Zdroje informací

Charakteristika věd:

Společenské vědy

• zkoumají zákonitosti společností a lidského vědomí
• způsobují přeměny společenských vztahů a kulturních podmínek lidského života
• patří sem filozofie, sociologie, psychologie, politologie, kulturologie (= věda o kultuře; různá vymezení kultury; jednotlivé přístupy k ní a její představitelé) religionistika, historické vědy, práva, žurnalistika, knihovnictví, lingvistika (= jazykověda), pedagogika (= zkoumá cíle, obsah, podmínky, metody a prostředky výchovy a vzdělání), ekonomie (= zkoumá, jak různé společnosti využívají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a jak je rozdělují mezi různé skupiny; = o penězích, kapitálu, bankovnictví, mezinárodním obchodováním), vědy o tělesné kultuře (= zušlechťování lidského těla a upevňování zdraví ve formě individuální nebo kolektivní)

Přírodní vědy

• vznik v 18. století
• nejstarší vědou je matematika
• zkoumají projevy živé a neživé přírody
• dělí se: hmota (fyzika, chemie), život (biologie, botanika, zoologie), člověk (anatomie, genetika, fyziologie), země (geologie, panteologie, mineralogie, meteorologie), vesmír (astronomie, astrofyzika, astronomie), matematika
• specifickým podoborem je lékařství

Lékařství

• = vědní obor jehož cílem je ochrana a zlepšování zdraví, předcházení a šíření nemocí, léčba a působení na zvýšení zdravotního uvědomění obyvatelstva
• dělí se: teoretické lékařství › anatomie, fyziologie – činnost lid. těla a vliv nemocí,

farmakologie – účinky léků na lidský organismus, hygiena, gerontologie – zkoumá stáří klinické lékařství → stanovení diagnóz a jejich léčení, = interní lékařství; kardiologie, endokrinologie – žlázy s vnitřní sekrecí, urologie, stomatologie, neurologie, dermatologie, psychiatrie, ORL – nosní, ušní, krční, logopedie, … aplikované lékařství → aplikují poznatky z teoretického a klinického lékařství; patologie, soudní lékařství, tělovýchovné lékařství, pracovní lékařství – bezpečnost práce, choroby z povolání hraniční lékařství → mikrobiologie, lékařská fyzika, zdravotnická technika, lékařská biotika – nové vynálezy syntetických materiálů k tvorbě nových lidských orgánů, psychologie, sociologie

Zemědělství

• je odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo a suroviny pro potravinářský průmysl pěstováním kulturních rostlin a chovem hospodářských zví­řat
• dělí se: rostlinná výroba

živočišná výroba

• související obory: pedologie (nauka o půdách), hydrologie, meteorologie, zoologie, ekologie

Technické vědy

• souhrn lidských činností, pracovních postupů a prostředků založených na poznání přírodních zákonů umožňující využívat přírodní bohatství k průmyslovým produktům a transformaci energie
• obory: hutnictví, hornictví, strojírenství, energetika, architektura

Charakteristika informací z jednotlivých věd:

Společenské vědy

• mají specifické rysy oproti ostatním vědním oborům; souvisí to s předmětem zkoumání = velký rozsah u společenských věd
• informace jsou velmi různorodé
• aktuálnost je dlouhodobá až neomezená (průměrně 25 let)
• ke zjišťování informací se používá různých metod výzkumu

1. metoda archivní – vědci zkoumají archiválie (historie, literární věda, knihověda)
2. metoda terénní – výzkum specifických materiálů (archeologické vykopávky, dějiny umění, etnografie, sociologie)

Přírodní vědy

• aktuálnosti informací je 8 let
• velmi rychle se mění – díky rychlému vývoji techniky
• specifickým podoborem je lékařství

Zemědělství

• informace se mění s vývojem techniky

Technické vědy

• nejvíce se rozvíjející odvětví
• aktuálnost informací je 5 let

Primární zdroje inf. v jednotlivých vědách:

Společenské vědy

• knihy (největší funkce), odborné a vědecké časopisy,

Přírodní vědy

• odborné publikace a periodika, vědecko-výzkumné práce, preprinty (= nepublikovaný výtisk k seznámení se se základními referáty z dané konference, disertační práce

