Pracovní právo
- Pracovní právo – souhrn právních norem, které upravují pracovně-právní vztahy a vztahy související s výkonem práce → vztahy z pracovního poměru, dovolená, mzda, odpovědnost za škodu, ochrana zdraví při práci,… Pracovní právo je zcela samostatné odvětví, oddělené od občanského práva → na pracovněprávní vztahy nelze použít občanský zákoník ani podpůrně
- Hlavním pramenem pracovního práva je Ústava ČR, Listina ZPS, zákoník práce, mezinárodní smlouvy – zejména dokumenty Mezinárodní organizace práce, kolektivní smlouvy uzavírané mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi, vnitropodnikové právní řády.
- Pracovněprávní vztahy – vztahy, které vznikají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
- Některé pracovněprávní vztahy jsou upraveny zvláštními předpisy – práce členů družstev, příslušníků ozbrojených sil, členů posádek námořních lodí, státních zástupců, hasičů, učitelů vysokých škol,…
- Listina ZPS deklaruje pro každého právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Každému je také zajištěno právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
- Pokud si občan nezajistí práci sám, může tak učinit za pomoci úřadu práce:
- Úřady práce vedou evidenci uchazečů o zaměstnání a evidenci volných pracovních míst.
- Úřad práce může zajistit zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání, nebo rekvalifikaci potřebnou k pracovnímu uplatnění, případně poskytne hmotné zabezpečení.
- Uchazeč je povinen spolupracovat s úřadem práce a může být vyřazen z evidence pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do nabízeného vhodného zaměstnání.
- Účastníci pracovněprávních vztahů
- Subjekty pracovněprávních vztahů jsou zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci. Pracovněprávní vztahy mohou vzniknout jen se souhlasem obou těchto subjektů → nikdo nesmí být podroben nuceným pracím kromě případu, kdy je práce ukládána podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo trestu nahrazujícího odnětí svobody.
- Zaměstnavatel
- Fyzická i právnická osoba
- Způsobilost být zaměstnavatelem vzniká u fyzické osoby narozením → zaměstnavatelem může být i dítě – např. při smrti zaměstnavatele přecházejí na jeho dědice práva i povinnosti z pracovněprávních vztahů.
- Způsobilost k právním úkonům u fyzické osoby jako zaměstnavatele vzniká dosažením 18 let věku.
- Zaměstnanec
- Pouze fyzická osoba, která má pracovněprávní způsobilost – způsobilost mít práva zaměstnance a způsobilost vlastním jednáním tato práva nabývat a povinnosti plnit → od 15 let věku. Pokud má být uzavřena pracovní smlouva s mladistvým zaměstnancem, je povinností zaměstnavatele vyžádat si vyjádření jeho zákonného zástupce (případné nedodržení nemá vliv na platnost uzavřené pracovní smlouvy)
- Omezení způsobilosti k právním úkonům u mladistvého je možné pouze v případě hmotné zodpovědnosti, kdy dohoda o hmotné zodpovědnosti může být podepsána pouze plnoletým občanem.
- Zaměstnancem se může stát i osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jí tato způsobilost byla omezena. Při jednání v pracovněprávních vztazích ho zastupuje opatrovník, který ale nemá právo uzavřít za něj dohodu o hmotné odpovědnosti.
- Cizinci a osoby bez státní příslušnosti – pouze s povolením k pobytu a s pracovním povolením.
- Odborové orgány
- jsou oprávněny vstupovat na pracoviště, vyžadovat informace, podávat návrhy, kontrolovat dodržování zákonnosti pracovněprávních vztahů, vyžadovat zprávy, jaká opatření byla učiněna k odstranění závad; jsou povinni zachovávat mlčenlivost
- Pracovní poměr
- Vzniká pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
- Jeho obsahem je právo zaměstnavatele dávat zaměstnanci příkazy k práci a pokyny k plnění úkolů a povinnost platit mzdu za vykonanou práci a zároveň právo zaměstnance na mzdu a povinnost osobně konat uloženou práci.
- PP na dobu určitou X neurčitou – pokud není dohodnuto jinak, jedná se vždy o dobu neurčitou
- Hlavní PP X vedlejší PP
- Souběžné pracovní poměry
- Vznik PP
- Jmenováním– u vedoucích zaměstnanců, zejména u vedoucích státních organizací a podniků
- Zvláštním případem je vnitřní jmenování – výlučně statutární orgán zaměstnavatele nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel, jmenuje osobu, která u něj dosud nebyla v pracovním poměru do vedoucí funkce.
