Výchovně vzdělávací soustava – principy, struktura, vývoj školství v našich zemích
Výchovně vzděl.soustava = systém škol a školských zařízení poskytu-
jících každému občanu naplnit právo na vzdělání a výchovu
dané Ústavou ČR.
Zahrnuje i výchovu mino vyučování a vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami / „ speciální vzdělávání“ /, mimořádně
nadaných
ŠKOLY uskutečňují vzdělávání podle vzdělávacích programů
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ poskytují služby a vzdělávání, které podporují nebo doplňují
vzdělávání ve školách nebo s nimi přímo souvisejí
Z á s a d y výchovně vzdělávací soustavy :
a/ demokratičnost – každý občan má právo na výchovu a vzdělání bez jakékoliv
diskriminace / bez rozdílu pohlaví, náboženství, soc.původu,národ./
– bezplatnost základního a středního vzdělávání
b/ humanismus – vzájemná úcta, úcta k dítěti, učiteli, vychovateli, názorová snášenlivost
c/ individuální přístup – respektovat jedinečnost osobnosti dítěte, zohlednění vzdělávacích
potřeb / předpokladem znalost věk. a individuálních zvláštností,
nižší počet žáků ve třídě/
d/ pluralita / rozmanitost / – státní školy, soukromé / soukromá osoba či společnost/, církevní
e/ alternativnost vých.programů – možnost vytvářet vlastní programy, rozvíjet různé
metody, formy práce, důraz na cizí jazyky
f/ integrace – začleňování handicapovaných, s nižší výchovnou a kulturní úrovní, z etnicky
odlišného prostředí
g/ profesionalita výchovy – vysoké nároky na pedagogické pracovníky
h/ spojení školy se životem – spojování vzdělávání se životem / teorie a praxe-
– exkurze, praxe /
ch/ objektivnost / vědeckost/ – nejnovější poznatky založené na vědeckém základě
i/ celoživotnost – možnost vzdělávat se po celý život
S t r u k t u r a – viz schéma
Mateřská škola
zajišťuje předškolní výchovu dětí od 3-6 let /2,5-7/, podporuje rozvoj rozumový, tělesný,
citový, podíl na socializaci, pomáhá vyrovnat rozdíly způsobené různým kulturním a sociál
ním zázemím,
Základní škola
poskytuje základní vzdělání, 9 let / 6 – 15 /, dělí se na l.stupeň a 2.stupeň ,zajišťuje povinnou školní docházku – 9 letá, ukončení na víceletém gymnásiu/ 6,8 /nebo
konzervatoři, kurzem při ZŠ,SŠ
při ZŠ lze zřizovat přípravné třídy / pro sociálně znevýhodněné/
plnění školní docházky bez pravidelné účasti ve škole / po½ roce přezkoušen ve spádové šk./
odklad školní docházky/ může povolit ředitel školy na základě žádosti rodičů, která je doložena doporučením od lékaře / rodiče rozhodují/
– vzdělávací programy : školní vzdělávací program
– zaměření : sportovní, jazykové, matematické, přírodovědné
Střední školy
poskytují širší všeobecné nebo odborné vzdělání, připravují pro výkon povolání a samostatné získávání informací
podmínky přijetí : splnění povinné školní docházky a přijímacího řízení
vzdělávací programy: rozlišují podle náročnosti, délky studia, způsobem ukončení
Gymnázia – všeobecně vzdělávací škola, připravuje pro vasokoškolské studium
– existují 8, 6, 4 letá, zakončení maturitní zkouškou
Střední odborné školy – připravují pro výkon odborných činností / technicko – hospo-
dářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně-právn.,
správních/. Délka studia – max.4 roky. Zakončení maturitní zkouškou.
Integrovaná střední škola spojuje studium jednoho oboru na různé úrovni, nebo
více oborů.