Zemědělství

• populárně naučná literatura, vědecko-výzkumná literatura (disertační práce, materiály z konferencí), výrobně-technická lit. (návody technologií, atlasy), patenty a normy, firemní literatura

Technické vědy

• monografie, periodika technické normy, patenty

Sekundární zdroje inf. v jednotlivých vědách:

Společenské vědy

• encyklopedie, slovníky, výzkumné zprávy, zákoníky, elektronické databáze

Přírodní vědy

• encyklopedie, katalogy, rešerše, bibliografie, CC (obsahy mezinárodních odborných a vědeckých periodik; zpracovává se od 50. let 20.stol.; dnes obsahují asi 7000 titulů mezinárodních vědeckých časopisů + knižní vědecké tituly – 2 000; využívají je vědečtí pracovníci – Dialog corporation, Albertina; elektronicky; aktualizace 1× za týden; tištěné jednou za měsíc), referátové časopisy, informační systémy a databáze

Zemědělství

• encyklopedie, slovníky

Technické vědy

• encyklopedie, příručky, sborníky, katalogy

Elektronické inf. zdroje:

Multioborové systémy PRQUEST – britský systém

• obsahuje aktuální informace od r. 1993 z humanitních, společenských

oborů, z obchodu, medicíny, aplikovaných přírodních věd, výpočetní a telekomunikační techniky

• je placený
• ve světě nejvíce uznávaný
• bibliografické záznamy, fulltext, časopisecké články
• největší a nejvýznamnější databáze

WEB OF SCIENCE – organizované ISI

• bibliografické záznamy na základě citací
• časopisecké články
• aktualizuje se 1X za týden
• služby: fulltext, rešerše, upozornění na novinky, aktuální

témata

• americký systém ze sociálních věd, přírodních věd a lékařství

SCOPUS – bibliografické záznamy

• časopisecké články + abstrakty
• denní aktualizace

EBSCO – fulltexty časopiseckých článků

• v angličtině; vytváří EIFEL DIRECT (databáze plných textů článků z téměř

4 000 časopisů a novin; funguje od roku 1990; oblast humanitních a sociálních věd)

Společenské vědy

J – STORE – zpětná databáze online digitalizovaných plných textů z 120 amerických vědních časopisů z humanitních oborů (celé ročníky)

• journal stored = sklad periodik
• nazýváme „zlatý fond“

LION – literature online

• zdigitalizované plné texty amerických literárních děl

SCIENCE DIRECT PSYCHINFO – bibliografická databáze obsahující disertační práce

• přes 2 000 000 záznamů

ASPI – právnický obor = automatizovaný systém právních informací

• kompletní aktuální česká legislativa + právo EU

PEDAGOGICKÁ BIBLIOGRAFICKÁ DATABÁZE – vydává ji NPKK

• bib. z. + anotace
• k řazení záznamů slouží

MDT+ český pedagogický tezaurus

JIB = jednotná informační brána

• katalogy + jiné zdroje

OBOROVÁ BRÁNA KIV = knihovnické informační vědy

• nese se v podobném duchu jako JIB

TDKIV – terminologická databáze knihoven a informační vědy

• spravuje NK

ADR – seznam všech knihoven v ČR CASLIN – souborný katalog CEZL – souborný katalog; přístup má pouze NK SKAT – souborný katalog; funguje při LANIU LIBRARY OF CONGRESS – ve Washingtonu; ověřování zahraniční literatury ALA ASKIP – sdružení knihovníků a informačních pracovníků IFLA LISA LLIS – fulltext, ochrana fondu, sborníky z konferencí

• databáze knihovnické literatury

ELIS – fulltext ULRICH’S PERIODICAL DIERECTORY – rejstřík; možnost objednat fulltexty

• seznam periodik (nejvíce z VB) +

kontakty na nakladatele BOOKFIND – pro knihkupce a nakladatele

• hlavně VB a Irsko

Druhově specializované systémy Seriály:

• rozvoj odborných časopisů hlavně po 2SV

VNISIST – vznik v 70. letech pod UNESCEM

• vznik ISSN – evidence všech seriálů z celého světa (odborných); pomáhá

při MVS a rešerších Patenty:

• patenty, ochranné známky, užitné vzory
• vydává Úřad průmyslového vlastnictví

WPI = world patent index

• mezinárodní; zachycuje patentovou literaturu a chrání průmysl a autorské právo

IMPADOCK – dřívější název, dnes je znám spíše pod názvem ESPACENET – bibliografické záznamy + anotace + ilustrace Šedá literatura:

