Občanské právo

• „Ustanovení občanského práva provázejí člověka po celý život.“
• občanské právo je nejvýznamnějším, nejstarším a nejobsáhlejším odvětvím soukromého práva
• většina jeho norem jsou podpůrné (= dispozitivní)
• kogentní (= donucující) právní normy jsou typické pro práva věcná

 

POJEM, ZÁSADY A PRAMENY OBČANSKÉHO PRÁVA

Pojem:

Občanské právo je souhrn právních norem, které upravují:

• osobní stav
• právní postavení
• povinnosti FO a PO

Nejdůležitější zásady:

• právo na ochranu života, zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí
• ochrana rodiny, rodičovství a manželství
• ochrana vlastnického práva
• důsledná péče o plnění uzavřených smluv

Další zásady:

• nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět neodůvodněnou újmu
• daný slib zavazuje
• nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží

Ochrana při porušení práva

• poskytuje soud (elektronicky podaná žaloba musí mít elektronický podpis) nebo jiný orgán veřejné moci
• lze zajistit i svépomocí (přiměřenou) – pouze hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně

Pramen:

Občanský zákoník (účinnosti od 1. 1. 2014, předchozí OZ 1811, 1950, 1964)

zákoník = obsáhlý zákon

5 částí:

• část první Obecná část
• část druhá Rodinné právo
• část třetí Absolutní majetková práva
• část čtvrtá Relativní majetková práva
• část pátá Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Obsahuje dosavadní 3 právní odvětví – občanské, obchodní a rodinné.

 

 

 

 

 

OSOBY

• fyzické (lidé)

mají právní osobnost

• právnické

 

FYZICKÉ OSOBY

Člověk

má právní osobnost

• vznik – narozením
• právní osobnost má i počaté dítě, jestliže se narodí jako živé – může např. dědit
• zánik – smrtí

smrt člověka se prokazuje:

• běžně – veřejnou listinou (úmrtní list)
• mimořádné případy – soud jej může prohlásit za mrtvého

je svéprávný

• způsobilost vlastním jednáním (= z vlastní vůle) nabývat práv a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)
• „duševní zdraví“
• může zakládat, měnit a zrušovat své právní vztahy
• svéprávnost:

1. plnou svéprávnost získává zletilostí

• většinou dosažením 18 ti let věku
• výjimečně – uzavřením manželství nezletilce staršího 16-ti let nebo přiznáním svéprávnosti, je-li nezletilý starší 16-ti let schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti (rozhodne soud na jeho žádost)
• ve svéprávnosti lze člověka omezit, ale jen z vážných zdravotních důvodů (duševní porucha) a jen rozhodnutím soudu (jmenuje opatrovníka)

1. částečná

• nezletilí jsou způsobilí jen k právním jednáním, přiměřeným rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku
• v ostatních záležitostech za ně jednají jejich zákonní zástupci

 

osobnost člověka

• je chráněna
• ochrana se vztahuje na:
• život a důstojnost člověka
• zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí
• jméno (pseudonym)
• čest
• soukromí (kamerové systémy!)
• projevy osobní povahy
• bez svolení FO nelze pořídit a zveřejnit písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové a zvukové záznamy

 

• svolení není třeba, je-li takových věcí osobní povahy použito:

1. k výkonu nebo ochraně jiných práv
2. na základě zákona k úředním účelům (např. jako důkazní prostředek v soudním řízení, foto v OP)
3. k vědeckým a uměleckým účelům, pro zpravodajství (tiskové, filmové, televizní, rozhlasové), pokud je to přiměřeným způsobem

• při porušení práva na ochranu osobnosti lze žádat zadostiučinění (omluva)
• peněžité zadostiučinění musí být poskytnuto vždy, nestačí-li jiný způsob (např. omluva) skutečnému a dostatečně účinnému odčinění způsobené újmy

