Finanční právo
- Finanční právo – souhrn norem, jimiž je upraveno finanční hospodaření státu a jeho jednotlivých subjektů. (zejména veřejnoprávních). – především úprava státního rozpočtu, rozpočtů územně samosprávných celků (ÚSC) daně a poplatky, cla, měnu, devizy a částečně i pojistné.
- Právo veřejné – státní orgány jako nadřízení nositelé a vykonavatelé státní moci vyžadují plnění finančních povinností vůči státu.
- Finanční vztahy – právní vztahy, které vznikají při soustřeďování a užívání peněžních prostředků a emisi peněz
- Rozpočtová soustava – souhrn všech veřejných rozpočtů v ČR
- Státní rozpočet ČR
- Rozpočty obcí a krajů
- Rozpočty státních účelových fondů
- Jednotlivé články rozpočtové soustavy jsou ve svém rozpočtovém hospodaření ekonomicky samostatné, ale uplatňují se v nich společné zásady finanční a rozpočtové politiky – jednotné třídění příjmů a výdajů, jednotný způsob vedení účetnictví,… → toto vše musí být koordinováno s měnovou politikou ČNB
- Státní rozpočet a rozpočty ÚSC
- Státní rozpočet v nynější podobě je u nás znám od 19. století. Podnět k sestavování jakéhosi prototypu státního rozpočtu dala Marie Terezie. Konečné právní formy však nabyl až v roce 1860 – říjnovým diplomem.
- Dokument schválený Poslaneckou sněmovnou ČR, stanovuje předpokládané příjmy a výdaje státu na období 1 roku. Návrh státního rozpočtu republiky předkládá k projednání vládě ministerstvo financí. Projednaný návrh je pak předmětem legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Ta rozpočet schvaluje ve formě zákona. Příprava, projednání a schvalování rozpočtů místních samospráv se řídí podobnými zásadami s odchylkami, které vyplývají ze samosprávnosti těchto orgánů (politické,ekonomické,právní).
- zákon o rozpočtových pravidlech:
- upravuje obsah státního rozpočtu
- principy sestavování rozpočtu
- schvalování rozpočtu
- hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontrolu rozpočtového hospodaření
- důraz je kladen na vyváženost příjmů a výdajů → rozpočtové příjmy se přizpůsobují rozpočtovým výdajům.
- Rozpočet může být:
- Přebytkový – příjmová stránka převyšuje
- Schodkový (deficitní) převyšuje výdajová stránka
- Pokud rozpočet není zákonem přijat před počátkem příslušného roku, pak se po určité období roku hospodaří bez schváleného státního rozpočtu → rozpočtové provizorium
- Hlavním zdrojem rozpočtových příjmů jsou daně, poplatky, dávky a cla → z tohoto je financováno hospodářství, společenská spotřeba, správa státu, výdaje na sociální a kulturní účely a dotace rozpočtům územních samospráv.
- Vládní rozpočtová rezerva – vytváří se pro krytí výkyvů běžného rozpočtového hospodářství.
- Zákon ukládá povinnost všem orgánům hospodařit s rozpočtovými prostředky co nejefektivněji.
- Všechny rozpočtové prostředky musí být použity účelově na výdaje splatné do konce běžného rozpočtového roku. Prostředky, které nebyly v tomto období použity propadají a nemohou být po skončení roku použity na krytí výdajů.
- Hranice uzákoněných výdajů u všech rozpočtů je maximální a lze ji překročit jen výjimečně za stanovených podmínek.
- Schválené příjmy musí být minimální → musí jich být dosaženo
- Rozpočtová opatření – všechna opatření, kterými se mění již schválený rozpočet
- Státní závěrečný účet – výsledek hospodaření za uplynulý rok. Je přijímán PS formou usnesení.
- Právní úprava rozpočtu vychází z rámcových ustanovení Ústavy ČR, na tyto ústavní základy navazuje
- Daně
- Státní X místní, všeobecné X účelové, pravidelné X nepravidelné
- Daně přímé – odčerpávají část příjmů poplatníka na základě zjištění jeho důchodových nebo majetkových poměrů.
- Daně nepřímé – daně spotřební – vybírají se v ceně zboží při jeho prodeji spotřebiteli.
- Povinnost platit daně přímé je poplatníkům vyměřována, povinnost platit nepřímé daně vyplývá přímo ze zákona
- Platební povinnost se stanoví částí čili sazbou z daňového základu. Pokud je sazba pohyblivá vzhledem k výši daňového základu, označuje se jako progresivní – sazba se zvyšuje s růstem základu, nebo degresivní – sazba klesá, roste-li základ.
- Poplatník – má povinnost platit daň, osoba fyzická i právnická (může být zároveň i plátce)
- Plátce – ten, kdo obstarává technické úkony potřebné k odvedení příslušné daně státu.
- Daňovou soustavu ČR tvoří:
- DPH – je jí zdaňován veškerý prodej zboží a služeb v každé fázi jejich výroby a distribuce. Výnos z DPH odvádějí do státního rozpočtu podnikatelé registrovaní jak plátci.