• firemní literatura, ceník sborníky z konferencí, diplomové práce, výzkumné zprávy
• 1963 – vznik Weinbergovy zprávy – snaha o vytvoření inf. systému

EAGLE – Evropská asociace pro šíření šedé literatury SIGLE – nyní není již tak aktuální; snaha o zachycení veškeré šedé lit. v Evropě –bib. z. bez anotací především z oblasti přírodních věd, techniky a zdravotnictví COROIS PQDB – doktorské disertační práce; psáno ve fulltextech ESF – elektronický archiv závěrečných prací ve fulltextech

• na MV

Normy:

• normy jsou většinou doporučené (aby bylo po celém světě např. stejné zásuvky)
• originální normy mají označení ISO

ČNI – Český normalizační institut ÚNMZ – Úřad pro normalizaci, metrologie a státní zkušebnictví (aby byly výrobky bezpečné) ISONET – bibliografické záznamy

• mezinárodní systém
• jeho úkolem je registrovat a přinášet informace o existujících normách,

dozvídáme se i něco o certifikaci (kvalitě výrobku) Knižní dokumenty:

• vznik systému r. 1967 ve VB → snaha o evidenci a identifikaci dokumentů
• v ČR vzniká až po roce 1989

ISBN – smyslem je rychlá identifikace dokumentů; využívají ho knihovny (akvizice, MVS, rešerše), vydavatelství, nakladatelství, knihkupci

• sídlo: Berlín – mezinárodní úřad ISBN
• v každém státě je pobočka (v ČR to je NK), která stanoví určitý počet čísel

mezi nakladatele; poslední číslo si volí nakladatelství OHLÁŠENÉ KNIHY – existují pouze v elektronické verzi na stránkách NK NAKL – evidence nakladatelů Hudebniny:

• patří sem tištěné dokumenty související s hudbou (zpěvníky, noty, rukopisy not)
• dostávají číslo ISMN
• systém byl vytvořen v roce 1995

ISMN – urychlení a pomoc při vyhledávání, registraci a zpracovávání hudebnin MPIID – mezinárodní rejstřík vydavatelů hudebnin

• přístupný online i na CD Romu

Přírodní vědy

CAS – Chemical Abstrakt Service

• referáty z oblasti chemie; dokumentografický sytém + záznamy

CIN – Chemical Industry Known

• faktografický systém z oblasti chemie a ekonomie

INSPEC – bibliografická dat. zabývající se technikou, fyzikou, informačními technologiemi a energetikou

• v ČR s ním pracuje STK
• využívá se spolu s CAS a CIN ke tvorbě rešerší

INIS – mezinárodní systém z oboru jaderné energetiky

• mírové využití jaderné energie
• klíčová slova, abstrakty
• zpracovává ho Mezinárodní Asociace pro atomovou energii – IAEA

MEDLINE – nejstarší bibliografická databáze z oboru medicíny

• vznik v USA
• obsahuje 80% záznamů + abstraktů z oboru

EMBASE – druhá největší bibliografická databáze převážně z farmakologie

• největší zastoupení evropských lékařských časopisů
• má propojení do katalogů jiných knihoven
• služba DDS (document delivery servece) – elektronické dodávání plného

textu dokumentů BIBLIOMEDICA – bibliografická databáze, kterou spravuje NK

• obsahuje recenze, referáty a články z odborných časopisů, konferencí a odborných publikací z ČR a SR

MEDVIK – medicínská virtuální knihovna; vede ji NLK

• cíl: umožnění přístupu zejména k zahraničním odborným a vědeckým

časopisům z různých institucí BIOLOGICAL ABSTRACT BIOLOGICAL RECORD ASEP – vytváří AV ČR

• automatizovaný knihovnický systém evidence periodik
• snaha o registraci zahraničních periodik + česká periodika

Zemědělství

AGRICOLA – katalog Národní zemědělské knihovny v USA AGRIS – vytváří mezinárodní organizace FAO

• bibliografická databáze s informacemi o zemědělství a zdravé výživě

FSTA = fond science technology abstrakt

• vytváří FAO
• bibliografická databáze s informacemi o zemědělství a zdravé výživě +

referáty ČZB – Česká zemědělská bibliografická databáze

• spravuje ji ústřední zemědělská a potravinářská knihvna

Technické vědy

COMPENDEX – veškeré informace o výzkumné celosvětové literatuře v oboru strojírenství

