WILLIAM SHAKESPEARE – ROMEO A JULIE

literární teorie – FORMA

 

1) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LITERÁRNÍHO DÍLA

– příběh Romea a Julie je nazýván „Největším milostným příběhem všech dob“

– kompozice díla je chronologická – člení se na prolog a 5 dějství

– literárním druhem je DRAMA, literární žánrem je TRAGÉDIE

– jedná se o divadelní hru

 

2) ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ

– celý příběh je psán Shakespearovým oblíbeným jazykovým stylem – pětistopým jambickým
veršem (tzv. blankvers)

– dílo je psáno spisovným jazykem

– v díle je využita jak próza, tak i poezie

– autor používá metafory a figury, personifikace, archaismy a eufemismy

– v díle je použit vytříbený a vznešený styl, který je typický pro Shakespearova díla

– často se objevují jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy či inverze

– text je členěn do dialogů

 

OBSAH

3) TÉMATICKÁ VÝSTAVBA

– hlavním tématem tragédie Romeo a Julie je nešťastný osud dvou milenců, pocházejících ze
znepřátelených rodů

– hlavní motivy jsou láska, vdavky, válka dvou rodů a spor

– příběh se odehrává v italské Veroně, kde žily dva významné rody – Kapuleti a Montekové

– hlavní postavy:

– Romeo – hlavní hrdina příběhu, syn Montekův, je věkově výrazně starší než Julie,
přesto k Julii zahoří láskou, hodný a dobrý člověk, pro lásku udělá cokoliv

– Julie – hlavní hrdinka příběhu, dcera Kapuletova, je jí 14 let když poznává Romea,      představuje typ mladé a naivní dívky, která propadne romantickým představám o            lásce, bláznivě se do Romea zamiluje

– Montek a Kapulet – hlavy dvou znepřátelených rodů

– paní Monteková a paní Kapuletová – ženy panovníků a matky Romea, resp. Julie

– Juliina chůva – představuje symbol mateřské lásky k Julii

– Merkucio – přítel Romeův

– Benvolio – synovec Montekův a přítel Romeův

– Tybalt – synovec paní Kapuletové

– Bratr (otec) Vavřinec (Lorenzo) – františkán, výrazně středověká postava, staví se      proti nesmyslnosti řádů a cítí s Romeem a Julií, je moudrý

– Bratr Jan – františkán

– Eskalus – vévoda veronský

– Paris – mladý šlechtic, příbuzný vévodův

– Stařec – z rodu Kapuletů

– Baltazar – sluha Romeův

– Samson a Řehoř – sluhové Kapuletovi

– Petr – sluha Juliiny chůvy

– Abraham – sluha Montekův

– Lékárník

 

4) VÝZNAM SDĚLENÍ

– Shakespeare v tomto díle ukazuje, že byl stále ještě ovlivněn názory středověké literatury,
kde byla láska k ženě prokazována formou kurtoazní – platonické lásky

– poukazuje na drsnou realitu světa, díky které se Romeo a Julie mění v reálně uvažující
osoby, které jsou do sebe vášnivě zamilovány

– význam díla spočívá také v tom, že láska dokáže překonat cokoliv

 

literární historie – SPOLEČENSKO – HISTORICKÉ POZADÍ

– divadelní hra Romeo a Julie měla premiéru v roce 1595

– při psaní příběhu vycházel Shakespeare z básně anglického básníka Artura Brookea a také
všeobecně známé látky o dvou milencích, která byla zpracována už ve starém Řecku

– Romeo a Julie je typickým renesančním dílem
Renesance (z francouzské renaissance = znovuzrození, obnovení) – umělecký sloh a historická epocha trvající od 14. do 17. století, vyznačoval se zesvětštěním, individualismem a návratem k antice; vznikl na konci 13. století v Itálii; renesanční hnutí chtělo obrodit člověka za pomoci obnovení kultury antických národů, staví se proti nadvládě teologie (učení o boží existenci)

 

– mezi ostatní renesanční literatury patří:

 

Italská

Dante Alighieri: Božská komedie – alegorický epos o 3 částech: Peklo, Očistec a ráj; je tvořen 100 zpěvy psanými v tercinách (= tříveršová sloka); kompozice díla spočívá v symbolice čísla 3 (3 části o 33 zpěvech s tříveršovými slokami)

Francesco Petrarca: Zpěvník – 366 sonetů věnovaných Lauře, její kráse, ctnosti, činům; verše odrážejí nevyslyšenou lásku, jsou zpovědi člověka, který se pokusil sloučit křesťanství s ideály humanismu

Giovanni Boccaccio: Dekameron – soubor 100 novel zasazených do dějového rámce (rámcová novela), je vrcholem jeho tvorby

 

Francouzská

Francois Villon: Odkaz (Malá závěť) – satirické rozloučení s přáteli

Velká Závěť (Velký testament) – básně o pomíjivosti a bídě lidského života,
o strachu ze smrti, lítosti nad ztraceným mládím, o světské nespravedlnosti

 

