Společné politiky Evropské unie

Postavení dopravního systému v zemích Společenství, má-li vnitřní trh b ‚t k tečně funkční,vyžaduje integraci mezi zeměmi právě v tomto sektoru. Vyžaduje také formulaci společných pravidel pro všechny jeho účastníky a jistou harmonizaci před­pisů. Platí to tím spíše, že se tento sektor skládá z několika oborů: silniční dopravy železnic, vodních cest, letecké a námořní dopravy. Integrace má za úkol stanovit spo­lečná pravidla platná pro všechny obory mezinárodní dopravy, odstranit překážky které brání jejímu rozvoji.

V tomto duchu formuluje úkoly společné dopravní politiky také Římská smlou­va o EHS, která mluví o zavedení společných pravidel mezinárodní dopravy zajiš­tění volného přístupu k poskytování dopravních služeb uvnitř každého členského stá­tu pro dopravce z dalších členských zemí, o tom, že žádné odvětví dopravy nemá být státy preferováno. Od toho se očekávalo, že se do sektoru vnesou konkurenční pod­mínky, takže společný postup v dopravní politice měl snížit náklady. Smlouva se omezovala na koordinaci postupu ve vybraných oborech dopravy: na železnicích na silnicích a vnitřních vodních cestách (tedy bez námořní a letecké dopravy)

Ve společné dopravní politice po dlouhou dobu, prakticky až do zahájení pře­chodu k vnitřnímu trhu, nedocházelo k žádnému výraznějšími pokroku. Příčina tkví v tom, že každý členský stát hájil své národní zájmy, že mnoho dopravních oborů mělo charakter monopolu (např. železnice nebo letecká doprava), že stát poskytoval dotace vybraným dopravním oborům (např. železniční dopravě) a ochraňoval domá­cí zaměstnanost. Členské státy Společenství věnovaly pozornost spíše domácímu do­pravnímu systému, méně však spojení přes hranice. Proto bylo během prvních třice­ti let trvání Společenství dosaženo pouze omezených výsledků: byl umožněn vstup do sektoru dopravcům z jiných členských zemí, byly odstraněny určité formy diskri­minace, sblížily se podmínky konkurence a byla také zavedena sociální a bezpeč­nostní opatření v dopravě (maximální pracovní doba řidičů kamiónů za den a týden) Avšak v silniční dopravě nadále existovaly různé národní kvóty, železnice byla zá­vislá na státních dotacích, dopravní infrastruktura nebyla budována s ohledem na po­třeby Unie, námořní a letecká dopravy zůstávaly mimo společnou dopravní politiku. Pomalý pokrok v této společné politice si vynutil zvláštní krok: v roce 1985 Evrop­ský parlament žaloval Radu za nečinnost v této sféře.

Situace se začala měnit v druhé polovině SO. let po přijetí Jednotného evrop-ského aktu v souvislosti s přechodem k jednotnému vnitřnímu trhu V roce 1986 by-la zapojena do společné dopravní politiky také námořní doprava, v roce 1987 letec­ká doprava, v roce 1988 byla liberalizována nákladní automobilová doprava, která v zemích Unie představuje hlavní prostředek přepravy nákladů. V oboru námořní dopravy, prostřednictvím které se uskutečňuje 85 % zahraničního obchodu zemí Unie, byla zavedena pravidla volné soutěže, byly odstraněny nekalé praktiky při ur­čování dopravních tarifů, obor byl otevřen pro všechny potenciální dopravce zemí Unie. V letecké dopravě měla liberalizační opatření z roku 1987 a 1990 za následek že se otevřela konkurence mezi těmi, kdož nabízejí dopravní letecké služby což se promítlo do snížení ceny letenek. Volný vstup do tohoto dopravního oboru rozšířil

 

První pilíř Evropské unie

rozsah a kvalitu nabízených služeb, otevřel nové spoje a lépe propojil různé oblasti Unie. Teprve v roce 1993 byl vytvořen společný dopravní trh.

Výsledkem těchto kroků společné dopravní politiky je zkvalitnění dopravy, sní­žení cen jako důsledek soutěže mezi různými obory i různými přepravci, lepší spo­jení mezi hlavními centry i vzdálenějšími oblastmi, rozvoj dopravní infrastruktury (dálnice, železnice, přístavy, letiště).