Střední odborná učiliště – připravují pro výkon dělnických povolání / obvykle tříleté
studium ukončené závěrečnou zkouškou/, popř. náročných dělnických
povolání / 4 leté zakončené maturitní zkouškou/
– poskytují všeobecné i odborné vzdělání
– po 2,3 letech možnost nástavbového studia 2 letého a získání maturity
3 stupně vzdělávání :
a/ střední vzdělávání – délka studia 1-2 roky v denním studiu, ukončení závěrečnou ZK
př.praktické školy, OU – pomocné práce, jednoduché činnosti
b/ střední vzdělávání s výučním listem – 2-3 roky v denním studiu, příprava k výkonu
kvalifikovaných činností, převažuje manuální
práce, závěrečná zkouška a výuční list, po dal
ších 2 letech nástavbového studia maturit.ZK
c/ střední vzdělávání s maturitou – 4 leté,ukončené maturitní zkouškou
. střední vzdělávání všeobecné s maturitou/ gymnázia/
. střední vzdělávání odborné s maturitou / SOŠ, SOU/
Konzervatoře – připravují pro výkon náročných uměleckých a umělecko – pedagogických
činností v oborech hudba, zpěv, tanec a hudebně dramatické umění.
Poskytují střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou a vyšší odborné
vzdělání / 2,3 leté programy/ ukončené absolutoriem
Délka denního studia 6-8 let
Vyšší odborné školy – přijímají žáky s maturitou,2 -3 leté programy, poskytují vyšší odb.
vzdělání.Studium ukončeno absolutoriem .DiS
Vysoké školy – poskytují vysokoškolské vzdělání, připravuje vysoce kvalifikované
odborníky ve všech odvětvích, možnost uplatnit se ve výzkumu
podmínky přijetí : maturita, přijímací zkouška
délka studia : 3-6 let ,tituly : Bc.,Mgr.,Ing.,MuDr.,atd.
univerzita – včele rektor člení se : pedag.,filosofická,přírodovědecká,lék.f.
fakulta – včele děkan
nejstarší Karlova Univerzita – 1348
ukončení : státní závěrečná zkouška, obhajoba diplomové práce
Doktorský studijní program / 3 roky, PhD / – rigorózní zkouška, obhajoba disertační práce
—————————————————————————————————————–Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.Ukončení státní jazykovou zkouškou
základní, všeobecnou či speciální.
Vývoj českého školství a pedagogiky v 18.-20.stol.
Vyšla z odkazu utvářejícího se od tereziánských reforem, které byly součástí komplexních změn habsburské říše ve 2.pol. 18.stol.
1774 – školství reorganizováno na základě školního řádu, který rozpracoval
Johann Ignaz Felbiger / 1724-1788/. Zavedena povinná 6 letá školní docházka,
realizována ve státní škole, fungovala ve 3 typech:
a/ triviální / v obcích/
b/ hlavní / v kraji/ – částečně výuka v němčině
c/ normální / v zemských městech /- výlučně výuka v němčině
Střední škola byla reorganizována podle návrhu Gratiana Marxe jako pětitřídní a později
šestitřídní gymnázium s vyučovacím jazykem německým a od třetí třídy latinským.
Nová koncepce středních škol byla uvedena do života reformou Exner – Bonitzovou
v letech 1848-49. Výběrová střední škola byla rozčleněna na
a/ gymnázium s humanit.zaměřením / 8 leté/ – zaměření hl. na latinu a řečtinu
b/ reálky matematicko- přírodovědné / 7 leté/
1867– vznik Rakousko – Uherska, velký tlak na centralizaci a germanizaci, rozvoj
průmyslu, nespokojenost s poněmčováním
1869 – nový Školský zákon o všeobecné vzdělávací škole. Škola je státní, zesvětštěna
/ odluka od církve/, církev pečuje jen o výuku náboženství, vrchní dozor patří
státu, všechny hlavní jazyky v zemi jsou si rovny / rovnost češtiny a němčiny/.
Zřizují se okresní a místní rady jako administrativní a dozorčí orgány.
– povinná školní doch. 8 letá, většina dětí ji plní v obecných 8 letých školách,
po 5 roč. mohou navštěvovat 3 letou měšťanskou školu / ve městech/ a nebo
jít na gymnázium /8/ nebo reálku /7/.
– učitelé se vzdělávají ve 4 letých učitelských ústavech.