Právo na duševní a tělesnou integritu

• integrita = celistvost, neporušenost
• zásahy do tělesné integrity – kosmetické operace, interrupce, sterilizace, asistovaná reprodukce, …
• ten, kdo chce provést na jiném člověku zákrok, mu musí srozumitelně vysvětlit povahu zákroku, včetně očekávaných následků a možného nebezpečí
• nezletilý nemůže sám udělit souhlas k zákroku, není plně svéprávný, uděluje souhlas jen v obvyklých záležitostech, které jsou přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti, po zákroku nesmí zůstat trvalé nebo závažné následky
• písemný souhlas musí být, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví, má-li být proveden lékařský pokus na člověku nebo jedná-li se o kosmetické zákroky zanechávající trvalé nebo závažné následky
• bez souhlasu lze zakročit, je-li život v náhlém a patrném nebezpečí a nelze-li souhlas ve stavu nouze získat

PRÁVNICKÉ OSOBY

– umělé útvary

– mají právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Ustavení PO:

1. zakladatelským právním jednáním – písemné (např. společenskou smlouvou)
2. působením veřejné moci – zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci (např. zákonem o ČNB)
3. jiným způsobem (např. schválením stanov)

Určuje se název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán (jedná za společnost).

Vznik PO: dnem zápisu do veřejného rejstříku

Členění PO (podle postavení a činnosti):

1. Právnické osoby soukromého práva

• slouží soukromým zájmům (např. obchodní banka)

2. Právnické osoby veřejného práva

• slouží veřejnému zájmu (např. ČNB)
• jsou ustaveny zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci → proto se řídí hlavně zvláštními zákony (např. zákonem o obcích, zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách)
• ustavením OZ se řídí jen, pokud se to slučuje s jejich posláním
• patří sem stát

 

Jednání za PO:

• PO jsou při právních jednáních zastupovány FO – jednají za ně přímo jako jejich orgány (individuální – 1 člen nebo kolektivní – více členů)

nebo

• jde o nepřímé zastoupení smluvní (smlouva o zastoupení)

Zrušení PO:

• právních jednáním
• uplynutím doby
• rozhodnutím orgánu veřejné moci (soud)
• dosažením účelu, pro který byla ustavena
• z jiných důvodů stanovených zákonem

1. a) s likvidací – likvidátor zpeněžuje majetek PO, vymáhá pohledávky, uhrazuje dluhy (uplynutí doby, dosažení účelu)
2. b) bez likvidace – celé jmění PO nabývá právní zástupce (přeměna = fúze, rozdělení, změna právní formy)

Zánik PO: dnem výmazu z veřejného rejstříku

Typy PO podle OZ (podle svého základu):

1. KORPORACE

• tvoří je členové nebo společníci → osobní složka (corpus = tělo)
• nejčastěji se vyskytující korporace: spolky (alespoň 3 osoby, které mají společný zájem, nelze je zakládat za účelem podnikání nebo jiné výdělečné činnosti)

např. Spolek přátel žehu

2. FUNDACE

• jejich základ tvoří majetek (fundus) určený k určitému účelu
• ustavení – zakladatelským právním jednáním nebo zákonem

druhy:

Nadace a nadační fond (pro obě)

• založeny k užitečnému účelu (veřejně prospěšný nebo dobročinný)
• založení – nadační listinou (zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti) – forma veřejné listiny

Nadace

• je zakázáno založit nadaci za účelem podpory politických stran nebo k výdělečným cílům
• výše vkladů musí odpovídat alespoň částce 500.000 Kč

např. Nadace Terezy Maxové

Nadační fond

• není trvalý
• majetek (vklady, dary) nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu, může být spotřebován k účelu, pro který byl založen
• minimální výše majetku není dána

např. Nadační fond Livie a Václava Klausových – projekt Řidičské průkazy

3. ÚSTAVY

• v nich je osobní i majetková složka propojena – ústava nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavy není tak chráněn jako u fundací

DĚDICKÉ PRÁVO

• právo na pozůstalost (= celé mění zůstavitele)
• dědit mohou FO i PO
• dědic nabývá vlastnického práva smrtí zůstavitele

 

Dědické tituly (= způsoby nabytí dědictví):

• ze závěti
• dědickou smlouvou
• ze zákona
• kombinovaně

 

1. DĚDĚNÍ ZE ZÁVĚTI

• má přednost před děděním ze zákona
• závěť (poslední vůle, testament):
• odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti
• psát co nejsrozumitelněji, přesně označit dědice, určit podíly

formy závěti:

1. vlastnoruční napsání a podepsání (nejjednodušší forma)
2. jiná písemná forma (na PC nebo píše jiný člověk než pořizovatel), 3 podpisy (pořizovatel + 2 svědci)
3. notářský zápis (za sepsání je odměna notáře 1.300 Kč včetně zápisu do centrální evidence závětí), výhody – obtížně se zpochybňuje, vždy se „najde“
4. závěť s úlevami (= privilegovaná závěť)

je určena pro osoby, které se díky nějaké události (živelné pohromy) nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života a nemohou využít tradiční formy pro pořízení závěti

druhy privilegované závěti:

• závěť ústní před třemi svědky (omezená platnost závěti na 2 týdny)
• závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá (omezená platnost závěti na 3 měsíce)
• závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (omezená platnost závěti na 3 měsíce)

 

• zůstavitel může v závěti uvést podmínku (úspěšného ukončení studia) nebo příkaz (oprava střechy domu zůstavitele)

pokud dědic podmínku nebo příkaz nesplní, ztrácí právo na dědictví

• nepřihlédne se k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědic (aby uzavřel nebo neuzavřel manželství)

zrušení závěti:

• jejím zničením
• odvoláním
• pořízením závěti nové

 

• závětí nelze popřít OZ – potomci jsou nepominutelnými dědici = potomci musí dědit!!! (nedědí-li, pak jsou nepominutelnými dědici jejich dědi)
• nezletilý musí dostat alespoň ¾ svého zákonného dědického podílu
• zletilý musí dostat alespoň ¼ svého zákonného dědického podílu

pokud této zásadě závěť odporuje, je v této části neplatná

výjimka – pokud potomci nebyli podle zákona vyděděni

• vydědění = projev vůle zůstavitele

vydědit lze jen ze zákonných důvodů:

1. pokud potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi
2. pokud potomek vede trvale nezřízený život

prohlášení o vydědění má podobné podmínky jako závěť (lze jej sepsat u notáře za odměnu)

 

2. DĚDICKÁ SMLOUVA

• nejsilnější dědický titul
• vyžaduje formu veřejné listiny
• lze povolat jak dědice, tak odkazovníka
• nelze ji jednostranně zrušit (což dává předpokládaným dědicům vyšší jistotu, že se skutečně jednou stanou vlastníky)
• nijak neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života
• dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti – ¼ pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle

Odkaz

• odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva
• odkazovník není dědicem, neodpovídá za zůstavitelovy dluhy

 

3. DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA

• pokud se nedědí podle dědické smlouvy nebo podle závěti
• příbuzní a blízké osoby (jen FO!), které OZ rozděluje do 6 tříd:

1. třída
   • zůstavitelovi děti (manželské i nemanželské) a manžel, každý z nich stejným dílem
   • nedědí-li děti, dědí jeho podíl vnuci, …
   • v této třídě nemůže dědit manžel sám
2. třída

• manžel, zůstavitelovi rodiče, a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti (např. druh)
• každý z nich stejným dílem, manžel vždy nejméně ½
• v této třídě nemohou dědit osoby spolužijící samostatně
  3. třída
• zůstavitelovi sourozenci (nebo jejich děti = neteře, synovci) a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti
• každý z nich stejným dílem
  4. třída
• stejným dílem prarodiče zůstavitele
  5. třída
• prarodiče rodičů zůstavitelem
  6. třída
• děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele (strýcové a tety)
• každý stejným dílem

 

• nedědí-li žádný dědic, připadá pozůstalost státu = odúmrť (asi 2 % zemřelých)
• u dědictví platí zásada „buď anebo“ = lze jej přijmout nebo odmítnout, nic mezi tím
• prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat
• dluhy zůstavitele přechází na dědice (musí je uhradit i nad rozsah nabytého dědictví)
• dědici je zákonem poskytnuta ochrana, může ohraničit rozsah povinnosti k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti
• dědicky nezpůsobilý je ten, kdo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo jeho rodičům nebo proti poslední vůli zůstavitele

→ může dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil (odpuštěním dědická nezpůsobilost zaniká)

 

Rozdíly mezi vyděděním a dědickou nezpůsobilostí

vydědění

• týká se jen potomků
• je projevem zůstavitelovy vůle

dědická nezpůsobilost

• týká se kterékoli FO
• dědic je zbaven dědického nároku přímo ze zákona