Po přijetí Maastrichtské smlouvy o Evropské unii (1992) se začala odvíjet ak­tivita Unie v nové oblasti, která dostala název „transevropské sítě“. Jde o infrastruk­turu v oblasti dopravní, telekomunikační a energetické, včetně ropovodů a plyno­vodů, jimiž by měly být propojeny národní sítě. Projekt transevropských sítí je logickým dovršením úkolu vytvořit „prostor bez vnitřních hranic“, usnadnit propo­jení uvnitř tohoto rozsáhlého prostoru, zkrátit vzdálenosti.

Vedle tohoto základního poslání souvisejícího s fungováním vnitřního trhu si budování transevropských sítí klade další cíle:

1. Přispět k sociální a ekonomické soudržnosti bohatších a méně vyspělých regionů Unie-. Spolehlivá komunikace mezi centrálními a okrajovými oblastmi by měla urychlit jejich ekonomický vývoj a snížit rozdíly v HDP na obyvatele.
2. Stanovit priority při rozvíjení infrastruktrury. To by mělo přinést prospěch přede­
   vším odlehlejším a méně vyspělým regionům Unie. Přednostní vývoj infrastruk­
   tury v těchto oblastech by je měl přiblížit úrovni vyspělejších zemí.
3. Upevnit konkurenceschopnost zemí Unie, vytvořit nové trhy a nové pracovní pří­
   ležitosti.
4. Vytvořit potřebné spojení Unie s přidruženými zeměmi střední a východní Evropy
   a také se zeměmi Středomoří.

V roce 1994 byl přijat program priorit pro rozvoj dopravy a stanoveno 14 přednostních akcí, především v železniční dopravě. Patří mezi ně spojení hlavních center Unie rychlovlaky (spojení Paříže, Bruselu, Bonnu, Amsterodamu, tunelem pod Lamanšským průlivem také Londýna a mnoha dalších měst). Celkem má být vybudováno sto tisíc kilometrů tratí umožňující rychlost přes 250 km v hodi­ně. Program dále obsahuje výstavbu dálnic, letišť aj. V energetickém sektoru jde o propojení národních sítí a plynovodů mezi členskými, případně dalšími země­mi. Nové zdroje zemního plynu mají být přivedeny z Ruska, Střední Asie a sever­ní Afriky. V oboru telekomunikací jde o vybudování evropské sítě mobilních te­lefonů.

Projekt transevropských sítí, do nichž má být zapojena také Česká republika, je velmi nákladný. Pro jejich vybudování se spojují prostředky Unie a prostředky člen­ských států. Bylo odhadnuto, že do roku 2010 bude na tyto projekty vynaloženo 400 mld. ECU. Unie přispívá k finančním nákladům členských států úvěrovými zá­rukami a subvencemi úrokových sazeb. Dalším zdrojem pro krytí výdajů jsou pro­středky strukturálních fondů a také fondu soudržnosti. Rovněž prostředky Evropské investiční banky jsou využívány k těmto účelům. Členské státy za součinnosti Komise koordinují mezi sebou aktivity prováděné nadnárodní úrovni. Modernizace

 

 

SPOLEČNÁ DOPRAVNÍ POLITIKA   yoítttA^fnrr.vPts^C^W *Ł*<*‘-

 

Vedle zemědělství a obchodu byla také oblast dopravy vybrána za předmět spo

léčné politiky. Bylo k tomu několik závažných důvodů:

1.Ekonomická integrace a její postup rozšiřuje obchod mezi zeměmi, což si vyža duje spolehlivé fungování dopravy. Tento sektor je klíčovým odvětvím, což je po tvrzováno také tím, že jeho příspěvek k růstu hrubého domácího produktu (7-8 % je větší než příspěvek zemědělství.

2 Doprava napomáhá, volnému pohybu zboží a osob, což je předpoklad jednotnélu vnitrního trhu. V sektoru dopravy je třeba vytvořit takové konkurenční podmínk} aby se dopravní náklady nestaly bariérou obchodu.

3Dopravní sektor pohlcuje 40 % veřejných investic v zemích Unie a jeho fungová ní ovlivňuje mnoho dalších sfér a hospodářských činností. Citelné jsou dopady n regionální rozvoj, na situaci životního prostředí, na utváření krajiny a plánován velkých aglomerací, na spotřebu energie aj.,    /

 

 

 

Letiště  v ČR

V České republice Je v současnosti 68 veřejných letišť, z nichž 10 má mezinárodní statut .

Pro lety do zahraničí mohou sloužit letiště v Praze Brně, Ostravě, Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Holešově, Hosínž, Klatovech a Kunovicích .

