Dlouhodobý majetek

 Dlouhodobý majetek je:

 

Majetek, který se používá delší dobu a postupně se opotřebovává a jeho vstupní cena přesahuje určitou hranici.

 

• DM podnik pořizuje za určitou vstupní cenu, nejčastěji ji nazýváme pořizovací cena ( zahrnuje kupní cenu majetku, všechny náklady které s jeho pořízením vzniknou) např: doprava, montáž, instalace

 

• V průběhu doby se může ukázat, že DM je třeba modernizovat, vybavit dalším zařízením apod. Jed o tzv. Technické zhodnocení

 

Technické zhodnocení = (výdaje na nástavby, přístavby, rekonstrukce a modernizace)

• Musí se jednat o takové zhodnocení, kde dojde ke zlepšení původních vlastností nebo parametrů a jeho cena přesahuje určitou hranici ( 40 000 Kč). VC se pak o tech.zhodnocení zvyšuje!

 

 Rozdělení a druhy DM:

 

1. Hmotný DM: je jím majetek s dobou použitelnosti >1 rok a Vstupní cenou podle daň. zákonů ( vyšší než 40 000 Kč)

Např: budova skladu, autobus, průmyslový robot, pole, patří sem i technické zhodnocení

 

1. Nehmotný DM:  má dobu použitelnosti >1rok a vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč.

Např: patenty, licence, autorská práva, soft-ware, know-how, ochranná známka

 

1. Dlouhodobý finanční majetek: podnik ho vlastní déle než 1 rok. Na rozdíl od ostatního DM není výše jeho VC stanovena. Je pořizován za účelem dosažení výnosů z úroků, výnosu z pronájmu, nebo za účelem ovládání jiných podniků.

Např:  akcie jiných podniků, půjčky na dobu delší než 1 rok

 

*Hmotný DM, se VC nižší jak 40 000 Kč, se vyskytuje poměrně často.

= Podnik má právo sám se rozhodnout, zda jej bude pokládat za OM(zásoby), nebo DM.

!! u DM je složitější vedení evidence a platí se daně, proto podnikatel často takový majetek zařadí jako oběžný

 

Pořizování nového DM:

 

• Na začátku podnikání
• Když potřebujeme zvýšit kapacitu
• Nahrazujeme starý DM z důvodu:

1. A) fyzického opotřebení (snížení přesnosti strojů)
2. B) morálního opotřebení (zastaralé věci ->existují modernější věci)

• Změny výrobního programu
• Nařízené investice (z důvodu bezpečnosti, hygieny, ochrany živ. prostředí)

 

 

 

Z čeho pořizujeme DM:

 

• Z jakých zdrojů financujeme nákup DM:
• Vlastní a cizí zdroje financování:

 

1. Vlastní zdroje:
2. a) vklady společníků ( s.r.o 200 000 Kč, každý 20 000 Kč min. / a.s. 2 000 000 Kč – mezi sebou, 20 000 000 Kč – na burzách)
3. b) zisk po zdanění
4. c) odpisy- jsou pro podnikatele náklad, ale nejsou výdaj

 

2. Cizí zdroje:

• Ty musíme obvykle vrátit i s úrokem

1. úvěry-většinou od banky
2. půjčky-třeba od jiných podniků
3. finanční leasing

 

                                                  

Opotřebení DM:

• DM se používá delší dobu a pochopitelně se opotřebovává. Snižuje se přesnost strojů, jsou potřebné stale častěji opravy. Je o opotřebení Fyzické.
• Dochází k němu i při nečinnosti – kovové konstrukce rezivějí, omítka opadává atd.

 

• Technický pokrok však způsobuje i jiné opotřebení pod vlivem zastarání. Jde o Morální opotřebení.
• I zcela nový majetek může být morálně opotřebený, pokud již existují dokonalejší verze výrobku. Toto opotřebení je typické pro nehmotný DM (dokonalejší soft-ware)

 

Vyřazení DM:

 

• Majetek vyřazujeme z důvodu morálního, fyzického opotřebení nebo proto, že jsme jej přestali potřebovat, může být poškozen havárií apod.
• I při vyřazování bychom měli dbát na max. efektivnost, snažíme se získat prostředky jeho prodejem, nalézt pro něj náhradní použití, nebo podpořit humanitární akce, nebo neziskové organizace

 

Volíme tedy jednu z následujících  možností:

1. prodej
2. darování
3. přeřazení do os. Užívání
4. likvidace ( šrot, skládka, demolice)

 

 

 

 

 

 

Evidence DM:

• Každý DM se v určitý den zařazuje do používání. V tento den vystavíme zápis o převzetí.
• Zařazenému majetku přidělíme inventární číslo a zapíšeme do karty DM.
• Na této kartě se po celou dobu používání evidují odpisy a zůstatková cena.
• Při vyřazení DM se v příslušný den vyhotoví zápis o vyřazení.

