Feste und bräuche in den deutschsprachigen ländern
- Feste und Bräuche am Januar und am Februar (Svátky a obyčeje v lednu a únoru)
- Karneval – Fasching (Karneval – masopust)
- Ostern (Velikonoce)
- Feste und Bräuche am April, Mai, Juni, Juli, September, Oktober und am November (Svátky a obyčeje)
- Advent und Weihnachten (Advent a Vánoce)
ad 1)
Am 1. Januar: Neujahr – Jahresanfang (začátek roku), Vorsätze (předsevzetí) und Neujahrgrüße (vítání)
Am 6. Januar: Drei-König-Tag – 3 Weisen aus dem Morgenland (Kaspar, Melchior, Balthasar),
přestrojené děti chodí vesnicí, zpívají a dostanou vánoční pečivo, ovoce a peníze.
verkleidete Kinder gehen durchs Dorf, fürs Singen kriegen sie Weihnachts Gebäck, Obst und Geld.
Am 25. Januar: Vogelhochzeit – Volksfest der Sorben der Oberlausitz (lidová slavnost Lužických Srbů a Horních Lužic)
Am 2. Februar: Lichtmess (Hromnice) – es werde Kerzen geweiht (zapalují se svíčky)
Am 14. Februar: Valentinstag – Fest der Jugend und der Liebe (láska)
ad 2)
popeleční středa
Karneval/Fasching – Anfang: 11. November um 11.11 Uhr, Ende: Aschermittwoch – 40 Tage vor Ostern. Prinz Karneval regiert, zieht ins Rathaus ein.
Fastnachtzeit – im Februar, Umzüge in Masken und Kostümen
Rosenmontag – Karnevalsumzug
Fastnacht (masopust) – die Strohpuppe aus dem Dorf getragen (slámový panák je nošen po vesnici), verbrannt oder in den Bach geworfen (hoří nebo se hází do vody)
Aschermittwoch (popeleční středa) – Beginn der 40-tägigen
ad 3)
Ostern – die Karwoche (pašijový týden)
Palmsonntag (květná neděle) – Prozessionen, Palmkätzchen (vrba jíva) werden geweiht (světit)
Gründonnerstag (zelený čtvrtek) – Fasten, grünes Essen (půst – zelená jídla)
Karfreitag (velký pátek) – Tag der Kreuzigung Christi (ukřižování Krista), strenge Fasten (přísnost půstu)
Karsamstag (Bílá sobota) – Ostergebäck und Osterzweige hergestellt (vyrábí se vel. pečivo a větvičky)
Ostersonntag (velikonoční neděle) – die Auferstehung (vzkříšení) Christi, die Kinder suchen Ostereier (hledají velikonoční vejce) vom Osterhasen (ve velikonočních zajících) im Garten und Park und Zimmer
ad 4)
Am 1. April: Narrentag (apríl) říká se, že čarodějnice jezdily na koštěti
Am 30. April: Walpurgisnacht (noc čarodějnic) – die Hexen reiten der Sage nach auf Besen auf den Blocksberg im Harz, um mit dem Teufel zu tanzen (tancovat s čerty). Das Hexenfest feiern gern die Kinder (svátek čarodějnic oslavují děti)
Am 1. Mai: der Mai wird geholt, die Kinder, mancherorts den ganzen Tag
In Mai: Muttertag
Am 1. Juni: Kindertag und Vatertag
11.-12. Juni: Pfingsten (letnice-svatodušní svátky) – Dankfest für gute Ernte (dobrou sklizeň), Tänze (tanec) im
uzavřeném kruhu Procesí za vesnicí kostelem, zlá strašidla se budou držet dál
geschlossenen Kreis, Prozessionen um das Dorf, um die Kirche, böse Geister werden ferngehalten
Am 24. Juni: Johannistag – Macht der Sonne, verleiht ihre Kraft dem Feuer
Ende Juni: Rosenkranzfest – Junge Leute tanzen unter der Krone
In Juli: Kirschenfest (třešňové slavnosti) in Naumburg
In September: Einschulung (zahájení školní docházky) – der altererste Schultag im Leben
In Oktober: Münchener Oktoberfest – heute: Bierfest, 14 Tage lang
Am 1. November: Allerheiligen (svátek Všech svatých)
Am 2. November: Allseelentag (památka zesnulých) – das Gedächtnis aller gestorbenen wird gefeiert
průvod s lucernamy začátek na přípravu karnevalu
Am 11. November: Martinstag – Umzüge mit Laternen, Anfang der Karnevalvorbereitungen
ad 5)
Advent – 4 Sonntage vor Heiligabend (před Štědrým dnem).
Barbaratag (4. Dezember) – Barbarazweige (barborky-větvičky).
Nikolaustag (6.) – am Vorabend Schuhe vor die Tür gestellt (v předvečer postavíme botu před dveře), Geschenke
Luzientag (13.)
Weihnachten –
Heiliger Abend (24.) – Weihnachtsgeschenk (vánoční dárky)
Fest (Boží hod vánoční) (25.)
Stephanietag (26.)
Johannistag (27.) – Wein wird geweiht
Unschuldiger Kindertag (28.)
Silvester (31.) – der Sekt trinken, das Neujahr begrüβen (vítání)