OBCHODNÍ PRÁVO

• jedno z odvětví českého soukromého (zajišťující individuální zájmy) práva

 

• určitým způsobem se oddělilo od občanského práva (jeho základy pochází tedy z občanského práva)

 

• souhrn právních norem, které řeší postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a vztahy s podnikáním související

 

• převažují zde normy dispozitivní (= dávají možnost účastníkům právních vztahů, aby si sami určili rozsah vzájemných práv a povinností) a dále pak kogentní (= nepřipouštění odchylky)

 

Zásada obchodního práva

 

Otázky, pro které nemá speciální ustanovení obchodní zákoník, se řeší podle obecných předpisů občanského práva.

 

Prameny OBCHODNÍHO práva

 

• všeobecné prameny práva – Ústava a Listina základních práv a svobod

 

• hlavní pramen práva – Obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.)

 

Zákoník řeší celou oblast daného práva (zákon jen určitou část). Zahrnuje přehledně a systematicky uspořádané právní normy celého právního odvětví nebo jeho podstatné části. V roce 1991 nahradil hospodářský zákoník.

 

Má 4 části – Obecná ustanovení (1), Obchodní společnosti a družstvo (2), Obchodní závazkové vztahy (3), Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (4). Třetí část obsahuje normy dispozitivní, ostatní části pak normy kogentní.

 

• ostatní prameny práva – občanský zákoník, zákony (živnostenský, o konkursu a vyrovnání, o dluhopisech, o bankách, o burze cenných papírů, směnečný, autorský apod.), obchodní zvyklosti (pravidla jež subjekty při podnikání dobrovolně dodržují a nejsou obsažena v právních předpisech, např. předváděcí jízda autem)

 

SUBJEKTY OBCHODNÍHO PRÁVA 

 

1) FO  – musí mít:

 

1. a) právní subjektivitu → způsobilost k právům a povinnostem (normou stanovená možnost být subjektem práva, tj.     být nositelem práv a povinností – vzniká narozením, končí smrtí)

 

1. b) způsobilost k právním úkonům → je schopna a oprávněna vlastním jednáním zakládat, měnit či rušit právní     vztahy (od 18 let) a je schopna ovládat své chování a posoudit jeho následky

 

2) PO  – organizace (systém prvků) za účelem dosažení určitého cíle

– má právní statut dle zákona, organizace jednají svých jménem a na svou majetkovou odpovědnost

 

– znaky:            a) ekonomická samostatnost → samostatně hospodaří, rozhoduje o kapitálu a o HV

1. b) právní subjektivita → má samostatné jméno, práva a povinnosti, je zapsána v OR
2. c) určitá organizační struktura → předem určeny orgány a pravomoci

 

– vznik:             – a) zřízení PO příslušnou smlouvou ve formě notářského zápisu

– b) vznik PO pak dnem zápisu do OR

 

– zánik:             – a) zrušení PO (z vůle společníků, uplynutím času, rozhodnutím soudu, prohlášením konkurzu)

– b) zánik PO pak dnem výmazu z OR

 

– jsou to:           a) sdružení FO nebo PO (obchodní společnosti a družstva, politické strany a hnutí, církevní a                               náboženská sdružení, profesní komory, zájmová sdružení PO)

 

 

1. b) účelová sdružení majetku (nadace, státní účelové fondy)

 

 

1. c) jednotky územní samosprávy (obce, kraje)

 

1. d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (např. VZP, ČT, ČNB)

VZTAH OBCHODNÍHO A OBČANSKÉHO PRÁVA 

 

Pokud určitý právní vztah není řešen v obchodním právu, řeší se podle práva občanského. Pokud není daný právní vztah řešen ani v právu občanském, řeší se podle obchodních zvyklostí (pokud tyto neexistují, platí obecné zásady).

 

Tři roviny řešení:        a) vztah se řeší podle občanského zákoníku (darovací smlouva, zastoupení podnikatele)

 

1. b) vztah se obecně řeší podle občanského zákoníku, v obchodním zákoníku jsou jen odchylky a zvláštnosti (ustanovení o právních úkonech, ustanovení o smluvní pokutě)

 

1. c) vztah je řešen v obchodním zákoníku komplexně (vznik obchodní společnosti)

 

PRÁVNÍ ÚKONY 

 

• projev vůle směřující ke vzniku, změně či zániku práv a povinností

 

• subjektivní právní skutečnost na vůli závislá

 

• musí být učiněn svobodně, vážně, určitě, srozumitelně, dovoleně a v předepsané formě (jinak je neplatný)

 

Provedení právního úkonu

 

1. a) jednáním
2. b) opomenutím – protiprávní jednání, projev vůle jež je v rozporu s právním řádem
3. c) výslovně – ústně nebo písemně
4. d) konkludentně – aktivní jednání, zřejmý úmysl jednajícího

 

Druhy právních úkonů

 

1) jednostranné (= unilaterální)           – např. odstoupení od smlouvy

 

2) dvoustranné (= bilaterální)              – např. smlouvy

 

3) vícestranné (= multilaterální)           – např. veřejná soutěž

 

Neplatnost právního úkonu

 

1. a) je-li nemožné jeho plnění

 

1. b) je-li učiněn osobou, která nemá způsobilost k právním úkonům

 

1. c) je-li učiněn osobou, která jedná v duševní poruše

 

1. d) pokud odporuje zákonu, obchází jej nebo se příčí dobrým mravům

 

1. e) pokud není učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků

 

ZÁKLADNÍ POJMY

 

Podnikání = soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, je upraveno právními normami

 

