Občanské soudní řízení

Je upraveno zákonem č. 99/1963 Sb.- Občanský soudní řád

 

Řízení probíhá od podání žaloby až do chvíle, kdy rozsudek v dané věci nabude právní moci (tj. po uplynutí odvolací lhůty)

Výše uvedeným zákonem se rozumí právem upravený postup soudů při rozhodování sporů v soukromoprávní oblasti.

 

Řízení před soudem je zahájeno 1) na návrh (na základě podané žaloby)

 

2) bez návrhu (například dědické řízení zahajuje soud

z úřední povinnosti)

 

Účastníci: navrhovatel (žalobce) x odpůrce (žalovaný)

 

Navrhovatel (žalobce) má tzv. aktivní legitimaci (oprávnění žalovat), odpůrce má pasivní legitimaci.

(Za situace, že Pavel dluží Janě peníze, není přípustné, aby peníze vymáhala Janina matka po Pavlově dědečkovi=chybí aktivní i pasivní legitimace)

Žalobce rovněž prokazuje naléhavý právní zájem na předmětu sporu.

 

Obě strany mají rovnoprávné postavení a stejná práva a povinnosti a to i v případě, že jednou ze stran je stát. (jsme na půdě soukromého práva)

Je zde možnost tzv. zastoupení, které je využíváno např. v situaci, kdy jednou ze stran je právě stát (zástupcem je ministerstvo), občana zastupuje advokát či obecný zmocněnec, nezletilce zákonný zástupce.

 

Návrh (žaloba) musí obsahovat:  1) přesné označení žalobce a žalovaného

2) vylíčení rozhodujících skutečností (žalobní tvrzení)

3) návrhy důkazů

4) petit (návrh, jak má podle žalobce znít výrok soudu)

 

Soud je vázán návrhem žalobce a (s výjimkou nenávrhových řízení, například řízení dědické, péče o nezletilé, nesvéprávné.) nemůže žalobci přiznat vyšší finanční částku, než jakou žalobce požaduje. (tj. žaluji-li o tisíc korun v situaci, kdy je evidentně na místě požadovat milion, bude mi přiznáno pouze tisíc korun. Případně požaduji-li řešení situace způsobem, který dle zákona není na místě, spor prohraji, třebaže jsem v právu a s jiným návrhem bych obstála).

Některé záležitosti si soud řeší již jako předběžnou otázku (tzv. prejudicium), například otázku platnosti či neplatnosti smlouvy (žaluji rovnou na plnění, např. vydání zakoupeného fotoaparátu a nemám v petitu, že se určuje platnost smlouvy, ale soud si v řízení musí vyřešit, zda je smlouva platná či neplatná, aby vůbec mohl rozhodnout o petitu. V případě, že je smlouva neplatná, není možné fotoaparát vydat, třebaže byla zaplacena kupní cena.)

 

 

Návrh (žaloba) může požadovat rozhodnutí ve věci:

 

• osobního stavu (např. rozvod manželství, prohlášení za mrtvého apod.)
• zaplacení plnění (náhrada škody, platba za zboží apod.)
• určení, zda existuje právní vztah nebo právo (např. otázka neplatnosti smlouvy apod.)
• vydání (žaloba vindikační), uplatňovaná v situaci, kdy někdo zadržuje moji věc.

 

Soud rozhoduje: 1) rozsudkem (ve věci samé/ in medias res)

2) usnesením (např. při procesních nesrovnalostech nebo v případě

nesporného řízení, kde není ani žalobce ani žalovaný)

3) platebním rozkazem (soud šetří výlohy za řízení, např. člověk, který jel

načerno metrem obdrží po určité době obálku s modrým pruhem !do vlastních rukou, není přípustná fikce doručení! a řízení před soudem je s ním zahájeno teprve tehdy, jestliže 1/ nepodařilo se doručení do vlastních rukou

2/ v zákonné lhůtě byl podán opravný prostředek (odpor)

V obou těchto případech soud platební rozkaz zruší a nařídí ústní jednání, kdy proběhne klasické dokazování (svědci, listinné důkazy…) a závěrem se vydá rozsudek.

 

Vedle platebního rozkazu zná občanský soudní řád další typy zjednodušených řízení, které končí vydáním 1) rozsudku pro uznání (protistrana uzná pohledávku co do důvodu a výše-

rozsudek není odůvodňován)

2) rozsudku pro zmeškání (žalovaný zmešká lhůtu k vyjádření, uplatňována

zásada koncentrace řízení, snaha rozhodnout vše v jednom jednání)

 

Opravné prostředky proti rozhodnutí soudu: 1) řádné (-odvolání proti rozsudku !i proti

usnesení! (rozdíl oproti trestu)

ve lhůtě 15ti dnů

–odpor proti platebnímu rozkazu

ve lhůtě 8mi dnů)

 

V případě odporu je možná tzv. autoremedura (více využívaná ve správním soudnictví), kdy soud zruší platební rozkaz a nařídí jednání.

 

2) mimořádné (-dovolání

–návrh na obnovu řízení)

 

Většinu občanskoprávních sporů rozhodují v I. stupni samosoudci ( pouze pracovní věci trojčlenný senát) okresních/obvodních soudů. (obchodní spory rozhodují v I. stupni krajské soudy)

 

Řízení je zásadně ústní a veřejné (výjimkou je pouze platební rozkaz vydaný ve zkráceném řízení)

 

Plnění povinností, vyplývajících z pravomocných rozsudků, se lze domáhat soudním výkonem rozhodnutí (exekuce).

 

Základní zásady občanského soudního řízení:

 

• zásada dispoziční (soud rozhoduje o návrhu tak, jak jej žalobce uplatnil)
• důkazní povinnost mají účastníci (soud provádí důkazy podle jejich návrhů)
• účastník má právo vyjádřit se při ústním jednání k tvrzení protistrany a všem důkazům
• náklady řízení nesou účastníci, za žalobu se platí soudní poplatek (4% ze žalované částky, popřípadě fixně stanovená sazba-např. rozvod stojí 1000 Kč. Soudní poplatek hradí výlohy řízení, platí jej žalobce (pokud není od poplatku soudem osvobozen) a v případě, že soud vyhraje, hradí poplatek žalobci protistrana.