Občanské právo

• Občanské právo = souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy tvořící předmět občanského práva:
  • Majetkové vztahy fyzických i právnických osob
  • Majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem
  • Vztahy vyplývající z práva na ochranu osobnosti
• Ve všech těchto vztazích mají účastníci rovné postavení → právo soukromé
• Občanské právo se skládá z pěti částí:
  • Práva věcná – právo vlastnické a práva k cizím věcem
  • Práva závazková – smlouvy, závazky z porušení práva (odpovědnost za škodu)
  • Právo dědické
  • Práva osobnostní – právo na ochranu osobnosti
  • Práva osobně majetková – právo autorské, právo k vynálezu, k průmyslovému vzoru, ochrana práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
• Pramenem občanského práva je zejména Ústava ČR a Listina základních práv a svobod, dále pak občanský zákoník, autorský zákon, zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon o užitných vzorech, zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků a zákon o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. Dále jsou to specifické zákony jako např. zákon o vlastnictví k bytům, zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákony o přepravních řádech, …
• VĚCNÁ PRÁVA
  • Práva zajišťující moc osoby nad věcí, která působí vůči všem ostatním subjektům tak, že jim přikazuje nerušit vlastníka (držitele vlastnických práv) ve výkonu jeho práv
  • Předmětem věcného práva je věc – movitá či nemovitá (pozemky, stavby se zemí spojené pevnými základy (silnice, obrubník x plot, dřevěná chata)
    • Věc může být: Dělitelná X nedělitelná (rozdělením by byla znehodnocena – kniha), druhová (zaměnitelná za věc stejné hodnoty – chléb, auto) X individuální (jedinečné – umělecké dílo), zuživatelná (užíváním se ničí – potraviny,…) X nezuživatelná (neničí se – peníze, auto)
  • Dělí se na: právo vlastnické, spoluvlastnické, právo držby a na práva k věcem cizím
    • Právo vlastnické:
      • Základní věcné právo, chráněno ústavně Listinou základních práv a svobod (každý má právo vlastnit majetek). Zároveň je zaručeno právo stejné možnosti vlastnictví nabývat s výjimkami stanovenými zákonem → nelze libovolně nabývat vlastnictví k věcem vyhrazeným státu nebo určeným osobám – např. léčivé zdroje, ložiska nerostů,…
      • Nikdo nemůže zneužít svých vlastnických práv na újmu druhých nebo v rozporu s obecnými zájmy, které jsou chráněny zákonem. → výkon vlastnického práva nesmí poškozovat zdraví, přírodu, životní prostředí,…
      • Obsahem vlastnického práva jsou jednotlivá oprávnění vlastníka
        • oprávnění věc držet – ius possidendi – právo mít věc u sebe. Držet věc však může i ten, kdo vlastníkem není – pokud věc ovládá, disponuje s ní, jako by byla jeho vlastní, ale jde o věc cizí, nikoliv vlastní → detence. Oprávněný držitel – drží věc v dobré víře, že mu věc patří → zloděj = neoprávněný držitel
        • oprávnění věc užívat ­– ius utendi – Právo využívat užitných vlastností věci k uspokojení svých potřeb. Vlastník může své právo vykonávat i tím, že věc neužívá.
