní normy znamená, že byla vytvořena předepsaným způsobem ( prošla tzv. legislativním procesem ), byla řádně projednána, schválena a podepsána.

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Je to den, kdy byla Sbírka rozeslána. Tento den je uveden v záhlaví příslušné části.

 

ÚČINNOST PRÁVNÍCH NOREM :

Ode dne účinnosti zákona jsou příslušné subjekty povinni se řídit právy a povinnostmi stanovené v zákoně.

Účinnost se stanoví několikerým způsobem :

– jednak může být stanovena tak, že zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení

– často je však účinnost stanovena později a to zejména u důležitých zákonů, aby příslušné subjekty se mohly řádně připravit na používání zákona

– zákon nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení za předpokladu, že nebyla stanovena žádná z předchozích účinností.

Ve Sbírce zákonů se též publikují nařízení vlády a některé vyhlášky ústředních orgánů státní správy ( ministerstev ). Ostatní vyhlášky se publikují v tzv. Věstnících.

Obecně závazné vyhlášky orgánů územní samosprávy ( obce ) se vyhlašují na úřední desce obecního úřadu po dobu 15-ti dnů a po této době nabývá vyhláška účinnosti.

 

PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM :

 

Právo rozlišuje působnost :

 

Časová  

– jde o dobu od kdy nebo do kdy právní norma musí být dodržována

 

Prostorová  

– vymezuje prostor v něm se právní norma uplatňuje ( území ČR, okresu, obce )

 

Osobní

– právní předpisy se zásadně vztahují na všechny subjekty ( občané, cizinci, bezdomovci ..), kteří se nacházejí na příslušném státním území.

 

Některé však mají omezenou osobní působnost a vztahují se jen na některé subjekty

( vyhláška o pravidlech silničního provozu se vztahuje jen na účastníky silničního provozu ).

 

 

 

 

 

 

2.

 

PRÁVNÍ ÚKONY, PRÁVNÍ VZTAHY, PŘEDPOKLADY VZNIKU PRÁVNÍHO VZTAHU, PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI, PRVKY PRÁVNÍHO VZTAHU

 

PRÁVNÍ VZTAHY

Jsou to společenské vztahy upravené právní normou, tzn. že účastníci těchto vztahů podléhají závazným pravidlům chování určených právní normou a mohou být k takovému chování přinuceni prostřednictvím čí státních orgánů ( např. soudem ).

 

PRVKY PRÁVNÍHO VZTAHU

 

Účastníci ( subjekty ) – F.O., P.O., stát

 

Předmět (objekt ) – za předmět právního vztahu právo považuje :

 

Věci – za věc v právním smyslu se považuje jakýkoliv hmotný předmět, který má určitou hodnotu a je ovladatelný. Za věc v právním smyslu se též považují přírodní síly a to rovněž za předpokladu, že jsou ovladatelné a jsou předmětem právní dispozice ( mohou se ovládat )

Např. elektřina

 

Hodnoty lidské osobnosti

– život, lidské zdraví, ochrana osobnosti

 

Výsledky duševní i tvůrčí činnosti

 – vynálezy, patenty, umění – autorská práva

 

Chování

– může spočívat buď v určité aktivní činnosti ( např. podle smlouvy o dílo zhotovit určitou

věc ), nebo ve zdržení se určitého chování ( zdržet se rušení nočního klidu v domě )

 

Právo ( subjektivní )

– právo jedince (např. podle nájemní smlouvy je předmětem právo byt užívat )

 

Obsah – souhrn práv a povinností účastníků právního vztahu. Oprávnění jednotlivce znamená, právem upravenou možnost subjektu účastníků chovat se požadovaným způsobem a požadovat k tomu odpovídající chování druhého subjektu a všichni ostatní musí toto jeho oprávnění respektovat

 

PRÁVNÍ POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ LZE VYJÁDŘIT JAKO :

 

Dare – něco dát – darovací smlouvy

 

Facere – něco konat – podle smlouvy o dílo zhotovit určitou věc

 

Omittere – něčeho se zdržet – zdržet se neoprávněných zásahů do práv jiného

 

Pati – něco strpět – za určitých podmínek strpět průchod přes náš pozemek

PŘEDPOKLADY VZNIKU PRÁVNÍHO VZTAHU

 

Existence právní normy

 

Existence právní skutečnosti – je právně významná okolnost s nimiž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práva ( právní důsledky ).

 

Právní události

– jsou právně významné okolnosti s nimiž právo spojuje určité právní důsledky, které vznikají nezávisle na lidské vůli ( uplynutím času, narození a smrt člověka, živelné katastrofy …)

 

Právní skutečnosti ( volní jednání )

– jsou právně významné okolnosti, s nimiž právo spojuje určité právní důsledky, které jsou projevem lidské vůle. Dělí se na :

První úkony, Protiprávní úkony, Individuální právní akty

 

Právní úkony se dělí na :

 

Komisivní právní úkony

– jde o výslovný projev vůle učiněný ústně nebo písemně ( závěť, žádost o stavební povolení )

 

Omisivní právní úkony

– jde o projev vůle učiněný opomenutím, přičemž musí jít o takové opomenutí, se kterým právo spojuje určité právní důsledky. ( neuplatněním práva – reklamace v záruční době…)

 

Konkludentní čin

– jde o nevýslovný projev vůle, se kterým právo spojuje určité právní důsledky

( vhození mince do prodejního automatu se uzavírá kupní smlouva …)

 

Protiprávní úkony

– jsou projevy vůle, které jsou v rozporu s právem ( trestné činy, přestupky, způsobení škody )

 

Individuální právní akty

– jde o rozhodnutí státních orgánů a orgánů státní správy, jimiž se rozhoduje o právech a povinnostech individuálně určených subjektů ( rozsudek soudu, odebrání ŘP …)

 

Náležitosti :  Výrok ( Enunciát )

                      Odůvodnění

                      Poučení o odvolání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.

 

PROMLČENÍ A PREKLUZE, ZASTOUPENÍ

( ZÁKONNÉ, SMLUVNÍ, PLNÁ MOC )

 

PROMLČECÍ LHŮTY

Po marném uplynutí promlčecí lhůty nárok zaniká jen tehdy, jestliže druhá strana proti níž nárok směřuje ( jedině povinná osoba – dlužník ) promlčení dovolá ( vznese námitku promlčení ). Pro promlčecí lhůty jsou stanoveny různé počátky běhu lhůt, rovněž délka může být různá např. obecná promlčecí lhůta je 3-letá, podle Občanského zákoníku je 4-letá. Některá práva se nepromlčují např. vlastnické právo.

 

LHŮTY PREKLUZIVNÍ ( PROPADLÉ )

Jsou to takové lhůty, jejíž marné uplynutí má za následek absolutní zánik práv. Ten, kdo by plnil po uplynutí prekluzivní lhůty by plnil bez právního důvodu a tomu komu by bylo plněno by vzniklo bezdůvodné obohacení, které by byl povinen vrátit ( např. záruční lhůta ).

 

ZASTOUPENÍ – Občanský zákoník rozeznává :

 

Zákonné

– týká se F.O. nezpůsobilých k právním úkonům. Vzniklá buď přímo ze zákona ( rodiče jsou zákonnými zástupci nezletilých dětí ), nebo na základě rozhodnutí státních orgánů ( soud určí opatrovníka F.O., které byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům ). Opatrovníka může soud ustanovit i v jiných případech osobě jejíž pobyt není znám, vážná tělesná vada, nedostatek vyjadřovacích schopností atd.

 

Smluvní

– při právním úkonu se může dát zastoupit kterákoli P.O. nebo F.O. na základě plné moci.

 

PLNÁ MOC

– musí být písemná a musí být s ní uveden rozsah oprávnění, které zmocnitel udělil zmocněnci

– podle rozsahu zmocnění rozeznáváme plnou moc :

 

Speciální

– je ta, která opravňuje zmocněnce k určitému právnímu úkonu ( uzavření kupní smlouvy, nebo k určitým druhům právních úkonů )

 

Generální

– opravňuje zmocněnce ke všem právním úkonům

 

Plná moc zaniká :

– odvoláním plné moci zmocnitelem

– výpovědí plné moci zmocněncem

– smrtí zmocněnce nebo zmocnitele

– provedením úkonu, na které byla plná moc omezena

 

Prokura

– nejrozsáhlejší plná moc, upravuje ji Obchod. Zákon.,též se do ní zapisuje. Činění veškerých právních úkonů k nimž dochází při provozu podniku. F.O. nebo více – kolektivní prokura.

4.

 

DĚDICKÉ PRÁVO

 

Dědické právo upravuje způsoby přechodu majetku zemřelé F.O. ( zůstavitele ) na dědice.

Pro uplatnění dědění jsou nutné tyto předpoklady :

 

Smrt zůstavitele

– musí být zjištěna předepsaným způsobem ( ohledání lékařem, úmrtní list )

 

Existence dědictví

– movité a nemovité věci, majetková práva ( pohledávky ), jiné majetkové hodnoty

( cenné papíry, podíly ve společnosti )

 

Existence dědického titulu

– zákon, závěť

 

Dědická způsobilost

– dědickou způsobilost nemá ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, manželovi, dětem, rodičům nebo se dopustil zavržení hodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele ( zatajení, zfalšování závěti ).

 

DĚDÍ SE ZE ZÁKONA NEBO ZE ZÁVĚTI

Na dědice přecházejí nejen práva, ale též závazky ( dluhy ), za které dědic odpovídá jen do výše nabytého dědictví. Dědic ze závěti má přednost před dědicem ze zákona s výjimkou tzv. neopomenutelných dědiců tj. dědí. Pokud tyto osoby v závěti opomene, tak v této části je závěť neplatná.

 

DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI

Zákon předepisuje přísné obsahové a formální náležitosti závěti, jinak je neplatná.

Občanský zákoník předepisuje tyto formy závěti :

 

Holografní

– tj. závěť sepsaná vlastní rukou a vlastnoručně podepsaná

 

Alografní

– sepsaná někým jiným než zůstavitelem nebo sepsaná mechanicky ( na stroji, počítači )

– závěť nevidomých, neslyšících, kteří neumějí číst a psát – musí být uvedeno, kdo závěť napsal, kdo ji nahlas přečetl, jakým způsobem projevil zůstavitel souhlas se závětí

( např. kývnutím hlavy ), musí být podepsána 3 svědky

 

Formou notářského zápisu

– závěť nenapsal zůstavitel vlastní rukou, ale musí ji vlastní rukou podepsat a před 2 svědky součastně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli

 

 

 

 

Zůstavitel však může neopomenutelné dědice vydědit :

– dědíc neprojevuje zájem

– pro odsouzení k trestnému činu v trvání nejméně 1 roku

– neposkytl pomoc v nemoci a ve stáří

– vede trvale nezřízení život ( alkohol, drogy )

 

Dědic může dědictví odmítnout a to pouze jako celek.

 

Závěť může zrušit pouze zůstavitel a to tím, že :

– sepíše novou závěť, odvolání, zničení

 

DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA

Dědici jsou pouze F.O. Dědici jsou rozděleni do 4 dědických skupin v závislosti na stupni příbuzenských skupin a pořadí skupin závazné. Nejprve jsou povoláni dědicové 1 skupiny, a nejsou-li, nastupují dědicové skupiny 2 atd.

 

1. skupina – děti, manžel –ka
2. skupina – manžel-ka, rodiče zůstavitele, osoby spolužijící
3. skupina – sourozenci, osoby spolužijící
4. skupina – prarodiče

Dědictví připadající státu ( Odúmrť )

 

Řízení o dědictví je upraveno v Občanském soudním právu. V řízení rozhoduje soud s úřední povinností ( tzn. bez návrhu ) a to v usnesení.

Jednotlivé úkony provádí notář jako tzv. soudní komisař. Po skončení řízení o dědictví je dědic povinen dodat přiznání k dědické dani. Daň vyměří příslušný finanční úřad.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.

 

VĚCNÁ PRÁVA : VLASTNICKÉ PRÁVO – POJEM VLASTNICTVÍ, OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA, SPOLUVLASTNICTVÍ A SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ, DRŽBA, VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ

 

Předmětem občansko-právních vztahů jsou zejména věci a práva.

Občanské právo rozeznává : věcná práva, závazková práva

 

VĚCNÁ PRÁVA : Občanský zákoník za věcná práva považuje :

1. vlastnictví ( spoluvlastnictví )
2. držba
3. zástavní právo
4. věcná břemena
5. právo zadržovací ( ad. 3.-5. – práva k cizím věcem )

 

VLASTNICTVÍ

Je základním věcným právem. Vlastnictví lze vyjádřit jako úplné nebo částečné panství vlastníkem nad věcí. Vlastnické právo je právem absolutním, tzn. že působí vůči všem a odpovídá mu povinnost všech ostatních subjektů nerušit a nezasahovat vlastníku do výkonu jeho vlastnických práv.

 

Obsah vlastnictví : Vlastník má právo věc – jde o subjektivní právo

 

– držet – spočívá v možnosti faktického nakládání s věcí

 

– užívat a požívat – využívat její užitečnou hodnotu ke svému prospěchu a podle svého záměru. Do vlastnictví připadají i veškeré plody a užitky ( plody vzešlé na stromech, úroky z peněz ). Vlastník může dále věc částečně nebo úplně spotřebovat.

 

– nakládat – využívat její směnnou hodnotu. Věc prodat, směnit, darovat, znehodnotit, zničit či opustit ( pokud to není v rozporu se zákonem ).

 

Vznik vlastnictví :

Vlastnictví se nabývá zejména :

– převodem

– děděním

– zhotovením či výrobou

– přímo ze zákona

– rozhodnutím soudu

– přírůstkem

– na základě zvláštních zákonů ( lovem zvěře, ryb, sběr lesních plodů )

 

Omezení vlastnického práva

Občanský zákoník má tzv. regulaci sousedských vztahů, která spočívá v tom, že nelze omezovat souseda tzv. imisemi, stísněním …Další omezení Občanský zákoník upravuje v souvislosti s věcnými břemeny. Nejvyšším omezením vlastníka je tzv. vyvlastnění, kdy nemovitost přechází na stát. Vyvlastnit věc lze jen v důležitém veřejném zájmu, v souladu se zákonem v co nejmenší míře a vždy za platnou náhradu.

Spoluvlastnictví

Věc může být ve vlastnictví 2 nebo více osob. Nutno u podílového spoluvlastnictví rozdělovat zda jde o věc reálně dělitelnou nebo nedělitelnou.

U věcí reálně dělitelných spoluvlastníci obhospodařují reálné podíly ( u pozemku ).