Podnikatel = právně samostatný vlastnicky oddělený právní subjekt (FO i PO), který vyvíjí svou činnost vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku

 

• rysy: – má právní subjektivitu (do právních vztahů vstupuje a jedná svým jménem)

– činnost provozuje samostatně (řekne si jak a co bude vyrábět, vlastní organizační struktura)

– určí si předmět podnikání (ten zapíše do OR nebo ho ohlásí živnostenskému úřadu)

– nese podnikatelské riziko (krach, riziko zmenšuje pojištěním)

– hospodaří s majetkem (dlouhodobý i oběžný)

– vede UCE, platí daně a vykazuje vlastní hospodářský výsledek

 

• členění: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, a to povinně ze zákona nebo dobrovolně

 

1. b) osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění

 

1. c) osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění (advokáti, notáři)

 

1. d) fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, musí být zapsána do evidence podle zvláštního      předpisu (evidence je vedena na obecním úřadě)

 

Obchodní firma = název pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, pod tímto názvem činí právní úkony (pokud podnikatel není zapsán, ustanovení o firmě se na něj nevztahuje a úkony činí svým jménem)

 

• rozlišení názvů obchodní firmy: osobní název (Tomáš Pliska), věcný název (Železářství), fantazijní název (DATE), smíšený název (BATKA – oprava obuvi)

 

• při neoprávněném užívání názvu firmy může osoba chtít zdržení se takového jednání, vydání neoprávněného obohacení, přiměřené zadostiučinění, náhradu škody, uveřejnění rozsudku apod.

 

Obchodní tajemství = skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy

 

• předmět obchodního tajemství si podnikatel stanovuje sám

 

• má skutečnou hodnotu, v obchodních kruzích nejsou běžně dostupné

 

• podnikatel má zájem na utajení tajemství, toto utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje

 

JEDNÁNÍ PODNIKATELE

 

– jednání samostatné (přímé) nebo jednání zástupce (nepřímé na základě plné moci)

 

• podnikatelem je FO → jedná osobně nebo za ni jedná zástupce

 

• podnikatelem je PO → jedná statutárním orgánem (jednotlivec nebo kolektiv) nebo za ni jedná zástupce

 

• plná moc je: a) generální      – zmocňuje ke všem právním úkonům ve věcech

1. b) speciální – zmocňuje jen k určitým druhům právních úkonů
2. c) individuální – zmocňuje k jednotlivým právním úkonům

 

Plná moc          -) zmocnitel uděluje plnou moc zmocněnci

-) přesné uvedení zmocněncova oprávnění

-) uděluje se písemně, je přesně určena

-) forma: dohoda nebo smlouva (souhlasný projev vůle všech stran)

-) zánik: provedením úkonu, odvoláním zmocnitelem, vypovězení zmocněncem, smrtí zmocněnce

 

Prokura                        -) zvláštní forma plné moci

-) podnikatel zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům, které v podniku mohou nastat                                     -) uděluje se jen FO (nesmí zcizovat nebo zatěžovat nemovitosti)

 

OBCHODNÍ REJSTŘÍK

 

= veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích (PO a některé FO), vedou ho     rejstříkové soudy

 

• jeho součástí je sbírka listin → veřejně přístupná, obsahuje veškeré doklady podnikatele jež je zapsán v rejstříku (listiny o vzniku a zrušení firmy, volby a jmenování statutárních orgánů, účetní doklady aj.)

 

• zapisují se: a) obchodní společnosti a družstva

1. b) jiné PO pokud to stanoví zákon
2. c) zahraniční osoby, které přímo podnikají na území ČR
3. e) FO na vlastní žádost anebo povinně (výnosy jsou vyšší jak 120 miliónů Kč)

 

• náležitosti zápisu: a) obchodní firma

 

1. b) sídlo (u PO) nebo bydliště i místo podnikání (u FO)

 

1. c) IČO (uděluje ho rejstříkový soud)

 

1. d) předmět podnikání

 

1. e) právní forma PO

 

1. f) jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy

 

1. g) označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu nebo jiné organizační složky     podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště

 

1. h) jméno prokuristy a jeho bydliště

 

1. i) další skutečnosti, stanoví-li to zákon

 

Dnem zápisu subjekt získává právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům. Provedení zápisu do obchodního rejstříku se zveřejní uvedením do Obchodního věstníku. Řízení ve věcech obchodního rejstříku je upraveno v Občanském soudním řádě.

 

Obchodní rejstříky vedou místně příslušné krajské soudy. Návrh na zápis do rejstříku se podává do 90 dní ode dne založení obchodní firmy a podepsání příslušné smlouvy (ode dne doručení průkazu o živnostenském oprávnění).

 

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

 

= soutěž, existuje v různých formách a podobách na všech trzích (konkurence)

 

Více subjektů se v ní snaží dosáhnout co nejlepšího cíle (jako první, jediní, nejvyšší zisk). Nabídka je větší než poptávka. Hospodářská soutěž je vždy, a musí být tudíž chráněna zákonem, existuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlící v Brně.

 

Opakem hospodářské soutěže je nekalá soutěž (= jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy této soutěže a toto přivozuje újmu jiným soutěžícím či spotřebitelům).

