K 1. 1. 2014 byl zrušen obchodní zákoník, který definoval podnikatele, podnikání právnických osob, obchodní společnosti…

Od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník, který obsahuje zákon o obchodních korporacích.

Charakteristika obchodních korporací

Jsou právnické osoby založené za účelem podnikání více osob nebo ve větším rozsahu.

Právnická osoba:

• Právnickou osobu označuje nový občanský zákoník jako „organizovaný útvar“, který má právní osobnost (subjektivitu).
• právnické osoby mohou sloužit soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka).
• Typy právnických osob:
  • Korporace
    • to je společenství osob Ž SPOLEK
    • Založit ho mohou alespoň 3 osoby, mající společný zájem.
    • Spolky nelze zakládat za účelem podnikání
    • SPOLKY = NEZISKOVÉ ORGANIZACE
    • Např: obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení

 

• Fundace
  • jedná se zpravidla o nadace nebo nadační fondy.
  • Jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu.
  • Je zakázáno zakládat nadace k podpoře politických stran nebo k dosažení výdělečných cílů.
• Ústavy
  • jsou zřízeny za účelem provozování činnosti společensky užitečné s využitím své majetkové a osobní složky.
  • Jedná se např. o muzea, galerie

Obchodní korporace

• základem je společenství lidí nebo právnických osob,
• korporace bez společníků a členů ani nemůže existovat (corpus = tělo).
• V korporacích je vždy někdo, kdo o věcech korporace rozhoduje (člen nebo společník) a současně má podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku.
• Obchodním korporacím se věnuje nový zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb,), rovněž účinný od ledna 2014, který nahradil dosavadní obchodní zákoník.
• Mezi obchodní korporace patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo,
• Jejich primárním úkolem je podnikání, tedy dosahování zisku.

Založení a vznik obchodní korporace

• Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou.
• Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny.
• Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.
• Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel. V tom případě se zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny.
• Obchodní korporace vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
• Vklad
  • je peněžním vyjádřením hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace.
  • Podle výše vkladu se určuje společníkův podíl na čistém obchodním majetku společnosti.
  • Vklad může mít peněžní či nepeněžní formu.

Zrušení a zánik obchodní korporace

• ke zrušení obchodní korporace dochází:
  • z iniciativy společnosti
  • z rozhodnutí soudu
• zrušení se děje:
  • s likvidací – společnost ukončuje činnost de (bez právního nástupnictví. Zrušuje-li se společnost s likvidací, ustanoví likvidátora, který likvidaci provádí, zpracovává zprávu o průběhu likvidace, návrh na rozdělení likvidačního zůstatku, účetní závěrku a předkládá je nejvyššímu orgánu obchodní korporace ke schválení.
  • bez likvidace – společnost ukončuje svoji činnost (s právním nástupnictvím)
  • Zánik obchodní korporace nastává výmazem z obchodního rejstříku

 

Rozdělení obchodních společností

 

• Charakteristika veřejné obchodní společnosti, v.o.s.
• o. s. je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. (FO ručí i majetkem manželky).
• Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, stejně jako ztráta.
• Statutární orgán (řídící orgán), je každý ze společníků, nestanoví–li společenská smlouva jinak.
• Vstoupit do společnosti nebo vystoupit je možné na základě změny společenské smlouvy.
• Smrtí společníka dochází k zrušení a zániku společnosti (pokud práva nepřecházejí dědictvím na dědice), ke zrušení společnosti dojde i v případě, kdy na majetek některého ze společníků je vyhlášen konkurz.
• Pro společníky platí zákaz konkurence v oboru (nesmí mít zároveň jinou firmu se stejným předmětem podnikání), pokud společenská smlouva nestanoví jinak.