U věcí reálně nedělitelných ( budova ) spoluvlastníci obhospodařují tzv. ideální podíl, který vyjadřuje míru jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnického vztahu. Velikost ideálního podílu se určuje zlomkem nebo procentem.

Pro obsah podílového spoluvlastnictví jsou důležité 3 skupiny vztahů :

 

Hospodaření se společnou věcí :

– ve vzájemných vztazích mezi spoluvlastníky je rozhodující podíl jednotlivých společníků

(  většinový princip )

 

Spoluvlastníci jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni společně a nerozdílně ( solidárně )

– např. fakturu za opravu věci je povinen zaplatit kterýkoli ze spoluvlastníků v celé výši a s ostatními spoluvlastníky se vypořádá ve výši podílu

 

Převod spoluvlastnického podílu

– nutno rozlišovat zda společník převádí svůj podíl na :

Osoby blízké – příbuzní v přímé řadě, potomci,sourozenci, manžel-ka

– na tyto osoby může spoluvlastník převést svůj podíl bez souhlasu ostatních spoluvlastníků

Osoby jiné než blízké – v tomto případě mají ostatní spoluvlastníci tzv. Předkupní právo  – že musí svůj spoluvlastnický podíl nabídnout ke koupi, v případě že toho nevyužijí, může spoluvlastnický podíl převést na kohokoli jiného

 

Společné jmění manželů ( SJM )

Podle novelizace OZ SJM tvoří :

Majetek nabytý některým z manželů nebo oběma za trvání manželství s výjimkou majetku :

– získaného dědictvím

– darem

– vnesením jednoho z manželů do manželství

– věci sloužící k osobní potřebě jednoho z manželů

– věci vydané v rámci restituce

Rovněž do SJM patří závazky, které některému z nich nebo oběma vznikly za trvání manželství. Běžné záležitosti týkající se SJM může vykonávat každý z nich v ostatních případech je třeba souhlasu obou. Snoubenci mohou uzavřít tzv. Předmanželskou smlouvu a to formou notářského zápisu, ve které si upraví své budoucí majetkové vztahy

– co z majetku bude zahrnuto do SJM a co naopak vyčleněno. Nově je provedeno, že i manželé mohou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený obsah SJM.

SJM zaniká : se zánikem manželství. Vypořádání SJM se může provést buď písemnou dohodou nebo soudem na návrh jednoho z manželů. Vychází se z toho, že podíly obou manželů jsou stejné, přičemž se přihlíží :

– k potřebám nezletilých dětí

– k tomu, jak se kdo staral o rodinu a zasloužil se o nabytí a udržení SJM

– jak kdo pečoval o děti a domácnost

 

 

 

 

PRÁVA K CIZÍM VĚCEM

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky věřitele a to tím, že zástavní věřitel může svou pohledávku uspokojit ze zástavy a to jejím zpeněžením v případě, kdy jeho pohledávka nebyla splněna ve lhůtě splatnosti. Zastavit lze věc movitou i nemovitou, jedná se o tzv. hypotéku.

V zástavním právu platí tzv. Princip priority, tzn. že má-li dlužník více dluhů k různým věřitelům musí být při zpeněžení zástavy první uspokojen zástavní věřitel.

 

Vznik zástavního práva

– nejčastěji smlouvou- musí být písemná, jinak je neplatná ( přesně uvedena jak zjištěná pohledávka tak i zástava )

– na základě soudního rozhodnutí ( exekuce )

– ze zákona ( např. podle Občanského zákoníku a daňových zákonů lze zjišťovat zástavním právem pohledávky )

 

Věcná břemena

Znamenají omezení vlastnického práva vlastníka nemovité věci ve prospěch jiné osoby tím, že vlastník nemovitosti je povinen něco konat ( např. udržovat sjízdnou cestu přes pozemek ).

Něčeho se zdržet ( např. výstavba plotu do určité výšky ) nebo něco strpět ( např. přejez  přes pozemek ).

Vznik :

– smlouvou – musí být písemná a nutný vklad do katastru nemovitostí

– rozhodnutím – příslušného orgánu ( soud, správní orgán – zejména stavební úřad )

– ze zákona – na základě zvláštních zákonů ( např. podle zákona o lesích, podle vodního zák.)

 

Zadržovací právo

Předmětem zadržovacího práva jsou pouze věci movité.

Vznik :

– přímo ze zákona – k jeho zřízení není třeba smlouvy a slouží k zajištění peněžité pohledávky

Zadržovací právo spočívá v tom, že věřitel může odmítnout vydat dlužníkovi jeho věc, dokud mu dlužník nezaplatí ( např. automobilová opravna zadrží a nevydá opravené auto, dokud dlužník nezaplatí ). Věřitel však nemá právo zadržovanou věc zpeněžit za účelem uspokojení pohledávky. Uspokojit svoji pohledávku může pouze na základě povolení soudu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.

 

POJISTNÁ SMLOUVA

– POJEM, UZAVŘENÍ POJISTNÉ SMLOUVY, PRÁVA A POVINNOSTI Z POJISTNÉ SMLOUVY, ZMĚNA A ZÁNIK POJIŠTĚNÍ, POJIŠTĚNÍ MAJETKU, OSOB, ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

 

Smluvní strany : pojištěnec – pojišťovna

 

Pojištění může vzniknout buď na základě smlouvy nebo ze zákona. Na základě této smlouvy se pojištěnec zavazuje platit pojistné a pojišťovna se zavazuje poskytnout pojištěnému tzv. pojistné plnění nastane-li určitá nahodilá událost ( úraz, požár, povodeň …). Pojištěná může být jak F.O. i P.O.. Musí být uzavřena písemně.

 

Pojistit lze :

 

Majetek – pro případ poškození, zničení, odcizení, ztráty

Osoby – pro případ úrazu, úmrtí, dožití se určitého věku

 

Náležitosti :

– účastníci smlouvy

– vymezení pojistné události

– výše pojistného plnění

– určení pojistného, které je povinen pojištění platit

 

Zánik smlouvy :

Uplynutím doby na kdy byla stanovena. V případě, že byla určitá na dobu neurčitou, lze skončit výpovědí kteréhokoli ze stran se 6-ti týdenní výpovědní lhůtou, ke konci určitého období uvedeného ve smlouvě. Pojišťovna může od smlouvy odstoupit pokud pojištěný porušuje své povinnosti a nebo, když pojišťovna zjistí, že pojištěný neuvedl potřebné údaje úplné.

 

Odpovědnost  za škodu :

Škoda – znehodnocení, které lze vyjádřit v penězích.

Podle předmětu znehodnocení se rozlišují :

– škody na majetku

– škody na zdraví

– škody na občanské cti (dobré pověsti )

 

Odpovědnost za škodu má každá F.O. i P.O.. V jejím rámci odpovídá nejen za škodu, kterou sama způsobila porušením povinností, ale i za škodu, kterou při její činnosti způsobily jiné osoby, které ke své činnosti použila. Každý odpovídá také za škodu, která je důsledkem jeho provozní činnosti ( např. za fyzikální, chemické nebo biologické vlivy provozu na okolí ).

 

Při obecné odpovědnosti závisí vznik závazků k náhradě škody na důkazu poškozené osoby, že příčinou vzniku škody bylo škůdcovo protiprávní jednání. Při zvláštních druzích odpovědnosti jde v některých případech o přísnější ustanovení podle niž se odpovídá a za nezaviněné škody.

7.

 

NÁJEMNÍ SMLOUVA, NÁJEM A PODNÉJEM BYTU

 

Občanský zákoník upravuje nájemní smlouvu obecně, v jejím rámci speciální případy nájmu :

 

– nájem bytu

– podnájem bytu

– nájem obytných místností určených k trvalému bydlení

– nájem a podnájem nebytových prostorů

– podnikatelský nájem movitých věcí ( půjčovny kol, kazet… )

 

 

NÁJEMNÍ SMLOUVA

 

Smluvní strany : pronajímatel – nájemce

 

Nájemní smlouvou pronajímatel předává nájemci určitou věc ( byt, garáž, pozemek …) k užívání a brát z ní i užitky. Může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou.

 

Náležitosti :

Přesné vymezení nějaké věci, výše a splatnost nájemného, na jakou dobu se uzavírá.

U některých nájmů se vyžaduje písemná forma.

 

Nájem končí :

– dohodou

– uplynutím doby na kterou je sjednán

– výpovědí

– splynutím ( v případě, že nájemce věc od pronajímatele koupí )

– odstoupením ( nájemce hrubě porušuje povinnosti stanovené ve smlouvě )

 

NÁJEM BYTU

 

Vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, podle níž pronajímatel přenechává nájemci za nájemné právo užívat byt a to na dobu určitou i neurčitou.

 

Náležitosti :

– přesné určení bytu a jeho příslušenství

– označení prostor, které budou s bytem užívány

– způsob výpočtu nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu ( voda, výtah, odvoz odpadu …)

 

Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele :

Nájemcem bytu může být jak 1 osoba, tak i více osob – společný nájem bytu

( zejména mezi manželi ).

 

 

 

 

Nájem bytu zaniká :

– dohodou

– uplynutím doby na kterou byl sjednán

– výpovědí

 

Nájemce může dát výpověď z jakýchkoliv důvodů i bez udání důvodů.

Pronajímatel může dát výpověď jen který je uveden v OZ ( neplatí nájem, v bytě nebydlí, hrubě porušuje povinnosti …), v případě, kdy pronajímatel potřebuje byt pro sebe či svou rodinu. Výpověď daná pronajímatelem je platná tzv. Přivolením soudu – soud důvod smlouvy přezkoumá.

 

Podle OZ má nájemce v případě výpovědi ze strany pronajímatele tzv. Bytovou náhradu.

Bytová náhrada má 3 formy :

 

– náhradní byt ( např. v případě, že pronajímatel potřebuje byt pro sebe )

– náhradní ubytování

– přístřeší

 

Jednotlivé formy bytové náhrady se řídí důvodem výpovědí ( neplní povinnosti, hrubě porušuje občanské soužití, neplatí nájemné …) – tak má pouze nárok na náhradní byt či přístřeší.

 

PODNÁJEM BYTU

 

Vzniká na základě nájemné smlouvy mezi nájemcem a podnájemníkem se souhlasem pronajímatele.

 

Zánik podnájmu :

– dohodou

– uplynutím doby

– výpovědí bez udání důvodu

– zánikem nájmu

 

Zánikem nájmu nemá podnájemník právo na bytovou náhradu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8.

 

DAŇOVÁ A POPLATKOVÁ SOUSTAVA

( DRUHY DANÍ A POPLATKŮ, ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DANÍ A POPLATKŮ

ZÁKLADNÍ ROZDÍLY MEZI DANĚMI A POPLATKY )

 

Současná daňová soustava platí od r. 1993 a jejím cílem bylo zjednodušení systému s tržním mechanismem.

 

STRUKTURA DAŇOVÉ SOUSTAVY

 

Přímé : Důchodové – daň z příjmu F.O. i P.O.

             Majetkové –  daň z nemovitosti ( z pozemku, staveb )

                                    daň dědická

                                    daň darovací

                                    daň z převodu nemovitostí

                                    daň silniční

 

Nepřímé : Universální – daň z přidané hodnoty ( DPH )

                  Selektivní –    spotřební daň z uhlovodíkových paliv a maziv

                                         spotřební daň z lihu a lihovin

                                         spotřební daň z piva

                                         spotřební daň z vína

                                         spotřební daň z tabákových výrobků

                                         daně k ochraně životního prostředí ( počítá se s jeho zavedením )

 

ZÁKLADNÍ POJMY

 

Daň :

Ze zákona povinná platba F.O. a P.O. do veřejného rozpočtu s přesně určenou výší sazby.

Daně jsou součástí veřejných příjmů, které slouží k rozdělování a znovu rozdělováním.

Získané peněžní prostředky se znovu rozdělují a používají se z největší části na úhradu rozpočtových výdajů spojených s financováním hospodářských, kulturních a sociálních potřeb soudů, policie, armády.

 

Funkce daní :

 

Akumulační ( fiskální ) – znamená, že daně tvoří podstatnou část veřejných příjmů do peněžního fondu státu, z kterého jsou hrazeny celospolečenské potřeby

 

Regulační – podstata spočívá v tom, že dochází k regulování výše zdanění podle charakteru příjmového zdroje ( např. od daně jsou osvobozeni příjmy z provozu malých vodních a větrných elektráren na určitou dobu )

 

Sociální funkce – poskytnutí slevy na dani pro ty zaměstnance, kteří zaměstnávají zaměstnance se změněnou pracovní schopností

 

Kontrolní funkce – tuto funkci zejména vykonává daň z přidané hodnoty ( DPH )

 

Konstrukce daní :

Předpokladem vzniku a existence daňového právního vztahu je :

– existence právní normy ( daňové zákony )

– existence právní skutečnosti ( důchod, převod majetku, nemovitost, půda )

 

Prvky daňového právního vztahu :

 

– subjekty – F.O., P.O. a příslušné finanční orgány

– předmět – právní skutečnost, která je podkladem pro zdanění ( mzda zaměstnance, hodnota zdaněného majetku )

– obsah – je souhrn práv a povinností účastníků daňového právního vztahu ( přiznání daní, odvádění daní, výpočet daní )

 

Poplatník daně :

Je jím F.O. nebo P.O. jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani

( zaměstnanec v pracovním poměru je povinen odvádět daň z příjmu F.O. ze závislé činnosti, přičemž daň za něj odvádí zaměstnavatel ).

 

Plátce daně :

Je osoba, která je povinna odvádět finančnímu orgánu daň vybranou od poplatníků. Je to osoba, které zákon ukládá daň vyčíst, vybrat a odvést finančnímu úřadu.

U daně z příjmu F.O. je soukromý podnikatel jak plátcem tak i poplatníkem.

 

Sazba daně :

Je měřítko, pomocí něhož se stanovuje daňový základ.

Sazba daně může být stanovena např.jako :

– pevná částka na jednotku množství ( u spotřební daně určitá částka peněz na jeden hl piva nebo za 1 tunu ropy )

– procentní :

– lineární – výše % nereaguje na pohyb daňového základu

( daň z příjmu P.O. ze zisku činí 23 % )

– progresivní – % daně roste s růstem daňového základu

( daň z příjmu F.O. ze zisku činí 15-32 % )

 

Daňové přiznání :

Je dokument, ve kterém musí plátce daně uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně a předložit tento výpočet v termínu stanoveném v daňovém zákoně finančnímu úřadu

( u daně z příjmu F.O. a P.O. se podávají do 31.3. roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období ).

 

Odčitatelné položky :

Jsou stanovené v zákoně ( odečítají se ze zákona ). Jsou to položky, které snižují ze zákona neupravený daňový základ.