• dokumentografická databáze
• záznamy článků, statí a příspěvků

ICONDA – bibliografické záznamy pro stavebnictví, architekturu a územní plánování INSPEC – elektronika, počítačové vědy a informační technologie INIS – jaderná energetika

Virtuální knihovny:

= specializovaný předmětový katalog ohodnocených zdrojů pro specifickou komunitu uživatelů

• jsou tam pouze odkaze na zdroje z určitého vědního oboru
• je určeno odborníkům
• volně přístupné na webu
• výhody: ? zvýšená kvalita

? vysoké pokrytí ? všechny odkazy jsou zkatalogizované – dozvíme se více o odkazu ? někdy mohou být přidané anotace ? zahrnuto hodnocení uživatelů a jejich diskuze ? záznamy si můžeme nechat poslat na e-mail LII – pouze v angličtině

• librarian’s index for your i-net
• vznik v USA
• 11 000 vybraných zdrojů
• zaměřeno na veřejné knihovny
• každý týden vychází bulletin – nové odkazy, které byly přidány
• jednotlivé záznamy + heslář – připomíná knihovní katalog
• třídění podle relevance kategorií (podle kvality)
• obsahuje i adresář všech zdrojů – můžeme v nich vyhledávat
• zabývá se pouze knihovnictvím

IPL – internet public library = veřejná internetová knihovna vytvořena v USA

• hodně využívaná
• obsahuje asi 40 000 záznamů
• vznikla v roce 1995
• v katalogu je 20 000 knih ve fulltextu

INFOMINE – vznik v roce 1994 v USA

• akademická oblast – vysoké školy, vědecká a studijní sbírka informačních

zdrojů

• obsahuje asi 150 000 odkazů
• diskusní skupiny
• popis odkazů automatem i knihovníkem

BUBL – vytváří evropská vysoká škola

• slouží vědeckým pracovníkům
• katalog s 12 000 zdroji; tříděno podle Deweyho desetinného třídění
• alternativní rozhranní katalogu Bubl 5 : 15 – ke každému tématu (heslo) najdeme

min. 5 zdrojů a max. 15 odkazů (zdrojů)

• ohodnocení odkazů
• aktualizace 1× za měsíc

Digitální knihovny:

= organizovaná sbírka primárních digitálních dokumentů s odpovídajícími službami dostupná na webu

• mohou obsahovat texty, obrázky, schémata, audio, audiovizuální dokumenty, 3D dokumenty
• přístupné pro určitou komunitu uživatelů
• většinou nebývají placené (platíme pouze za určité služby)
• první myšlenka pochází z roku 1945
• v 60. letech vznikl MARC (aby všichni zapisovali do PC stejným způsobem) a OPAC
• v 80. letech se začaly přidávat fulltexty
• 1994 – vznik DL INITIATIVE – soustavně se zabývá vznikem a provozem digitálních knihoven
• výhody proti webu:

? vysoká kvalita zdrojů ? záznamy jsou zkatalogizované ? snadné vyhledávání ? multimedialita ? specializovanost ? kontrola nad zdroji (jestli tam jsou opravdu ty záznamy) ? ochrana autorského práva

• nevýhody proti webu:

? dostupnost (každá knihovna používá jiný software a my ho nemusíme mít nainstalovaný ? drahé ? málo rozšířené ? malá globální podpora

• společné znaky digitálních a kamenných knihoven:

? mají sbírku dokumentů a je nějak uspořádaná ? mají sbírku metodických struktur (katalogy, rejstříky) – můžeme v nich vyhledávat ? musí poskytovat určité služby ? určité tématické zaměření ? sledování kvality zdrojů – v knihovnách jsou ověřené ? dlouhodobé uchovávání dokumentů

• rozdíly mezi digitálními a kamennými knihovnami:

? nepřetržitý vzdálený přístup (pokud mám doma Internet, tak nemám problém se dostat do knihovny ? do dokumentu může nahlížet více uživatelů současně ? lepší využití fondů ? efektivnější a snadnější vyhledávání ? nemusíme dokumenty kopírovat, můžeme rovnou stahovat ? snadnější ochrana fondu ? odpadají problémy s prostorem  vznikají nové formáty informací