 

• Charakteristika komanditní společnosti, k.s.
• Společnost může založit minimálně jeden komanditista a minimálně jeden komplementář.
• Komanditisté – ručí jen do výše svého vkladu (je povinen vložit vklad – výši určuje společenská smlouva)
• Komplementáři – ručí neomezeně a nemusí vkládat vklad. Účastní se řízení společnosti, platí zákaz konkurence v oboru. Jsou statutárním orgánem a ztrátu zjištěnou účetní závěrkou nesou rovným dílem
• Rozdělení zisku: poměr je stanoven ve společenské smlouvě nebo na polovinu mezi komplementáře a společnost (po zdanění se rozdělí mezi komanditisty v poměru stanoveném ve spol. smlouvě).

 

• Charakteristika společnosti s ručením omezeným, s.r.o.
• Založení, vznik- Společnost může být založena jednou nebo více osobami (jedna osoba zakládá zakladatelskou listinou, více osob zakládá společenskou smlouvou).
• Základní kapitál této společnosti je tvořen vklady společníků a společníci ručí za závazky společnosti omezeně do výše upsaných vkladů. Hodnota základního kapitálu musí být minimálně 1 Kč.
• Orgány společnosti s. r. o.

1. Nejvyšší orgán – valná hromada, členové jsou všichni společníci
2. Statutární orgán – jednatelé = obchodní vedení společnosti
3. Kontrolní orgán – dozorčí rada (není povinná)

 

• Charakteristika akciové společnosti, a.s.
• Založení, vznik- Založena jedním nebo více zakladateli.
• Základní kapitál- Základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií.
• Akcie- jsou cenné papíry o určité jmenovité (nominální) hodnotě (např. základní kapitál 2 miliony může být složen z 2 akcií o jmenovité hodnotě 1 milion Kč nebo 20.000 akcií o jmenovité hodnotě 100,- Kč).
• Členění akcie-:
• kusové akcie – nemají jmenovitou hodnotu, představují stejné podíly na základním kapitálu
• akcie o určité jmenovité hodnotě
• hromadná akcie – nahrazuje určitý počet akcií určitého druhu

 

• Druhy akcií:
• prioritní – jsou s nimi spojená zvláštní práva
• kmenové – nejsou s nimi spojena zvláštní práva

 

• Akcionář:
• Kvalifikovaný akcionář: hodnota jeho akcií je min. 3 % základního kapitálu (je-li vyšší než 100 mil. Kč). Může žádat:
  • svolání valné hromady
  • podat akcionářskou žalobu jménem společnosti na náhradu újmy proti členovi představenstva nebo dozorčí rady
• Hlavní akcionář: disponuje min. 90 % hlasovacích práv. Má právo na nucený přechod akcií na něho za cenu podle znaleckého posudku.
• Minoritní akcionář: ten, vůči němuž je možno uplatnit nucený odkup akcií

 

 

• Práva akcionáře

1. podílet se na zisku (výplata dividendy);
2. podílet se na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě akcionářů);
3. podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud jde firma do likvidace.

• Orgány akciové společnosti

1. nejvyšší orgán
   • valná hromada (schůzka všech akcionářů) – minimálně jednou ročně. Valná hromada je schopná usnášet se, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu
2. statutární orgán
   • představenstvo (dualistický systém) nebo statutární ředitel (monistický systém), je to FO
3. kontrolní orgán
   • dozorčí rada (dualistický systém, kontroluje představenstvo)
   • správní rada (monistický systém)

 

• Zvýšení a snížení základního kapitálu
• Zvýšení základního kapitálu:
  • vydáním nových akcií
• Snížení základního kapitálu:
  • stažením akcií z oběhu (těch, které má společnost ve svém majetku)

 

• Charakteristika družstva
• Počet osob při založení, další členové– Družstvo je společenství neomezeného počtu osob, tzn., že v průběhu činnosti mohou přistupovat noví členové… Zakládají jej minimálně 3 osoby (FO nebo PO)
• Účel založení– Družstvo je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, popřípadě za účelem podnikání.
• Stanovy družstva– určují, že člen nebo někteří členové mají právo na podíl na zisku a mohou také určit povinnost člena podílet se na úhradě ztráty družstva.
• Orgány družstva

1. Nejvyšší orgán-členská schůze
2. Statutární orgán-představenstvo
3. Kontrolní orgán-kontrolní komise
4. Jiné organy zřízené stanovami

• Druhy družstev
• Malé družstvo – méně než 50 členů. Stanovy mohou určit, že se představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda. Kontrolní komise se nezřizuje.
• Bytové družstvo – založené jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. ZOK upravuje i nájem družstevního bytu a nebytového prostoru.
• Sociální družstvo – vyvíjí obecně prospěšnou činnost na podporu znevýhodněných osob do společnosti.