Např. u daně z příjmu F.O. : 38 040 Kč ročně na poplatníka mimo poplatníků, kteří odebírají starobní důchod, odpočet na manželku nemající vlastní příjem 21 720 Kč, na vyživované dítě 23 520 Kč, tyto sazby platí od 7. 2. 2000.

 

Připočítatelné položky :

Jsou v zákoně konkrétně definované částky, které zvyšují daňový základ s cílem postihnout poplatníka za společensky nežádoucí chování ( znečišťování ovzduší ).

Sleva na daních :

Je částka, o niž je platba vypočítané daně snížena ve zvláštních, zákonem stanovených případech. Na rozdíl od odpočitatelných položek od základu daně se odpočítá až po výpočtu daně ( např. o částku za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností ).

 

PŘÍMÉ DANĚ :

 

Důchodové :

 

Daň z příjmu F.O.

 

Poplatníkem této daně může být :

– Daňový rezident – je každý, kdo má na území ČR trvalé bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce. U těchto osob jsou předmětem daně veškeré příjmy, které jim plynou ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů v zahraničí.

– Daňový nonrezedent – jsou ti, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení ( zahraniční odborníci ) k těmto osobám se vztahuje daňová povinnost pouze na příjmy plynoucí z ČR.

 

Předmětem daně je 5 druhů příjmů :

– ze závislé činnosti a finančních požitků

– z podnikání a samostatné výdělečné činnosti

– z kapitálového majetku ( podíl na zisku ze společnosti, výnosy z vkladů, požitky z cenných

papírů )

– příjem z pronájmu

– ostatní příjmy ( příjmy z příležitostních činností, pronájem movitých věcí )

 

Sazba daně :

Procentní – progresivní. % daně roste s % daňového základu.

Nejnižší sazba 15%, nejvyšší sazba 22%.

Daně z příjmu F.O. tvoří přibližně 12% příjmu státního rozpočtu.

 

Daň z příjmu P.O.

 

Poplatníky této daně jsou :

– podnikatelské subjekty, které nejsou F.O. s výjimkou ČNB.

– u poplatníků se sídlem v ČR se zdaňují veškeré jejich příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR .

 

Předmětem této daně jsou :

– veškeré příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti a z ovládání s majetkem

 

Od daně jsou osvobozeni :

– členské příspěvky u zájmových sdružení

– výnosy z kostelních sbírek

– výtěžek provozovatelů loterií, který je určen ve výši alespoň 9% na veřejně prospěšné účely

 

Sazba daně :

Procentní – lineární. % daně neroste s % daňového základu.

Sazba činí 28%. U investičních, penzijních a podílových fondech sazba daně činí 15%.

Majetkové :

 

Daň z nemovitosti, daň z pozemků

 

Předmětem daně jsou : pozemky a stavby. Jsou osvobozeni pozemky státu v obcích, rekreační chaty zdravotně postižených občanů.

Základní sazba je za m² , je dále upravena koeficientem podle velikosti obce, dále se zohledňuje o jaké pozemky jde- jakým substrátem je pokryt. Zda se jedná o ornou půdu, chmelnici, vinici či sady.

 

Trojdaň ( dědická, darovací, z převodu nemovitostí )

 

Tyto 3 majetkové daně jsou jednorázovým odvodem státu při změně majitele.

 

U daně dědické je poplatníkem dědic.

U daně darovací je nabyvatel, u darování do ciziny je poplatníkem dárce.

Při převodu nemovitostí je poplatníkem prodávající.

 

Pro účely výpočtu daně jsou osoby zařazeny do 3 skupin podle stupně příbuzenství.

 

Sazba daně je odstupňována jednak podle zařazení osob do jednotlivých skupin a dále pak je dána hodnotou převádějícího majetku.

 

Od 1.1. 2004 u převodu nemovitostí je daň 3%.

U dědické daně je sazba odstupňována a násobí se koeficientem 0,5.

 

Daň silniční

 

Této dani podléhají: motorová vozidla, které mají přidělenou SPZ a slouží k podnikání.

Od této daně jsou osvobozena některá vozidla :

( jednostopá, vozidla pro: linkovou, vnitrostátní dopravu, požární, zdravotnická, záchranná vozidla atd. ).

Sazba daně: podle počtu válců v cm³, u nákladních aut- podle počtu náprav, hmotnosti.

 

NEPŘÍMÉ DANĚ :

 

Univerzální daň – DPH

 

Tato daň spočívá v tom, že se vybírá a stanový na každém článku jimž výrobek nebo služba prochází a postihuje vždy tu část, která odpovídá hodnotě, která daný článek mezi výrobcem a spotřebitelem přidá.

Zdaňuje se tedy rozdíl mezi cenami nákupu a cenami výstupu – tj. z přidané hodnoty.

 

Plátci daně jsou F.O. a P.O., které jsou zaregistrovaní u finančního úřadu.

 

Sazba daně : základní  22%

snížená 5%

Přičemž došlo k novelizaci zákona o DPH. Došlo k přesunu u některých výrobků a služeb z

5% na 22% daň.

 

Selektivní daň – Spotřební daně

 

Jsou upraveny novým zákonem 353 s účinností od 1.1.2004.

Podle novely zákona se zaznamenávají tyto druhy spotřebitelských daní :

– daň z lihu, piva, tabákových výrobků, daně z minerálních výrobků.

 

Plátci daně jsou : F.O. a P.O., které vybrané výrobky vyrábějí, dovážejí, vyvážejí.

 

Sazby daně jsou : stanoveny pevně na jednotku množství na celém území ČR.

Daně z tabákových výrobků pevně v %. Ceny pro konečné spotřebitele 0,48 Kč + 23%.

 

 

POPLATKOVÁ SOUSTAVA

 

Poplatek – povinná platba, kterou musí F.O. a P.O. za něco platit – za určitý úkon státního orgánu ( soudu ) nebo orgánu státní správy.

 

Povinná platba – je státem vynutitelná platba

 

Právní řád uplatňuje poplatky :

Zákon o soudních poplatcích.

Zákon o správních poplatcích.

Zákon o místních poplatcích.

 

Poplatky :

Soudní, Správní, Místní.

 

SOUDNÍ POPLATKY

 

Upraveny zákonem o soudních poplatcích.

2 druhy :

Poplatky vybírané v občansko-soudním řízení : zápis do obch. rejstříku, návrh o zahájení o rozvod

Za úkony správních soudů : poplatky za vyhotovení kopie, stejnopisu, opisu listin, ověřování listina

 

Sazba poplatků : Pevnou částkou – za ověřování listiny

Procentem vypočítaný k řízení

Poplatky v Kč, do 5000 Kč platíme kolky, platí se na účet příslušného soudu.

 

Osvobozeni : některé F.O. a P.O. + některá soudní řízení ( stát, rozpočtové organizace, návrh o určení výživného ).

 

SPRÁVNÍ POPLATKY

 

Upraveny zákonem o správních poplatcích.

 

Poplatníkem je : ten, který dal podnět ke správnímu úkonu, nebo v jehož zájmu byl úkon proveden ( stavební povolení, rybářský průkaz, zbrojní průkaz …).

 

Předmětem jsou : úkony spojené s činností správních orgánů, které jsou vymezeny v sazebníku správních poplatků. Sazebník tvoří přílohu zákoníku ( asi 137 položek ).

 

Od těchto poplatků jsou osvobozeni státní orgány, obce, orgány v oblasti SZ a VZP, osoby těžce zdravotně postižené.

 

Správním orgánem se rozumí pro účely tohoto zákona :

– orgán státní správy ( policie, stavební úřad ..)

– P.O. při výkonu státní správy podle zvláštních předpisů ( podle zákona o archivnictví )

– rejstřík trestů

– sazba je stanovena pevnou nebo procentuální ( př. číselná loterie )

 

– za ověřování podpisu

– za vydání občanského průkazu

– při povolování hracích automatů

– vydání loveckého lístku 1000.-

– koncesní listina 2000.-

– duplikát občanského průkazu  500.-

– rejstřík trestu  50.-

– stavba garáže- povolení  300.-

 

MÍSTNÍ POPLATKY

 

Řídí se zákonem o místních poplatcích.

 

Místní poplatky vybírají obce a mají fakultativní charakter ( je v pravomoci obcí, jestli je zavedou či nikoli ).

 

Rozeznáváme :

– poplatek za psa  1500.- ( ne u postižených )

– poplatek za lázeňský a rekreační pobyt

– poplatek za užívání veřejného prostranství

– poplatek ze vstupného

– poplatek z ubytovací kapacity

– poplatek za povolení vjezdu motorových vozidel do vybraných částí měst

 

Zákon o místních poplatcích vymezuje základní povinnosti, kdo je plátcem, z čeho se vybírá a stanoví rozpětí sazby poplatků.

 

Pro vybírání poplatků musí obce vypracovat a schválit místní vyhlášku, která jednoznačně vymezuje sazbu poplatků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Cla

 

Platba stanovená právním předpisem, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes hranice a to od osob, které zboží dovážejí a nebo od osob, pro které je zboží dováženo, vyváženo.

 

Funkce :

Fiskální– jednou z podstatných složek příjmů do státního rozpočtu

Ochranářská– soustavou cel ochráněna domácí výroba a trh před dovozem zahraničního zboží

 

Dělení :

– podle způsobu dopravy zboží ( dovozní, výrobní, průvozní- tranzitní )

– podle rozsahu platnosti ( autonomní )

– smluvní – na základě smluv s jinými státy, kdy si státy obvykle poskytují řadu úlev

( doložka nejvyšších výhod )

– preferenční – při vývozu nebo dovozu zboží do určitých zemí nebo z určitých zemí

a poskytují určité preference přednosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9.

 

ŽIVNOSTI

( POJEM A DRUHY ŽIVNOSTÍ, PODMÍNKY PODNIKÁNÍ DLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA- VŠEOBECNÉ, ZVLÁŠTNÍ )

 

Poslední novela Živnostenského zákona byla provedena v r. 1999 s účinností od 1.3.2000.

Cílem bylo dosažení sjednocení právní úpravy živnostenského podnikání s normami EU.

 

Živnostenský zákon definuje pojem živnosti v souladu s obchodním zákoníkem jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

 

Soustavnost – je naplněna tehdy, jestliže jde o nepřetržitou činnost, ale též jednorázovou činnost opakovanou po delší období ( provozování lyžařského vleku, koupaliště..)

Samostatně – znamená, že podnikatel není v ničí podřízenosti

Vlastním jménem – znamená, že musí činit veškeré činnosti související s podnikáním, pod jménem firmy

Na vlastní odpovědnost – nikdo nepřebírá riziko za podnikatele

 

Živnostenský zákon taxativně vyjmenovává činnosti, které nejsou živnostmi např. :

– činnosti vyhrazené státu – pošta

– výkon svobodných povolání – umělci

– podnikání podle zvláštních předpisů – advokáti, lékaři, tlumočníci

 

DRUHY ŽIVNOSTÍ

 

OHLAŠOVACÍ – ŘEMESLNÉ, VÁZANÉ, VOLNÉ

KONCESOVANÉ

 

Živnostenský zákoník dále dělí živnosti z hlediska předmětu podnikání :

– OBCHODNÍ ( maloobchod, velkoobchod, provozování čerpacích stanic )

– VÝROBNÍ ( výroba, prodej a oprava výrobků, jejich montáž, seřizování, udržování )

– POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY ( přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, zastavárny )

 

SUBJEKTY ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

 

F.O., P.O. ( zahraniční ). S výjimkou občana členského státu EU a občana s kterým má ČR uzavřenou smlouvu  a občana ČR, který nemá trvalý pobyt na území ČR.

 

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI

 

VŠEOBECNÉ

ZVLÁŠTNÍ

 

 

 

 

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY ( F.O. )

-Věk 18 let

– Způsobilost k právním úkonům

– Bezúhonnost

( za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestní čin

• pro úmyslný trestní čin, pro který mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody alespoň na dobu 1 roku
• pro úmyslný trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním
• odsouzen pro nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním. pokud se na něj nehledí jako na odsouzeného

– Potvrzení finančního úřadu, že nemá žádné daňové nedoplatky

 

ZAHRANIČNÍ P.O.

Musí prokázat, že má v zahraničí podnik a že ho provozuje.

Stejnou povinnost má i ZAHRANIČNÍ F.O., která si na území ČR zřizuje organizační složku podniku.

 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

– Musí prokázat odbornou způsobilost

( odborná způsobilost je stanovena v živnostenském zákoně, u živností řemeslných odborná způsobilost se prokazuje :

– Výučním listem 3-letého učebního oboru + 3 roky praxe v oboru

– Vysvědčení z ukončení SOŠ kratší 4 let + 3 roky praxe

– Vysvědčení o maturitní zkoušce v maturitním oboru SOŠ či gymnáziu + 2 roky praxe

– Diplomem o bakalářském nebo magisterském studiu VŠ + 1 rok praxe

 

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST MŮŽE BÝT NAHRAZENA :

– způsobilostí v příbuzném oboru a delší praxí

– vykonáním kvalifikační zkoušky

– nebo 6-ti letou praxí

– nebo může živnostensky podnikat pomocí tzv. Odborného zástupce

 

Odborná způsobilost u řemeslných živností je stanovena v příloze 1 živnostenského zákona v příloze 3 jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost u živností vázaných a koncesovaných.

Pro provozování koncesovaných živností je nutný souhlas příslušné státní správy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10.

 

ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ

( ZPŮSOB ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ LIST, KONCESNÍ LISTINA ), PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI, ODPOVĚDNÍ ZÁSTUPCE, ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

 

 

PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ :

 

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY ( F.O. )

-Věk 18 let

– Způsobilost k právním úkonům

– Bezúhonnost

( za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestní čin

• pro úmyslný trestní čin, pro který mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody alespoň na dobu 1 roku
• pro úmyslný trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním
• odsouzen pro nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním. pokud se na něj nehledí jako na odsouzeného

– Potvrzení finančního úřadu, že nemá žádné daňové nedoplatky

 

ZAHRANIČNÍ P.O.

Musí prokázat, že má v zahraničí podnik a že ho provozuje.

Stejnou povinnost má i ZAHRANIČNÍ F.O., která si na území ČR zřizuje organizační složku podniku.