• nedostatky digitálních knihoven oproti kamenným knihovnám:

? je potřeba stále nových technologií ? chybí lidský faktor ? různorodost databází ? existence velkého množství dokumentů ? nepřipravené sociální prostředí (společnost na tuto formu není moc připravená) ? chybějící legislativa a ekonomické možnosti

• výhody klasických knihoven:

? staletá tradice (organizace, uspořádání, …) ? jednotné standardy (jak katalogizovat, …. – MARC, AACR ZR) ? spolupráce (MVS, MMVS, CC, …) knihoven ? legislativa (problém s autorským právem) ? ustálené vzorce chování ? vybalancovaný systém mezi nakladatelem, knihovnou a čtenářem

• budování digitální knihovny:

? 3 způsoby:

1. digitalizace
2. born – digital – rovnou vytváříme v digitální podobě
3. harvesting – pomocí robota si uložíme to, co je na webu a co

se nám hodí

• problémy:

? ekonomické, legislativní, sociální ? problém s autorským právem ? peníze (dig. knih. má levnější výrobu dok., distribuci, skladování a prodej; má složitější ochranu před kopírováním)

• ekonomika:

? Kdo zaplatí náklady? Jak je budeme financovat? Jak se rozdělí zisk?  ekonomické modely

1. otevřený přístup – zadarmo; peníze získáme reklamou, grantem
2. omezený přístup – placený; koupíme si licenci, platba za použití

určitých služeb ? otevřený přístup je výhodnější, lehčí a ekonomičtější

AMERICAN MEMORY – vznik v USA

• vytváří ji Kongresová knihovna ve Washingtonu
• cílem je zdigitalizovat 5 mil. artefaktů
• součástí jsou i zvukové záznamy
• obsahuje velké množství záznamů z různých odvětví
• mají své vlastní standardy v popisování – snaha uchovat je co

nejdéle INTERNATIONAL CHILDREN’S DIGITAL LIBRARY – při vzniku existovala spolupráce s pedagogy, psychology a dětmi

• 2 500 zdigita­lizovaných knih

ve 41 jazycích MANUSCRIPTORIUM – česká digitální knihovna

• zdigitalizované rukopisy a vzácné tisky
• vytváří NK a Albertina

KRAMERIUS – česká digitální knihovna

• snaha zdigitalizovat česká periodika

EVROPSKÁ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA – snaha o vytvoření dig. knihovny

• do roku 2010 by tam mělo být více než 6 mil. knih
• momentálně tam je kolem 2 000 000 záznamů
• snaha o to, aby do ní přispívali všechny národní

knihovny; převést do co nejvíce jazyků

• postupně by se měly přidávat archivy a muzea

WORLD DIGITAL LITERATURE – měla by začít vznikat příští rok

• na vytváření se podílí Google, NK USA a VB
• měla by obsahovat mapy, nahrávky, knihy, staré tisky,

periodika

Vyhledávání na webu:

• 3 základní způsoby:

? vyhledávací stroj – př. Google

• výhody: dostupnost, efektivní vyhledávání, celkem

vysoké pokrytí, aktuálnost

• nevýhody:  složité dotazy (můžeme tam mít téma

zmíněno pouze okrajově)  neviditelný web (oblast, kterou musíme znát, abychom se tam mohli dostat – je to moc hluboko – mnoho odkazů, chráněné heslem)  kvalita zdrojů (nemusí být tolik kvalitní) – nerozumí obsahu a vidí pouze zadané heslo  dlouhodobá dostupnost (dnes ano, zítra ne)  problém s autorskými právy

? předmětový katalog – seznam, centrum

• výhody:  vysoká kvalita (protože to vybírá člověk)

 částečně prohledá i neviditelný web  kategorie (postupné vyhledávání ve struktuře př. školy – VŠ – Vysočina)  dostupnost, jednoduchost ve vyhledávání

• nevýhody: ? aktuálnost (chvíli trvá, než se tam

dostanou novinky, rychlá obměna stránek

• rozpad, zrušení)

 pokrytí ( menší)  žádná kontrola  náročné pro tvorbu

? integrovaný portál – snaha o vytvoření ideálního souboru

• dnes žádný neexistuje (Seznam se snaží)
• místo něj vznikají virtuální knihovny