1. Praha Ruzině
2. Ostrava -Mošnov
3. Brno – Tuřany
4. Karlovy Vary

 

Tato čtyři letiště jsou provozována Českou správou letišť Další letiště jsou tzv. regionálního významu .

 

Letadla

Náklad dopravovaný leteckou dopravou tvoři jen zlomek světové nákladní dopravy .

Předností této dopravy je rychlost, menší náklady na balení a menší možnost poSkození .

Přeprava nákladu se uskutečňuje:

• dokládkou volně ložených zásilek nebo kontejnerů do
  osobních letadel
• v polosmíšených verzích letadel SQC (Semi-Quick-Change)

se přepravuji volně ložené zásilky a kontejnery

• ve smíšených verzích QC se přepravuji kontejnery a palety
• v nákladních letadlech se přepravuje zboží
  v kontejnerech a na paletách.

V letecké dopravě se uplatňuje systém  ULD (Unit Load

Devices ) , založený na leteckých kontejnerech a na paletách ve vlastnictví leteckých společností nebo přepravců

Letecký kontejner = je nákladová jednotka určená přednostně

pro leteckou přepravu, která má vnitřní objem větší nebo rovný 1 m³, zahrnující fixační zařízení v souladu se systémem fixace v letadlech a se zcela rovnou základnou spodku umožňující použití válečkové tratě .

 

 

Boeing 747 Jumbo JEt

je  mohutné   letadlo   schopné   přepravit   1   až   20   tun   nákladu

při   plném  vytíženi   cestujícími.   Má  tři  nákladní   prostory

s   pěti   oddíly   .

Přední ( 1 a 2 ) a střední oddíl ( 3 a 4 ) je určen pro

přepravu normalizovaných přepravních jednotek C palet a

kontejnerů ), oddíl 5 se používá k uložení rozměrných a

poštovních zásilek .

Podle požadavků lze využívat prostory i jinak, existují

verze pro kombinovanou dopravu osob a nákladu s rozšířením

nákladního prostoru na celou zadní polovinu stroje .

Cestovní rychlost se u různých variant pohybuje v rozmezí 896 – 907 km/ hod. , dolet je,8200 – 12 879 km . Letadla má proudové motory , řídího 2 – 3 letci .

 

 

 

 

Některé typizované přepravní jednotky používané pro přepravu zásilek v letadlech Boeing 747

 

 

 

 

 

 

Airbus  A-320

je letadlo s širokým trupem provozované na kratších a středně dlouhých trasách, vybavené proudovými motory . Je schopné nést náklad 2 tuny při plném vytíženi cestujícími. Má 3 přepravní oddíly.

Dva oddíly jsou určeny pro přepravu normalizovaných přepravních jednotek ( palet a kontejnerů ) , zadní oddíl se používá k uložení rozměrných a poštovních zásilek .

Cestovní rychlost je 830 km / hod. . dolet 4 280 km . Prototyp tohoto letadla vzlétl v roce 1987 ve Francii .

 

Posádka  letadla

Posádka letadla – osoby určené k řízeni a obsluze letadla

Clen posádky = osoba s průkazem způsobilosti, pověřenou

výkonem  povinnosti důležitých  pro provoz letadla během letové doby.

Posádka letadla spadá pod širší pojem „letecký personál“.

Skládá se z  – výkonných letců ( velitel, druhý pilot,

navigátor, palubní technik, palubní radiotelegrafista )

– obsluhujícího personálu

( palubní průvodčí,  zaměstnanci poštovní správy při dopravě pošty v letadle, bezpečnostní doprovod atd. )

Letecký personál = posádka letadla + letecký pozemní
personál

Letecký pozemní personál = osoby jako : letecký mechanik.

radiomechanik, letecký dispečer, operační kontrolor atd.

Nejnižší  počet  členů  posádky   je  stanoven  v  typovém osvědčeni způsobilosti k letovému provozu a v palubních dokladech letadla.

Velitelem letadla může být jen výkonný letec s kvalifikací pilota.

Pilot  – dopravní ( má oprávnění řídit motorové letadlo bez

omezeni hmotnosti letadla ve funkci velitele letadla)

–     starší obchodní ( osoba, která má oprávnění řídit

motorové letadlo do 20 000 kg ve funkci velitele jako 2.pilot bez omezení hmotnosti letadla)

–     obchodní ( má oprávněni řídit motorové letadlo do

5700 kg ve funkci velitele nebo jako druhý pilot letadla do hmotnosti 20 000 kg )

Letecký navigátor – osoba, která navigačně vede letadlo za

letu v rozsahu své kvalifikace

Palubní  mechanik   –  osoba,  která   provádí  technickou

kontrolu letadla za letu

 

Český letecký rejstřík

Je veden MD, přičemž běžnou evidenci každého letadla zapsaného v rejstříku vede Státní letecká inspekce.