 

Zákon o ochraně hospodářské soutěže – poskytuje ochranu soutěžícím, vyjadřuje 3 typy porušení soutěže:

 

1. a) dohody soutěžitelů narušující soutěž – dohody, kdy ve vzájemné shodě tyto vedou nebo mohou vést k narušení                                                                    soutěže na trhu zboží

– přímé nebo nepřímé určování cen

– např. dohoda mobilních operátorů o cenách

 

1. b) dominantní postavení – soutěžící sám nebo v dohodě s jinými má takovou tržní sílu, která                                                                    umožňuje chovat se do značné míry nezávisle na jiných soutěžích či                                                                    spotřebitelích

– např. ČEZ, Český Telecom, Microsoft

 

1. c) spojování soutěžitelů – přeměnou dvou či více soutěžitelů, kteří na trhu dříve působili samostatně

– např. spojení dvou pivovarů do jednoho

 

Druhy nekalých soutěží

 

1) klamavá reklama    – šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, o jeho výrobcích či výkonech, které jsou                                          způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku                                          prospěch na úkor ostatních

 

2) klamavé označení   – každé označení, které je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že jím označené zboží     zboží a služeb             pochází z určité oblasti nebo od určitého výrobce, anebo že vykazuje zvláštní                                          charakteristické znaky nebo jakost

 

3) vyvolání nebezpečí – užití firmy, názvu osoby a zvláštního označení podniku jiným soutěžitelem nebo             záměny                        napodobení těchto výrobků (podobnost zboží)

 

4) parazitování na       – využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro     pověsti jiného             výsledky podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl

 

5) podplácení              – přímé nebo nepřímé nabídnutí slibu nebo prospěchu jiné osobě za účelem dosažení                                          přednosti nebo jiné výhody v soutěži

 

6) zlehčování              – jednání, kterým soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích či výkonech                                          jiného soutěžícího nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu                                          (pomlouvání)

 

7) srovnávací reklama           – jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo odkazuje na jiného soutěžitele, jeho                                          zboží a služby (např. srovnávání aut odlišných značek)

 

8) porušení obchod.   – jednání, kterým jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe či pro jiného     tajemství                     využije obchodního tajemství, to může být posléze využito v soutěži

 

9) ohrožování zdraví   – jednání, kterým soutěžitel zkresluje podmínky soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na     a život. prostředí       trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zdraví či ŽP, aby získal pro sebe nebo pro                                          jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO

 

ZÁKLADNÍ POJMY

 

Obchodní společnost = dobrovolné spojení FO či PO, které má právní subjektivitu, vlastní majetek a určitou organizační strukturu a je vytvořeno za účelem podnikání

 

1. a) osobní – veřejná obchodní společnost b) kapitálové   – společnost s ručením omezeným

– komanditní společnost                                                – akciová společnost

 

Družstvo = společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů

 

Základní kapitál = peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti, zapisuje se do obchodního rejstříku

 

Vklad společníka = souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti

 

Ručení společníka = právní vztah, který vzniká ze zákona a určuje v jakém rozsahu je společník uhradit ze svého jmění dluh společnosti

 

Rezervní fond = povinně vytvářená částka v zákonem stanovené výši, která slouží ke krytí ztrát společnosti

 

Obchodní vedení = vnitřní řízení hospodářské činnosti společnosti a její vnitřní správy

 

Podíl = míra účasti společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti (nejvyšší podíl = majoritní podíl), každý společník disponuje jen 1 podílem (výjimka platí u a. s.), podíl je volně převoditelný

 

Obchodní majetek = veškerý majetek právnické osoby sloužící k podnikání i nepodnikání (= souhrn všech aktiv)

 

Obchodní jmění = souhrn obchodního majetku se závazky (= rozdíl mezi aktivy a pasivy)

 

Podnikatelská seskupení

 

1) společnost s většinovým vlastníkem            – jeden společník má „většinu“

 

2) mateřská a dceřinná společnost     – mateřská společnost fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo                                                                    rozhodující vliv na řízení či provozování jiné dceřiné společnosti

 

3) koncern a koncernové podniky      – jedna nebo více osob jsou podrobeny jednotnému řízení jinou osobou

 

Přeměny společnosti

 

1) fúzí              a) sloučením                 – jedna či více společností zaniká a přechází na společnost existující

 

1. b) splynutím – jedna či více společnosti zaniká a přechází na společnost novou

 

2) převodem jmění společnosti na společníka

 

3) rozdělením  a) se založením nových společností        – rozdělovaná společnost zaniká, jmění přechází na nově                                                                                             vzniklé nástupnické společnosti

 

1. b) sloučením – rozdělovaná společnost zaniká, jmění přechází na                                                                    nástupnické společnosti, které však nově nevznikají

 

4) změnou právní formy

 

Zrušení společnosti

 

1) bez likvidace          – majetek a práva a závazky přecházejí na právního nástupce

 

2) s likvidací               – mimosoudní vypořádání majetkových vztahů společnosti před jejím zánikem

– likvidaci provádí likvidátor, kterého jmenuje statutární orgán společnosti

– likvidátorem může být pouze FO, zapisuje se do obchodního rejstříku

– zjistí-li likvidátor předluženost likvidované společnosti, podá návrh na prohlášení                                          konkurzu na majetek společnosti

 