 

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

– Musí prokázat odbornou způsobilost

( odborná způsobilost je stanovena v živnostenském zákoně, u živností řemeslných odborná způsobilost se prokazuje :

– Výučním listem 3-letého učebního oboru + 3 roky praxe v oboru

– Vysvědčení z ukončení SOŠ kratší 4 let + 3 roky praxe

– Vysvědčení o maturitní zkoušce v maturitním oboru SOŠ či gymnáziu + 2 roky praxe

– Diplomem o bakalářském nebo magisterském studiu VŠ + 1 rok praxe

 

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST MŮŽE BÝT NAHRAZENA :

– způsobilostí v příbuzném oboru a delší praxí

– vykonáním kvalifikační zkoušky

– nebo 6-ti letou praxí

– nebo může živnostensky podnikat pomocí tzv. Odborného zástupce

 

 

 

 

 

 

 

 

ŽIVNOSTENSKÝ LIST

 

Jestliže F.O. hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit příslušnému živnostenskému úřadu, přičemž ohlášený musí uvést :

– jméno, příjmení ( odchodní jméno )

– státní občanství

– bydliště

– pokud hodlá provozovat živnost odpovědného zástupce – musí prokázat odbornou

  způsobilost

– předmět podnikání

– provozovna, kde bude provozovací živnost založena

– údaje o tom, zda hodlá činnost provozovat průmyslovým způsobem

– údaj o tom, zda bude zaměstnávat zaměstnance

 

P.O.

– obchodní firmu

– sídlo firmy

– osobní údaje statutárního orgánu

– doklad o odborné způsobilosti

– předmět podnikání

– IČ ( identifikační číslo )

– datum zahájení činnosti

– údaje o tom, zda hodlá činnost provozovat průmyslovým způsobem

– údaj o tom, zda bude zaměstnávat zaměstnance

 

KONCESNÍ LISTINA

 

F.O.

– jméno příjmení

– sídlo firmy

– předmět podnikání

– údaje odpovědného zástupce

– datum zahájení činnosti

– počet zaměstnanců

– zda je povolena provozovací činnost průmyslovým způsobem

 

Živnostenský úřad si může vyžádat stanovisko státní správy.

 

PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI PRŮMYSLOVÝM ZPŮSOBEM

 

Živnostenský úřad může povolit provozování živnosti tzv. Průmyslovým způsobem.

A to zejména u takového podnikání, kdy předmětem je výroba finálního výrobku

( např. výroba jízdních kol ), které v sobě zahrnuje několik samostatných živností.

V těchto případech vydá Živnostenský úřad podnikateli 1 živnostenský list a podnikatel sám odpovídá za to, že ohlašovací živnosti budou prováděny kvalifikovanými osobami a sám si vede jejich evidenci.

 

 

 

 

ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE :

Podnikatel, který je F.O. a nesplňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti je povinen ustanovit tzv. odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce, nejde-li o manžela-ku, musí být v pracovně právním vztahu k podnikateli a musí se v potřebném rozsahu osobně účastnit provozování živnosti. Odpovědný zástupce, který není občanem ČR musí prokázat znalost českého nebo slovenského jazyka před živnostenským úřadem.

 

Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele, tzn. že není přenosné na jiný subjekt. Živnostenský zákon však upravuje případy pokračování v živnosti :

 

U F.O. : je to v případě úmrtí podnikatele

U P.O. : je to v případě, že dojde k přeměně P.O. v jinou P.O.

 

Podle Živnostenského zákona mohou dědicové dědit ze zákona a nebo ze závěti.

Pozůstalý ( manžel-ka ) pokračuje v činnosti zemřelé osoby po dobu dědického řízení za předpokladu, že tuto skutečnost oznámí Živnostenskému úřadu ve lhůtě 3. měsíců od smrti zůstavitele. V tomto případě jmenované osoby podnikají na základě původních živnostenských oprávnění zemřelé osoby.

Osoby, které nabyly majetková práva na živnosti po skončení dědického řízení mohou v živnosti pokračovat po dobu 6-ti měsíců od skončení dědického řízení.

Pokud v této lhůtě nezískají vlastní živnostenské oprávnění, nemohou dále živnost provozovat.

 

PŘEKÁŽKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI :

– nemůže provozovat F.O. či P.O., na jejíž majetek byl udělen konkurz a soudem bylo ukončeno provozování živnosti

– F.O. nebo P.O. nemohou provozovat živnost po dobu 3 let, po té co soudem byl zrušen konkurz, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu

– živnost nemůže provozovat ten, jemuž bylo uloženo ve správním řízení zákaz činnosti

 

ZRUŠENÍ ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

– Živnostenský úřad zruší, pokud podnikatel ztratil způsobilost k právním úkonům

  ( duševní poruchu ).

– Bezúhonnost, na žádost podnikatele, jestliže podnikatel neprovozuje živnost déle než 4 roky. – Na návrh orgánu sociální správy a správy sociálního zabezpečení.

– Přerušení provozování živnosti

– Pozastavení provozování živnosti

 

Nově se realizuje tzv. přerušení provozování živnosti a pozastavení provozování živnosti.

Podnikatel má právo přerušení na dobu 2 let. Pokud hodlá přerušit živnost na dobu delší než

3 měsíců, může živnost pozastavit. Pozastavení je vymezeno, jako sankční oprávnění živnostenského úřadu na návrh správy sociálního zabezpečení, s tím že podnikatel odstraní zjištěné nedostatky může podnikatel nadále pokračovat v živnosti.

 

ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

– Smrtí podnikatele

– Zánikem právnické osoby

– Uplynutím doby

– Rozhodnutím Živnostenského úřadu

( závazným způsobem porušuje podmínky v koncesní listině nebo v Živnostenském listě )

11.

 

VZNIK A ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU, POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z PRACOVNÍHO POMĚRU, PRACOVNÍ SMLOUVA

( NÁLEŽITOTI OBLIGATORNÍ A FAKULTATIVNÍ )

 

PRACOVNÍ POMĚR MŮŽE VZNIKNOUT NA ZÁKLADĚ 3 PRÁVNÍCH SKUTEČNOSTÍ :

 

Volbou ( na základě zvláštních předpisů, stanov-např. starosta obce,předseda družstva )

Jmenováním ( jedná se zejména o vedoucí pracovníky- ministři, ředitelé státních podniků, škol )

Pracovní smlouvou ( oboustranný projev vůle mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřít pracovní poměr )

 

ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU

 

Převedení na jinou práci

Zaměstnance lze převést na jinou práci jen s jeho souhlasem. Z této zásady platí 2 podmínky :

– zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci a to bez jeho souhlasu.

  Důvody převedení jsou taxativně stanoveny v zákoníku práce :

( zdravotní důvody, rozhodnutím soudu, těhotná žena pracuje v noci, z důvodu ochrany před

bacilonosičem )

– kdy může, ale nemusí převést zaměstnance na jinou práci

( z důvodu prostojů- výpadek el. proudu, nepříznivé povětrnostní podmínky,

při odstraňování živelné pohromy )

 

Změna místa výkonu práce

Ke změně místa výkonu práce může dojít zásadně jen se souhlasem zaměstnance.

Od změny místa výkonu práce nutno odlišovat od vyslání zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu

 

POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z PRACOVNÍHO POMĚRU

 

– Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu a vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů

– Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň

– Při nástupu do práce musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PRACOVNÍ SMLOUVA

 

Dvoustranný projev vůle mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřít pracovní poměr.

Účastníci právních vztahů : zaměstnavatel, zaměstnanec, odborové orgány, stát

 

Náležitosti pracovní smlouvy :

 

Podstatné  ( povinné )

– druh práce- přesné vymezení

– místo výkonu práce– podnik, dílna provozovna ..

– den nástupu do práce– tímto dnem vzniká pracovní poměr

Pokud není sjednána 1 z těchto podstatných náležitostí, je smlouva neplatná.

 

Ostatní ( nepovinné )

– délka pracovní doby

– mzdové požadavky

– zkušební doba

– kvalifikační podmínky

 

Zákoník práce stanoví povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně. Nesplnění této povinnosti nezakládá její neplatnost.

Úřad práce však může vyvodit sankci ( pokutu ) vůči zaměstnavateli.

V případě, že zaměstnavatel bude vysílat zaměstnance na pracovní cestu, je nutné v pracovní smlouvě zakotvení souhlasu zaměstnance.

Novela zákoníku práce stanový podrobnější úpravu práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Pokud nejsou zakotveny v pracovní smlouvě, je povinen zaměstnavatel zaměstnance informovat  nejpozději do 1. měsíce od vzniku pracovního poměru.

 

Jedná se zejména o tyto informace : 

– bližší označení druhu a místa výkonu práce

– nárok na dovolenou

– údaje o výpovědních dobách

– údaje o mzdě a způsobu odměňování

– stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení

 

Nemusí tak činit, pokud je tak stanoveno v pracovním řádu.

Novela zákoníku práce upravuje tzv. Konkurenční doložku– spočívající v tom, že v pracovní smlouvě lze písemně dohodnout, že zaměstnanec nesmí ve stanovenou dobu nejdéle

však 1 rok po skončení pracovního poměru vykonávat pro jiného zaměstnavatele na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti předchozího zaměstnavatele.

 

ZKUŠEBNÍ DOBA

 

Se sjednává v pracovní smlouvě a to písemně a zásadně při sjednávání pracovní smlouvy.

Může být sjednána max. na dobu 3 měsíců  a nemůže být dodatečně prodlužována.

Ve zkušební době jak zaměstnavatel tak zaměstnanec může zrušit pracovní poměr z jakýchkoliv důvodů i bez uvedení důvodů.

Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně, alespoň 3 dny předem, kdy má pracovník skončit.

12.

 

PRACOVNÍ DOBA, DOBA ODPOČINKU, MZDA, DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

( DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE, DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI )

 

DOBA ODPOČINKU

 

Zaměstnanci jsou zdravotně a sociálně pojištěni, zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout dovolenou. Sjednaný pracovní úkol je možno plnit za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě.

 

DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU

Zákoník práce zná tytu druhy dovolené :

 

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Na dovolenou za kalendářní rok má zaměstnanec nárok v případě, že jeho pracovní poměr trval po dobu celého roku u téhož zaměstnavatele a odpracoval alespoň 60 dnů.

Pokud jeho pracovní poměr netrval po dobu celého roku u téhož zaměstnavatele a odpracoval alespoň 60 dnů, má nárok na poměrnou část dovolené a to v délce ¹/₁₂ dovolené za kalendářní rok ( za každý odpracovaný měsíc ).

 

Dovolená za odpracované dny

Na dovolenou za odpracované dny má zaměstnanec nárok v případě, že jeho pracovní poměr netrval po dobu celého roku a neodpracoval ani 60 dnů, má nárok na dovolenou v délce ¹/₁₂

dovolené za kalendářní rok za každých 22 odpracovaných dnů.

 

Dodatková dovolená

Na dodatkovou dovolenou mají zaměstnanci nárok ze stanovených podmínek v určitých provozech jako např.: v těžkých provozech ( podzemní práce), ve zdravotnických zařízení, kde se ošetřují nemocní nakažení TBC, když jsou zaměstnanci vystaveni ionizujícímu záření, při ošetřování mentálně postižených osob, při práci v tropických oblastech, zaměstnanci ve vězeňské službě za předpokladu, že polovinu stanovené týdenní pracovní doby jsou v přímém styku s obviněnými nebo odsouzenými.

Podmínky pro udělení této dovolené jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.

Nárok na tuto dovolenou může být max. v rozsahu 1 týdne.

 

Další dovolená

Na tuto dovolenou mají nárok zaměstnanci s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou, kdy výkon práce je závislý na povětrnostních podmínkách.

Uděluje se podle zvláštních předpisů na délku 1 týdne ( stavebnictví, zemědělství ).

 

Základní výměra dovolené činí 4 týdny.

U zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, lze v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu dovolenou prodloužit o další týdny.

Zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost přísluší dovolená o 1 týden delší než je základní výměra ( 4 týdny ).

Dovolená pedagogických pracovníků činí 8 týdnů. Dobu čerpání dovolené určuje zásadně zaměstnavatel na základě zpracovaného plánu dovolených po předchozím souhlasu odborného orgánu.

Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci, aby si dovolenou vyčerpal v celku a to do konce kalendářního roku. Nelze-li z provozních důvodů udělit dovolenou v celku, je možné udělit dovolenou po částech, přičemž musí ta část činit nejméně 2 týdny.

 

MZDA, PLAT

 

Mzda – je odměna za práci ve výrobní sféře

Je založena na smluvním principu, její výše není omezena, pouze je zákonem stanovena.

Min. mzda činí od 1.1. 2004 částku 6 700 Kč.

 

Plat – je odměna za práci v nevýrobní sféře

Zaměstnanci jsou rozděleni do platových tříd a tarifů, které nesmí zaměstnavatel překročit.

 

Mzda i plat je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu či plat. Kratší splatnost než měsíční nelze sjednat.

 

Zaměstnavatel je povinen po projednání s příslušným odborným orgánem určit termín výplaty. Mzda se vyplácí v zákonných penězích a to v pracovní době a na pracovišti.

Nelze-li, tak v nejbližším následujícím pracovním dni, na náklady a nebezpečí zaměstnavatele.

 

Zaměstnanec může po přijetí mzdy způsobit ( zmocnit ) i jinou osobu.

Týká se i druhého manžela, jiné osobě tak stanový zvláštní zákon

( zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi ).

Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody, jinak na základě zákona nebo soudního rozhodnutí.

 

PRÁCE KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR

 

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE

Může být uzavřena písemně i ústně. Tuto dohodu lze sjednat v rozsahu max. 100 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.

 

Náležitosti :

– sjednání pracovního úkolu

– odměna za práci

– doba ve které má být sjednaný pracovní úkol splněn

 

Zaměstnanec může od této dohody odstoupit :

– jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky pro splnění pracovního úkolu

 

Zaměstnavatel může od této dohody odstoupit :

– jestliže zaměstnanec neplní pracovní úkol ve sjednané době. Sjednaný pracovní úkol může být plněn za pomoci rodinných příslušníků zaměstnance za předpokladu, že jsou v dohodě uvedeny.

 

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatná.

 

Náležitosti :

– sjednání druhu práce

– odměna za práci

– rozsah pracovní doby na kterou se dohoda uzavírá

( dohodu lze sjednat v rozsahu pracovní doby, která v průměru za celou dobu trvání dohody                  nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž průměr se sleduje max. za období 12 měsíců )

– zda je na dobu určitou či neurčitou

 

Dohodu lze zrušit :

– dohodou

– výpovědí

– z jakéhokoli důvodu

– bez uvedení důvodu

– s 15-ti denní výpovědní dobou, která začíná běžet dnem doručení výpovědi

– dále lze okamžitě zrušit tuto dohodu a to pro důvody, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr, ovšem za podmínky, že tento způsob zrušení byl v dohodě sjednán

 

13.