Do rejstříku se zapisují   :

• česká civilní letadla
• členové leteckého personálu
• pozemní letecká zařízeni
• povolení k provozu pravidelné cizí mezinárodní letecké služby

 

Rejstřík je neveřejný, osobám, které mají právní zájem je dovoleno  nahlédnout  do  přísl.  zápisu  nebo  dokladu ve sbírce listin a vyžádat si jejich úplný nebo částečný opis

Značky státní příslušnosti a rejstříkové značky letadel

poznávací značka na letadle : ( přiděluje SLI )

• značka státní příslušnosti ( série znaků z radiových
• pomlčka volacích značek přidělených
• rejstříková značka státu registrace Mezinárodním

telekomunikačním řádem )

– OK Musí být oznámena organizaci ICAO.

Na  českých civilních letadlech může být vyznačen symbol státní vlajky.

Rejstříková značka je tvořena :

• u motorových letadel – 3 písmena.- 1 .písmeno-rok výroby
• u bezmotorových 1.- 4 číslice písmeno-třída letadla

3.písmeno-lišl se jím letadla stejného typu.

První písmeno         „B“ – je vyčleněno pro letadla PIV.

První písmena         označuje rok výroby takto :

• – P ■
• – R

 

• – Z
• – A
• – C
• – D
• – E atd.

Druhé písmeno označuje třídu letadla takto :
třída normální ………………………….  A – K

cvičná   ……………………..  L – Q

akrobatická … R – UJ

speciální …………………..  X – Z

Třetí písmeno je individuálním označením letadla a písmena jsou přidělována zpravidla postupně v abecedním pořadí.

 

Všechny lety cizího letadla nad územím libovolného státu se mohou uskutečňovat pouze na základě souhlasu daného státu. Provoz pravidelné cizí  mezinárodni letecké  dopravy  bývá  zvl.  povolen  podle  příslušné mezinárodní letecké dohody. Proto ČR   sjednává mezivládní letecké dohody s určitým předstihem před zahájením vlastního leteckého provozu v dané relaci.

Pravidelné lety  – po  dohodnutých  trasách speciálně

určenými leteckými podniky

Nepravidelné lety – cizích letadel přes hranice ČR

– povolení P1D

Každý stát Je oprávněn stanovit letové cesty. které musí respektovat každý provozovatel a letiště. Jichž se smí využívat.

Všechny cizí letadla Jsou povinna provádět lety pouze po předepsaných trasách a Jsou povinna přistávat pouze na letišti, které daný stát určil pro účely celní nebo jiné kontroly.

Každý provozovatel pravidelné přepravy do / z ČR je povinen předložit P1D letový řád všech plánovaných letů a to nejpozději 60 dnů před začátkem provozního období a současně předložit letové řády všech pravidelných přeletů ČR nejpozději 14 dni před začátkem.

Nepravidelné lety cizích letadel se dělí:

• lety dopravních letadel s přistáním v ČR C nebo bez)
  pro neobchodní účely
• lety dopravních letadel s přistání v ČR pro obchodní
  účely
• jiné lety letadel přepravující nejvýše 6 osob
  ( bez.posádky )

( sportovní, turistické, soukromé.ambulantní apod. )

Pro lety pro obchodní účely – povolení letu u MD

Ostatní lety – bez povolení, jen poslat oznámení o letu českému řízení letového provozu v určité lhůtě před zamýšleným vstupem letadla do vzdušného prostoru ČR

Let nad volným mořem.

Každé letadlo nacházející se ve vzdušném prostoru  nad volným mořem je nedotknutelné a zcela nezávislé na moci kteréhokoliv státu kromě toho. v němž je registrováno a podléhá jeho zákonům. Letadla druhých států nemají právo vyžadovat na něm změnu kurzu a trasy letu. ani provádět úkony, které znamenají hrozbu nebo porušení práv druhého státu na rovnoprávné využívání svobody letu nad volným mořem.