        • oprávnění věc požívat – ius fruendi – právo brát z věci plody a jiné užitky (výnosy z pole, sadu, mláďata,…)
        • oprávnění s věcí nakládat – ius disponendi – rozhodovat o jejím osudu – najímat, půjčovat, darovat, vyměnit, opustit či zničit, odkázat ji závětí,…
      • Omezení vlastnického práva může vyplývat ze zákona, z rozhodnutí soudu nebo i správního orgánu – použití věci bez souhlasu vlastníka, vyvlastnění
      • Nabývání vlastnického práva
        • Převodem vlastnického práva – vlastník převede smlouvou vlastnická práva na nového vlastníka
        • Přechodem vlastnického práva – věc přechází do vlastnictví někoho jiného nezávisle na vůli dosavadního vlastníka – dědictví
        • Originárně – nabytí vlastnictví k věci, která předtím ještě ve vlastnictví nikoho nebyla – u zhotovení věci (stavebník vlastní postavený dům)
        • Smlouvou – kupní, darovací, směnnou, o zhotovení věci na zakázku, o vypořádání společného jmění či podílového spoluvlastnictví,…
        • Vydržením – někdo, kdo není vlastníkem věci, ale dlouhodobě ji oprávněně drží v dobré víře, že věc je jeho může věc vydržet. Podmínkou je dobrá víra držitele a také vydržecí lhůta – movité věci – 3 roky, nemovitosti – 10 let. Vlastnictví se nabývá uplynutím stanovené lhůty. (Bydlím v domě. Po 10 letech se najde závěť, ve které je stanoveno, že dům má zdědit bratr. Já jsem však nemovitost vydržela → on na ni nemá nárok)
        • Vytvořením, zhotovením, výrobou –
        • Rozhodnutím státního orgánu
      • U nemovitostí – pokud se vlastnické právo k nemovitosti převádí smlouvou, nabývá se vlastnictví vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.
      • Nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám.
      • Ochrana vlastnictví
        • svépomoc – je k ní oprávněn každý, komu bezprostředně hrozí neoprávněný zásah do vlastnického práva a pokud ochrana svépomocí je přiměřená.
        • ochrana poskytovaná orgánem státní správy – např. kárná řízení v sousedských vztazích
        • ochrana soudní – podáním vlastnické žaloby – žaloba na vydání věci (vindikační) – věc vlastníka je zadržována neoprávněně; žaloba zápůrčí (negatorní) – neoprávněný zásah do vlastnického práva
      • Zánik vlastnického práva – zánikem věci, opuštěním věci, smrtí vlastníka, smlouvou, která převádí vlastnická práva na někoho jiného, vydržením,…¨
    • Právo spoluvlastnické
      • Pokud je jedna věc ve vlastnictví více osob, jedná se o spoluvlastnictví:
        • podílové spoluvlastnictví – přesně vymezen podíl jednotlivých spoluvlastníků. Pokud chce jeden ze spoluvlastníků prodat svůj podíl, mají na něj předkupní právo jeho spoluvlastníci.
        • společné jmění manželů – předmětem společného jmění je vše, co může být předmětem vlastnictví a bylo nabyto za trvání manželství. Výjimkou jsou věci získané darem nebo dědictvím, věci sloužící osobní potřebě (oblečení, hyg.potřeby,…). Pokud nedojde po zániku společného jmění (po rozvodu) k majetkovému vypořádání dohodou či soudem, movité věci připadnou tomu, kdo je výlučně užívá pro potřebu svou, své rodiny a své domácnosti. Nemovitosti se stávají předmětem podílového spoluvlastnictví bývalých manželů.
      • Práva k věcem cizím
        • Právo zástavní – vzniká na základě písemné smlouvy mezi věřitelem a zástavcem. (věřitel půjčil zástavci určitý obnos. Jelikož se chce pojistit pro případ, že by zástavce nebyl schopen splácet, zajistí si možnost náhradního uspokojení své pohledávky). Zastavit lze věc movitou i nemovitou. Pokud je předmětem zástavy nemovitost, jedná se o hypotekární zástavní právo = hypotéka. Pokud je předmětem zástavy nemovitost, vzniká zástavní právo až vkladem do katastru nemovitostí. Dále – soudcovské zástavní právo, vznik zástavního práva přímo ze zákona. Zástavní právo zanikne, jestliže zanikne zajištěná pohledávka – např. zaplacení dluhu.
        • Věcná břemena – znamenají omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti – vlastník nemovitosti je povinen ve prospěch někoho jiného něco konat, něčeho se zdržet, nebo něco strpět. Vznikají smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu, vydržením nebo přímo ze zákona. Smlouva o zřízení věcného břemene musí být písemná. Obsahem věcných břemen jsou různá práva a povinnosti – právo chůze a jízdy přes služebný pozemek, právo chůze ke studni a čerpání vody z ní,… Zanikají především smrtí osoby na kterou bylo právo z věcného břemene vázáno, nebo zánikem služebné nemovitosti.