- Volbou – musí být stanoveno zvláštními interními předpisy, musí jít o případ, kdy občan, který byl zvolen, nebyl předtím v pracovním poměru k tomuto zaměstnavateli.
- Pracovní smlouvou – nejčastější
- Ještě před uzavřením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s jeho budoucími právy a povinnostmi, s pracovními a mzdovými podmínkami.
- Pracovní smlouva se uzavírá písemně.
- Musí obsahovat druh vykonávané práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce a další náležitosti:
- Druh vykonávané práce – jen tu je pak zaměstnanec povinen vykonávat
- Místo výkonu práce – význam zejména v tom, že zaměstnavatel nemůže zaměstnance bez jeho souhlasu přeložit k výkonu práce do jiného místa.
- Den nástupu do práce – tímto dnem vzniká pracovní poměr
- Další náležitosti – ujednání o mzdě, o pracovní době a jejím rozvržení, o zvyšování kvalifikace, o přidělení služebního automobilu/mob.telef., trvání pracovního poměru a zkušební doba, …
- Zkušební doba se stanovuje na dobu nejdéle tří měsíců, je významná zejména pro snadnou možnost skončení pracovního poměru v této době → bez udání důvodů
- Změna v PP
- Ke změně pracovních povinností vyplývajících ze smlouvy může dojít pouze písemnou dohodou
- V některých závažných případech může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou činnost, v některých případech tak dokonce učinit musí – zejména, když se jedná o ochranu zdraví zaměstnance – těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než 9 měsíců vykonává práci ohrožující její stav nebo mateřské poslání, ochrana jiných osob před přenosnými nemocemi, při nezpůsobilosti pro noční práci, když je řidiči z povolání odebrán řidičský průkaz,…
- Ukončení PP
- Dohodou
- dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pp sjednaným dnem
- výpovědní doba 3 měsíce (začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného měsíce)
- Výpovědí
- výpovědí může rozvázat pp zaměstnavatel i zaměstnanec.
- Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku.Výpovědní doba 2 měsíce
- daná zaměstnavatelem z důvodů zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, zániku zaměstnavatele, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, neplnění pracovních povinností, porušování pracovní kázně, vzhledem ke zdravotnímu stavu (není možné u osoby se ZPS a osamělé osoby trvale pečující o dítě mladší 15 let – v těchto případech není výpovědní doba omezena 2 měsíci, ale než zaměstnanec najde novou práci)
- zákaz výpovědi v době, kdy je zaměstnanec dočasně neschopný výkonu práce pro nemoc nebo úraz (pokud si to nezpůsobil úmyslně nebo v opilosti), při povolání ke službě v ozbrojených silách(i civilní služba), v době, kdy je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, v době těhotenství nebo kdy osamělý zaměstnanec pečuje alespoň o 1 dítě mladší 3 let; vznikne-li ve výpovědní době ochranná doba, do výpovědní doby se nezapočítává
- daná zaměstnavatelem bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoli důvodu – hromadné propouštění = skončení pracovního poměrů v období 30 kalendářních dnů nejméně 10 zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího 20-100 z., 10% z 101-300, 30 a víc 300-x; poměr končí výpovědí po uplynutí 30 dnů od doručení písemné zprávy zaměstnavatele příslušnému úřadu práce
- Okamžité zrušení (lhůta 1 měsíc od doby, kdy se o skutečnosti dozvěděl)
- ze str. zaměstnavatele – zaměstnanec byl za trestný čin odsouzen nepodmíněně na 1 rok nebo páchal trestnou činnost při plnění pracovních úkolů a byl odsouzen na 6 měsíců
- ze str. zaměstnance – 15 dnů nedostal vyplacenou mzdu ani její náhradu nebo ze zdravotních důvodů nemůže konat práci a nebyl do 15 dnů přeložen, má nárok na poměrnou část mzdy
- Zrušením ve zkušební době –z obou stran bez udání důvodu
- Skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou –pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele v práci, mění se pracovní poměr na pp na dobu neurčitou
- Pracovní posudky – zaměstnanec na něj má nárok, na jeho žádost mu je zaměstnavatel povinen ho vydat do 15 dnů (zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dřív, než 2 měsíce před koncem poměru)