 

SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

 

ZPŮSOBY UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

 

Zákoník práce zná tyto způsoby ukončení pracovního poměru :

– Dohoda

– Výpověď

– Zrušení ve zkušební době

– Okamžité zrušení pracovního poměru

– Uplynutím sjednané doby

– Smrtí zaměstnance

 

DOHODA

 

Nejjednodušší způsob ukončení pracovního poměru. Důvody se uvádějí, jestliže o to zaměstnanec požádá. Lze skončit pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů, tudíž má nárok na odstupné ( 2 platy ).

 

VÝPOVĚDÍ

 

Zaměstnanec může dát výpověď z jakýchkoli důvodů i bez udání důvodů a zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodu taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce.

Jedná se o tyto důvody :

 

Organizační důvody

– ručí-li se podnik nebo jeho část

– snižování stavů

– přemísťuje-li se podnik nebo jeho část

– změna technologie výroby

 

Zdravotní důvody

– zaměstnanec je ze zdravotních důvodů dlouhodobě nebo trvale neschopen vykonávat sjednaný druh práce

 

Pracovní důvody

– buď má zaměstnanec dlouhodobě nespokojivé výsledky nebo opakovaně porušuje pracovní kázeň

 

Právní důvody

– zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právním předpisem pro sjednaný úkon práce

( řidič z povolání přijde o řidičský průkaz )

 

V souvislosti s výpovědí zákoník práce stanový tzv. Ochrannou dobu.

Tj. doba, ve které nelze dát zaměstnanci výpověď :

– po dobu lázeňského pobytu

– po dobu výkonu veřejné funkce ( starosta obce ) či výkonu vojny

– po dobu mateřské dovolené

– po dobu nemoci

VÝPOVĚDNÍ DOBY

 

Výpovědní lhůta počíná běžet 1. dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi.

– z organizačních důvodů 3 měsíce.

U VPP 15 dnů – počíná běžet dnem doručení, může být sjednán na dobu kratší než je stanovena týdenní pracovní doba ( 40 hodin ).

 

ZRUŠENÍ VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ

 

Zkušební doba se zásadně sjednává a to písemně při sepisování pracovní smlouvy.

Zkušební doba činí max. 3 měsíce. Nesmí být dodatečně prodlužována !

Ve zkušební době může jak zaměstnavatel tak zaměstnanec podat výpověď bez uvedení důvodu i s uvedením důvodu.

 

OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ

 

V případě okamžitého zrušení pracovního poměru jde o výjimečný způsob a z tohoto důvodu zákoník práce pro jeho uplatnění stanoví velmi přísně formální podmínky.

Důvody jsou taxativně stanoveny v zákoníku práce.

Důvody musí být přesně skutkově vymezeny tak, aby jej nebylo možno zaměnit za jiný.

Důvod nelze dodatečně měnit.

Musí být vždy písemná smlouva, jinak je neplatná.

 

Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr :

– byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen za trestný čin k nepodmíněnému trastu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok

– byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních povinností k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců

– poruší-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem

 

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr :

– zaměstnavatel ho nepřeložil do 15 dnů po předložení lékařské zprávy na jinou vhodnou práci

– zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15 dnů ode dne její splatnosti

Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.

 

Uplynutím sjednané doby

 

Jestliže zaměstnanec o uplynutí sjednané doby nadále pracuje s vědomím zaměstnavatele, mění se ze zákona dříve uzavřený poměr z doby určité na dobu neurčitou.

 

Smrtí zaměstnance

 

Pracovní poměr je osobně-právním závazkem zaměstnance, tzn. že zaměstnanec je ve výkonu práce nezastupitelný ( pracovní poměr nelze zdědit, darovat ).

 

 

 

 

 

 

14.

 

TYPY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, POJEM „OBCHODNÍ SPOLEČNOST“, ZALOŽENÍ A VZNIK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, OBCHODNÍ FIRMA

 

OBCHODNÍ SPOLEČNOST

 

Můžeme charakterizovat 2 způsoby :

– je smlouvou založené právní společenství osob, tzn. že společenství vzniklo dobrovolně a sleduje dosažení společného cíle pomocí organizovaného spolupůsobení

– obchodní společnost je P.O., kterou tvoří uzavřené společenství osob a je v ní provozována podnikatelská činnost na společné riziko společníků. Vzniká zapsáním do obchodního rejstříku a tímto dnem má způsobilost k právním úkonům a je oprávněna podnikat.

 

Obchodní zákoník dělí společnosti na :

Osobní – osobní účast společníků na podnikání, společníci ručí celým svým majetkem. V.O.S., K.s.

Kapitálové – společníci vložili vklad a nepodílejí se na dalším řízení společnosti, ručí jen do výše svého vkladu. s.r.o., a.s.

 

ZALOŽENÍ A VZNIK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

 

Založení obchodní společnosti – zakládá se společenskou smlouvou.

Zakládá-li společnost 1 zakladatel – zakládá se zakladatelskou listinou.

 

Smlouva musí obsahovat :

– obchodní firmu + zkratka formy společnosti

– sídlo podnikání

– předmět podnikání

– jména a adresy společníků, pokud jde o P.O., sídlo

– určení statutárního orgánu

 

Společnost má základní jmění, které tvoří peněžité ( peníze ) i nepeněžité ( nemovitosti, movitosti ) vklady společníků. Jedná-li se o nepeněžité vklady, je nutný znalecký posudek

( hodnota majetku ). Výše obchodního jmění se zapisuje do obchodního rejstříku.

Výše vkladu společníků určuje podíl na čistém obchodním jmění společnosti.

 

Vznik – společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku

 

ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

 

Nejčastější důvody zrušení společností jsou :

– uplynutím doby, na kterou byly založeny

– dosažením účelu, pro které byli založeny

– dnem rozhodnutí společníků o zrušení společnosti

– rozhodnutím o fůzi ( sloučení či splynutí společností )

– prohlášením konkurzu

 

Společnost může být zrušena buď :

– s likvidací – výsledkem likvidace je likvidační zůstatek spol. pro uspokojení věřitelů

– bez likvidace – fůze

 

Zánik – vymazání z obchodního rejstříku.

 

Likvidátor – pouze F.O., jmenuje ho statutární orgán společnosti

Likvidace – zvláštní zákonem upravené mimosoudní řízení, buď dobrovolné nebo nutné, po té co bylo rozhodnuto o ukončení podnikatelské činnosti

 

OBCHODNÍ FIRMA

 

Je název pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku a je povinen činit veškeré právní síly související s podnikáním pod svou obchodní firmou. Na podnikatele nezapsaných do obchodního rejstříku se nevztahují ustanovení o obchodní firmě. Podnikatel P.O. je povinen činit právní úkony související pod svým jménem a příjmením.

U podnikatelů F.O. obchodní jméno může mít dodatek :

– osobní – akademický titul, syn, JUDr., Dr. …

– věcný – truhlář, zámečník

Součástí obchodní firmy u podnikatelů P.O. je povinný dodatek označující jejich právní formu ( a.s., s.r.o. k.s., v.o.s. ) .

 

Význam obchodní firmy

Je nezbytnou součástí právní subjektivity podnikatele tzn. podnikatel pod obchodní firmou činit veškeré právní úkony související s podnikáním. Plní funkci :

– rozlišovací

– evidenční

– identifikační

– soutěžní  ( podnikatel si pod obchodní firmou vytváří pozici )

– garanční ( dostává se do podvědomí ostatních podnikatelů a spotřebitelů )

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.

 

VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST ( POJEM, ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI, PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ, ZRUŠENÍ A LIKVIDACE SPOLEČNOSTI )

 

Veř. obch. spol., V.o.s.

Tato společnost patří mezi společnost Osobní.

Je společnost 2 osob a to jak F.O. tak P.O., které podnikají pod společnou obchodní firmou.

Pokles počtu společníků pod 2 je důvodem pro zrušení společnosti.

 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Vzniká sepsáním společenské smlouvy. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena.

 

VZNIK SPOLEČNOSTI

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku tzn. že nabývá právní subjektivity

( může začít podnikat ).

 

NÁLEŽITOSTI

– název firmy a sídlo firmy

– určení společníků ( uvedení firmy nebo názvu a sídlo P.O. nebo jména a bydliště F.O. )

– předmět podnikání společnosti

 

RUČENÍ

Za závazky společníků ručí společníci solidárně ( společně a nerozdílně ).

Primární ručení – V.o.s. ručí celým svým majetkem

Sekundární ručení – ručení společníků celým svým majetkem

 

JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI

Statutární orgán u V.o.s.- jsou možné 2 způsoby :

Kolektivní – tvoří ho buď všichni nebo někteří společníci

Tvořen jednotlivcem – buď P.O. nebo F.O.

 

ROZDĚLENÍ ZISKU A ÚHRADA ZTRÁTY

Zisk se rozděluje mezi společníky rovným dílem, rovněž tak ztrátu nesou společníci rovným dílem..

 

ZDROJ KAPITÁLU

Představují vklady společníků a zisk společnosti. Společnost může získat cizí kapitál ( úvěry )

 

ZRUŠENÍ

– výpovědí společníka

– rozhodnutím soudu ( společník závažně porušuje svoje povinnosti )

– smrtí společníka

– zbavením nebo omezením k právním úkonům některého ze společníků

– uplynutím doby na kterou byla společnost založena

– dosažením účelu pro který byla založena

– fůze

 

ZRUŠENÍ S LIKVIDACÍ

Pokud se společnost zrušuje s likvidací mají společníci nárok na tzv. Podíl na likvidačním zůstatku, který se mezi společníky rozdělí, ale do výše hodnoty jejich vkladů a zbytek se rozdělí rovným dílem. Nestačí-li likvidační zůstatek na vrácení splatných vkladů, rozdělí se poměrně k jejich výši.

 

ZRUŠENÍ BEZ LIKVIDACE

Ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě fůze- na základě spojení nebo sloučení s jinou společností např. sloučení V.o.s. s K.s.

 

ZÁNIK

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

 

 

16.

 

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST ( POJEM, ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI, PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ

RUČENÍ SPOLEČNÍKŮ, ZRUŠENÍ A LIKVIDACE SPOLEČNOSTI )

 

Kom.spol., k.s.

Tato společnost představuje přechodovou formu mezi osobní a kapitálovou společností.

Charakterním rysem k.s. je, že ji tvoří společníci 2 typů.

 

KOMANDITISTÉ

1 nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Nejsou oprávněni k obchodnímu vedení společnosti.

Mají pouze právo kontrolovat vedení společnosti. Je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou min. však 5000.- Kč.

Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář ( solidárně ).

 

KOMPLEMENTÁŘI

1 nebo více společníků, kteří ručí věřitelům celým svým majetkem a to solidárně.

Pouze komplementáři jsou oprávněni k vedení společnosti. Jsou statutárním orgánem.

( Kolektivní, Tvořen jednotlivcem ).

 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Vzniká sepsáním společenské smlouvy. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena.

 

VZNIK SPOLEČNOSTI

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku tzn. že nabývá právní subjektivity

( může začít podnikat ).

 

NÁLEŽITOSTI

– název firmy a sídlo firmy

– určení společníků ( uvedení firmy nebo názvu a sídlo P.O. nebo jména a bydliště F.O. )

– předmět podnikání společnosti

– určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté

– výše vkladu každého komanditisty

 

RUČENÍ

Komanditisté – jen do výše vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

Komplementáři – celým svým majetkem

 

JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI

Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.

 

 

 

 

 

ROZDĚLOVÁNÍ ZISKU A ÚHRADA ZTRÁTY

Pokud společenská smlouva neurčí něco jiného, zisk určený k rozdělení mezi společníky se rozdělí na ¹/₂  . Z toho ¹/₂ připadne komplementářům a druhá ¹/₂  připadne komanditistům.

Komplementáři si zisk rozdělí stejným dílem a nebo v poměru ke svým splaceným vkladům.

Komanditisté si rozdělí zisk podle poměru svých splacených vkladů.

 

ZDROJ KAPITÁLU

Představují vklady komanditistů a zisk společnosti.

Společnost může získat cizí kapitál ( úvěry ).

 

ZRUŠENÍ

– výpovědí společníka

– rozhodnutím soudu ( společník závažně porušuje svoje povinnosti )

– smrtí společníka

– zbavením nebo omezením k právním úkonům některého ze společníků

– uplynutím doby na kterou byla společnost založena

– dosažením účelu pro který byla založena

– fůze

 

ZRUŠENÍ S LIKVIDACÍ

Pokud se společnost zrušuje s likvidací mají společníci nárok na tzv. Podíl na likvidačním zůstatku, který se mezi společníky rozdělí, ale do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Nestačí-li likvidační zůstatek na vrácení splatných vkladů, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.

 

ZRUŠENÍ BEZ LIKVIDACE

Ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě fůze ( k.s. s V.o.s. ).

 

ZÁNIK

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

 

17.

 

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

( POJEM S.R.O., ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI, ORGÁNY SPOLEČNOSTI, ZRUŠENÍ A LIKVIDACE SPOLEČNOSTI )

 

Spol. s r.o., s.r.o.

Tato společnost patří mezi kapitálové společnosti.

Společnost může mít max. 50 společníků.

 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Společnost může být založena 1 osobou a to tzv: Zakládací listinou. Jestliže společnost zakládá více společníků, děje se tak na základě: Společenské smlouvy. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena.

 

VZNIK SPOLEČNOSTI

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku tzn. že nabývá právní subjektivity

( může začít podnikat ).

 

NÁLEŽITOSTI

– název firmy a sídlo firmy

– určení společníků ( uvedení firmy nebo názvu a sídlo P.O. nebo jména a bydliště F.O. )

– předmět podnikání společnosti

– určení společníků

– výše základního kapitálu

– výše vkladu každého společníka

– jména a bydliště první dozorčí rady a jednatelů

 

RUČENÍ

Podle novely obchodního zákoníku se zpřísnila úprava určení společníků, kdy za závazky společnosti ručí všichni společníci solidárně do výše souhrnu všech nesplacených vkladů všech společníků.

 

ZDROJ KAPITÁLU

Vklady společníků tvoří základní kapitál společnosti a musí činit 200 000.- Kč.

Základní kapitál je peněžitým a nepeněžitým vkladem společníků vložený do společnosti.

Mezi nepeněžitý vklad může patřit HM, NHM, knot how a musí být oceněny soudním znalcem v případě, že nepeněžitý je vyšší než 10 miliónů, musí být oceněn 2 znalci.

Nepeněžité vklady musí být hospodářsky využitelné ve vztahu k podnikání.

 

REZERVNÍ FOND

Společnost je povinna vytvářet rezervní fond ke krytí ztrát společnosti. Vytvoří se z čistého zisku a každoročně se doplňuje až do minimální částky, která tvoří 10 % základního kapitálu.