1883 – povinná školní docházka zkrácena na 6 let, děti jsou uvolňovány z vyučování
na sezonní práce, všeobecné vzdělání je redukováno
Vývoj přípravy na dělnická povolání
příprava probíhala v rámci cechů, které ji zabezpečovaly převážně individuální formou.Obsah přípravy nebyl vymezen a určoval ho mistr. Zavedení povinné školní docházky v roce 1774 přispělo k doplnění vzdělávání učňů v tzv. nedělních neboli opakovacích školách.
Zrušení cechovního zřízení a vydání živnostenského řádu v roce 1859 se odrazilo i v koncepci
přípravy učňů.Začal se zavádět smluvní vztah čili učební poměr.
V 70. letech se již setkáváme se vznikem první soustavy učňovského školství. Byla vytvořena
pokračovacími živnostenskými školami a nižšími odbornými školami. V podstatě stále pokračovala značně pestrá profesní příprava včetně individuální práce s učni.
Vývoj vysokého školství
Karlova univerzita v roce 1348
Univerzita Palackého v Olomouci – vznikla z jezuitské koleje v roce 1573
1806 – Královské české stavovské technické učiliště v Praze / dnes ČVUT/
1899 – Česká technika v Brně
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 vyvolal živou diskusi k otázkám
školské soustavy. Legislativní úpravu přinesl Malý školský zákon 1922, který provedl změny
ve školství v národním a demokratickém duchu, v zásadě ale strukturu školství nezměnil.
Po roce 1948 zákon o jednotné škole / autor Zdeněk Nejedlý/– školství je podřízeno
vládě komunistické strany – výchova v duchu této ideologie, zrušeny církevní a soukromé školy.8 letá povinná školní docházka.
1960 – vznik české socialistické republiky – školským zákonem je ustanovena devítiletá
základní škola. Navazovaly učňovské školy, odborná učiliště, odborné školy, střední odborné
školy, střední všeobecně vzdělávací školy
V roce 1978 další reforma školství – snaha poskytnout střední vzdělání všem – zavedena
10 letá povinná školní docházka
1984 – je ustanoveno 8.roč. ZŠ, pak musí všichni přejít na některou ze středních škol
1989 – ZŠ devítiletá
- Úloha státu v řízení vzdělávání
Můžeme rozlišit 2 typy správy ve školství :
– Centralizovaný model – základní rozhodnutí provádí ústřední politický orgán a jsou
realizována prostřednictvím nižších orgánů ( centrálně řízené financování,centrálně
prováděné hodnocení škol atd.)
– Liberální (decentralizovaný) model – rozhodovací pravomoci v oblasti vzdělávání
mají nižší orgány státní správy (kraje, okresy, obce).
V ČR od 90.let 20.stol. odklon od centralistického modelu k liberálnímu, stále více pravomocí
se přesouvá z MŠMT na kraje a školy (viz rámcové vzdělávací programy).
- Programy rozvoje vzdělávání
Jde o strategické dokumenty, v nichž jsou formulovány základní cíle vzdělávání v daném
státě s výhledem na několik nejbližších let či desetiletí ( uskutečněna reforma školství).
Bývají zpracovány ministerstvem školství (popř. vládou), předkládány parlamentu
ke schválení, případně i k veřejné diskusi.
( V ČR v roce 2001 vydán Národní program rozvoje vzdělávání, tzv. Bílá kniha.
Vznikl na základě usnesení vlády ČR z dubna 1999.)
- Školská legislativa
Ústava ČR ( připojený dokument Listina základních práv a svobod)
školské zákony a vyhlášky MŠMT ( Zákon o předškolním, základním,středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání ,..)
Výchova a vzdělávání se řídí v ČR se řídí i nadnárodními právními normami, které
náš stát přijal :
– Charta učitelů organizace OSN pro výchovu a kulturu UNESCO( z roku 1966, která
se zabývá řadou významných aspektů učitelské profese
– Úmluva o právech dítěte z roku 1989
Ř í z e n í š k o l s t v í ( školský management)
Školský management = jde o specifický systém řízení všech oblastí školství, a to tak,
aby co nejefektivněji a nejúčinněji dosáhl stanovených cílů.
