Žena v literatuře
Sapfo
Proslulá básnířka z ostrovu Lesbos, psala o lásce k ženám
Romantismus
Mary Wollstoneocraft Shelleyová
Horory a detektivky. Slavný román Frankestein
Georgie Sandová
Aurora Dupinová
První feministka, vadila jí nerovnost mezi mužem a ženou, bojuje za práva žen.
Valentina, Indiane
Realismus
Sestry Bronteovy
Umělecky nadané, založily časopis a hrály divadelní hry.
Charlotte: Jana Eyrová
Emily: Na větrné hůrce
Anne: Dvojí život Heleny Grahamové
Salma Lagerlafová
Švedka, dostala nobelovu cenu za literaturu.
Putování Nilse Hogersona
1.pol. 20.stol.
Rusko
Anna Achmatovová
Usiluje o ozdravení symbolismu
Virginie Wolfová
Měla psychické potíže které vystupňovaly během 2.s.v. a dohnaly jí k sebevraždě.
Jákobův pokoj
Německo
Anna Franková
Deník Anny Frankové
Velké ženské hrdinky v díle spisovatelů
antika
Sofokles- Antigona
Euripides- Médea (žena kvůli lásce zradí i rodinu a posléze je sama zrazena)
Vergilius- Aenesis
renesance
Francesko Petrarcha- Sonety Lauře
William Shakespeare- Romeo a Julie
Realismus
Lev Nikolajevič Tolstoj- Anna karenina, Vojna a mír
Bratři Mrštíkové- Maryša
Naturalismus
Gustave Flaubert- Paní Bovaryová (Ema, trpí v měšťanském prostředí, touží po přepychu a hledá smysl života)
Ispirováno 1. Sv.v.
Romain Rolland- Petr a Lucie
Karel Čapek- Matka (fiktivní rozhovor matky se všemi syny a otcem, v závěru výzva k boji proti náslií a nelidkosti)
2.s.v.
Alberto Moravia- Horalka (žena v římě prchá do hor, tam je znásilní vojáci, to dceru velice poznamená)
Arnošt Lustig- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (mladá polská židovka zastřelí před plynovou komorou německého důstojníka)
Žena spisovatelka dle vlastního výběru
Božena Němcová- Babička
Emily Bronteová- na větrné hůrce
Emily se narodila jako páté z jejich šesti dětí. Jejími sourozenci byli Charlotte Brontëová, Anne Brontëová a Patrick Branwell Brontë. Roku 1824 se rodina přestěhovala do Haworthu,. Toto prostředí mělo klíčový význam při vytváření zvláštního literárního světa sourozenců Brontëových. V dětství, po smrti své matky, si tři sestry a jejich bratr vymysleli fiktivní země (Angria, Gondal, Gaaldine, Oceania), které se pak objevovali v jejich příbězích. Z tohoto období se nedochvalo téměř nic z prací Emily Brontëové, výjimku tvoří několik básní.
Objevení básnického talentu Emily vedlo ji a její sestry Charlotte a Anne roku 1846 k vydání společné sbírky jejich básní. Chtěly se však vyhnout předsudkům, které by v polovině 19. století ženské autorky vyvolaly, proto zvolily pseudonymy skrývající jejich pohlaví. Ponechaly si jen své iniciály: Charlotte se stala Currer Bell, Anne Acton Bell a Emily Ellis Bell.
Roku 1850 vydala Charlotte Na Větrné hůrce (Wuthering, tentokrát jako samostatný román pod skutečným jménem Emily Brontëová.
Stejně jako její sestry měla i Emily zdraví oslabené drsným podnebím doma a ve škole. Během pohřbu svého bratra v září roku 1848 prochladla. Odmítla lékařské ošetření a 19. prosince 1848 zemřela na tuberkulózu. Byla pohřbena v Haworthu.