Přehled ustanovení o obchodních společnostech a o družstvu

 

	v. o. s.	k. s.	s. r. o.	a. s.	družstvo
podstata	společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou	společnost, která je tvořena min. 2 společníky, a to  komplementářem a komanditistou	společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a kterou mohou založit 1 až 50 společníků	společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě	společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hosp., soc. či jiných potřeb svých členů
založení	společenská smlouva	společenská smlouva	zakladatel. listina (1), společenská smlouva (2 až 50)	zakladatel. listina (1 PO), zakladatel. smlouva (2 PO a více FO)	min. 5 členů nebo 2 PO
základní kapitál	nepovinný	povinný, není stanoven	min. 200 tis.	min. 2 mil. (bez veř. nabídky akcií), min. 20 mil. (s veř. nabídkou akcií)	min. 50 tis., tvořen souhrnem členských vkladů
vklad společníka	nepovinný	min. 5 tis., a to u komanditistů	min. 20 tis.	povinný, není stanoven	povinný, určen stanovami
ručení společníka	všichni celým svým majetkem	komplementáři celým svým majetkem, komanditisté do výše nesplaceného vkladu	všichni celým svým majetkem do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků	všichni celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti	člen neručí za závazky družstva
rozdělení zisku mezi společníky	rovným dílem	komplementáři rovným dílem, komanditisté dle výše splaceného vkladu	podle poměru svých obchodních podílů	dividendy	podle poměru výše splaceného vkladu ke splacenému vkladu všech členů
rezervní fond	nepovinný	nepovinný	min. do výše 10 % základního kapitálu	min. do výše 20 % základního kapitálu	min. do výše 10 % základního kapitálu
obchodní vedení	všichni společníci	komplementáři	valná hromada, jednatelé, dozorčí rada	valná hromada, dozorčí rada, představenstvo	členská schůze, kontrolní komise, představenstvo
jednání (st. orgán)	všichni společníci	komplementáři	1 nebo více jednatelů	představenstvo	představenstvo

 

VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST

 

Společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.

 

• založení: – společenská smlouva, povinné náležitosti: firma a sídlo, určení společníků, předmět podnikání

 

– pokud společník ke společnosti přistoupí, ručí za závazky jež předtím vznikly

 

– zánik členství: vystoupení nebo výpověď společníka, vyloučení společníka na návrh společnosti

 

• základní kapitál: – nepovinný

 

• vklad společníka: – nepovinný

 

• ručení společníka: – společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně

 

• rozdělení zisku: – rovným dílem

 

• rezervní fond: – nepovinný

 

• obchodní vedení: – všichni společníci

 

• jednání: – všichni společníci

 

• zákaz konkurence: – platí pro všechny společníky

 

 

 

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

 

Společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).

 

• založení: – společenská smlouva, povinné náležitosti: firma a sídlo, určení společníků, předmět podnikání,                       výše vkladu komanditisty

 

– zánik členství u komplementáře: vystoupení nebo výpověď společníka, vyloučení společníka na    návrh společnosti

 

– zánik členství u komanditisty: komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit (jen za    zákonem stanovených podmínek)

 

• základní kapitál: – povinný, není stanoven

 

• vklad společníka: – povinný u komanditistů, minimálně 5 000 Kč

 

• ručení společníka: – komplementáři ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem, komanditisté ručí                                    za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu

 

• rozdělení zisku: – komplementáři rovným dílem, komanditisté podle výše svého splaceného vkladu

 

• rezervní fond: – nepovinný

 

• obchodní vedení: – komplementáři, komanditisté jsou oprávněni nahlížet do účetních knih a dokladů                                   společnosti a požadovat od komplementářů informace o všech záležitostech společnosti

 

• jednání:             – komplementáři

 

• zákaz konkurence: – platí pro komplementáře

 

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

 

Společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku.

 

• založení: – zakladatelská listina (společnost zakládá 1 společník), společenská smlouva (společnost zakládají                      2 až 50 společníků), povinné náležitosti: firma a sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výše                      základního kapitálu, výše vkladu každého společníka, jména a bydliště jednatelů, jména a bydliště                      členů dozorčí rady, určení správce vkladu aj.

 

– zánik členství: smrtí společníka, za zákonem stanovených podmínek v souvislosti s prohlášením   konkurzu na majetek společníka, smluvním převodem obchodního podílu, dohodou společníků o   ukončení účasti společníka ve společnosti, na návrh společníka rozhodnutím soudu, na návrh   společnosti rozhodnutím soudu, vyloučením společníka rozhodnutím valné hromady pro   nesplnění povinnosti splatit vklad (kaduční řízení), zánikem samotné společnosti

 

• základní kapitál: – povinný, minimálně 200 000 Kč

 

• vklad společníka: – povinný, peněžitý nebo nepeněžitý, minimálně 20 000 Kč

 

• ručení společníka: – společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu                                    nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku,                                    zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká

 

• rozdělení zisku: – podle poměru obchodních podílů společníků, obchodní podíl přestavuje účast společníka                                    na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti, jeho výše se určuje podle                                    poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti

 

– každý společník může mít jen jeden obchodní podíl, lze ho převádět na jiného společníka   nebo na jinou osobu, která není společníkem (v případě úmrtí společníka, přechází   obchodní podíl na dědice)

 

• rezervní fond: – povinný, minimálně do výše 10 % základního kapitálu společnosti

 

• obchodní vedení: – valná hromada:        -) nejvyšší orgán společnosti, shromáždění všech společníků

-) každý společník má 1 hlas na každých 1 000 Kč svého vkladu

-) svolávají ji jednatelé nejméně jednou za rok

-) schvaluje účetní závěrku, schvaluje stanovy, rozhoduje o snížení     či zvýšení základního kapitálu, rozděluje zisky a ztráty, jmenuje     a odvolává jednatele a členy dozorčí rady, vylučuje společníky,     uděluje a odvolává prokuru aj.