 

Svou pravomoc nad tímto letadlem vykonává stát. v němž je letadlo registrováno. Stát musí však dodržovat řadu pravidel. Musí dbát. aby se jeho letadlo nedopouštělo nezákonného jednáni vůči jiným cizím letadlům a lodím, nacházejícím se rovněž v této oblasti (nebezpečné odlety cizích lodí v malých výškách apod.) Při letu nad volným mořem musí letadlo mít značku státní příslušnosti a rejstříkovou značku pouze jednoho státu. V případě, že takové označení nemá. pokládá se za letadlo bez státní příslušnosti a jako takové nepožívá výhod mezinárodně právní ochrany.

Obchodní práva v mezinárodní letecké přepravě

Samotné právo přeletu nad územím cizího státu nemůže mít pro leteckou společnost praktický význam, není-li spojeno s výkonem obchodních práv.

V závislosti na rozsahu povolené obchodní činnosti se historicky vyvinulo pět tzv. svobod vzduchu (někdy se hovoří o osmi).

První svoboda vzduchu

je právo tranzitního přeletu bez přistání na území státu poskytující toto právo. Jedná se o přelet území příslušného státu bez využíváni jakýchkoliv obchodních práv na tomto území.

Druhá svoboda vzduchu

je právo tranzitního přeletu přes území cizího státu s přistáním na tomto území pro neobchodní účely tj. bez práva vykládat nebo brát na palubu letadla cestující, zboží nebo poštu. Takové přistání může být nutné pro načerpáni pohonných hmot, opravu, technickou prohlídku apod .

Třetí svoboda vzduchu

je právo vysadit na území cizího státu cestující a vyložit zboží a poštu, vzaté  na palubu letadla na území státu v němž je letadlo registrována .

Čtvrtá svoboda vzduchu

znamená právo naložit na území cizího státu cestující, zboží a poštu . směřující na území státu v němž je letadlo registrováno .

Třetí a čtvrtou svobodu zabezpečují organizaci letecké přepravy mezi smluvními stranami dvoustranné letecké dohody .

První až čtvrtá svoboda zajišťují provádění letecké přepravy mezi smluvními stranami příslušné letecké dohody, včetně tranzitního přeletu zemi, ležících na takové trase . Proto se nazývají  základními svobodami.

 

Palubní radiotelegrafista – osoba, která zajišťuje radio­telefonní spojeni za letu

Druhý pilot – pilot, který při řízení není velitelem letadla

Letecký dispečer – osoba, která řídí letový provoz

Operační kontrolor – osoba, která vykonává činnost při

provozním odbavení, přípravě a sledování letu letadla na trati v určené oblasti

Letecký  mechanik  –  osoba,  která  obsluhuje  a  udržuje

letadlovou techniku v rozsahu své kvalifikace

Letecký radiomechanik – osoba, která udržuje letecká

radiová zařízení v rozsahu své kvalifikace

Členem posádky letadla může být jen český občan. Výjimku může udělit ministerstvo dopravy.

Způsobilost členů posádky;

předepsaný stupeň zdravotní a odborné způsobilosti

Kvalifikace – oprávnění zapsané do průkazu způsobilosti,
které je součástí,způsobilosti a které

stanoví zvl. podmínky, práva a omezení

Kvalifikace  pro  typ  –  oprávnění  k  činnosti  na  typu

letadla, pro které byla získána

Odborná kvalifikace – oprávnění k činnosti v rámci práv

odborné skupiny nebo třídy

Funkční  kvalifikace  —  oprávnění  k  činnosti  na palubě

letadla ve funkci : velitele, druhého pilota, inspektora

Kvalifikace  pro  kategorie  –   oprávnění  k  činnosti

v kategorii letadel:

• motorové letadlo
• rotorové letadlo
• bezmotorové letadlo

Kvalifikace pro druh – oprávnění k činnosti na :

= jednomotorovém

= vrtulníku

= kluzáku

= několikamotorovém letadle
= apod.

 

Pilot a ostatní členové posádky každého letadla používaného k mezinárodnímu letu musí být opatřeni diplomy a leteckými legitimacemi, které byly vydány nebo prohlášeny za platné státem. v němž je letadlo registrováno. ( tzv. průkazy způsobilosti)

Průkaz způsobilosti – doklad vydaný leteckým úřadem, který

opravňuje   k   výkonu   příslušných funkci v civilním letectví

Konkrétní  předpisy,  upravující   získáni  kvalifikace  a vydáni průkazů způsobilosti jsou součástí vnitrostátního práva.

Princip uznává osvědčení o způsobilosti vydaných cizími státy.

5. Letiště

Letiště – je to vymezená plocha na zemi včetně budov,

zařízení a vybaveni. určená , buď zcela nebo zčásti pro přílety. odlety a pozemní pohyby letadel.