 

 

 

 

 

 

PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ

Každý společník má právo na obchodní podíl, jehož velikost je dána výší vkladu. Každý společník může mít pouze 1 podíl. Společník může svůj podíl přenést na jinou osobu se souhlasem Valné hromady, nebo pokud to připouští společenská smlouva. Obchodní podíl se dá dědit. Každý společník má právo na podíl ze zisku, který se určuje poměrem obchodního podílu společníka podle splacených vkladů.

 

ORGÁNY SPOLEČNOSTI :

 

Valná hromada

Je nejvyšším orgánem společnosti a do jejich působnosti patří :

Schvalování, jednání učiněná společností před jejím vznikem, schvalování účetních závěrek, schvalování stanov a jejich změn, rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy, rozhoduje o snížení či zvýšení základního kapitálu společnosti, jmenuje – odvolává a odměňuje jednatele společnosti a členy dozorčí rady, rozhoduje o převodu jmění na společníka, rozhoduje o fúzi.

Valná hromada je schopna usnášení jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň ¹/₂  hlasů, pokud nevyžaduje společenská smlouva více hlasů.

Každý společník má 1 hlas na každých 1000.-Kč svého vkladu, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Při konání ustavující Valné hromady musí být splaceno nejméně 30% základního kapitálu.

Ustavující Valná hromada rozhodne o založení společnosti a další Valné hromady rozhodují a schvalují změny stanov, volí orgány společnosti, schvalují účetní závěrky a rozdělení zisku.

 

Jednatelé

Jsou statutárním orgánem, tzn. že je oprávněn jednat jménem společnosti vůči 3 osobám.

Vede účetnictví, předkládá účetní závěrku, navrhuje rozdělení zisku.

Jednatele volí Valná hromada a může být 1 a více jednatelů.

 

Dozorčí rada

Je nepovinná a plní funkci kontrolního orgánu společnosti. Tzn. že dohlíží na podnikatelskou činnost společnosti. Je oprávněna nahlížet do dokladů, kontroluje účetnictví a zkoumá účetní závěrku. Členi dozorčí rady jsou voleni Valnou hromadou. Dozorčí rada musí mít alespoň 3 členy a max. funkční období je 5 let.

 

Na dozorčí rady a jednatelé se vztahuje ZÁKAZ KONKURENCE !!!

 

ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Rozhoduje o tom Valná hromada, přičemž zvýšení základního kapitálu peněžní vklady jsou přípustné, pokud jsou splaceny peněžité vklady v plné výši. Při snížení základního kapitálu se nesmí snížit hodnota pod 200 000.-Kč a výše vkladu každého společníka pod 20 000.-Kč.

Zvýšení a snížení základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku.

 

ZÁNIK ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI

– zrušení soudem v případě, že nelze na něj spravedlivě považovat, aby ve společnosti setrval

  ( vážný zdravotní stav )

– prohlášením konkurzu na majetek společníka

– vyloučení společníka ( závažně porušuje pravidla ), musí souhlasit společníci tak, aby byla

   nadpoloviční většina vkladů společníků

– dohodou všech společníků, která musí mít písemnou formu

VYPOŘÁDÁNÍ PŘI ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI

Společník má nárok na tzv. Vypořádací podíl, jehož výše se stanový na základní výši kapitálu zjištěného na základě účetní uzávěrky. Vypořádací podíl se vyplácí zejména v penězích.

Nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.

 

ZRUŠENÍ

– výpovědí společníka

– rozhodnutím soudu ( společník závažně porušuje svoje povinnosti )

– smrtí společníka

– zbavením nebo omezením k právním úkonům některého ze společníků

– uplynutím doby na kterou byla společnost založena

– dosažením účelu pro který byla založena

– fúze

 

ZRUŠENÍ S LIKVIDACÍ

Pokud se společnost zrušuje s likvidací mají společníci nárok na tzv. Podíl na likvidačním zůstatku, který se mezi společníky dělí.

 

ZRUŠENÍ BEZ LIKVIDACE

Ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě fúze ( a.s. ).

 

ZÁNIK

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

 

18.

 

AKCIOVÁ SPOLEČNOST

( POJEM A.S., ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI, NÁLEŽITOSTI, STANOVY, DRUHY AKCIÍ, ORGÁNY SPOLEČNOSTI, ZRUŠENÍ A LIKVIDACE SPOLEČNOSTI )

 

Akc.spol., a.s.

Tato společnost patří mezi kapitálové společnosti.

P.O, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité nominální hodnotě.

 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Může být založena 1 osobou, ale musí jít o P.O. Zakládá se tzv. Zakladatelskou listinou.

Zakládají-li společnost 2 a více osob, zakládá se společenskou smlouvou. Dokumenty musí být zpracovány formou notářského zápisu.

 

2 způsoby založení společnosti :

– Bez upisování akcií

Tento způsob přichází v úvahu, jestliže jsou zaplaceny vklady společníků a jejich jmenovitá hodnota se rovná minimu výši základního kapitálu, který činí 2 miliony Kč.

– Na základě upisování

V případě, jestliže nejsou zaplaceny akcie o určité jmenovité hodnotě, přičemž základní kapitál  v tomto případě činí minimum 20 miliónů Kč.

 

DRUHY A FORMY AKCIÍ

A.S. získává svůj majetek především vydáním akcií.

Akcie je cenný papír, s níž jsou spojena práva akcionáře jako společníka, podílet se na řízení společnosti ( hlasovat na Valné hromadě ), na zisku ( dividendy ) a na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti.

Musí obsahovat :

– obchodní firmu

– sídlo společnosti

– jmenovitou hodnotu akcie

– označení zda jde o akcii

 na jméno ( na „řad“, rekta papíry )

 podle podoby ( listinné, zaknihované )

– výši základního kapitálu

– datum vydání

– podpisy 2 členů představenstva

 

Pokud akcionář nesplatí celý emisní kurz vydá mu a.s. tzv. Zatímní list  se kterým jsou spojena všechna práva akcionáře a je též cenným papírem. Po splacení a.s. vymění Zatímní list za akcii.

Dále může a.s. vydávat prioritní akcie s nimiž je spojeno přednostní právo na dividendu

( odměna akcionáře, která se vyplácí z podílu na zisku ).

Určuje se poměrem jmenovité hodnoty akcie jednotlivého akcionáře k jmenovitě hodnotě akcií všech akcionářů.

Akcie mohou být prodávány nebo kupovány a to za tzv. Tržní cenu označující kurz akcie.

Tržní cena je dána nabídkou či poptávkou po určitých akcií.

Akcionář je oprávněn se zúčastnit Valné hromady, hlasovat na ní, má právo na vysvětlení záležitostí týkající se společnosti.

 

Nezbytnou součástí zakladatelských dokumentů jsou stanovy.

Musí obsahovat :

– obchodní firmu

– sídlo společnosti

– předmět podnikání

– výše základního kapitálu

– způsob rozdělování zisku a úhrady ztrát

– způsob svolávání Valné hromady

 

VZNIK SPOLEČNOSTI

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku tzn. že nabývá právní subjektivity

( může začít podnikat ).

 

NÁLEŽITOSTI

– název firmy a sídlo firmy

– určení společníků ( uvedení firmy nebo názvu a sídlo P.O. nebo jména a bydliště F.O. )

– předmět podnikání společnost

– navrhovaný základní kapitál

– počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, druh a formu akcií

– kolik akcií upisuje každý zakladatel ( kolik si jich koupí )

– další náležitosti, které vymezuje zákon ( např. rezervní fond)

 

 

RUČENÍ

Společnost za svoje závazky odpovídá celým svým majetkem, akcionář naproti tomu neručí vůbec.

 

REZERVNÍ FOND

Společnost je povinna ho vytvářet z čistého zisku společnosti.

 

ORGÁNY SPOLEČNOSTI :

 

Valná hromada

Je nejvyšším orgánem společnosti a do jejich působnosti patří :

Schvalování, jednání učiněná společností před jejím vznikem, schvalování účetních závěrek, schvalování stanov a jejich změn, rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy, rozhoduje o snížení či zvýšení základního kapitálu společnosti, jmenuje – odvolává a odměňuje jednatele společnosti a členy dozorčí rady, rozhoduje o převodu jmění na společníka, rozhoduje o fúzi.

Valná hromada je schopna usnášení jsou-li přítomni akcionáři, jejíž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu, pokud nevyžaduje společenská smlouva více hlasů.

Ustavující Valná hromada rozhodne o založení společnosti a další Valné hromady rozhodují a schvalují změny stanov, volí orgány společnosti, schvalují účetní závěrky a rozdělení zisku.

 

 

 

Představenstvo

Jsou statutárním orgánem, tzn. že je oprávněn jednat jménem společnosti vůči 3 osobám.

Má min. 3 členy a funkční období je 5 let.

Vede účetnictví, předkládá účetní závěrku, navrhuje rozdělení zisku.

 

Dozorčí rada

Je kontrolním orgánem společnosti. Tzn. že dohlíží na podnikatelskou činnost společnosti. Je oprávněna nahlížet do dokladů, kontroluje účetnictví a zkoumá účetní závěrku. Dozorčí rada musí mít alespoň 3 členy a max. funkční období je 5 let.

 

Na dozorčí rady a jednatelé se vztahuje ZÁKAZ KONKURENCE !!!

 

VYPOŘÁDÁNÍ PŘI ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI

Akcionáři mají nárok na tzv. Likvidační zůstatek

dělí se mezi akcionáře v poměru jejich akcií.

 

ZRUŠENÍ

– výpovědí společníka

– rozhodnutím soudu ( společník závažně porušuje svoje povinnosti )

– smrtí společníka

– zbavením nebo omezením k právním úkonům některého ze společníků

– uplynutím doby na kterou byla společnost založena

– dosažením účelu pro který byla založena

– fúze

 

ZRUŠENÍ S LIKVIDACÍ

Pokud se společnost zrušuje s likvidací mají společníci nárok na tzv. Podíl na likvidačním zůstatku, který se mezi společníky dělí.

 

ZRUŠENÍ BEZ LIKVIDACE

Ke zrušení společnosti bez likvidace dochází na základě fúze ( s.r.o.).

 

ZÁNIK

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

 

 

19.

 

DRUŽSTVO ( POJEM DRUŽSTVO, ZALOŽENÍ A VZNIK, ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU, ORGÁNY DRUŽSTVA, ZRUŠENÍ A ZÁNIK DRUŽSTVA )

 

„Družstvo“

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.

 

ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Jedná se o P.O., která musí mít min.5 členů nebo 2 P.O..

Družstvo povinně vytváří základní kapitál, který tvoří souhrn členských vkladů.

Minimální výše základního kapitálu družstva předepsaná zákonem činní 50 000.-Kč.

 

VZNIK SPOLEČNOSTI

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku tzn. že nabývá právní subjektivity

( může začít podnikat ).

 

PODMÍNKOU ČLENSTVÍ V DRUŽSTVU JE

– splacení členského vkladu

– základní právní normou, kterou se řídí činnost družstva jsou stanovy

 

RUČENÍ

Družstvo ručí za závazky celým svým majetkem a členové za závazky ručí pouze do výše splacených vkladů.

 

NEDĚLITELNÝ FOND

Družstvo je povinno při svém vzniku ho zřídit ve výši min. 10% zapisovaného základního kapitálu. Tento fond družstvo doplňuje nejméně o 10% ročního zisku a to až do doby než výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu.

 

DĚLENÍ ZISKU

Zisk družstva se zdaňuje jako u s.r.o. a obdobně se zisk dělí mezi členy družstva.

Podíly se vyplácí v závislosti na výši vkladu.

 

ORGÁNY SPOLEČNOSTI :

 

Členská schůze

Nejvyšší orgán družstva, schází se min. 1* ročně.

Při založení se vyžaduje konání „Ustavující“ schůze družstva, která určí výši základního kapitálu, schválí stanovy, zvolí představenstvo a komisi.

 

Představenstvo

Je statutárním orgánem, který řídí činnost družstva. Za představenstvo jedná navenek předseda či místopředseda.

 

 

 

 

Kontrolní komise

Zřízení je povinné.Kontroluje činnost družstva a projednává stížnosti jednotlivých členů družstva..

ZRUŠENÍ

– výpovědí člena

– rozhodnutím soudu ( společník závažně porušuje svoje povinnosti )

– zbavením nebo omezením k právním úkonům některého ze členů

– uplynutím doby na kterou bylo družstvo založeno

– dosažením účelu pro které bylo založeno

– fúze

 

ZRUŠENÍ S LIKVIDACÍ

Pokud se družstvo zrušuje s likvidací mají členové nárok na tzv. Podíl na likvidačním zůstatku, který se mezi členy dělí.

 

ZRUŠENÍ BEZ LIKVIDACE

Ke zrušení družstva bez likvidace dochází na základě fúze.

 

ZÁNIK

Družstvo zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

 

 

20.

 

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY

( VZNIK, DĚLENÍ, ZAJIŠTĚNÍ A ZÁNIK ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ ),

OBECNÉ ZÁSADY UZAVÍRÁNÍ SMLUV PODLE OBCH. ZÁKONNÍKU

 

Jsou právní vztahy z niž vzniká právo věřitele na plnění od dlužníka a dlužníkovi vzniká závazek ho splnit.

 

VZNIK OZV

– ze smluv

– ze způsobené škody

– z bezdůvodného obohacení

– z jiných skutečností na základě zákona

 

SUBJEKTY OZV

Podnikatelé- P.O., F.O., stát

 

CHARAKTERISTIKA OZV

OZV se řídí především těmito zásadami :

 

Zásada rovnosti účastníků

Žádný z účastníků OZV nemůže jednostranně nařizovat o povinnostech druhého účastníka.

Upravují si je zásadně dohodou ( smlouvou ).

 

Zásada smluvní svobody

Svobodně učinit či neučinit právní úkol, svobodně si zvolit adresáta, svobodně si zvolit obsah a formu právního úkonu.

 

Zásada dispozitivnosti

Tzn. že účastníci si mohou práva a povinnosti upravit odchylně od OZ, pokud to OZ dovoluje

( nedohodnou-li se účastníci jinak, tak platí to i to ).

 

Zásada poctivého obchodního styku

Tzn. že výkon práva, který je v rozporu s touto zásadou je platný, ale nepožívá správní ochrany.

 

DĚLENÍ OZV

Obchodní zákoník rozlišuje 4 skupiny OZV, které se označují tradičními

( v zákoně však neuvedenými ) názvy a to :

 

Relativní obchody

Jsou vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti a vztahy mezi podnikateli a státem, jde-li o podnikatelskou činnost při uspokojování veřejných služeb.

(  kupní smlouva, smlouva o dílo, zadávání státních zakázek, …)

 

 

Absolutní obchody

Jsou vztahy při níž není 1 ze smluvních stran podnikatelem, přesto se řídí OZ.