- Potvrzení o zaměstnání – při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání
- Odstupné – (při výpovědi dané zaměstnavatelem nebo dohodou) ve výši dvojnásobku měsíčního platu; nemá nárok zaměstnanec, který koná práci ve vedlejším pracovním poměru
- Rozváže-li zaměstnavatel neplatně pp, ale zaměstnanec netrvá na jeho trvání (i opačně), skončil pp dohodou. Jestliže na trvání pp trvá, může se obrátit na soud – nejpozději do 2 měsíců od data, kdy měl pp skončit
- Práce konané mimo pracovní poměr
- Dohoda o pracovní činnosti – nejvýše 43 hodin za týden, nejdéle 1 rok, sociální a zdravotní pojištění se platí při výdělku nad 400 Kč/měsíc; sjednává se na činnost (hodinový plat)
- Dohoda o provedení práce – maximálně 100 hodin za rok, nikdy se neplatí sociální a zdravotní pojištění; sjednává se na konkrétní práci (plat za práci)
- Mzda
- Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda (měsíční) nebo plat (hodinový). Mzda nesmí být nižší než minimální. Do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém nebo zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek
- Je splatná po vykonání práce a to nejdříve v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo dohodnuto jinak. Kratší než měsíční období nelze sjednat pro splatnost platu.
- Zaokrouhluje se na celé koruny.
- Vyplácí se na pracovišti v pracovní době, nebylo-li dohodnuto jinak.
- Při měsíčním vyúčtování zaměstnavatel předkládá zaměstnanci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách.
- Srážky ze mzdy – záloha na daň z příjmů fyz. os. 15-35%, pojistné na soc. zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 8%, pojistné veřejného zdrav. pojištění 4,5%, popř. záloha na mzdu, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok, částky postižené výkonem rozhodnutí nařízením soudu, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náklady…
- Zaměstnanci, který nastupuje základní (náhradní) vojenskou nebo civilní službu, přísluší první 2 týdny průměrná mzda. Po skončení služby mu náleží mzda od opětovného nastoupení do práce.
- Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance po dobu dočasné pracovní neschopnosti, lázeňské péče, mateřské nebo rodičovské dovolené, karantény, ošetřování nemocného člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let, ale zaměstnanci po tuto dobu nepřísluší náhrada mzdy.
- Nemůže-li zaměstnanec konat práci vinou majitele, náleží mu náhrada mzdy ve výši minimálně 60 (nepříznivé povětrnostní vlivy) – 80% (porucha stroje, nejsou suroviny, chybné pracovní podklady).
- Pracovní doba a doba odpočinku
- Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci – max. 40 hod/týden
- pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud, nerud, v důlní výstavbě, na báňských pracovištích–max. 37,5h
- 3-směnný a nepřetržitý režim – 37,5 h/týden
- 2-směnný – 38,75 h/týden
- mladší 16 let – 30 h/týden (doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin)
- O rozvržení pracovní doby, začátku a konci rozhoduje zaměstnavatel, musí s ním seznámit zaměstnance min. 2 týdny předem
- Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti i noční práce
- Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby rozdíl délky pracovní doby v jednotlivých týdnech nepřesáhne 3 hodiny a délka směny nepřesáhne 9 hodin
- Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby jsou překročeny oba limity;délka směny nesmí překročit 12h
- Pružná pracovní doba je taková, kdy ji zaměstnanec sám zvolí začátek (popř. i konec) směny, ale je povinen odpracovat celou směnu (pružný pracovní den, pružný pracovní týden, pružné 4 týdenní pracovní období)
- Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny; odměna je poměrná část mzdy
- Přestávky v práci je nutno poskytnout nejdéle po 4,5 hodinách práce na 30 min; není možné je poskytnout na začátku a na konci pracovní doby, nezapočítávají se do pracovní doby
- Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou; je stanovena minimálně na 12 hodin, zaměstnanci staršímu 18 let je možno ho zkrátit na 8 hodin za předpokladu, že následující mu bude o příslušný počet hodin prodloužen