Veřejné letiště – civilní letiště, které je v mezích své

technické a provozní způsobilosti přístupno všem civilním letadlům oprávněným konat lety v ČR.

Mezinárodní letiště – jsou vyčleněna státem k přijímáni a

odbavování letadel provozujících mezinárodni leteckou dopravu na nichž se  provádějí  pásové, celní, veterinární a jiné kontroly. Začíná  a konči  na něm  mezinárodní let.

Letiště  je zahrnuta  pod  širší  pojem –  pozemní letecké zařízení.

Všechna povolená pozemní letecká zařízení jsou zapsána v českém leteckém rejstříku.

V Šumperku je veřejné letiště pro malá letadla

 

Letová linie – schválená trať pra pravidelné lety dopravních letadel mezi dvěma nebo více místy.

Letová cesta — se vymezuje pro bezpečnost letu. Je to území podél letové linie a vzdušný prostor nad ním,v jehož hranicích musí být let proveden.

Pro nepravidelné lety – trať se schvaluje pro každý

jednotlivý případ.

Pro zvýšení bezpečnosti v letovém provozu jsou letové cesty, jimiž se dosahuje soustředění letadel do určitého prostoru, v němž lze letadla snáze sledovat a vést než kdyby byla rozptýlena po celé oblasti. Uvnitř  tohoto  prostoru  řídí  služba letového provozu letadla v účelném rozestupu a to svislém, podélném ( časovém ) a bočním.

Letová cesta – je výškové a směrově určená vzdušná dopravní cesta spojující letiště.Je rozdělena na letové hladiny po 300 m.

V  jedné letové  hladině smí  letět jen  jedno letadlo, čímž je umožněno míjení letadel v jedné letové cestě.

Civilní letadlo může být připuštěno k letu, byla-li určena jeho posádka a jsou-li na palubě:

• palubní doklady
• potvrzení o prohlídce letadla provedené před letem
• letecké mapy a jiné navigační doklady stanovené P1D
• potřebné přístroje a jiná zařízení

Let civilního letadla smí  být vykonán jen:

• po předchozí přípravě a technické prohlídce letadla
• po přezkoušení stavu jeho posádky a pozemního leteckého
  zařízení v místě odletu, v místě určení a na trati
• po zjištění povětrnostních podmínek letu.

Základní soubor dokumentace k správnému provedení předletové přípravy tvoří :

• Provozní příručka — provozovatele letadla
• letová příručka výrobce
• příručka pro údržbu letadla
• podklady vydávané informačními službami
• meteorologické informace

Létání nad určitými územními oblastmi může být dočasně/ trvale zakázáno či omezeno. Jsou to tzv. zakázaná pásma a k jejich vytváření přistupuje většina států z důvodů bezpečnostních a obranných.

 

6. Základní principy leteckého práva H

především v oblasti mezinárodního práva a veřejného

1/ princip úplná a výlučná  suverenity státu nad vzdušným prostorem, který se nachází nad jeho územím. Tento princip určuje obsah a zvláštnosti konkrétních právních   vztahů.   vznikajících   v   souvislosti   a využíváním  vzdušného  prostoru  pro  účely mezinárodní letecké dopravy

Příčinou uznání tohoto principu jsou především důvody obranné.

2/ princip  zajištění   bezpečnosti  mezinár.  civilního letectví

Jde   především  o   zajištění  technicky  spolehlivého provozu letecké techniky jako takové a o specifické právní aspekty boje s nezákonnými činy proti civilnímu letectví ohrožujícími jeho bezpečnost.

3/ princip svobody látáni v mezinárodním vzdušném prostoru Vzdušný  prostor  nad   volným  mořem  a  mezinárodními mořskými průlivy je otevřený pro lety letadel všech států, jak civilních tak vojenských

Svoboda létání není neomezená. Stát při jejím využívání nesmí jednat způsobem porušujícím práva náležející na základě tohoto principu druhým státům a jiné obecně uznané principy mezinárodního práva.

Všechny státy mají právo ve vztahu k vzdušnému prostoru nad mořem

• provádět lety civilních i vojenských letadel
• vykonávat pravomoc nad svým letadlem a jeho posádkou
• pozorovat z letadel situaci na moři v zájmu
  průmyslových, obchodních nebo výzkumných lodí
• pronásledovat cizí loď na volném moři pro porušení
  zákonů a předpisů pobřežního státu
• používat letadla pro potírání pirátství

Tato svoboda se nemůže využívat jinak než za podmínky, že  si státy  při své  činností nebudou  vzájemně klást žádné překážky.

