Významné osobnosti české prózy po r. 1945

Bohumil Hrabal

• narodil se v Brně Židonicích; od šesti let vyrůstal v Nymburku, kde byl jeho otec správcem pivovaru; po vystudování práv prošel mnoha profesemi; od roku 1963 se věnoval pouze psaní knih; publikoval oficiálně, některé své knihy musel opravit, některá díla vycházela v samizdatu a v exilu; ke konci života trávil čas ve svém domku v Kersku; po hospitalizaci pravděpodobně skočil z okna (trpěl maniodepresivními stavy)
• inspiroval se dílem Jiřího Koláře, surrealismem, Haškovým Švejkem; jeho díla více lyrická; užívá i hovorového jazyka a moravismů; jeho díly procházejí pábitelé (pojem pábení od Jaroslava Vrchlického, který jím označoval požitek kouření, převzal František Hrubín a další, a dotvořil k němu ostatní slovní druhy jako pábit, pábitel, pábitelský atd.), což jsou lidé, kteří se nechají snadno unést, nadchnout, okouzlit, pobláznit pro určitou věc, jsou to často lidé z okraje společnosti, jsou na dně, přesto hledí vzhůru (perličky na dně), jsou sami sebou, nic nepředstírají, a možná proto působí na okolí směšně; typickou metodou je promluva (monolog či dialog)

Perlička na dně

• kniha povídek

Pábitelé

• upravené a rozšířené vydání; v kontrastu motivy každodenní tragiky a vitality lidí; povídky zasazeny do Nymburka, Prahy, Kladna; některé povídky zfilmovány (Perličky na dně)

Jarmilka

Bambini di Praga

• detektiv se vetře mezi pojišťovací agenty; zfilmováno Dušanem Kleinem pod názvem Andělské oči

Pábitelé

• vypravěč přijíždí za svým kamarádem Jiřím Burganem do kraje cementáren; seznamuje se s jeho pábitelskou rodinou (otec neustále zraněn – srp v hlavě, pád ze střechy, pád do žumpy)

Automat svět

• v protikladu svatba a sebevražda dívky

Taneční hodiny pro starší a pokročilé

• výpověď pábitelského ševce o životě v jedné nedokončené větě; užita forma asociativně rozvíjené promluvy

Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet

• kniha povídek sestavených jako koláž; autor zachycuje každodenní skutečnosti poúnorového vývoje; děj zasazen do pražského, ale především do kladenského prostředí hutí, kde slouží příslušníci poražených tříd, kteří si říkají svým původním povoláním, a trestankyně na šrotišti; jako absurdní moment je zařazena část s filmaři, kteří chtějí o těchto lidech natočit dokument, jak i oni budují socialismus; některé povídky zfilmovány (Skřivánci na niti)

Ostře sledované vlaky

Postřižiny

• vzpomínkový román na dětství strávené v pivovaře v Nymburku; příběh vyprávěn z pohledu matky, která je typickým pábitelem, stejně tak jako strýc Pepin; do kontrastu jako „regulační prvek“ těchto pábitelů je postaven otec Francin

Slavnosti sněženek

• děj knihy se odehrává v Polabí v okolí chatové oblasti Kersko; opět pábitelské postavy

Krasosmutnění

• povídková kniha; příběh vypráví autor knihy očima malého chlapce; zachycena idylická doba mládí

Harlekýnovy miliony

• příběh vypráví maminka; tatínek střádal peníze, aby mohli s maminkou ve stáří cestovat; po devalvaci koruny však jejich úspory pozbydou své ceny; oba odcházejí do domova důchodců za nemocným strýcem Pepinem; Pepin ztratil svůj pábitelský nádech, ten se však nově objevuje u tatínka; všichni se ve vzpomínkách vracejí do dob mládí; kniha končí Pepinovou smrtí

Něžný barbar

Samizdatová a exilová tvorba

Městečko, kde se zastavil čas

• kniha se vrací do Nymburku do autorova dětství; zachycena doba, kdy byly staré dobré časy nahrazeny novými (únor 1948); Francin přebírá Pepinovo pábitelství

