Právní úprava sociálního pojištění

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ, CHARAKTERISTIKA

Sociální pojištění

• je největším veřejným příjmem
• vykazuje znaky účelovosti
• vykazuje znaky ekvivalentnosti má daňový charakter
• povinná platby
• je uceleným, odděleným systémem, který zahrnuje jak příjmovou (pojistné SP), tak i výdajovou stranu (sociální dávky)

 

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ ČR

 

sociální zabezpečení                          veřejné zdravotní pojištění

 

důchodové           státní politika            nemocenské

pojištění            zaměstnanosti              pojištění

 

Subsystém	Platba	Poskytovaná plnění
Veřejné zdravotní pojištění	pojistné odváděné zdravotním pojišťovnám	poskytovaná zdravotní péče
Nemocenské pojištění	pojistné na nemocenské pojištění odváděné do SR (SSZ)	nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek               v těhotenství a mateřství
Důchodové pojištění	pojistné na důchodové pojištění odváděné do SR (SSZ)	starobní, invalidní, pozůstalostní (vdovské, sirotčí) důchody
Státní politika zaměstnanosti	příspěvek na státní politiku odváděný do SR (SSZ)	peněžitá pomoc v nezaměstnanosti, aktivní politika nezaměstnanosti (rekvalifikace, tvorba nových pracovních míst)

 

 

Pojmy u VZP a SZ

• vyměřovací základ = základ daně
• sazba pojistného = sazba daně
• rozhodné období = zdaňovací období
• „přehled“ = daňové přiznání

 

Průměrná měsíční mzda za rok 2013 = 25.884 Kč

 

 

 

 

VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Pramen

• veřejné zdravotní pojištění, jeho rozsah a podmínky, za kterých se zdravotní péče poskytuje, upravuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění

 

Pojištěnci

• jsou:

1. osoby s trvalým pobytem v ČR
2. osoby, které nemají trvalý pobyt v ČR, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR

• mají právo na výběr zdravotní pojišťovny; mohou ji měnit jednou za 12 měsíců, vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí (výjimku tvoří vojáci v činné službě → musejí být pojištěni u VoZP)
• mají povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně změny (jména, bydliště, …); pokud tak neučiní, hrozí jim pokuty až 10.000 Kč, zaměstnavateli až 20.000 Kč

 

Plátci

1. zaměstnanci
2. OSVČ
3. zaměstnavatelé – hradí 2/3 pojistného za zaměstnance, zaměstnanec hradí 1/3
4. stát – je plátcem za

• neopatřené děti
• důchodce
• příjemce rodičovského příspěvku
• ženy na mateřské a rodičovské dovolené
• registrované nezaměstnané
• osoby pobírající dávky v hmotné nouzi
• osoby pečující o dítě do 7 let nebo 2 děti do 15 let

1. osoby bez zdanitelných příjmů

• ženy v domácnosti
• neevidovaní nezaměstnaní
• osoby mající příjmy jen z pronájmů
• osoby mající příjmy jen z kapitálového majetku
• studenti do věku 26 let

 

Počet pojištěnců je vyšší než plátců právě díky tomu, že u některých pojištěnců přebírá povinnost stát.

 

Vznik ZP

zdravotní pojištění vzniká

1. narozením osoby s trvalým pobytem v ČR
2. získáním trvalého pobytu v ČR
3. zaměstnáním u zaměstnavatele se sídlem v ČR

Pojistné

• výši a způsob placení zdravotního pojištění upravuje zákon č. 592/1991 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
• výše pojistného pro:
• OSVČ – 13,5 %
• zaměstnance – 13,5 % → 4,5 % sraženo zaměstnanci ze mzdy + 8 % odvádí zaměstnavatel
• pojistné je plátce povinen sám vypočítat
• zaokrouhluje se na Kč nahoru

 

Vyměřovací základ

zaměstnanec

• úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
• za zaměstnání se nepovažuje:
• dohoda o provedení práce
• zaměstnání malého rozsahu (hrubý příjem do 2.000 Kč nebo délka trvání do 15 dnů)

OSVČ – 50 % daňového základu

stát – vyměřovací základ pro platbu pojistného státem činí 5.355 Kč

minimální vyměřovací základ

měsíční vyměřovací základ u:

1. zaměstnance – minimální mzda (neplatí to pro osoby s postižením II. a III. stupně a OSVČ, které jsou zaměstnanci a jako OSVČ již odvádí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ)
2. OSVČ

• 50 % průměrné mzdy
• neplatí pro osoby, za které platí pojištění stát, a pro OSVČ, která má příjmy i ze zaměstnání a z něho odvádí pojistné alespoň z minimální základu pro OSVČ (pak se jedná o OSVČ vedlejší činnost)

1. osoby bez zdanitelných příjmů hradí měsíční zálohy odpovídající minimální mzdě

maximální vyměřovací základ

• pro zaměstnance i pro OSVČ činí roční vyměřovací základ částka rovnající se 72násobku průměrné mzdy
• v roce 2015 zrušen

 

OSVČ vedlejší činnost

• musí mít současně zaměstnání s dosaženým příjmem alespoň ve výši minimální mzdy nebo musí patřit do okruhu osob, za které platí pojistné stát
• nevztahuje se na ně minimální vyměřovací základ
• nemusí platit zálohy na ZP anebo jen v částce, kterou si sama určí na základě předpokládaných příjmů
• pojistné se jim vypočítá po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosažených příjmů, ze kterých se rovněž případně určí i zálohy na další období

 

Rozhodné období

• zaměstnanec, osoby bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnci: kalendářní měsíc
• OSVČ: kalendářní rok

 

Výběr pojistného

• pojistné se odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě hotově – maximálně 5.000 Kč
• splatnost pojistného za:
• zaměstnance: od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce
• OSVČ

měsíční zálohy: do 8. dne následujícího měsíce

podání přehledu o příjmech a výdajích: do jednoho měsíce po posledním dni pro podání daňového přiznání

zúčtování záloh: vznikne přeplatek nebo nedoplatek

doplatek za kalendářní rok: do 8 dnů od podání přehledu

nová výše záloh: už za měsíc, ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích

• promlčení dlužného VZP za 10 let

 

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

pojistné na sociální zabezpečení tvoří:

1. pojistné na důchodové pojištění (důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí)
2. nemocenské pojištění
3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

 

Pojištěnci (= poplatníci pojistného)

každý kdo je účasten, musí přispívat

1. zaměstnavatel – FO a PO zaměstnávajíc alespoň 1 zaměstnance, organizační složky státu se zaměstnanci
2. zaměstnanec – v pracovním poměru, dohodě o pracovní činnosti, soudci, členové družstva, členové zastupitelstva, členové vlády, prezident, …
3. OSVČ – v případě provozování podnikání jako hlavní činnosti je OSVČ účastna vždy, pokud je podnikání vedlejší činností, účastní je jen pokud překročí limit (rozdíl příjmů a výdajů je vyšší než 62.121 Kč = rozhodná částka)
4. osoby dobrovolně se účastnící

 

Pojistné

• stanoví se procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období
• výše:
• OSVČ: 29,2 % bez nemocenského pojištění, které není povinné pro OSVČ, nemocenské pojištění činí 2,3 %
• zaměstnanec: 6,5 % sražené ze mzdy + 26 % odváděné zaměstnavatelem

 

Vyměřovací základ

• vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé Kč nahoru
• jeho součástí nejsou nemocenské dávky
• je jím u:
• zaměstnance – úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů
• zaměstnavatele – úhrn příjmů jeho zaměstnanců
• OSVČ: částka, kterou si sama OSVČ určí, nejméně však 50 % daňového základu
• osob dobrovolně se účastnících: částka, kterou si tyto osoby určí, nejméně však 25 % průměrné měsíční mzdy

minimální vyměřovací základ

měsíční vyměřovací základ u:

1. zaměstnance – není stanoven
2. OSVČ hlavní činnost – 25 % průměrné mzdy
3. OSVČ vedlejší činnost – 10 % průměrné mzdy

maximální vyměřovací základ

• maximální roční vyměřovací základ u zaměstnance i OSVČ činí 48násobek průměrné mzdy

 

OSVČ vedlejší činnost

OSVČ provozující podnikání jako vedlejší činnost bude platit zálohy na pojistné:

1. pokud se přihlásí k účasti na SZ
2. pokud její daňový základ (příjmy – výdaje) překročil rozhodnou částku 62.121 Kč

minimální výše zálohy na SZ pak činí 756 Kč měsíčně (29,2 % z 10 % z průměrné měsíční mzdy)

 

Rozhodné období

• zaměstnanci, osoby bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnci: kalendářní měsíc
• OSVČ: kalendářní rok – zjišťují svůj vyměřovací základ ze základu daně (rozdílu příjmů a výdajů/výnosů a nákladů) za zdaňovací období

 

Výběr pojistného

splatnost pojistného za:

• zaměstnance: od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce
• OSVČ

měsíční zálohy: do 8. dne následujícího měsíce

podání přehledu o příjmech a výdajích: do jednoho měsíce po posledním dni pro podání daňového přiznání

zúčtování záloh: vznikne přeplatek nebo nedoplatek

doplatek za kalendářní rok: do 8 dnů ode dne podání přehledu o příjmech a výdajích, eventuálně ode dne, kdy měl být přehled podán

nová výše záloh: už za měsíc, ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích

promlčení dlužného SZ za 10 let

 

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

• cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek
• účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmínek
• OSVČ si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně
• nemocenského pojištění se neúčastní žáci a studenti → nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek
• minimální vyměřovací základ pojistného na nemocenské pojištění činí 5.000 Kč; sazba 2,3 %; minimální výše zálohy 115 Kč
• z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí 4 druhy dávek:

1. nemocenské

• poskytuje se za kalendářní dny
• náleží od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení (4. – 21. den pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel)
• doba, po kterou občan nemocenskou pobírá, se nazývá podpůrčí doba
• trvá maximálně 380 kalendářních dní od vzniku dočasné pracovní neschopnosti

2. ošetřovné

• při péči o členy rodiny, dítě do 10 let
• trvá maximálně 9 kalendářních dnů (eventuálně 16 dnů, pokud se jedná o osamocenou osobu – ošetřovatele)
• náleží od 1. dne

3. peněžitá pomoc v mateřství

• nástup na PPM nastává dnem, který pojištěnka určí v rozmezí mezi počátek 8. až 6. týden před očekávaným dnem porodu
• trvá 28 týdnů (pokud pojištěnka porodila 1 dítě) až 37 týdnů (pokud pojištěnka porodila 2 a více dětí)

4. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• poskytuje se těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám ze zákona zakázána

 

DŮCHODOVÉ POJISTĚNÍ

důchodová reforma má 3 pilíře:

První pilíř penzijní reformy: POVINNÉ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

• představuje stávající státní systém důchodového zabezpečení, ze kterého budou vypláceny starobní důchody
• existují 2 varianty odvodů do prvního pilíře penzijní reformy:

1. 28 % z hrubé mzdy – bez 2. pilíře
2. 25 % z hrubé mzdy – s 2. pilířem

• výplaty: po odchodu do starobního důchodu postupné vyplácení jako doživotní penze

 

Druhý pilíř penzijní reformy: DOBROVOLNÉ DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

• nově vzniklý Druhý pilíř důchodové reformy je označován jako tzv. opt-out
• financování Druhého pilíře je navrženo takto:
• 3 % z hrubé mzdy – převod z 1. pilíře

+

• 2 % z hrubé mzdy – vlastní příspěvek
• výplaty: po odchodu do starobního důchodu postupné vyplácení jako doživotní penze nebo postupné vyplácení jako penze po dobu 20 let

Třetí pilíř penzijní reformy: DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ

• penzijní připojištění (se státním příspěvkem) bylo transformováno do nových tzv. účastnických fondů
• Třetí pilíř je vlastně nástupcem penzijního připojištění
• na financování Třetího pilíře se podílí účastník, zaměstnavatel a stát:
• příspěvky účastníka
• příspěvky zaměstnavatele
• státní příspěvky – budou poskytován při měsíčních úložkách ve výši minimálně 300 Kč a maximálně 1.000 Kč, při měsíční úložce ve výši 1.000 Kč je možné od státu získat 230 Kč měsíčně (tedy 2.760 Kč ročně)
• daňové odpočty
• výplaty: při dosažení 60 let jednorázové vyplácení, postupné vyplácení jako doživotní penze, postupné vyplácení jako penze po určenou dobu, odbytné