Absolutní majetková práva
Pojem
Absolutní majetková práva = věcná práva
- název je odvozen od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem
- zajišťují moc osoby nad věcí
- jsou charakterizována vztahem osoby k věci, jejíž právní osud sledují
- držba
- vlastnictví věcná práva k vlastním věcem
- spoluvlastnictví
- věcná práva k cizím věcem
- je pro ně typická jejich publicita, tedy veřejnost (katastr nemovitostí, rejstřík zástav)
Držba
= skutečné ovládání věci
držitel = osoba, která věc ovládá
- je vlastníkem – oprávnění držet věc je zahrnuto v rozsahu vlastnických oprávnění
- není vlastníkem
- držba poctivá (= oprávněná)
- držba nepoctivá (= neoprávněná)
Oprávněný držitel
- je v dobré víře, že mu něco po právu patří
- nabývá vlastnického práva vydržením = dlouhodobá nepřetržitá poctivá držba
- vydržecí doba:
- movité věci 3 roky
- nemovitosti 10 let
Neoprávněný držitel
- nemůže přepokládat, že má k věci vlastnické právo (nálezce, zloděj)
Vlastnictví
- nejvýznamnější absolutní právo
- vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat
- ostatní osoby nesmějí zasahovat do výkonu vlastníkova práva!
Výkon vlastnického práva je omezen – meze stanoví „sousedské právo“
- vlastník věci nesmí nad míru přiměřenou místním poměrům sousedy obtěžovat hlukem, stíněním, prachem, odpady, …
- plody, spadlé ze stromů na sousední pozemek, patří vlastníkovi sousedního pozemku
- pokud kořeny nebo větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění
- vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů blízko společné hranice pozemků
- vlastník pozemku může požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek
- vlastník je povinen umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek, jestliže to vyžaduje údržba nebo obhospodaření sousedního pozemku
- rozhradí mezi sousedními pozemky jsou společné
- vlastníkovi může soud uložit, aby svůj pozemek oplotil
- pokud nelze na nemovitosti hospodařit nebo ji užívat pro to, že není spojena s veřejnou cestou, může její vlastník žádat, aby mu soused povolil cestu přes svůj pozemek = nezbytná cesta
- nezbytnou cestu zřizuje soud, který také vymezí rozsah
nabytí vlastnictví:
- smlouvou (kupní, darovací)
- převod vlastnictví:
- smlouva nemusí být písemná!!! (při koupi zboží v obchodě = předáním věci)
- nemovitost – vkladem do katastru nemovitostí (smlouva musí být písemná!)
- rozhodnutím orgánu veřejné moci
- jinou skutečností
- přivlastněním opuštěné věci
- nálezem ztracené věci
- pokud se po uplynutí 3 let od vyhlášení nálezu nikdo nepřihlásí
- zvláštní režim platí pro nalezená zvířata
- přírůstkem
- vydržením
- děděním
Spoluvlastnictví
- základním znakem je podíl (může být vyjádřený v % nebo zlomkem), který určuje míru práv a povinností spoluvlastníků
- o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů počítanou podle velikosti podílů
- pokud se rozhodnutí týká významné záležitosti – alespoň 2/3 většina
zrušení:
- dohodou všech spoluvlastníků
- rozhodnutím soudu
vypořádání:
- rozdělením
- prodejem s rozdělením výtěžku
- převedením vlastnického práva 1 nebo více spoluvlastníků s vyplacením ostatních
Právo duševního vlastnictví
= právní vztah k nehmotným produktům duševní práce
- hlavní pramen: zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském s účinností od 1.12.2000
- autoři literárních, vědeckých a uměleckých děl mají právo:
- na ochranu autorství a nedotknutelnost díla
- s dílem nakládat, rozhodovat o jeho zveřejnění a udílet souhlas k jeho užití
- na odměnu za tvůrčí práci (autorské právo trvá po dobu života autora, po jeho smrti přechází na dědice – 70 let)
Věcná práva k cizím věcem
- právo stavby
= věcné právo stavebníka mít stavbu na pozemku jiného vlastníka (-> zatěžuje cizí pozemek)
- nabytí:
- smlouvou
- vydržením
- rozhodnutím orgánu veřejné moci
- vznik – zápisem do veřejného seznamu
- lze zřídit jen dočasně
- přechází na dědice
- stavebník má předkupní právo k pozemku
- vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby
- věcná břemena
- slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci
- pro vlastníka to znamená, že je povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet
- členění podle obsahu povinností:
- služebnosti
- typická je pasivita vlastníka věci, který je povinen ve prospěch oprávněné osoby něco trpět nebo se něčeho zdržet
- druhy:
- pozemkové služebnost inženýrské sítě
právo na vodu
služebnost stezky, průhonu a cesty
právo pastvy
- osobní užívací právo
požívací právo
služebnost bytu
- nabytí:
- smlouvou
- pořízením pro případ smrti
- vydržením
- rozhodnutím orgánu veřejné moci
- ze zákona
- vznik: zápisem do veřejného seznamu
- zánik:
- trvalou změnou, pro kterou služebná věc nemůže sloužit původnímu účelu
- uplynutím doby
- smrtí oprávněné osoby
- zánikem PO
- reálná břemena
- zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal nebo ji něco dával
- reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidována ve veřejném seznamu
- zástavní právo
- slouží k zajištění dluhu (peněžitého i nepeněžitého)
- pokud dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, může se věřitel uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy
- zástava = každá věc, se kterou lze obchodovat
- vznik: zástavní smlouvou
- zadržovací právo
- představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své splatné peněžní pohledávky
rozdíly mezi zástavním a zadržovacím právem
dvoustranné právní jednání jednostranné
předmětem věci movité i nemovité jen movité
funkce zajišťovací i uhrazovací jen zajišťovací