( smlouvy o vkladovém účtu, vztahy s burzovním obchodem, osoby zakládající společnost …)

Jde o 21 taxativně vyjmenovaných závazkových vztahů, řídí se vždy OZ bez ohledu na to, zda jejich účastníci jsou podnikatelé či nikoliv. Jde zejména o vztahy mezi :

– zakládajícími obchodní společnost

– společníky a obchodní společností

– ze smluv o běžném účtu, vkladovém účtu, úvěru

– ze smluv o cenných papírech

 

Fakultativní obchody ( výběrové, nepovinné )

Vznikají zejména v případě, kdy účastníci OZV si sjednají některý ze zajišťovacích prostředků ( smluvní pokuta ).

 

Absolutní neobchody

Jsou vztahy mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti a vztahy mezi podnikateli a státem v rámci podnikatelské činnosti, přičemž tyto vztahy se především řídí OZ

( kupní smlouva na nemovitost, nájemní smlouvy, pojistné smlouvy …).

 

ZAJIŠTĚNÍ OZV

Zástavní právo

Zajišťuje věřitelovu pohledávku tím, že určité věci movité i nemovité se vyhrazují k uspokojení věřitele v případě, že nebude jeho pohledávka dlužníkem splněna.

 

Smluvní pokuta

Sjednává se pro případ porušení určité smluvní povinnosti, jde o peněžitou částku jejíž výše může být písemně sjednána.

 

Ručení

Je komplexně upraveno v Obch. zákoníku. Ručení je zjištění závazku 3. osobou ( ručitel ), který se zaváže věřiteli, že uspokojí jeho pohledávku, jestliže ji neuspokojí dlužník.

V případě několika ručitelů jde o Spoluurčení solidární.

Bankovní záruka- upraveno pouze v Obch. zákoníku. Ručitelem je vždy banka a vzniká písemným prohlášením banky na základě Záruční listiny, že uspokojí věřitele do určité výše peněžité částky v případě, že dlužník naplní svůj závazek.

 

Uznání dluhu

Upravuje pouze Obch.zákoník. Uznání závazku je jednostranný projev dlužníka, který svůj závazek vůči věřiteli uznává co do výše a dluhu.

 

ZMĚNY OZV

Změny v obsahu

– dohodou

– prodlení dlužníka

– prodlení věřitele

 

Změny v subjektech

– postoupení pohledávky

– převzetí dluhu

– přistoupení k dluhu

ZÁNIK OZV

 

Splnění

Závazek je splněn, jestliže je splněn včasně a řádně. Lze-li závazek splnit několika způsoby, má právo volby dlužník. Dlužník je povinen plnit závazek v místě určení smlouvou nebo v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání.

 

Peněžitý závazek

Plní se prostřednictvím banky nebo pošty. Je splněn připsáním placení částky na účet věřitele nebo vyplacením částky na účet věřiteli pokud je plněno poštou.

 

Odstoupení od smlouvy

Základním předpokladem odstoupení od smlouvy je porušení smluvní strany.

Obchodní zákoník rozlišuje :

 

Podstatné porušení smluvních povinností

Když druhá strana nemá zájem na plnění smlouvy. Při podstatném porušení má oprávněná strana právo odstoupit od smlouvy ihned.

 

Nepodstatné porušení smluvních povinností

Znamená jiné porušení smluvních povinností, oprávněný je povinen stanovit druhé straně dodatečně přiměřenou lhůtu ke splnění povinností a odstoupit může až v případě, kdy druhá strana nesplnila povinnost ani během druhé dodatečné lhůty.

 

Dodatečná nemožnost plnění

Musí jít o dodatečnou nemožnost plnění- tzn. že nemožnost nastala až po vzniku závazku.

Dále musí jít o tzv. Objektivní nemožnost

– že nastala nezávisle na vůli dlužníka ( po uzavření smlouvy o dílo- shoří dům ),

Závazek se stane nesplnitelný, jestliže po uzavření smlouvy vyjde právní předpis, který zakazuje chování k němuž byl zavázán  ( zákaz vývozu určitého zboží ).

 

Uplynutím doby

Výpovědí

Neuplatnění práva ( prekluze )

 

OBECNÉ ZÁSADY UZAVÍRÁNÍ SMLUV

Návrhem na uzavření podle OZ je Objednávka nebo Nabídka.

 

Návrh podle OZ má obsahovat tyto náležitosti :

– musí být adresován 1 nebo více určitým osobám, jinak jde o veřejný návrh

– musí být určitý co do obsahu ( u kupní smlouvy- druh, jakost )

– musí se jednat o podnikatele

– musí být závazný

 

Součastná právní úprava uzavírání smluv vychází z teorie Dokonalého kontraktu

Tzn. smlouva je uzavřena, jestliže se smluvní strany dohodnou na celém obsahu smlouvy, musí být naprostý Konsensus celým obsahem smlouvy. Jakákoli změna jeho naplnění je zcela novým návrhem a úvodní návrh zaniká, tzn. že v průběhu uzavírání smlouvy si může navrhovatel nebo příjemce vyměnit svoji pozici do té doby, než se dohodnou na celém obsahu smlouvy.

 

Návrh na uzavření smlouvy může být navrhovatelem zrušen, dojde-li projev o zrušení dříve nebo nejpozději, kdy přijde návrh příjemci návrhu.

( návrh zaslaný poštou může být zrušen telefonicky, emailem…)

 

OZ dále stanový, že může být odvoláno přijetí návrhu a to za předpokladu, že dojde k navrhovateli dříve nebo později s jeho přijetím.

Z této zásady zná OZ též i Občanský zákoník 2 výjimky :

 

Odvolání, přijetí návrhu

Je platný, jestliže s pozdním přijetím navrhovatel souhlasí …

Nebo jestliže se prokáže, že ke zpoždění došlo vlivem přepravy

 

Neodvolatelný návrh

Jestliže v návrhu je stanovena tzv. Akceptační lhůta ( lhůta na rozmyšlenou ) a pokud se příjemce návrhu v této lhůtě neodvolá, stává se tak neodvolatelný.

Může být stanovena Doložka neodvolatelnosti.

 

Písemná forma k platnosti obchodní smlouvy se vyžaduje v případě, že tak stanový OZ,  anebo 1 ze smluvních stran projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena písemně.

Písemná forma je zachována nejenom na klasické listině, ale i použitím telegrafu, emailu…

 

21.

 

KUPNÍ SMLOUVA PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

( PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI, DODÁNÍ ZBOŽÍ, URČENÍ DOBY PLNĚNÍ, PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA NA KUPUJÍCÍHO, VADY ZBOŽÍ, ODPOVĚDNOST ZA VADY )

 

Smluvní strany : kupující – prodávající

 

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc ( zejména zboží ) určenou jednotlivě co do množství a druhu a přenést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Písemná forma není předepsaná.

 

PODSTATNÉ NÉLEŽITOSTI

 

Určení předmětu koupě

Jsou věci zásadně movité ( zboží ) a může jít o zboží, které ještě nebylo vyrobeno.

Předmětem zásadně není převod nemovitostí. Řídí se Obchodním zákoníkem.

 

Určení ceny

Cena se stanový dohodou, která však nesmí být v rozporu s předpisy a cenách.

Dohoda se stanový pevně nebo závazným způsobem dodatečné ceny.

V souvislosti s kupní cenou lze sjednat tzv. Cenovou doložku, ve které si prodávající vyhradí změnu ceny zboží s ohledem na změnu ceny VF nebo cenu základních surovin potřebných k výrobě zboží.

 

Splatnost zboží

Nebyla-li cena zboží sjednána, je kupující povinen zaplatit takovou cenu, za kterou se stejné zboží nebo srovnatelné zboží prodávalo v době uzavření smlouvy.

 

OSTATNÍ NÁLEŽITOSTI

Mají dispozitivní charakter.

 

URČENÍ DOBY PLNĚNÍ ( DODACÍ LHŮTA )

Prodávající je povinen dodat zboží ve lhůtě sjednané ve smlouvě.

 

OZ pro určení doby zná termíny :

Začátek období – prvních 10 dnů

Konec období – posledních 10 dnů

Polovina kalendářního čtvrtletí – celý 2 měsíc čtvrtletí

Polovina měsíce – 10-20 dne daného měsíce

Ihned – u potravin a surovin do 2 dnů

          – u strojírenských výrobků do 10 dnů

          – u ostatního zboží do 5 dnů

 

Pokud nebyla doba termínu sjednána je prodávající povinen dodat zboží ve lhůtě Přiměřené k povaze zboží, k místu dodání a k celkovému obsahu smlouvy.

 

VADY ZBOŽÍ

 

Vady právní

Zboží je zatíženo právem 3 osoby ( zástavní právo, kradené zboží )

 

Vady faktické

Nemá vlastnosti určené ve smlouvě. Nebyly-li určeny, nemá vlastnosti určené pro běžné použití ( bylo dodáno jiné zboží, než určuje smlouva – Aliud ).

 

Vady v dokladech 

Nejsou návody k použití ( možno být v jazyce českém i slovenském ).

 

Porušení povinností

 

Bylo dodáno jiné množství než určuje smlouva

 

ODPOVĚDNOST PRODÁVAJÍCÍHO ZA VADY ZBOŽÍ

 

OZ rozeznává 2 odpovědnosti :

 

Zákonnou

Uplatňuje se za vady, které má zboží v okamžiku předání kupujícímu- vyplývá ze zákona.

 

Smluvní

Vzniká jen v případě, že ji prodávající písemně převezme a to

tzv. Jednostranným prohlášením prodávajícího ( záruční list ).

Stejné účinky má i vyznačení délky záruční doby, délka trvanlivosti, doba konečné spotřeby na obalech.

 

22.

 

SMLOUVY O BANKOVNÍCH OBCHODECH PODLE OBCH. ZÁKON.

( SMLOUVA O ÚVĚRU, O BANKOVNÍM ULOŽENÍ VĚCI, O BĚŽNÉM ÚČTU, O INKASU, O OTEVŘENÍ AKREDITIVU )

                                                                                  

SMLOUVA O ÚVĚRU

 

Smluvní strany : věřitel  ( banka ) – dlužník ( podnikatel )

 

Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na žádost dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky a to až do určité předem dohodnuté výše.

Dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Jde o absolutní obchod. Obchodní zákoník nevyžaduje písemnou formu.

 

Náležitosti smlouvy :

 

Podstatné náležitosti :

– určení smluvních stran

– určení částky, která má být poskytnuta

 

Ostatní náležitosti : může být sjednán :

– účel úvěru ( lze sjednat ve smlouvě jen pro určitý účel – jen pro tzv. Účelový úvěr )

– lhůta k poskytnutí peněžních prostředků ( věřitel je povinen peněžní prostředky poskytnout

v době stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu )

– lhůta vrácení peněžních prostředků ( dlužník je povinen peněžní prostředky vrátit ve

sjednané lhůtě a nebyla-li sjednána, pak je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky do

1 měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán !!! )

– výše úroků ( je zpravidla sjednána ve smlouvě. Pokud není, je dlužník povinen platit úroky

ve výši stanovené zákonem. Pokud ani takto nejsou stanoveny, úroky je dlužník povinen

platit ve výši, které poskytují banky v místě sídla dlužníka a to v době uzavření smlouvy.

Úroky se zpravidla sjednávají na roční období tzv. Per aumun ( p.a.) )

– zajištění splacení úvěru ( pokud se na tom smluvní strany dohodnou

a to např. zástavním právem, ručením, bankovní zárukou )

 

SMLOUVA O BANKOVNÍM ULOŽENÍ VĚCI

Touto smlouvou se banka zavazuje uložit určité movité věci

( zejména cennosti, cenné papíry, klenoty …) a ten složitel je povinen za to platit úhradu.

 

 

SMLOUVA O BĚŽNÉM ÚČTU

 

Smluvní strany : banka – majitel účtu

 

Musí mít písemnou formu.

Touto smlouvou se banka zavazuje zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Běžný účet může mít různé formy, přičemž jejich rozlišení je dáno tzv. bankovními podmínkami.

 

Náležitosti smlouvy

 

Podstatné náležitosti

– určení smluvních stran

– závazek banky zřídit běžný účet pro majitele

– určení doby zřízení účtu

– určení měny

 

Ostatní náležitosti

– mají dispozitivní charakter ( mohou být sjednané podle vlastního uvážení )

 

Povinnosti banky při vedení účtu

Přijímat na běžný účet vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu nebo provádět platby a to zejména na základě písemného příkazu majitele účtu.

Písemný příkaz je dáván zpravidla na tiskopise banky a písemná forma je zachována též i prostředky elektronické komunikace.

Dispozice s prostředky majitele účtu je i v jiné než písemné formě např. platební karty.

 

Platbu je banka povinna provést jen pokud jsou na ní dostupné prostředky.

Může být sjednáno, že v bance provede platbu i když nejsou dostupné prostředky

( tzv. Kontokorent ). Potom se řídí smlouvou o úvěru.

Banka je povinna pravidelně oznamovat majitele účtu o pravidelných platbách a to ve sjednaných lhůtách. Za provedení plateb je banka oprávněna požadovat úhradu nákladů a použít k jejich zaplacení prostředky z účtu.

Ze zůstatku platí bankovní úrok. Splatné úroky banka připisuje na účet a tím se zvyšuje zůstatek účtu a základ  pro další zúročení.

 

SMLOUVA O VKLADOVÉM ÚČTU

 

Smluvní strany : banka – majitel účtu

 

Musí být písemná. Touto smlouvou se banka zavazuje zřídit účet v určité měně a platit z prostředků na účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na tento účet peněžní prostředky a přenechat jejich využití bance.

 

Náležitosti smlouvy

 

Podstatné náležitosti

– určení smluvních stran

– určení měny účtu

 

Ostatní náležitosti

– doba využití ( na dobu určitou – bez možnosti nakládání s penězi před uplynutím doby trvalé

– absolutně pevný termín

na dobu určitou s dobou výpovědí

                         na dobu neurčitou s možností výpovědi )

– výše úroku ( splatnost úroku nastává zásadně koncem kalendářního roku, úroky se nepřipisují k vkladu )

 

SMLOUVA O INKASU

 

Smluvní strany : příkazce – banka

 

Touto smlouvou se banka zavazuje obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon.

Typickou smlouvou o inkasu je tzv. Dokumentární inkaso. Na základě kterého se banka zavazuje vydat 3 osobě určité dokumenty opravňující nakládat se zbožím, pokud bude při jejím vydání zaplacena určitá částka.

