Sein a haben a infinitiv s zu, vazba infinitivu s ohne + zu, statt + zu
Slovesa HABEN (mít) a SEIN (být) mají nepravidelné časování.
Narozdíl od pravidelných sloves se tato dvě slovesa časují odlišně.
HABEN (MÍT)
Sloveso HABEN se v přítomném čase časuje takto:
jednotné číslo | množné číslo |
ich HABE | wir HABEN |
du HAST | ihr HABT |
er / sie / es HAT | sie HABEN
Sie HABEN |
SEIN (BÝT)
Sloveso SEIN se také časuje jinak než ostatní slovesa:
jednotné číslo | množné číslo |
ich BIN | wir SIND |
du BIST | ihr SEID |
er / sie / es IST | sie SIND
Sie SIND |
Vazba sein + infinitv s ,,zu“
Vyjadřuje pasivní možnost či nutnost (lze, je možno, je třeba). Nositel není vyjádřen.
Např.: Das problem ist zu lösen. – Problém je třeba (lze) řešit.
Vazba haben + infinitiv s ,,zu“
Vyjadřuje aktivní možnost, nutnost (původce děje má možnost, povinnost, něco
vykonat).
Např.: Wir haben noch viel zu lernen. – Musíme se ještě hodně učit.
Vazba infinitivu s ohne + zu, statt + zu
Infinitivními konstrukcemi s OHNE + ZU a (AN)STATT +ZU se zkracují vedlejší věty se
spojkami OHNE DASS (aniž) a (AN)STATT DASS (místo aby).
Příklad:
Er geht hin, ohne dass er sie danach fragt. -> Er geht hin(,) ohne sie danach zu fragen.
(Půjde tam, aniž by se jí na to ptal.)
Du lernst, statt dass du ins Kino gehst. -> Du lernst(,) statt ins Kino zu gehen.
(Budeš se učit, místo abys šel do kina.)
-Spojku ohne dass a (an)statt dass nahradíme výrazy ohne nebo (an)statt.
-Podmět věty vedlejší vypustíme a určitý slovesný tvar nahradíme infinitivem s zu – částice s zu stojí buď odděleně před slovesem (zu treffen), nebo se u sloves s odlučitelnými předponami vkládá mezi slovesný kmen a předponu: Sie kam her(,) um es ihr anzuschauen. (Přišla sem, aby si to prohlédla.)
-Způsobové sloveso können (je-li ve spojení s plnovýznamovým slovesem ) z vět často často vypadává (slovesa sollen a wollen se v infinitivní konstrukci neobjevují nikdy: Sie spart, um ins Ausland fahren zu können/ zu fahren.
-Tyto vedlejší věty lze nahradit infinitivní konstrukcí s zu za jediné podmínky: hlavní i vedlejší věta musejí mít
stejný podmět!
Příklad:
Sie geht weiter, ohne dass sie auf meine Frage antwortet. -> Sie geht weiter(,) ohne auf meine Frage zu
entworten.
(Jde dál, aniž by odpověděla na mou otázku.)
Das Kind sieht fern, statt dass es schläft. -> Das Kind sieht fern(,) statt zu schlafen.
(To dítě se dívá na televizi, místo aby spalo.)
-Zkrácení vedlejší věty pomocí infinitivní konstrukce je nazávislé na časových formách užitých v souvětí.
-Zvratné zájmeno, vztahuje-li se k podmětu hlavní věty, skloňujeme, i když stojí u infinitivu: Ich fahre ans
Meer, um mich zu erholen. (Jedu k moři, abych si odpočinula.)
-V infinitivních konstrukcích s um + zu, ohne + zu, (an)statt + zu je ve srovnání s vedlejší větou podmět vždy
nevyjádřený. Tyto konstrukce mohou stát také před hlavní větou: Ohne lange zu überlegen(,) antwortete er auf die
Frage. (Aniž by dlouho přemýšlel, odpověděl na otázku.)