Španělská

Miguel De Cervantes Saavedra: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha – dvoudílný román, původně psán jako parodie na rytířské romány, podává obraz člověka a jeho věčné touhy po ideálu pravdy, svobody a spravedlnosti; dvojice hlavních „hrdinů“, don Quijote a jeho sluha Sancho Panza, představuje dvojí pohled na svět – rytířství čistého srdce a zdravý selský rozum

Lope De Vega: Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) – první kolektivní drama, ve kterém vesnický lid jako kolektiv na sebe bere vinu za smrt tyranského pána

 

Česká

– v českém prostředí se více než renesance ve formě umělecké, resp. historické etapy projevil
humanismus

– ten měl u nás určitou tradici již od doby Karla IV. (který si psal s Petrarcou a setkal se s ním
osobně v Praze a Mantově), ale byl tehdy omezen na úzký okruh vzdělanců

– pronikání renesančních a humanistických myšlenek pak na čas zastavilo husitské hnutí

– v humanistické literatuře se objevuje málo originálních děl, většinou vznikají překlady, popř.
přepisy, převládá naučná literatura

– ve 2. polovině 15. století se v české literatuře projevují 2 linie tvorby, díla psaná latinsky a
díla vytvořená v národním jazyce

– spíše než filozofický ráz humanismu se u nás prosadila jeho mravoučnoust, která našla svůj
výraz v činnosti jednoty bratrské

 

Jednota bratrská – křesťanské církevní společenství, jež se vrací k opuštěným husitským ideálům lidské rovnosti a bratrství a k názorům Petra Chelčického; byla založena roku 1458 v Kunvaldu v Orlických horách; Jednota bratrská se postupně stává významnou v oblasti vzdělání; zakládá tiskárny, vydává kancionály; jejím nejvýznamnější počinem bylo vydání Kralické bible

 

Hynek z Poděbrad – syn Jiřího z Poděbrad, Neuberský rukopisný slovník

 

Viktorin Kornel ze Všehrd – Knihy o napravení padlého

 

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

 

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Putování aneb Cesta z Království do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta

 

Jan Blahoslav – Muzika, Gramatika česká

 

Daniel Adam z Veleslavína – byl autorem česky psaných děl, které byly vzorem pro tehdejší literaturu, a jazyk = doba veleslavínská

 

 

 

AUTOR

– William Shakespeare je největší anglický i světový dramatik

– narodil se v roce 1564 ve Stratfordu, chodil do latinské klášterní školy

– v 18 letech se oženil s Annou Hathawayovou, měli spolu 3 děti

– v roce 1588 přichází do Londýna, kde brzy vyniká jako herec i dramatik, je spolumajitelem
jedné z nejlepších divadelních společností – The Globe Theatre

– závěr života prožil opět v rodném Stratfordu nad Avonou

– jeho dílo obsahuje téměř 40 her

– je autorem plně renesančním, jeho dílo je zcela světské, hrdinové jsou sami strůjci svých
osudů, jejich činy vyplývají z jejich charakterů, jsou to často rozporné, živoucí postavy

– typickým veršem jeho dramat je blankvers

– jeho celou dramatickou tvorbu poprvé přeložil do češtiny Josef Václav Sládek

– Shakespearovo dílo se dělí do několika období:

 

Do roku 1600

– psal komedie, hry z anglických a antických dějin a první tragédie:

Komedie plná omylů

Sen noci svatojánské

 

 

Od roku 1601 do roku 1608

– napsal velké a slavné tragédie, do jeho tvorby proniká pesimismus:

Hamlet, kralevic dánský – příběh hrdiny, v němž se sváří touha po naplnění                 vznešených ideálů s pocitem povinnosti potrestat zlo, touha po činu, ale i      nerozhodnost, obsahuje úvahy o smyslu života a lidské existence

Othello – zobrazuje nejhlubší lidské vášně a city (problém důvěry a žárlivosti)

 

Po roce 1608

– přináší jakési vyjasnění, naději a vyrovnání, které se projeví vznikem tzv. romantických her:

Zimní pohádka

Sonety – jsou odrazem jeho milostných a přátelských citů

 

INSPIRACE DANÝM LITERÁRNÍM DÍLEM

– vzorem pro Shakespeara byla řecká tragédie „Phiramus a Thisbé“

– dílo bylo vzorem pro pozdější generaci spisovatelů (zahraničních i českých)

– jedním z nich byl český autor Jan Otčenášek (dílo Romeo, Julie a tma)

– americký muzikál West Side Story byl také inspirován tímto příběhem

 

literární kritika

– kritici se nejprve příliš neshodli

– např. Samuel Pepys, 1. známý kritik tohoto díla, řekl, že Romeo a Julie „je ta nejhorší hra, o
které kdy ve svém životě slyšel“

– naopak básník John Dryden toto dílo chválil

– dnes patří Romeo a Julie k vůbec nejlepším dílům světové literatury

– tato tragédie byla i několikrát zfilmována, asi nejlepší a nejznámější verze pochází z roku
1968, kterou natočil italský režisér Franco Zeffirelli

 

1. Jednání:

 

Hra začíná obnovením starého sporu mezi Monteky a Kapulety, když se spolu střetnou Samson, Řehoř, Benvolio, Tybalt a jejich sluhové. Benvolio zjišťuje, že Romeo je zamilován a snaží se z něho dostat co nejvíce informací, ale Romeo je neoblomný.