        • Právo zadržovací – retenční – Vzniká tím, že věřitel zadrží dlužníkovi věc. Věřitel může odmítnout věc dlužníkovi vydat, dokud tento nezaplatí dluh. Předmětem může být jen věc movitá. Právo zadržovací zanikne, jestliže je dluh splacen.
      • ZÁVAZKOVÉ PRÁVO
        • Tvoří ho normy, které upravují závazky = obligace
        • Závazek = vztah mezi věřitelem a dlužníkem; povinnost, která z tohoto právního vztahu pro někoho vyplývá
        • Pohledávka – právo požadovat po druhém účastníkovi právního vztahu nějaké plnění – aby něco konal nebo dal. Pokud se stane pohledávka splatnou, stane se z ní nárok → jejího splnění se lze domáhat soudní cestou
        • Dluh – povinnost poskytnout druhému účastníkovi nějaké plnění – něco vykonat, dát, strpět, opomenout, zdržet se něčeho.
        • Věřitel – ten kdo má pohledávku
        • Dlužník – ten kdo má dluh
        • druhy závazků
          • Dílčí závazek – každý je zavázán jen do svého podílu
          • Solidární závazek – každý dluží dle svých podílů dluhu, ale věřitel může vymáhat plnění celého závazku po kterémkoliv
          • Nedílný závazek – nedá se dělit a musí se splatit celý najednou
        • Vznik závazků
          • z úředního rozhodnutí – například zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
          • právním úkonem – smlouvou → smluvní závazkové právo, spočívá na určitých zásadách:
            • Zásada smluvní rovnosti stran – něco za něco
            • Zásada smluvní volnosti stran – právo vybrat si, s kým bude smlouva uzavřena, právo zvolit si formu, obsah a typ smlouvy
            • Zásada pacta sunt servanda – smlouvy buďtež plněny, dodržovány – právní povinnost důsledně dodržovat uzavřené smlouvy a z nich vyplývající závazky
            • Zásada ochrany dobré víry – zákon by měl chránit toho, kdo jednal v dobré víře, že jedná v souladu s právem
          • Změna závazků
            • Rozhodnutím soudu
            • Postoupením pohledávky – dochází ke změně v osobě věřitele, musí být podloženo písemně, dlužník nemusí souhlasit ani být vyrozuměn.
            • Převzetím dluhu – změna v osobě dlužníka, musí být podloženo písemně, věřitel musí dát souhlas
            • Přistoupením k závazku – podobá se převzetí dluhu, ale nový dlužník v takovémto vztahu je povinen plnit dluh s původním dlužníkem společně a nerozdílně. Není třeba souhlasu původního dlužníka, musí být podloženo písemně.
            • Převzetím plnění – vztah mezi dlužníkem a věřitelem zůstává neměnný, ale vzniká nový závazkový vztah mezi dlužníkem a tím, kdo přejímá povinnost platit na základě vnitřní dohody mezi nimi
            • Poukázkou dochází ke změně v subjektech závazkových vztahů.