Tuto skutečnost poznamenáme opět do karty.

 

 

Výběr a hodnocení investic:

 

Investice jsou náklady na pořízení nového DM. Investicemi obecně rozumíme vynaložení prostředků tak, aby přinášely další výnos.

Např: taxikář si pořídí auto a čeká, že se mu peníze vrátí v tržbách od zákazníků i se ziskem

 

Způsoby pořízení investic:

Máme tyto možnosti:

1. vlastní výroba (podnik kompletuje a prodává PC, některé si ponechá pro vlastní potřebu)
2. nákup
3. vklad majetku společníky obchodní společnosti
4. dar
5. přeřazení z os. užívání (podnikatel do své činnosti vloží auto, nebo domek)
6. finanční leasing

 

 

Finanční leasing: 

• dlouhodobý pronájem, po jehož ukončení se za symbolickou částku stává předmět naším majetkem, do té doby je majetkem leasingové společnosti

 

v leasingové smlouvě se sjednává:  a) Doba leasingu ( u podnikatelů min. doba odpisování)

1. b) Pojištění (předmět musí být pojištěný povinně)

 

! Čím delší je doba leasingu, tím vice zaplatím

Nájemné: a) Měsíční, nebo čtvrtletní

1. b) Zahrnuje splátku ceny majetku + přirážku

Splátka k úhradě – nájemné + pojištění

RPSN= Roční procentní sazba nákladů ( udává o kolik % zaplatíme ročně navíc)

 

Rozhodnutí o investování

• rozhodování podniku, zda bude investovat si můžeme představit na těchto krocích

 

1. a) Stanovíme potřeby investic:

• Vycházíme z požadavků jednotlivých útvarů podniku – zejména na stroje a zařízení
• Požadavky porovnáme s dlouh.plánem podniku – hlavně s market. Plánem
• Stanovují zavádění nových produktů, zdokonalování existujících, rozšiřování prodeje, snižování nákladů atd. (investice do přestavby, výroby, nové výr. Prostory)

 

1. Investujeme na investice, které odpovídají plánovaným záměrům:

• Vypracujeme investiční projekty

 

 

1. Projekty posoudíme:

• Podle toho zda bude project reálný ( včetně ekolog. Odpadu)
• Zaměříme se na náročnost a jeho efektivnost, jaké je riziko tato investice přinese

 

1. Vybereme:

• Nejvhodnější project, variantu

 

 

Zhodnocení výnosu a rizika:

 

• Pokud investujeme peníze očekáváme, že se nám vrátí a ještě budeme mít navíc nějaký zisk
• Čím vyšší bude očekávaný výnos, tím vyšší bude riziko, že toho nemusíme dosáhnout
• Bezpečná investice je obvykle málo výnosná ( např. Uložení peněz v bance)
• Pokud očekáváme velký výnos, je zde velké riziko, že můžeme o peníze přijít ( např. Nákup akcií)

 

Máme tyto možnosti investování:

• Výstava nového závodu na výrobu topných těles
• Koupě pozemků
• Zavedení nového modelu aut
• Uložení peněz do renomované pobočky

 

 

Statické ukazatele hodnocení efektivnosti investic

 

• Používají se pro menší investice s životností několika let ( nákup strojů, mat.)
• Pro finančně náročnější a dlouhodobé investice se používají tzv. Dinamické ukazatele

 

 

 

1.Výnosnost investice:

• Říká kolik Kč čistého zisku nám ročně přinese každá koruna vynaložená na investice
• Tento údaj porovnáváme s úrokovou mírou v bance ( kolik % by nám dala banka, kdybychom peníze neinvestovali, ale nechali uložené v bance)

 

Výnosnost investice = ČRZ z investice/ PC investice .. ( Kč) .. x 100 (%)

ČRZ = zisk – daň (19%)

Zisk x 0,81 = čistý zisk (to co z toho zisku zůstane ve firmě)

 

ČRZ=  čistý roční zisk, PC = poč. Cena

 

2. Návratnost investice:

• Udává, za kolik let se nám investované peníze vrátí
• Návratnost se porovnává s životností investice.
• Pokud je návratnost delší než životnost tak je investice Neefektivní!