 

SMLOUVA O OTEVŘENÍ AKREDITIVU

 

Smluvní strany : příkazce ( dlužník ) – banka – beneficiant ( oprávněný )

 

Základem pro uzavření smlouvy o otevření akreditivu je vztah mezi příkazcem, bankou a beneficiantem. Smlouvou o otevření akreditivu se banka zavazuje příkazci, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě ( oprávněnému ) na příkaz ( účet ) příkazce určité plnění, jestliže oprávnění splní do určité doby stanovené podmínky a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu.

Závazek banky vůči oprávněnému vzniká vydáním tzv. Akreditivní listinou.

 

Musí obsahovat :

– určení plnění k němuž se banka zavazuje

– doba platnosti akreditivu

– podmínky, který musí oprávněný splnit, aby se mohl domáhat plnění vůči bance

( Dokumentární akreditiv – banka bude plnit oprávněnému po předložení určitých

dokumentů stanovených v akreditivní listině – o odeslání zboží, faktury, …)

– zaplacení kupní ceny dodávaného zboží

 

Příkazce musí mít peněžní prostředky u určité banky.

Tato smlouva se uzavírá zejména v souvislosti s kupní smlouvou.

Banka nepřezkoumává zda prodávající plnil bez závazku ( za vady zboží ).

 

23.

 

SMLOUVY OBSTARAVATELSKÉHO TYPU PODLE OZ,

( SMLOUVA MANDÁTNÍ, KOMISIONÁŘSKÁ, O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ,

 O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ )

 

MANDÁTNÍ SMLOUVA

 

Smluvní strany : mandant – mandatář

 

Touto smlouvou se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet a jménem mandanta, za úplatek zařídí určitou obchodní záležitost, uskutečněné jiné činnosti a mandant se zavazuje mandatáři dát úplatu.

 

NÁLEŽITOSTI

 

Podstatné

– určení smluvních stran

– určení obchodní záležitosti

( úkony spojené s reklamací, hledání smluvního partnera, uzavření smlouvy jménem

mandanta, získání bankovních informací )

 

Ostatní

– určení úplaty ( nebyla-li sjednána tak platí, že obvyklou v době uzavření smlouvy )

– doba zařízení náležitostí ( po dobu zastupování mandanta v určitém sporu u soudu )

 

ZÁNIK SMLOUVY

– splnění

– dohodou

– nemožností plnění

– výpovědí

 

KOMISIONÁŘSKÁ SMLOUVA

 

Smluvní strany : komitent – komisionář

 

Touto smlouvou se komisionář zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na účet komitenta určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.

 

NÁLEŽITOSTI

 

Podstatné

– určení smluvních stran

– určení předmětu smlouvy

( předmětem smlouvy je podobné jako u mandátní smlouvy )

  – uzavírání smlouvy- zejména se realizuje nákup a prodej movité věci

 

 

 

Ostatní

– sjednávání úplaty ( nebyla-li sjednána, má komisionář nárok na úplatu přiměřenou k

uskutečnění a k výsledku )

– nárok výhrady na nutně a užitečně vynaložené náklady komisionáře

 

ZÁNIK SMLOUVY

– splnění

– dohodou

– nemožností plnění

– zmařením účelu smlouvy

– výpovědí

 

SMLOUVA O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ( MAKLÉŘSKÁ )

 

Smluvní strany : zájemce – zprostředkovatel

 

Touto smlouvou se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít smlouvu s 3 osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu.

 

NÁLEŽITOSTI

 

Podstatné

– určení smluvních stran

– určení předmětu

 

Ostatní

– sjednání úplaty

– doba jednání zprostředkovaných vztahů

– součinnost zájemce ( předání informací, předání vzorku )

 

SMLOUVA O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ

 

Smluvní strany : zastoupený – obchodní zástupce

 

Touto smlouvou se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv, nebo uzavírat obchodním jménem zastoupeného a to na základě písemné plné moci udělenému zastoupením. V platnost smlouvy je nutná písemná forma.

 

NÁLEŽITOSTI

 

Podstatné

– určení smluvních stran

– vymezení činnosti obchodního zástupce

( vyhledává zájemce k uzavření obchodu nebo uzavírání smlouvy k čemuž musí být

zmocněn a musí mu být udělena písemná plná moc zastoupení. Jeho činnost se pak řídí

příslušnou Mandátní smlouvou.)

 

 

Ostatní

– určení územní působnosti ( pokud není určena, tak obchodní zástupce může vyvíjet činnost

na celém území ČR

– určení trvání obchodního zastoupení ( není-li stanoveno, pak platí, že smlouva byla

uzavřena na dobu neurčitou )

– určení náhrady nákladů ( není-li stanoveno, pak náklady jsou zahrnuty v provizi )

– určení výhradnosti nebo nevýhradnosti zastoupení

– obchodní zástupce v daném území oblasti pro daný okruh obchodu může vykonávat činnost

jen pro 1 zastoupeného

– a naopak nevýhradně, obchodní zástupce na daném území daném okruhu může vykonávat

činnost pro několik zastoupených

– zastoupený na daném území pro daný okruh může jednat i s více ( několika ) zástupci

 

24.

 

PRŮBĚH OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ, OPRAVNÉ PROSTŘEDKY ŘÁDNÉ A MIMOŘÁDNÉ

 

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ ( OSŘ )

 

Civilní proces v němž se jedná a rozhoduje o právech a povinnostech F.O. a P.O.

Občanského, Obchodního, Rodinného, Pracovního.

Je upraveno zvláštním zákonem a to tzv. Občanským soudním řádem. OSŘ se koná před nezávislým soudem, který je věcně a místně příslušný k projednání věci ( stanový to OS řád ).

K řízení je příslušný zejména soud 1. stupně. Krajský soud rozhoduje jen výjimečně

– rozhoduje Samosoudce ( soudce z povolání ) nebo senát ( předseda senátu a 2 přísedící- nejsou to soudci z povolání ).

 

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

– navrhovatel ( žalobce )

– odpůrce ( obžalovaný )

 

ZÁSTUPCI ÚČASTNÍKŮ

– zákonní zástupci ( u nezletilých dětí jejich rodiče )

– opatrovník ( u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům )

– zmocněnec ( může jím být pouze  F.O.- plnoletá a to na základě plné moci )

– advokát

 

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

Před zahájením OSŘ může být proveden návrh, aby byl proveden soudem pokus o smír

( soud ho schválí či nikoli ).

 

OSŘ se zejména zahajuje na návrh účastníků a to žalobou.

Základní náležitosti :

– označení soudu, kterému je určena

– osobní údaje žalobce a žalovaného

– označení věci ( návrh na zvýšení výživného )

– označení důkazů a čeho se žalobce domáhá

 

Žalobou se lze domáhat, aby soud rozhodl :

– o osobním stavu ( rozvod, určení otcovství, o zbavení způsobilosti )

– žalobou na plnění ( zaplacení dluhu, vyklizení bytu )

– žalobou určovací ( jde o případy, kdy soud má rozhodnout zda určité právo existuje či nikoli

– např. zda existuje určité právo vlastníka pozemku či nikoli )

 

PRŮBĚH ŘÍZENÍ

Po ověření všech podmínek, které jsou nezbytné k zahájení jednání, nařídí předseda senátu Rok. Po zahájení jednání přejde soud k dokazování. Za důkazy OS řád považuje všechny prostředky s nimiž jde zjistit skutečný stav věci.

 

ZA DŮKAZY SE POVAŽUJÍ ZEJMÉNA :

 

Svědecká výpověď

Nic nesmí zamlčovat, překrucovat, jinak se dopouští křivé výpovědi.

 

Znalecký posudek

Podávají znalci, kteří jsou zapsány v seznamu znalců u krajského soudu.

 

Listiny :

Soukromé

Dlužní úpis občana- soud musí prokazovat jejich pravost.

Veřejné

Rozsudek soudu, notářské zápisy, právní zápisy- soud nemusí prokazovat jejich pravost.

 

Ohledání

Věcí movitých i nemovitých, místo, lidského těla lékařem- z ohledání se pořizuje videozáznam, fotodokumentace.

 

Rozhodnutí

Je konečným cílem celého OSŘ.

 

OSŘ ROZEZNÁVÁ

– Rozsudek

– Usnesení

– Platební rozkaz

 

Rozsudek

Vyhlašuje se veřejně jménem Republiky.

Obsahuje :

– výrok

– odůvodnění

– poučení o odvolání

Proti rozsudku je možné se odvolat a to do 15 dnů ode dne doručení.

 

Usnesení

Soud rozhoduje v případě zastavení nebo přerušení soudního řízení, o nákladech řízení, o schválení smíru.

Dále soud rozhoduje tzv. Platebním rozkazem, který se používá při vymáhání menších částek

( vymáhání jízdného ).

 

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

 

Řádné – odvolání

            – odpor

 

Mimořádné – mimořádnými opravnými prostředky je možné napadnout již pravomocné rozhodnutí soudu

– obnova řízení

– dovolání – důvody pro dovolání jsou stanoveny v zákoně a účastník musí být zastoupen povinně advokátem, nemá-li právnické vzdělání, rozhoduje o tom nejvyšší soud ČR

 

VÝKON ROZHODNUTÍ – EXEKUCE

Připadá v úvahu v případě, kdy je soudem uložena v rozsudku někomu nějaká povinnost a ten ji nesplní ( např. zaplatit dluh, vyklidit byt ).

 

OS řád zná zejména tyto způsoby výkonu rozhodnutí :

 

Srážka ze mzdy či jiných příjmů

– plátcem mzdy ( zaměstnavatel ) na základě rozhodnutí soudu srazí ze mzdy dlužníka určitou částku a zašle ji věřiteli.

 

Přikázání pohledávky

– spočívá v odepsání určité částky z účtu dlužníka u peněžního ústavu a jejím připsáním na účet věřitele.

 

Prodej movitých nebo nemovitých věcí

 

Vyklizení

– provede se přestěhování dlužníka do náhradního bytu nebo ubytování.

 

Provedení prací a výkonů

– např. soud povolí oprávněnému, aby si práce, které pro něho měl vykonat povinný

( zbourat zeď ) udělal buď sám nebo si je dal provést někým jiným na náklady povinného.

 

25.

 

CENNÉ PAPÍRY ( POJEM CENNÝCH PAPÍRŮ, TŘÍDĚNÍ, DRUHY A FORMA CENNÝCH PAPÍRŮ )

 

Cenným papírem je listina, která je bezprostředním nositelem práva.

Cenný papír nemusí mít vždy hmotnou podobu. S rozvojem techniky dochází k existenci

tzv. Nehmotných imateriálních papírů ( zaknihované cenné papíry ).

Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem nebo jiným právním orgánem.

Datem emise ( nebo datem vydání ) je datum označující, kdy může dojít k vydání prvému nabyvateli.

 

FUNKCE         

 

Zprostředkovací

Zprostředkovávají oběh kapitálu.

 

Liberační

Zvyšují právní jistotu dlužníka cenného papíru, jelikož nemusí zkoumat zda plní oprávněné osobě.

 

Legitimační

Cenný papír je legitimací k výkonu práva s cenným papírem spojeného.

 

TŘÍDĚNÍ

Cenné papíry lze třídit podle různých hledisek :

 

Podle způsobu určení oprávněné osoby CP :

– CP na jméno

– na „řad“ –  jsou převoditelné rubopisem

– rekta papíry – jsou převoditelné instituty občansko-právními ( postoupením, děděním ..)

– CP na majitele

– u těchto akcií se neuvádí jméno osoby a povinná osoba plní tomu co akcii předloží. Je převoditelná jednoduchým způsobem a to předáním jiné osobě tzv. z ruky do ruky ( Tradicí )

 

Podle podoby

– Listinné – projev vůle je zachycen na tzv. nosiči

– Zaknihované – zaregistrován ve středisku CP

 

Z hlediska oběhu schopností

– Zastupitelné – CP stejného druhu, ve stejné formě, vydáno 1 osobou. Majiteli vznikají stejná práva a povinnosti.

– Nezastupitelné

– Obchodovatelné

– registrované – lze s nimi obchodovat na burze nebo na obdobném trhu s CP

– veřejně neobchodovatelné – směnky , šeky

 

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA CP

 

AKCIE

CP s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet sena řízení společnosti

( hlasovat na VH ), na zisku ( Dividendy ) a na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti.

 

ZATÍMNÍ LISTY

A.S. vydává ZL v případě, že akcionář zatím nesplatil celý emisní kurz upsané akcie. ZL jsou CP s nimiž jsou spojena práva vyplývající z akcie. Pokud akcionář splatil celý emisní kurz, vymění ZL za akcii.

 

DLUHOPISY

Jsou upraveny v zákoně o dluhopisech, v obchodním zákoníku a v zákonech o CP.

Může vydávat : stát prostřednictvím ČNB

– Komunální dluhopisy

– Zaměstnanecké dluhopisy

Kdo je nositelem dluhopisu má nárok na splnění dlužné částky v nominální hodnotě a vyplacení úroků k určitému stavu. Nevýhodou je dlouhá splatnost.

 

PODÍLOVÉ LISTY

Jsou upraveny zákonem o investičních společnostech a investičních fondech.

Jsou zvláštním druhem CP s nimiž je spojeno právo majitele na odpovídající podíl majetku, podle statutu podílového fondu.

 

CENNÉ PAPÍRY NA ZBOŽÍ

 

Skladištní list

Je upraven v zákoně o CP a v obchodním zákoníku smlouvou o skladování.

Může znít na jméno i na majitele.

Jde o CP s nimiž je spojeno právo požadovat vydání skladované věci.

 

Náložní list

Je upraven v zákoně o CP a v obchodním zákoně s obchodní smlouvou o přepravě věci.

Jde o CP, který opravňuje jeho držitele k převzetí zásilky, od dopravce může být na jméno i na majitele.

 

Konosament

Je upraven vyhláškou o podmínkách přepravy na moři.

Je zvláštním druhem náložního listu a představuje závazek dopravce předat závazek.

 

SMĚNKY

Jde o CP, který je vystaven ve formě stanovené zákonem a to zákonem směnečným a šekovým.

Směnka lze v obchodním styku použít ke 3 základním účelům :           

– jako platidlo za účelem splnění závazků

– jako nástroj k plnění zjištěného peněžitého závazku ( umožňuje bez/ i hotovostní styk,

lze použít směnku k převodu peněz z účtu na účet )

 

ŠEKY

Jde o CP. Je vystaven ve formě stanoveným zákonem směnečným a šekovým.

Na základě vydání šeku tzn. výstavcem ( šekovatel ) přikazuje bance, která vede jeho účet, aby za něj zaplatila určitou částku osobě v šeku uvedené.

 

Cestovní šeky

Jde o zvláštní druh šeků, které jsou upraveny obchodním zákonem.

Prostředek k získání hotových peněz při cestách do zahraničí.

Vydává ho banka v místě kam osoba cestuje, která je povinna cestovní šek proplatit.