 

– jednatelé:                 -) jmenuje je valná hromada z řad společníků nebo jiných FO

-) svolávají valnou hromadu, disponují obchodním vedením                                                                                  společnosti, vedou seznamy společníků, informují společníky o                                                                                  záležitosti společnosti, vedou předepsanou evidenci a účetnictví,                                                                                  podávají návrh na prohlášení konkurzu na majetek společnosti

 

– dozorčí rada:                        -) zřizuje se, pokud tak stanoví společenská smlouva

-) má nejméně 3 členy, ti jsou voleni valnou hromadou

-) dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do účetních knih, podává     zprávy valné hromadě, přezkoumává účetní závěrku aj.

 

• jednání: – jeden nebo více jednatelů (každý z nich jedná jménem společnosti samostatně)

 

• zákaz konkurence: – platí pro jednatele společnosti a pro členy dozorčí rady

 

AKCIOVÁ SPOLEČNOST

 

Společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě.

 

• založení: – zakladatelská listina (společnost zakládá právnická osoba), zakladatelská smlouva (společnost                      zakládají 2 a více fyzických osob), povinné náležitosti: firma a sídlo, navrhovaný základní kapitál,                      počet akcií a jejich jmenovitá hodnota, problematika upisování akcií, přibližná výše nákladů jež                      vzniknou v souvislosti se založením společnosti, určení správce vkladu, návrh stanov aj.

 

1. a) bez veřejné nabídky akcií – zakladatelé se dohodnou, že sami upíší akcie na celý základní                                                       kapitál společnosti

 

1. b) s veřejnou nabídkou akcií – část základního kapitálu společnosti je tvořena vklady zakladatelů                                                       a část vklady upisovatelů-budoucích akcionářů společnosti

– veřejná nabídka akcií musí být vhodným způsobem zveřejněna

– akcie upsané na výzvu musí být spláceny ve lhůtách stanovených                                                       v listině upisovatelů

 

• základní kapitál: – povinný, minimálně 2 000 000 Kč pokud byla společnost založena bez veřejné nabídky                                    akcií nebo minimálně 20 000 000 Kč pokud byla společnost založena s veřejnou                                    nabídkou akcií

 

• vklad společníka: – povinný, není stanoven

 

• ručení společníka: – společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, akcionáři neručí za                                    závazky společnosti

 

• rozdělení zisku: – akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který schvaluje valná                                   hromada společnosti

 

• rezervní fond: – povinný, minimálně do výše 20 % základního kapitálu společnosti

 

• obchodní vedení: – valná hromada:        -) nejvyšší orgán společnosti, shromáždění všech akcionářů

-) účastí na ní akcionář vykonává právo účasti na řízení společnosti

-) svolává ji představenstvo společnosti nejméně jednou za rok

-) rozhoduje o změně stanov, rozhoduje o snížení či zvýšení     základního kapitálu, rozhoduje o vydání dluhopisů, volí a     odvolává členy představenstva a dozorčí rady, schvaluje účetní     závěrku aj.

 

 

– představenstvo:        -) členy představenstva volí a odvolává valná hromada

-) řídí činnost společnosti a jedná jménem společnosti

-) zajišťuje obchodní vedení společnosti, vede řádně účetnictví,                                                        předkládá valné hromadě účetní závěrky, návrh na rozdělení                                                        zisku, zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a zprávu o                                                        stavu majetku společnosti

 

– dozorčí rada:                        -) zřizuje se povinně, je kontrolním orgánem akciové společnosti

-) má nejméně 3 členy, ti jsou voleni valnou hromadou

-) dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování                  podnikatelské činnosti společnosti, nahlíží do všech dokladů a                  záznamů, přezkoumává účetní závěrku, svolává valnou hromadu                  jestliže to vyžadují zájmy společnosti aj.

 

• jednání: – představenstvo

 

• zákaz konkurence: – platí pro členy představenstva a pro členy dozorčí rady

 

Akcie = majetkový cenný papír, který opravňuje akcionáře k podílu na řízení společnosti, k podílu na zisku a k podílu na likvidačním zůstatku při zániku společnosti

 

• hodnota akcie je nominální (jmenovitá) jež je uvedena přímo na akcii a kurzovní (tržní) za kterou se akcie prodává a nakupuje, součet nominálních hodnot všech akcií odpovídá výši základního kapitálu společnosti

 

• obsah akcie: firma a sídlo společnosti, jmenovitá hodnota, označení formy akcie, výše základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise

 

• akcie se vydávají v listinné podobě nebo v zaknihované podobě (jsou zapsány a vedeny v evidenci Střediska cenných papírů)

 

Pojmy vztahující se k akcii

 

Emitent akcie = osoba vydávající akcie

 

Emisní kurz akcie = peněžní částka, za kterou emitent vydává akcii, nesmí být nižší než nominální hodnota akcie

 

Emisní ážio = rozdíl mezi emisním kurzem akcie a nominální hodnotou akcie

 

Kurz akcie = cena akcie uváděná jako kurz na veřejném trhu, vytvářená nabídkou a poptávkou

 

Upsání akcie = úkon upisovatele, který upisovatel projevuje svoji vůli stát se akcionářem společnosti, upisovateli vzniká povinnost zaplatit emisní kurz upsaných akcií

 

Prospekt = dokument obsahující informace při upisovatele akcií potřebné k přesnému a správnému posouzení akcií a pro posouzení výhledu budoucího vývoje společnosti, je schvalován Komisí pro cenné papíry

 

Zatímní list = cenný papír „na jméno“, který vydá akciová společnosti upisovateli akcií, který nesplatil celý kurz upsané akcie před zápisem akciové společnosti do obchodního rejstříku

 

Dividenda = poměrný podíl na části čistého zisku společnosti určené k rozdělení

 

Formy akcií

 

1) akcie na jméno („na řad“)             – akciová společnost je povinna vést seznam akcionářů

– práva spojená s akcií může vykonávat jen osoba uvedená v seznamu

 

2) akcie na majitele („na doručitele“)          – akciová společnost nevede žádný seznam akcionářů (jsou převoditelné)

– práva spojená s akcií může vykonávat předkladatel akcie

 

Druhy akcií

 

1) kmenové akcie      – poskytují akcionáři základní práva

– dividenda je vyplácena v závislosti na zisku akciové společnosti

 

2) prioritní akcie        – poskytují akcionáři přednostní práva na dividendu nebo na podíl na likvidačním zůstatku

 

 

 

DRUŽSTVO

 

Společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb svých členů.