 

Návratnost investice = PC investice/ ČRZ .. ( let)

 

Výběr dodavatele:

 

• U levnějších investic postupujeme stejně (podobně) u výběru materiálu (získáme katalogy,ceníky, nabídky a vybereme si nejvhodnější variantu)
• Zajímají nás tato criteria:

Cena, Kvalita, aby to splnilo naše požadavky, Dodací lhůty, možnost servisů

 

• U větších investic můžeme provést veřejné výběrové řízení:

Zveřejní se výzva k podávání nabídek ( v tisku, zaslání dodavatelům)

Do určitého data se přijímají nabídky v zapečetěných obálkách

V jeden den by se měly obálky otevřít a vyhodnotit nabídky před komisí

• Pro posuzování nabídek můžeme používat různé metody (rozhodovací)

a)Vybereme si kriteria, která budeme posuzovat a přidělujeme jim (+) nebo (-)

• Dodavatel, který má nejvíc + by měl být pro nás nejvýhodnější

b)jednotlivým kritériím přidělujeme body od 1. do 5.

• Varianta s nejvíce body vyhrává

 

Kapacita:

Kapacita= výrobní kapacita = Schopnost podniku vytvořit za určitý čas
(den, měsíc, rok,..) určité množství výrobků za  optimálních podmínek = (dostatek materiálu, nepřetržité dod. energie, nízká nemocnost a poruchy strojů).

Počítá se v různých oborech (sklady, školy, restaurace, kina, ..).

Počet kalendářních dnů: 365

Soboty,neděle,svátky: 112

Dovolená: 10

Nominální časový fond(opravy aj.,včf): 243

Jak vypočítat kapacitu:
(potřebujeme znát…)

a) kapacitní normu (pro 1 stroj,1 dopr. Prostředek, 1 pokladnu atd..
ta se udává jako:
Kapacitní norma času (kolik času je potřeba k vytvoření jednoho výrobku)
Kapacitní norma výkonnosti ( kolik výrobků maximálně vytvoříme za určitý čas)
např: tiskárna vytiskne 8 stran za minutu, 1 vagon přepraví 260 cestujících

b)počet jednotek zařízení (počet strojů, aut, pokladen)

c) využitelný časový fond (VČF je dán max. časem, po který může být jednotka zařízení v chodu)
Od celkového prac. času odečteme plánovaná přerušení provozu.
můžeme odečíst:
1. od celk.počtu dnů za období(rok,čtvrtletí, měsíc) můžeme odečíst… soboty, neděle, svátky, dny dovolené
2. získané prac.dny vynásobíme pořtem prac. hodin za den a dostáváme tak nominální časový fond
3. odečteme plánované opravy nebo jiné přerušení provozu a dostáváme VČF( v hodinách) za dané období
 

1. A) Je zadána kapacitní norma VÝKONNOSTI:

 

Kapacita= využitelný časový fond * kapacitní norma výkonu * počet jednotek zařízení

 

1. B) Je zadána kapacitní norma ČASU:

 

Kapacita = (využitelný čas. Fond/ kapacitní norma času ) * počet jednotek zařízení

 

 

Využití DM (kapacity):

 

• Kapacita není téměř nikdy využita na 100%. Je to způsobeno tím, že kolísá poptávka, vyskytují se nenadálé poruchy, může se zvýšit nemocnost, vyskytnout potíže v organizování práce atd.
• Využití kapacity můžeme průběžně sledovat a dobře řízený podnik ho předem plánuje. Proto můžeme zjišťovat:

 

Plánované využití kapacity = plánovaná produkce*100/ kapacita

 

Skutečné využití kapacity = skutečná produkce*100/kapacita

 

Využití kapacity závisí na poptávce, protože:

 

1. Některé podniky ponechávají úmyslně určitou část kapacit dočasně nevyužitou. Tyto kapacity představují rezervu pro nenadálé zvýšení poptávky. Vytváří se pojistná zásoba materiálu a k tomu potřebujeme rezervy i u DM.

 

1. Nově zaváděné podniky mívají zpočátku nižší prodej.

Kapacita těch zařízení, na kterých jsou vyráběny proto není plně využita.