Romeo byl pozván na večeři spolu s dalšími Kapulety, kdyby ovšem nebyl Montek. Romeo se ale přece jen rozhodl na večeři jít.

Paní Kapuletová se Julie ptá, jeden den před jejími 14 narozeninami, zda se chce vdávat. Julie se však do vdávání příliš nemá. Julie i paní Kapuletová odcházejí na večeři.

Merkucio a Benvolio se snaží Romea přesvědčit, že být smutný z lásky je zbytečné, ale Romeo si nedá říct. Odcházejí na večeři.

Tybalt je však pozná a snaží se je odstranit, ale Kapulet ho přeruší a zakáže mu tento čin. Romeo spatří Julii, políbí ji a zamilují se do sebe.

 

2. Jednání:

 

Romeo přeskočí zeď do zahrady Kapuletových a Merkucio a Benvolio odchází domů. Romeo zatím pod oknem Juliiným promlouvá. Objeví se Julie a s Romeem začne mluvit, během vášnivého rozhovoru si slíbí věčnou lásku a svatbu. Romeo odchází šťastný.

Romeo přemlouvá otce Vavřince, aby oddal jeho a jeho milou. Otec se k tomu zprvu právě nemá, ale nakonec přistoupí na celý ten tajný čin.

Mezi tím se Benvolio s Merkuciem baví o Romeovi, když přišla chůva. Merkucio i Benvolio si z ní začali dělat legraci. Až Romeo je musel uklidnit. Chůva Romea informovala o Julii a jak se jí daří a Romeo vzkázal Julii místo a čas konání svatby.

Romeo a otec Vavřinec netrpělivě čekají na Julii. Julie přichází informována od své chůvy a otec Vavřinec je oba oddá.

 

3. Jednání:

 

Na veřejném prostranství se baví Benvolio s Merkuciem, než je vyruší Tybalt, který hledá Romea. Po chvíli přijde i Romeo a dají se všichni do hádky. Po chvilce se Merkucio pustí do boje s Tybaltem. Romeo se snaží zabránit boji a právě v té chvíli bodne Tybalt do Merkucia. Tybalt utíká, Merkucio umírá a v Romeovi se až nyní projevil hněv a chuť po pomstě. Tybalt se zanedlouho vrátil a začal bojovat s Romeem. Romeo bodl Tybalta, ten zemřel a Romeo utekl. Vévoda pak odsoudil Romeův čin.

Julie se dozvídá o Romeově činu a neví, co si o tom má myslet. Nakonec se rozhodla, že si vezme život, a tak poslala pro Romea, aby se s ní naposledy rozloučil.

Romeo se dozvídá, jaký je jeho trest za jeho čin a svého činu lituje. Přijde chůva a říká Romeovi o své paní a jak jí je, že myslí nejdřív na Tybalta a pak na Romea. Romeo se skoro zhroutil, ale otec Vavřinec mu dodal kuráže a domluvil mu s Julií schůzku. Romeo odchází za svou milovanou.

Zatím však Paris na námluvy přišel, ale naštěstí byl odkázán na pozdější dobu kvůli smrti Tybalta.

Druhý den ráno se probudí Romeo s Julií v jedné posteli, ale už musí odejít, protože se do toho pokoje žene paní Kapuletová. Romeo odchází. Paní Kapuletová oznámí Julii, že se bude vdávat za Parise. Julie s tím však nesouhlasí a odmítá si ho vzít. Kapulet ji v rozhořčení vyžene z domu. Julie však na radu chůvy přislíbila, že si Parise vezme.

 

 

4. Jednání:

 

Julie běží za otcem Vavřincem pro radu a potká tam Parise. Paris odejde a otec Vavřinec Julii poradí, aby přislíbila, že si Parise vezme a ať si také vezme vodičku, jež jí dal, díky níž bude vypadat jako mrtvá a o zbytek se postará on a Romeo.

Julie učinila tak, jak jí otec Vavřinec poradil, a spolkla, co jí dal.

Všichni se připravovali na svatbu a poslali chůvu pro Julii. Julie však na posteli leží mrtvá a všichni pro ni truchlí. Nikdo neví, že je to jen trik, jen otec Vavřinec.

 

5. Jednání:

 

Baltazar dorazil k Romeovi do Mantovy a řekl mu tu hroznou zprávu. Romeo ho poslal napřed a sám si ještě koupil jed.

Mezi tím bratr Jan přišel k otci Vavřinci se správou, že nemohl doručit dopis Romeovi. Vavřinec se vydává do hrobky.

Na hřbitově Romeo potká Parise, který jde posypat hrob Julie kvítím. Dají se do boje a Romeo zvítězí. Položí ho do hrobky a sám se napije jedu a zemře. Zanedlouho přijde Vavřinec a snaží se odvést Julii, ta však vezme dýku a probodne se a umírá. Na hřbitově se setkají hlavy obou znepřátelených rodů a po objasnění celé skutečnosti si podají ruce. Ve Veroně zavládl mír.