 

• založení: – družstvo zakládá minimálně 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby

 

– družstvo je otevřeným společenstvím členů, za jeho trvání tudíž mohou do družstva vstupovat    nebo z něj vystupovat další členové

 

– zakládá se na ustavující schůzi družstva (schůzi svolává a organizuje svolavatel), ta určí    zapisovaný základní kapitál družstva, schválí stanovy družstva a zvolí představenstvo a kontrolní    komisi

 

– členy družstva (FO od 15-ti let věku a PO) se stávají uchazeči o členství v souvislosti se   založením družstva a pak ostatní uchazeči o členství v době existence družstva, tito podávají   písemnou přihlášku a splacují základní členský vklad

 

– pokud má družstvo méně jak 50 členů, jedná se o tzv. malé družstvo, takové družstvo nemusí   zřizovat představenstvo a kontrolní komisi, jejich úkoly ale pak plní členská schůze

 

– zánik členství: písemnou dohodou, vystoupením nebo vyloučením člena z družstva, ve   stanovených   případech v souvislosti s konkurzním řízením vedeným o prohlášení konkurzu na   majetek člena, smrtí člena nebo zánikem družstva

 

• základní kapitál: – povinný, minimálně 50 000 Kč, je tvořen souhrnem členských vkladů členů družstva

 

• vklad společníka: – povinný, je určen stanovami družstva

 

• ručení společníka: – člen družstva neručí za závazky družstva, družstvo ručí za závazky družstva celým svým                                    majetkem

 

• rozdělení zisku: – určuje se podle splaceného vkladu člena družstva k splaceným vkladům všech členů                                   družstva

 

• nedělitelný fond: – obdoba rezervního fondu, minimálně do výše 10 % zapisovaného základního kapitálu

 

– fond družstvo doplňuje, minimálně o 10 % ročního čistého zisku, a to až do doby, než   výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního   kapitálu družstva

 

• obchodní vedení: – členská schůze:        -) nejvyšší orgán družstva, shromáždění všech členů družstva

-) schází se ve lhůtách dle stanov, nejméně však jednou za rok

-) svolává ji představenstvo

-) v družstvu, ve kterém není možné, aby se členské schůze     účastnili všichni členové, umožňuje zákon přenést působnost     členské schůze nebo část její působnosti stanovami na tzv.     shromáždění delegátů

-) mění stanovy, volí a odvolává členy představenstva a kontrolní     komise, schvaluje účetní závěrku, rozhoduje o zisku aj.

 

– představenstvo:        -) členy představenstva volí a odvolává členská schůze

-) řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva

-) plní usnesení členské schůze

-) navenek jedná za představenstvo jeho předseda či místopředseda

 

– kontrolní komise:     -) kontrolní orgán družstva

-) kontroluje veškerou činnost družstva, vyjadřuje se k řádné roční                                            závěrce, k návrhu na rozdělení zisku, projednává stížnosti členů                                            družstva

 

• jednání:             – představenstvo

 

• zákaz konkurence: – platí pro členy představenstva, pro členy kontrolní komise, pro prokuristy a pro ředitele

 

 

 

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY

 

PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ

 

Závazkový vztah → právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění pohledávky od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek (je nejméně dvoustranným vztahem).

 

Závazek:          a) jednoduchý               – na každé straně vystupuje pouze 1 subjekt

 

1. b) společný – na některé ze stran vystupuje více subjektů

– dílčí nebo nerozdílný

 

Obchodní závazkový vztah → řeší se podle obchodního zákoníku, otázky, pro které nemá speciální ustanovení obchodní zákoník, se řeší podle obecných předpisů občanského práva

 

Dělení obchodních závazkových vztahů

 

1) relativní      – vztahy mezi podnikateli navzájem za podmínky, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (pokud                             se vztahy netýkají jejich podnikatelské činnosti, jde o vztahy jež se řídí občanským zákoníkem)

– vztahy mezi státem nebo samosprávnou jednotkou a podnikateli, jestliže se týkají zabezpečování                veřejných potřeb

 

2) absolutní     – obchodní vztahy bez ohledu na charakter jeho subjektů (vztahy mezi společníkem a obchodní                             společností, vztahy mezi společníky navzájem, vztahy mezi členem družstva a zakladatelem                             družstva, vztahy mezi členy družstva, vztahy z burzovních obchodů, vztahy z dalších smluv jež                             jsou taxativně vyjmenovány v obchodním zákoníku (o prodeji podniku, o nájmu podniku, o                             úvěru, o běžném účtu apod.))

