Organizování

– Zajišťuje dosažení stanovených cílů pomocí specializace, koordinace prací, lidí, vymezení pravomocí a odpovědností lidí

– Výsledkem je organizační struktura

 

– Pojmy: 1) Specializace: – Vyplívá z dělby práce

– Zaměřuje se na určitou činnost

– Výsledkem je zvýšení produktivity práce

 

2) Koordinace: – Sladění činností

– Je jí pověřen vedoucí pracovník, který je vybaven pravomocí udělování příkazů a zároveň je odpovědný za splnění úkolů

 

3) Kompetence: – Vymezení pravomoci a zodpovědnosti

 

4) Dělba pravomoci: – Rozdělení pravomocí mezi pracovníky

– Mají právo udělovat a vydávat příkazy bez nutnosti získat příkaz jiných členů instituce

 

5) Organizační struktura: – Je soubor prvků a vazeb mezi nimi

 

6) Útvar: – Je obecné označení pro libovolný prvek organizační struktury

 

7) Optimální rozpětí řízení: – Je to počet pracovníků, které je vedoucí pracovník schopen řídit, má omezenou fyzickou a duševní kapacitu

 

– Kroky organizování: 1) Identifikace činností: – Co všechno je třeba k zajištění naplánovaných úkolů udělat

 

2) Seskupování činností a jejich přiřazení k jednotlivým organizačním útvarům:

– Tato činnost může být prováděna z několika hledisek:

– Funkčního

– Výrobkového

– Konečného určení činností

– Geografického

 

3) Stanovení a přiřazení rolí:  – Určujeme kolik lidí a jakých profesí bude práci zajišťovat

– Stanovují se popisy práce a funkčních míst

– Vybíráme konkrétní lidi do útvaru

 

 

 

 

 

 

 

 

Typy organizačních struktur

 

1) Z hlediska formálnosti:                  – Formální:    – Struktura je oficiálně daná např. organizačním řádem

– Je daná jednoznačná nadřízenost, podřízenost a činnost jednotlivých útvarů

 

– Neformální: – Vzniká nahodile

– Je tvořena lidmi podobných zájmů

– Vedoucí osobnost není nikým jmenovaná

– Ideální je když vedoucí formální struktury má i neformální autoritu

 

2) Podle druhu sdružování činností:                       – Funkcionální:          – Preferuje funkční specializaci útvarů

– Výhodou je efektivnost práce

– Nevýhodou je zaměření útvarů na úzkou specializaci, špatné komplexní řízení podniku

 

 

 

 

 

 

 

 

– Výrobková: – Preferuje výrobkovou specializaci

– Typickým příkladem je uspořádání do divizí

– Výhodou je komplexní řízení jednotlivých útvarů

– Nevýhodou je, že řízení celé firmy je obtížné, protože jednotlivé divize mezi sebou soutěží a nekoordinují své činnosti

 

 

 

 

 

 

– Marketing, vývoj

 

– Zásobování

 

– Samotná výroba + prodej

 

– Účelová: – Doplňková forma uspořádání k předchozím strukturám

– Je šitá na míru = Odpovídá potřebám firmy

– Útvary jsou členěné např. podle odběratelů, dodav.

 

3) Hledisko rozhodovacích pravomocí:                               – Liniové struktury:    – Jsou založeny na principu jediného vedoucího

– Jsou přesně určené vztahy přímé odpovědnosti a pravomoci

 

– Štábní struktury: – Vedoucí pracovník se při svém rozhodování opírá a podporu a radu specializovaných odborných štábů

– Štáby nemají žádnou rozhodovací pravomoc

– Právní útvar

 

– Liniově štábní struktura:            – Je kombinací předcházejících dvou

– Rozhodující řídící pravomoci zůstávají na liniovém řízení

– Pomocné štáby mají přesně vymezené řídící kompetence

 

– Cílově programové struktury:  – Je zde porušena zásada jediného vedoucího

– Řízení je velmi obtížné

– Využívají se při řešení velkých a náročných projektů

– Jsou dočasné a po dokončení projektu se rozpadnou

 

4) Hledisko míry centralizace:                                               – Centralizované struktury = Pravomoc a odpovědnost jsou soustředěny do rukou omezeného počtu vedoucích pracovníků – do určitého centra

 

– Decentralizované struktury = Pravomoc a odpovědnost jsou delegovány na větší okruh řídících pracovníků

– Vrcholové vedení přebírá funkci kontrolní a koordinační

– Přenášení pravomoci na nižší stupně řízení

 

5) Hledisko počtu řídících úrovní:                                        – Vedoucí má hodně podřízených

– Ploché = je zde málo řídících úrovní

 

Vedoucí

 

 

Podř. A                  Podř. B                Podř. C                       Podř. D

 

– Úzké: – Více řídících úrovní

– Pro organizaci je nevýhodný, protože se prodlužují komunikační kanály

Vedoucí

 

Podř. A

 

 

Podř. B

 

Podř. C