Každý stát si stanoví formou vnitrostátních právních norem režim letů nad státním územím – Letecký zákon

Ve vzdušném prostoru nad ČR mohou civilní letadla ( česká i cizí ) konat :

• lety v letištním prostoru C nad letištěm a nad
  stanoveným přilehlým prostorem )
• pravidelné dopravní lety
• nepravidelné dopravní lety

Pravidelné lety se konají na letových liniích. které určuje ND a MND .

 

Letová linie – schválená trať pra pravidelné lety dopravních letadel mezi dvěma nebo, více místy.

Letová cesta — se vymezuje pro bezpečnost letu. Je to území podél letové linie a vzdušný prostor nad ním,v jehož hranicích musí být let proveden.

Pro nepravidelné lety – trať se schvaluje pro každý

jednotlivý případ.

Pro zvýšení bezpečnosti v letovém provozu jsou letové cesty, jimiž se dosahuje soustředění letadel do určitého prostoru, v němž lze letadla snáze sledovat a vést než kdyby byla rozptýlena po celé oblasti. Uvnitř  tohoto  prostoru  řídí  služba letového provozu letadla v účelném rozestupu a to svislém, podélném ( časovém ) a bočním.

Letová cesta – je výškové a směrově určená vzdušná dopravní cesta spojující letiště.Je rozdělena na letové hladiny po 300 m.

v“  jedné letové  hladině smí  letět jen  jedno letadla, čímž je umožněno míjení letadel v jedné letové cestě.

Civilní letadlo může být připuštěno k letu, byla-li určena jeho posádka a jsou-li na palubě:

• palubní doklady
• potvrzení o prohlídce letadla provedené před letem
• letecké mapy a jiné navigační doklady stanovené MD
• potřebné přístroje a jiná zařízení

Let civilního letadla smí  být vykonán jen:

• po předchozí přípravě a technické prohlídce letadla
• po přezkoušení stavu jeho posádky a pozemního leteckého
  zařízení v místě odletu, v místě určení a na trati
• po zjištění povětrnostních podmínek letu.

Základní soubor dokumentace k správnému provedení předletové přípravy tvoří :

• Provozní příručka — provozovatele letadla
• letová příručka výrobce
• příručka pro údržbu letadla
• podklady vydávané informačními službami
• meteorologické informace

Létání nad určitými územními oblastmi může být dočasné/ trvale zakázáno či omezeno. Jsou to tzv. zakázaná pásma a k jejich vytváření přistupuje většina států z důvodu bezpečnostních a obranných.

 

Všechny  lety  cizího  letadla  nad  územím libovolného státu se mohou uskutečňovat pouze na základě souhlasu daného   státu.  Provoz   pravidelné  cizí  mezinárodní letecké  dopravy  bývá  zvi.  povolen  podle  příslušné mezinárodní   letecké   dohody.   Proto  ‚ČR  sjednává mezivládní letecké dohody s určitým předstihem před zahájením vlastního leteckého provozu v dané relaci.

Pravidelné  lety  – po  dohodnutých  trasách speciálně

určenými leteckými podniky

Nepravidelné lety – cizích letadel přes hranice ČR

– povolení MD

Každý stát je oprávněn stanovit letové cesty. které musí respektovat každý provozovateli a letiště, jichž se smí využívat.

Všechny cizí letadla jsou povinna provádět lety pouze po předepsaných trasách a jsou povinna přistávat pouze na letišti, které daný stát určil pro účely celní nebo jiné kontroly.

Každý provozovatel pravidelné přepravy do / z ČR je povinen předložit MD letový řád všech plánovaných letů a to nejpozději 60 dnů před začátkem provozního období a současně předložit letové řády všech pravidelných přeletů ČR nejpozději 14 dní před začátkem.

Nepravidelné lety cizích letadel se dělí :

• lety dopravních letadel s přistáním v ČR ( nebo bez)
  pro neobchodní účely
• lety dopravních letadel s přistání v ČR pro obchodní
  účely
• jiné lety letadel přepravující nejvýše 6 osob
  ( bez posádky )

( sportovní, turistické, soukromé.ambulantní apod. )

Pro lety pro obchodní účely – povolení letu u HD

Ostatní lety – bez povolení, jen poslat oznámení o letu českému řízení letového provozu v určité lhůtě před zamýšleným vstupem letadla do vzdušného prostoru ČR

Lety nad volným mořem.