 

3) fakultativní – strany si sjednají, že se jejich závazkový vztah jež není obchodním závazkovým vztahem, bude                             řídit obchodním zákoníkem

 

Vznik obchodních závazkových vztahů

 

1. a) z právních úkonů subjektů obchodních závazkových vztahů

 

• nejčastější důvod vzniku obchodních závazkových vztahů

 

• právním úkonem je projev vůle směřující ke vzniku a změně a zániku práv nebo povinností, musí být učiněn svobodně a vážně a určitě a srozumitelně (pokud některou náležitost nesplňuje, jedná se o vadný právní úkon – práva a povinnosti vůbec nevzniknou)

 

• právní úkon lze učinit aktivně (jednáním), pasivně (opomenutím), výslovně nebo nevýslovně (konkludentně)

 

• konkludentní forma projevu vůle se provádí kývnutím hlavy, roztržením listiny nebo jiným způsobem, který nepochybuje o tom, co chtěl účastník projevit (v právu ovšem neplatí zásada, že „kdo mlčí tak souhlasí“)

 

1. b) z protiprávních úkonů (závazky z deliktů)

 

• jedná se především o závazky vznikající z bezdůvodného obohacení, závazky k náhradě škody, závazky vznikající v důsledku porušení povinnosti splnit závazek včas (závazky z prodlení věřitele nebo dlužníka) nebo splnit závazek řádně (závazky z vadného plnění)

 

1. c) na základě pravomocných rozhodnutí soudů

 

1. d) ze zákona

 

OBCHODNÍ SMLOUVY

 

Nejběžnější právní skutečností, na základě které vzniká obchodní závazkový vztah, je smlouva. Jedná se o právní úkon (zpravidla dvoustranný), který zakládá smlouvu s tím, že se vůle obsažená ve smlouvě shoduje (tzv. konsenzus).

 

Obchodní smlouva vzniká dohodou stran o celém obsahu smlouvy. Při uzavírání obchodní smlouvy se mohou strany rovněž dohodnout, že určitou část smlouvy sjednají až dodatečně, po jejím uzavření. Strany mohou část obchodní smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými či zájmovými organizacemi.

V obchodním smlouvách platí ochrana poskytnutých informací, takové informace mají být třetím osobám utajeny. Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

 

Návrh na uzavření smlouvy (oferta)

 

• jednostranný právní úkon navrhovatele (oferenta), který směřuje k uzavření smlouvy

 

• musí být určitý

 

• musí z něj být patrná vůle navrhovatele být vázán návrhem v případě, že tento bude přijat

 

• musí splňovat zákonem požadované náležitosti právních úkonů

 

• návrh smlouvy se stává účinným jeho dojitím adresátovi

 

• navrhovatel je svým návrhem po určitou dobu vázán

 

Přijetí návrhu (akceptace)

 

• jednostranný právní úkon příjemce (akceptanta), který vyjadřuje souhlas s obsahem návrhu

 

• pro vznik smlouvy musí být přijetí návrhu včasné a bezvýhradné, pak dochází ke konsenzu a vzniká smlouva

 

• i pozdní přijetí návrhu může mít následky včasného přijetí návrhu, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu ústně nebo písemně vyrozumí příjemce

 

ZAJIŠTĚNÍ OBCHODNÍCH ZÁVAZKŮ

 

Účelem zajištění je posílit postavení věřitele (subjekt, který má ze závazkového vztahu nějaké právo), aby měl jistotu, že dlužník splní svoji povinnost řádně i včas, a právo věřitele bude tím uspokojeno.

 

Charakteristickým znakem zajištění závazku je tzv. akcesorická povaha, tzn. že zajištění závazku nemůže vzniknout bez existence zajištění hlavního závazku.

 

V případech kdy splnění hlavního závazku zajišťuje osoba odlišná od dlužníka, má zajištění závazku tzv. subsidiární povahu, tzn. že subjekt který zajištění poskytuje, je povinen plnit ze zajištění závazku až tehdy, když původní dlužník závazek nesplnil.

 

Funkce zajištění:           a) zajišťovací    – použitý prostředek zajištění zabezpečuje včasné a řádné plnění dlužníka

1. b) uhrazovací – směřuje k uspokojení pohledávky z majetku dlužníka (nebo třetí osoby)

 

Prostředky k zajištění

 

1) smluvní pokuta

 

• sjednávají ji strany (věřitel a dlužník) pro případ porušení smluvní povinnosti, účastník jež poruší povinnost je pak povinen pokutu zaplatit

 

• musí být uvedena písemně ve smlouvě, úhradou smluvní pokuty závazek nekončí

 

• nepřiměřeně vysokou pokutu může soud snížit (moderační právo)

 

2) ručení

 

• písemné prohlášení ručitele věřiteli, že uspokojí jeho pohledávku v případě, že dlužník nesplní určitý závazek sám

 

• věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván

 

3) bankovní záruka

 

• vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže dlužník nesplní závazek

 

 

4) uznání závazku

 

• jednostranný právní úkon dlužníka, v kterém uzná svůj závazek co do vzniku, co do výše a trvá-li závazek v době jeho uznání

 

• dlužník uznává závazek písemným prohlášením, splacením úroků ze závazku nebo splacením části závazku

5) zástavní právo

 

• věřitel se domáhá svého práva na plnění pohledávky ze zástavy, jestliže dlužník řádně a včas neplatí

 

• vzniká písemnou smlouvou, soudcovským zástavním právem (rozhodnutí soudu) nebo ze zákona

 

• do zástavy se dává nemovitost (hypotéka) a movitá věc (k věřiteli k uschování)

 

ZMĚNA OBCHODNÍCH ZÁVAZKŮ

 

1) co do účastníků

 

1. a) postoupení pohledávky

 

• věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit jinému věřiteli

 

• dochází ke změně v osobě věřitele, dlužník zůstává stejný

 

• dlužník se ke smlouvě nijak nevyjadřuje, pouze je mu postoupení oznámeno aby věděl komu má plnit

 

1. b) převzetí dluhu

 