- Spotřební daň – cigarety, alkohol, pohonné hmoty
- Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob
- Daň z nemovitosti – placena z veškerých budov, staveb a pozemků
- Daň z převodu nemovitosti
- Silniční daň – poplatníkem je pouze osoba provádějící podnikatelskou činnost spojenou s užíváním silnic k dopravě
- Daň dědická, darovací
- Zdaňovací období je 1 rok
- Cla
- Právním předpisem stanovená platba, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranice od osob, které zboží dovážejí/vyvážejí, nebo od osob, pro které je takové zboží dováženo či vyváženo
- Funkce fiskální – podstatná složka příjmové části státního rozpočtu
- Funkce ochranářská – soustavou cel je chráněna domácí výroba a trh před dovozem ze zahraničí
- Cla dovozní/vývozní/průvozní
- Podle rozsahu platnosti
- Autonomní cla – určuje jednostranně stát
- Smluvní clo – stanoveno na základě smlouvy s jinými státy, kdy si státy obvykle poskytují řadu úlev
- Preferenční clo – používá se při vývozu ze dovozu do zemí, které jsou preference poskytovány.
- Měna a devizy
- Základním pramenem měnového práva je zákon o ČNB.
- Peněžní jednotkou v ČR je koruna česká – Kč, CZK, dělí se na sto haléřů a není vyjádřena žádným zlatým ekvivalentem.
- Výhradní právo vydávat bankovky a mince má ČNB.
- Zákonnými platidly jsou platné bankovky a mince
- Platné české bankovky je povinen každý přijímat bez omezení, platné mince jsou povinny bez omezení přijímat pouze banky. Ostatní fyzické i právnické osoby mohou odmítnout přijetí mincí nad částku 100,- resp. 500,- nebo nad 10ks téže nominální hodnoty.
- Platební styk probíhá buď hotovostně nebo bezhotovostně.
- Devizové právo
- Pramenem je devizový zákon
- Předmětem devizově právních vztahů jsou devizové prostředky = peněžní prostředky v cizí měně
- Hotovost – valuty, bezhotovostní prostředky – devizy
- Z hlediska devizových předpisů jsou osoby děleny na devizové tuzemce a devizové cizozemce – nerozhoduje otázka občanství. Devizoví tuzemci – osoby, které mají v ČR trvalý pobyt nebo sídlo (u právnických osob)
- Devizové banky – zvláštní postavení v okruhu devizových tuzemců, banky se sídlem v tuzemsku, které mají povolení ČNB obchodovat s devizovými hodnotami a provádět platební styk se zahraničím.
- Orgány finanční správy
- Orgány se všeobecnou působností – vláda – podává návrh o státním rozpočtu, návrh státního závěrečného účtu, řídí a kontroluje činnost ministerstev.
- Orgány s dílčí působností:
- Ministerstvo financí ČR:
- ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet a státní závěrečný účet.
- Metodicky usměrňuje vypracování rozpočtů ústředních orgánů, státních fondů republiky a krajských úřadů.
- Vydává povolení ke vzniku burzy – její činnost podléhá státnímu dozoru prostřednictvím burzovního komisaře.
- Vykonává státní dozor nad vydáváním veřejně obchodovatelných cenných papírů, nad činností investičních společností a investičních fondů, řídí finanční ředitelství a svoji činnost na úseku celnictví vykonává prostřednictvím Generálního ředitelství cel, které je jeho součástí.
- Státní fondy – zřizovány pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a pro správu prostředků pro ně určeních
- Státní fond pro zúrodnění půdy
- Státní fond pro životní prostředí
- Státní fond kultury
- Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie
- Státní fond pro tržní regulace v zemědělství
- Státní fond dopravní infrastruktury
- Je třeba rozlišovat další fondy, které se takto sice označují, ale nejsou napojeny na státní rozpočet a působí jako samostatně financované organizace
- Fond národního majetku
- Pozemkový fond
- Fond dětí a mládeže
- Investiční fondy
- Finanční ředitelství – má za úkol řídi činnost finančních úřadů a vykonávat správu daní v rozsahu stanoveném zákonem. Přezkoumává rozhodnutí finančních úřadů, provádí revize a cenovou kontrolu. Svoji působnost vykonává v územním obvodu tvořeném územními obvody finančních ředitelství, které řídí.¨
- Finanční úřady zřizuje ministerstvo financí vyhláškou. Jedná se o základní článek na úseku správy daní a poplatků, provádí rovněž řízení o přestupcích na úseku daní.
- Soustava celních orgánů – Generální ředitelství cel→oblastní celní úřady→celní úřady
- Generální ředitelství cel – součást Ministerstva financí, řídí oblastní celní úřady a přezkoumává jejich rozhodnutí.
- Celní úřady – vyměřují a vybírají clo, provádějí řízení o celních přestupcích,….
- Nejvyšší kontrolní úřad – jako nezávislý kontrolní orgán ČR vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu a státního závěrečného účtu ČR. Jeho kontrolní působnosti podléhají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, státní orgány, správní úřady, fyzické i právnické osoby. ČNB nikoliv. Jeho činnost je financována ze státního rozpočtu.
- Česká národní banka – ústřední = emisní banka státu, je nezávislá na výkonné moci. Do její činnosti je možno zasahovat jen v případech stanovených zákonem. Jejím hlavním úkolem je péče o stabilitu měny
- Určuje měnovou politiku
- Vydává bankovky a mince
- Řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank
- Vykonává dohled nad prováděním bankovních činností ostatními bankami.
- Nejméně dvakrát ročně podává Parlamentu zprávu o měnovém vývoji a roční zprávu o svém hospodaření. Pravidelně zpravuje o měnovém vývoji i veřejnost.
- Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada – guvernér, 2 viceguvernéři, a další 4 vedoucí pracovníci banky. Jmenuje a odvolává je prezident.
Mohlo by se vám líbit...