A           C = věřitel      A může zmocnit C, aby vymáhala pnění na B

B = dlužník         zároveň přikáže B, aby uskutečnila plnění vůči C

• Poukázkou na cenné papíry – zvláštní případ poukázky – poukazatelem (výstavcem) je peněžní ústav, předmětem plnění jsou cenné papíry
• Změna dohodou

• Zajištění závazků
  • Smluvní pokutou
  • Ručením
  • Dohodou o srážkách ze mzdy či jiných příjmů
  • Uznání dluhu – dlužník písemně prohlásí věřiteli, že uznává svůj dluh
• Zánik závazků
  • Splněním, odstoupením od smlouvy, dohodou (rozvázáním závazku, …), promlčením, prekluzí
  • Smluvní typy
    • smlouva o smlouvě budoucí
    • spotřebitelská – smlouvy, ve kterých vystupuje na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel
    • kupní – vzniká okamžikem, kdy se prodávající a kupující dohodli na předmětu koupě,ceně
    • směnná, darovací
    • smlouva o dílo – o zhotovení díla a o jeho zaplacení odběratelem
    • smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce
    • nájemní – nájem a podnájem bytu, nájem obytných místností určených k trvalému bydlení, nájem a podnájem nebytových prostor, podnikatelský nájem movitých věcí
    • příkazní, smlouva o obstarání věci, smlouva o obstarání prodeje věci, smlouva o úschově (depositum), smlouva o ubytování
    • smlouva o přepravě – dopravce a cestující, vzniká nastoupením do dopravního prostředku
    • zprostředkovatelská, smlouva o vkladu, smlouva pojistná, smlouva o sdružení, smlouva o důchodu, cestovní smlouva
    • smlouvy odvážné – sázka a hra
    • veřejná soutěž, veřejný příslib
  • DĚDICKÉ PRÁVO
    • Zemře-li fyzická osoba, zaniká tím její právní subjektivita → způsobilost mít práva a povinnosti
    • Přecházejí-li práva a povinnosti smrtí fyzické osoby na její nástupce, jde o dědění.
    • Kromě smrti zůstavitele je dalším předpokladem dědění existence pozůstalosti
    • Dědí se ze závěti, ze zákona, případně na základě kombinace.
    • Dědění ze závěti
      • Závěť : musí splňovat všechny podmínky
        • holografní (vlastnoruční) : celá sepsána, podepsána a datována vlastní rukou
        • allografní : nenapsána vlastní rukou, ale podpis vlastní rukou – 2svědci také podpis
        • formou notářského zápisu : kterýkoliv notář
      • závěť může pořídit osoba starší 18 let, způsobilá ke všem právním úkonům, bez psychické poruchy či stavu
      • !dluhy max. do výše ceny nabitého dědictví!
      • !děti do 18ti let nemohou být vyděděny! – neopomenutelní dědicové
    • Dědění ze zákona
      • skupina : manžel(ka), děti, všichni stejný podíl
      • skupina : jen pokud nemá zemřelý potomky – manžel, rodiče, osoba ve společné domácnosti alespoň 1 rok → všichni stejně, ale manžel nejméně 1/2
      • skupina : pokud nedědí 2.skupina – sourozenci, osoba ve společné domácnosti alespoň 1 rok (neteře, synovci) – stejný díl
      • skupina : pokud není nikdo ve 3.skupině – prarodiče, ev. strýc a teta
    • Pokud zůstavitel zemřel bez zanechání platné závěti a neexistují dědici, majetek zůstavitele připadá státu
    • Dědicové odpovídají i za dluhy, které zůstavitel zanechal
    • Možnost vzdát se dědictví
  • PRÁVA OSOBNOSTNÍ
    • Právo na ochranu osobnosti – základní lidské právo, upraveno v Listině základních práv a svobod a v Ústavě, ale i v:
      • Tiskovém zákoně – právo na opravu nepravdivého či zkresleného údaje, který byl uveřejněn a který se dotýká cti fyzické osoby. U právnické osoby – pokud se dotýká dobré pověsti
      • Zákoníku práce – poskytována ochrana fyzické osobě v souvislosti s podáváním pracovního posudku – zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s jeho obsahem – ten nemusí souhlasit a může se soudně domáhat změny údajů.
      • Trestním zákoníku – trestný čin pomluvy, vydírání, omezování osobní svobody, …
    • Ochrana jména, ochrana názvu právnické osoby, ochrana firemního obchodního jména podnikatele, písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, audio a video záznamy týkající se občanů nebo jejich projevů osobní povahy
    • Náleží bez rozdílu každé fyzické osobě, jeho vznik se shoduje se vznikem způsobilosti k právům
  • PRÁVA OSOBNOSTNĚ MAJETKOVÁ
    • právo autorské, právo k vynálezu, k průmyslovému vzoru, ochrana práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.