• dochází ke změně v osobě dlužníka, místo tohoto dlužníka nastupuje do smluvního vztahu dlužník nový

 

• je nutný souhlas věřitele, pokud není souhlas tak původní dlužník zůstává a nový dlužník se stává spoludlužníkem vedle původního dlužníka

 

1. c) přistoupení závazku

 

• bez souhlasu dlužníka nastupuje dlužník nový, který ručí původně s novým dlužníkem společně

 

1. d) převzetí plnění

 

• zůstává původní vztah mezi věřitelem a dlužníkem, plnění ale poskytne jiný subjekt (ten za dlužníka zaplatí)

 

1. e) poukázka

 

• poukázkou věřitel (poukazatel) opravňuje třetí osobu (poukazník), aby vybrala u dlužníka věřitele (poukázaný) plnění

 

1. f) poukázka na cenný papír

 

• obdobná jako klasická poukázka, ale tuto může vystavit jen peněžní ústav v písemné formě

 

• týká se pouze cenných papírů

 

2) co do obsahu  

 

1. a) dohoda smluvních stran

 

• vychází ze smluvní volnosti zúčastněných stran, z dohody musí jednoznačně vyplývat, že původní závazek zaniká

 

1. b) prodlení dlužníka

 

• skutečnost v níž dlužník nesplní závazek včas a řádně

 

• jestliže věřitel včasné a řádné plnění nepřijme, nejde o prodlení dlužníka

 

• důsledky prodlení dlužníka:

 

-) věřitel může odstoupit od smlouvy ze zákona nebo na základě smluvního ujednání

 

-) věřitel má právo na náhradu škody

 

-) povinnost dlužníka platit úroky z prodlení u peněžních závazků (výše úroku je smluvně dohodnuta a uvedena           ve smlouvě nebo je úrok stanoven ze zákona – sazba úroků se rovná dvojnásobku diskontní sazby stanovenou           ČNB a platnou k prvnímu dni prodlení)

 

-) nebezpečí škody na věci nese vlastník věci (pokud je dlužník v prodlení s předáním věci, která mu nepatří,            nese nebezpečí škody na věci on)

 

-) zvláštní důsledek prodlení u fixních smluv (doba plnění je vázána na určitý konkrétní termín nebo událost)

 

 

 

1. c) prodlení věřitele

 

• skutečnost v níž věřitel nepřijme včasné a řádné plnění od dlužníka nebo neposkytne patřičnou součinnost (poskytnutí obalů, otevření prostor apod.)

 

• důsledky prodlení věřitele:

 

-) dlužník nemůže od smlouvy odstoupit

 

-) dlužník může vyžadovat splnění povinnosti od věřitele

 

-) dlužník má právo na náhradu škody

 

-) doba po kterou je věřitel v prodlení, není dobou prodlení dlužníka

 

-) na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci, která je předmětem plnění

 

1. d) vadné plnění

 

• věřitel nevyužije svého práva od smlouvy odstoupit

 

ZÁNIK OBCHODNÍCH ZÁVAZKŮ

 

1) splnění závazku                  – závazek je splněn včas a řádně

 

– věřitel je povinen i přijmout částečné plnění

 

– přebírá-li věřitel plnění, má právo mít dlužník potvrzení o tom, že závazek splnil

 

– místo plnění může být uvedeno ve smlouvě, pokud není, tak nepeněžitý závazek                                                       se plní v místě, kde má dlužník sídlo nebo místo podnikání

 

– u peněžitého závazku platí zásada donosnosti dluhu, tj. dlužník je povinen donést                                                       dluh věřiteli (event. závazek je splněn dnem dopsáním částky na účet věřitele)

 

– doba plnění je stanovena časem, kdy má dojít ke splnění závazku, je uvedena ve                                                       smlouvě (pokud není, je věřitel oprávněn požadovat plnění ihned po uzavření                                                       smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit ihned, jakmile je o to věřitelem                                                       požádán)

 

2) dohoda smluvních stran     – věřitel se vzdává svého práva nebo dluh dlužníkovi promine

 

– původní závazek může zaniknout a může vzniknout závazek nový (dlužník bude                                                       plnit jinak než bylo v původním závazku)

 

3) odstoupení od smlouvy      – rozlišuje se odstoupení jednoho z účastněných nebo odstoupení ze zákona

 

– důvodem je prodlení dlužníka, omyl, lest, tíseň, částečně nemožné plnění aj.

 

4) odstupné                            – strany se mohou ve smlouvě dohodnout, že se příslušná smlouva ruší tím, že se                                                       zaplatí určitá částka (odstupné)

 

5) zmaření účelu smlouvy      – zmaří-li se po uzavření smlouvy její účel, může strana dotčená zmařením účelu                                                       smlouvy od ní odstoupit

 

6) započtení                            – kompenzace, má-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky stejného druhu (obě                                                       peněžní), zaniknou započtením do výše, do které se kryjí

 

7) uplynutí doby                     – práva a povinnosti zanikají uplynutím doby, která je ve smlouvě uvedena

 

8) výpověď                             – jednostranný úkon, který ukončuje závazek jehož předmětem plnění je opakující                                                       se nebo nepřetržitá činnost

 

9) splynutí                              – splynutí věřitele a dlužníka v jednu osobu, jejich práva a povinnosti splynou také

 

10) smrt dlužníka                   – určité závazky přechází na dědice

 

– závazek zaniká, pokud se přímo vztahoval k osobě dlužníka

 

11) smrt věřitele                    – určité závazky přechází na dědice

 

– závazek zaniká, pokud se plnění vztahovalo přímo na osobu věřitele