Každé letadla nacházející se ve vzdušném prostoru  nad volným mořem je nedotknutelné a zcela nezávislé na moci kteréhokoliv státu kromě toho. v němž je registrováno a podléhá jeho zákonům. Letadla druhých států nemají právo vyžadovat na něm změnu kurzu a trasy letu. ani provádět úkony, které znamenají hrozbu nebo porušení práv druhého státu na rovnoprávné využívání svobody letu nad volným mořem.

 

Ochranná pásma — zajišťují bezpečnost letového provozu na civilních letištích a spolehlivou funkci ostatních pozemních leteckých zařízení.

Je  to prostor ( území  a nad  ním vzdušný prostor) jehož tvar a rozměry jsou určeny podle toho, vztahuje-li se k letišti, leteckému či radiovému či jinému zabezpečovacímu zařízeni nebo letové cestě.

Ochranné pásmo letiště je územím jeho okolí, které má obvykle „tvar“kruhu, jehož  středem  je tzv.vztažný bod letiště tj. geometrický střed letiště a jehož poloměr je

dán třídou letiště.

 

Účelem stanovení ochranných pásem je zajistit bezpečnost vlastních letů zejména ve fázi startování a přistávání letadel a bezpečnou funkci leteckých radiových a jiných zařízení sloužících k zabezpečováni letů, ať jsou umístěna  na letišti nebo mimo ně.

Ochranné pásmo stanoví svým rozhodnutím Státní letecká inspekce k návrhu provozovatele pozemního leteckého zařízeni.

V rozhodnutí zakáže nebo omezí zřizovat určité stavby nebo zařízení , umísťovat světla vysazovat porosty nebo ponechávat je růst nad stanovenou míru a vykonávat činnosti, které ohrožují bezpečnost leteckého provozu.

Před umístěním staveb a zařízení nestavební povahy mimo ochranná pásma je nutno si vyžádat souhlas Státní letecké inspekce z hlediska zájmů civilního letectví jde-li o vysoké   stavby,  zařízení,   která  mohou   rušit  funkci palubních přístrojů a pozemních zabezpeč, zařízeni apod.

Z hlediska požadovaných funkcí je letiště rozděleno na 3 .základní sféry:

1. Strana letadlové dopravy (směrem k letištní ploše) odbývá se na ní letadlový provoz. Zahrnuje systém drah (vzletových  a  přistávacích ) odbavovací  a  odstavné plochy letecké zabezpečovací zařízení.}

Dráhy mají betonový nebo asfaltový povrch. Světelné zabezpečovací zařízení vymezuje hranice každé dráhy a je barevně rozlišené.

Pojížděcí dráhy slouží k jízdě dopravních prostředků

i po ploše letiště.

Řízeni provozu na letišti je zpravidla soustředěno dg
tzv. řídící věže. K dispozicí je radiolokační zařízení
vysílačky,   počítače  s   informacemi  o  pravidelných
linkách.  meteorologické situaci  atd.,  magnetofony,
průmyslové televize at-td.

 

2. Sféra pozemní dopravy

je  prostor  letiště  a   Jeho  objekty  přístupné  pro necestující veřejnost. Obsahuje spojení s okolím po komunikaci, parkoviště a dopravu v areálu letiště.

3. Odbavovací budova

je mezičlánkem mezi stranou letadlové dopravy a pozemní dopravy. Obsahuje zařízení umožňující odbavování cestujících, zavazadel, zboží a pošty.

Dále jsou v areálu  letiště zařízení pro zajištění dalších služeb, nezbytných k řízení letového provozu :

provozní a  technické služby:  (meteorologické, letecko-spojovací, pátrací, záchranné, protipožární, první pomoc, údržba letištních ploch atd.)

údržba a zásobováni letadel;  hangáry a dílny pro ošetření a opravy, sklady náhradních dílů, mobilní prostředky pro ošetření letadel – průletové, poletavé a předletové, pro obsluhu, zařízení pro letecké pohonné hmoty a zásobování paluby letadel

další pomocné provozy ( energetika, spoje,  …)

Kategorie letišť

Z hlediska provozu jsou letiště rozdělena do kategorií•

1. kategorie povoluje přistání za podmínek při
   dohlednosti 800 m
2. kategorie povoluje přistání za podmínek při
   dohlednosti 400 m
3. kategorie povoluje přistání za podmínek při
   dohlednosti nižší než 400 m