 

• Charakteristika státního podniku /ziskový sektor/
• Role hraje státu ve státním podniku- podnikatel
• Dva způsoby, jimiž se stát podílí na podnikání

1. Má majoritní podíl ve velkých strategických soukromých firmách (např. ČEZ, …)
2. Zakládá specifické subjekty-státní podniky.

• Kmenové jmění podniku je obchodní majetek, se kterým má podnik právo hospodařit při svém vzniku.
• Rezervní fond vytváří povinně ve výši nejméně 10%kmenového jmění.
• Zakladatel státního podniku– Státní podnik se zakládá zakládací listinou vydanou příslušným ministerstvem a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
• Vedení podniku-Stát je jediným vlastníkem. V čele podniku stojí statutární orgán „ředitel“ jmenovaný zakladatelem, kontrolním orgánem je „dozorčí rada“

 

Hospodářská a nekalá soutěž

 

Hospodářská soutěž (obecněji konkurence) je souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními konkurenty.

 

Nekalá soutěž nebo též nekalé obchodní praktiky je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům.

 

Nekalou soutěží jsou zejména klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama, porušování obchodního tajemství a ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

 

Jak se proti tomu bránit?

• stát pomocí antimonopolních zákonů zvyšuje konkurenci v různých odvětvích ekonomiky
• nekalou soutěž hlídá Úřad na ochranu hospodářské soutěže
• stát se pokusí převzít kontrolu nad monopolním výrobcem ve strategických oblastech (energie, výroba a rozvod tepla apod.)
• stát vytvoří podmínky pro vstup nových prodejců

 

Konkurence

• forma hospodářské soutěže mezi výrobci, prodejci nebo kupujícími
• Dělí se na:
  • cenovou – využití tvorby cen jako nástroje konkurenčního boje
  • necenovou – snaha získat zákazníka jinak než cenou (např. kvalitou, technickou úrovní výrobku, designem výrobku, image)

 

Při obchodování na trhu může teoreticky nastat několik situací

1. všichni, kdo nabízí své zboží na trhu, mají rovné podmínky přístupu na trh
   • , že žádný z výrobců nemá výsadní postavení vůči ostatním.
   • všichni kupující mají na trh stejný přístup, nerozlišují značky a nejsou přetahování reklamou, soutěžemi,… Jediným kritériem při koupi je cena.
   • Jde o tzv. dokonalou konkurenci – v praxi ji nenajdeme.

 

2. ti, kteří mohou teoreticky prodávat své zboží, nemají rovné podmínky přístupu na trh
   • jde o tzv. nedokonalou konkurenci – nacházíme v reálném životě

 

Podle míry konkurence rozlišujeme:

• monopol
• oligopol
• monopolistickou konkurenci

 

 

 

 

 

 

 

• Monopol
  • jediná firma tvoří celou nabídku odvětví
  • jedinečný, těžko nahraditelný výrobek
  • opak dokonalé konkurence
  • monopol může stanovit cenu výrobku
  • stát se monopolu brání
  • omezení vzniku monopolu
  • stanovení cenových stropů

 

• Oligopol
  • malý počet firem v odvětví
  • některé firmy mají významný podíl na trhu
  • mohou ovlivnit cenu

 

• Monopolistická konkurence
  • velký počet malých a středních podniků
  • vstup a výstup do odvětví jsou snadné
  • výrobky jsou diferencovány
  • výrobky jsou většinou dobrými substituty