Zaměřuje se na : plánování a financování, organizaci procesů,
kontrolu a hodnocení školství
MŠMT – přpravuje, upravuje vyhlášky, přiděluje finanční prostředky z rozpočtu
– vytváří vzdělávací politiku
– předkládá parlamentu ČR zprávu o stavu vzdělávací soustavy
Zřizovatelé škol :
stát ( ministerstva, krajský úřad, magistrát – střední školy), KÚ – jmenuje a odvolává ředitele škol, realizuje vzdělávací politiku v rámci regionu, přiděluje finanční prostř.
obec ( mateřské a základní školy)
jiná právnická osoba ( církev, nadace, společnost s.r.o)
fyzickou osobou.
Většina škol má právní subjektivitu, tj. vstupuje do právních vztahů vlastním jménem
a nese za ně odpovědnost. Tím roste kompetence ředitelů škol ve všech oblastech (pedag.,
ekonomické, pracovně-právní) a zvyšují se nároky na úroveň jejich řídící činnosti.
K hlavním oblastem řízení školy patří :
- Plánování – pedagogické, ekonomické a personální; stanovení cílů a určení cest dosažení
- Organizování – vytvoření podmínek pro realizaci činností
- Personální politika – výběr spolupracovníků, systém dalšího vzdělávání, hodnocení
jako zdroj motivace zaměstnanců, odměňování pracovníků,
zajišťování potřeb pracovníků (vybavení kabinetů, sociální zázemí,..)
- Vedení lidí – cílem je vytvářet příznivou atmosféru, motivovat pedagogické i nepedag.
pracovníky. K vedení lidí lze přistupovat dvojím způsobem
autokratickým stylem(spíše příkazy) a demokratickým (vzájemná spolupráce)
- Kontrola a hodnocení – plní funkci poznávací, porovnávací, hodnotící a nápravnou
Česká školní inspekce – hodnotí práci školy ( průběh a výsledky vzdělávání , hospodaření školy, personální a materiálně- technické podmínky vzdělávací činnosti)
Vnitřní kontrola je prováděna vedoucími pracovníky školy (hospitace). Významnou
součástí řízení školy je v současné době autoevaluace (hodnocení dosažených cílů a obsahů
vzdělávání samotnou školou). K hlavním metodám autoevaluace se řadí analýza dokumentů
školy ( deníky, kroniky, fotodokumentace, videonahrávky, práce žáků…), didaktické testy, ankety, dotazníky, rozhovory a diskuse, pozorování výuky, tzn. vzájemné hospitace učitelů,
účast rodičů ve vyučování, sociometrické techniky zjišťující kvalitu sociálních vztahů atd.
Ř e d i t e l š k o l y – rozhoduje za přijetí i vyloučení žáka, řídí školu, odpovídá za dodržení
vzdělávacího programu a úroveň školy, hospodaření ( viz výše)
Zástupce ředitele školy – ředitel na něho deleguje část svých pravomocí
R a d a š k o l y – zajišťuje vliv občanů na práci školy,
zástupci dětí, plnoletí žáci, pracovníci školy
schvaluje návrh rozpočtu školy, výroční zprávy školy
V ý c h o v n ý p o r a d c e – jeden z učitelů školy, pomáhá při řešení výukových a
výchovných problémů, metodicky pomáhá při diagnostice,konzultace,
spolupracuje s učiteli, rodiči, PPP a dalšími spec.institucemi
Poradenské orgány ředitele školy :
P e d a g o g i c k á r a d a – členy jsou všichni pedagogičtí pracovníci (4-6x ročně),
– schvaluje řád školy, plán práce, zabývá se klasifikací a hodnocením žáků
a práce školy
P ř e d m ě t o v é k o m i s e – jsou metodické poradní orgány, zajišťují odbornou a
metodickou úroveň výuky v jednotlivých předmětech (PK CJL,..)
P r o v o z n í r a d y – řeší se záležitosti týkající se všech zaměstnanců (ekonomické,bezpeč.
Š k o l n í s a m o s p r á v a – např. žákovská rada, studentský parlament. Orgány složené
ze zástupců tříd školy. Vznikají na podnět ředitele školy, žáci mají
prostřednictvím tohoto orgánu možnost podílet se životě školy-
spolurozhodovat, nést odpovědnost