- Nepřetržitý odpočinek v týdnu je nutno poskytnout během každého 7 denního období min. na 35 hodin, mladistvým na 48 hodin
- Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky
- Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přes čas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat během 24 hodin (dvousměnný pracovní režim, třísměnný p.r., nepřetržitý p.r. je v nepřetržitém provozu = vyžaduje výkon práce 24 h/denně po 7 dní/týdnu)
- Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce nad rámec pracovních směn; je v rozsahu max. 400 h/rok; když k práci dojde přísluší mzda; nad rozsah týdenní práce jako práce přesčas
- Práce přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu; zaměstnancům s kratší pracovní dobou ji není možno nařídit; prací přesčas není napracovávání pracovního volna; nesmí přesahovat 8 h/týden a 150 h/kalendářní rok
- Noční práce je práce konaná mezi 22.-6. hodinou; takoví zaměstnanci mají nárok na zdrav. prohlídku, kdykoli o ni zažádají, min. 1 ročně; hradí zaměstnavatel
- Dovolená – zaměstnanec je povinen nahlásit její čerpání min. 14 dní předem (týden=7 po sobě jdoucích kalendářních dnů)
- dovolená za kalendářní rok – má na ni nárok zaměstnanec, který u zaměstnavatele odpracoval min. 60 dnů; dovolená činí 4 týdny (v případě, že zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele celý rok – pokud ne, je to její poměrná část) 5 týdnů pokud zaměstnavatel není podnikatel; 8 týdnů u pedagogických a akademických pracovníků VŠ; dovolenou může zaměstnavatel prodloužit
- dovolená za odpracované dny – týká se zaměstnanců zaměstnaných na méně než 60 dní; za každých odpracovaných 22 dní vzniká nárok na 1/12 roční dovolené
- dodatková dovolená – náleží zaměstnancům v obtížných a zdraví škodlivých podmínkách (ražení tunelů, štol, těžba nerostů, zdrav. zařízení s přímým nebezpečím nákazy); jedná se o 1 extra týden
- …nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou, je mu převedena na následující kalendářní rok (pak zaniká)
- …zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky
- Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
- Zaměstnanec je povinen dbát o svou i cizí bezpečnost, znát a dodržovat předpisy, účastnit se školení, očkování, dodržovat pracovní postupy, hlásit závady a nedostatky na pracovišti… je mu zakázáno požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek a kouření na pracovišti.
- Zaměstnavatel je povinen zajistit na své náklady ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců i všech osob, které se na pracovišti zdržují. Je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a odstraňovat je. Nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (zdraví, očkování, zdravotní průkaz).
- Zaměstnavatel vede evidenci o pracovních úrazech. Je povinen úraz nahlásit a zaslat o něm záznam příslušným institucím.
- V pásmech s rizikovými faktory (hluk, vibrace, radioaktivita, viry, bakterie, plísně, extrémní chlad, teplo vlhkost,…) nesmí pracovat mladiství a těhotné ženy do konce 9. měsíce po porodu.
- Odpovědnost za škody
- Zaměstnanec je povinen zakročit, hrozí-li zaměstnavateli škoda. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo by tím někoho vystavil vážnému nebezpečí.
- Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením povinností. Byla-li škoda spoluzpůsobena zaměstnavatelem, odpovídají oba poměrnou částí. Zaměstnavatel musí prokázat zaměstnancovo zavinění. Jestliže ho prokáže, nahradí zaměstnanec škodu v penězích nebo uvede do předešlého stavu.
- Výše náhrady škody z nedbalosti nesmí přesáhnout 4,5 platu (při opilosti může). Za škodu neodpovídá duševně nezpůsobilý. Škody způsobené v 1 měsíci se sčítají.
- Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při
- úrazu nebo nemoci z povolání – náhradu za ztrátu výdělku, bolest a ztížení společenského postavení, náklady spojené s léčením
- smrti – náklady spojené s léčením a pohřbem, náhradu výživy pozůstalým (alimenty) a jejich odškodnění (dítěti 80 000 Kč, manželu 50 000Kč, rodičům 50 000 Kč dohromady)
- Pro tyto případy jsou zaměstnavatelé pojištěni u České pojišťovny (do 31.12.1992) a Kooperativy (od 1.1.1993). Těm vykázanou majetkovou újmu hradí ministerstvo financí.
Mohlo by se vám líbit...