Po určitém čase však nova zařízení vyrábějí stale vice, využití jejich kapacit roste a   naopak využití kapacit u starších zařízení klesá.

 

Využití kapacity = 100% (maximum)

1. a) Využití K obvykle nebývá na 100%, ale bývá nižší.
   b) Obvykle se plánuje nižší využití K, aby měl podnik rezervu.
   c) Využití K obvykle závisí také na poptávce
   (sezónnost, akce, slevy, nový výrobek – nižší K, ..)

Pokud je K nedostatečná můžeme:   zvýšit počet směn, zavést předčasy, zkrátit dobu oprav(mimo prac. dobu) … pokud tato opatření nestačí, musíme koupit nový stroj

Odpisy DM:

– peněžní vyjádření opotřebení DM
– pokud si podnik koupí DM může hned dát do nákladů celou vstupní cenu (VC), ale do nákladů dává každý rok je opotřebení DM – Odpisy.
– odpisy odečítáme od VC a získáme tak ZC (zůstatkovou cenu)- ta nám říká, kolik z hodnoty majetku ještě zbývá odepsat.
– odpisy za jednotlivé roky můžeme sčítat a dostaneme tzv. oprávky
– na konci odepisování je ZC rovna 0 a oprávky se rovnají VC

1) Účetní odpisy

– Podnikatel je může použít, vyjadřují skutečnou míru opotřebení majetku
– Tentýž majetek může být v jednom podniku v provozu 5 let a v jiném, kde je využíván intenzivně, pouze 2 roky.

Proto bude účetně v druhém podniku majetek odepsán dříve.

Nejčastěji se dopisy vypočítávají právě podle doby upotřebitelnosti.

Na základě ní se vypočítává tzv. odpisová sazba.

VC (vstupní cena)
Roční účetní odpis = počet let používání (v Kč)

2) Daňové odpisy

– Podnikatel je musí vést, podnik má určenou dobu životnosti a způsob odpisování
– Jsou pro všechny podniky stejné, udány v zákoně o daních z příjmu. Podnik je používá při výpočtu dani z příjmu (ze zisku)
– Podnik si může dávat do nákladů jen tyto daňové odpisy (proto aby si podnik záměrně nesnižoval zisk a tím záměrně neplatil nižší daně) ZISK = V – N (odpisy)
– U daňových odpisů se v 1. roce dává do nákladů nižší částka, je to proto, že DM nepoužíváme celý rok (bere se jako bychom ho používali +- půl roku)
– Podnik si může vybrat ze dvou způsobu odpisování : Rovnoměrné nebo Zrychlené. U obou je doba odpisování stejná, ale postup výpočtu je jiný.

Zvolenou metodu nemůže měnit po celou dobu odpisování.
– V zákoně je stanoveno 6 odpisových skupin, každá má stanovenou dobu odpisování a podnik si musí najít v zákoně do které skupiny DM patří a podle toho odpisovat.

Odpisová skupina Doba odepisování (PříkladJ)
1 3 roky počítače, tiskárny, ruční nářadí..
2 5 let auta, lednice, mycí stroje, jeřáby..
3 10 let rypadla, lodě, tažná zvířata..
4 20 let plynovody, ropovody,dřevěné domy, komíny..
5 30 let budovy, mosty, tunely, bazény, silnice …
6 50 let hotely, administrativní budovy …

a) Rovnoměrné odpisování
– Pro každou skupinu je určité procento roční odpisové sazby (každý rok odepíšu určité procento VC).

Pro 1. rok je stanovena zhruba poloviční sazba, pro další roky už je odpisová sazba stejná vstupní cena
1. rok = 100 * odpisová sazba

vstupní cena
Další roky = 100 * odpisová sazba pro další roky

a) Zrychlené odpisování
– Odepisuje se stejnou dobu jako u rovnoměrného, ale každý roj je odpis jiný, na začátku používání DM jsou odpisy vyšší a postupně se snižují (na začátku jsou náklady vyšší a postupně se snižují.
– Pokud bude podnik očekávat vysoký zisk zvolí pravděpodobně zrychlené odpisování, vyšší náklady, nižší zisk -> nižší daně

vstupní cena (VC)
1.rok = koeficient pro 1.rok

2* zůstatková cena
Další roky = koeficient pro další roky – počet let dosavadního odpisování