Obsluhoval jsem anglického krále

• vývojový fantaskní román ve formě monologu; hlavní postavou je Josef Dítě, který se od pikolíka propracoval až do luxusního hotelu Paříž; zde obdivuje vrchního Skřivánka, protože obsluhoval anglického krále; on sám však později má tu čet obsluhovat habešského císaře; ve svém soukromém životě Josef poznává německou učitelku Lízu a zamiluje se do ní; později se vezmou a mají spolu debilního synka; bohužel Líza umírá při náletu; po válce je Josef na půl roku uvězněn za kolaborantství; na svobodě prodá alba se známkami, které Líza sebrala deportovaným Židům a stane se boháčem; za peníze si nechá postavit hotel pro zámožné; v únoru 1948 přijde o peníze a dostane se do pracovního tábora; zde poznává, že peníze nejsou všechno; po skončení trestu odchází do pohraničí, kde sepisuje své osudy

Příliš hlučná samota

• lyrický meditativní text ve formě monologu; hlavním hrdinou je pracovník sběrny papíru Haňťa (mlčenlivý pábitel); pracuje u lisu a likviduje zakázané knihy; protože je mu mnohých líto, bere si je domů a některé i studuje; Haňťa je přeřazen na jiné pracoviště a jeho bývalou práci zastává moderní lis; jednou má sen, že je slisován i s celou Prahou
• text vyšel ve třech verzích – první verze byla napsána ve formě apollinairského pásma bez interpunkce, druhá verze byla postavena na mluvené a nespisovné řeči, třetí verze inklinuje ke spisovnosti a rytmičnosti

Svatby v domě

Proluky

Život bez smokingu

 

Vladimír Páral

• vystudoval chemii a zpočátku také pracoval v Ústí nad Labem (odtud později čerpal ,mohou inspiraci pro svá díla); po krátkém redaktorském působení v Severočeském nakladatelství se stal spisovatelem z povolání
• autor sexuálně otevřené literatury, spisovatel ceněný zejména pro svou tvorbu z 60. let, ve které poukazuje na úpadek mravů, přehnaný kariérismus, maloměšťáctví a konzumní způsob života socialistické společnosti; vnesl do literatury řeč technické dokumentace a administrativy (zkratky, značky); jeho styl je strohý, ale dynamický

Černá pentalogie

Veletrh splněných přání – Příběh pokleslé aktivity

• román zachycuje život mladého technika, který podléhá stereotypu a samoúčelným činnostem

Soukromá vichřice – Laboratorní zpráva ze života hmyzu

• novela zachycující stereotyp života manželského a mileneckého páru; stereotyp chtějí nabourat nevěrou, ale nakonec se k němu vracejí zpět

Katapult – Jízdní řád železničních, lodních a leteckých drah do ráje

• hlavní hrdina Jacek Jošt má spokojené manželství, ale chce se vzepřít každodennímu stereotypu, a tak na trati Ústí n/L.-Praha svádí ženy; nakonec poznává, že to není východisko; při jedné cestě letadlem je katapultován a umírá

Milenci a vrazi

• román s více příběhy

Profesionální žena

• román, parodie konfrontující svět kýče a reality

Bílá série

Mladý muž a bílá velryba

• děj románu odehrávající se v ústecké chemičce srovnává starého muže a mladíka plného cílů a snů, který si jde za svým a pomáhá lidem okolo; román končí smrtí mladíka

Radost až do rána

Muka obraznosti

• kniha věnovaná Liberci; hlavní postavou je čerstvý absolvent vysoké školy; nastoupí do továrny chemického průmyslu; prožívá mnohá milostná dobrodružství (s dívkami i staršími ženami); v práci poznává, že je výhodné mít vlivné známé, díky intrikám je ale vyhozen; hrdina odchází z Liberce a pouští se do psaní románu

Romeo a Julie 2 300

• sci-fi román

Playgirls I a II

• romány s velmi nevázaným zobrazením sexu

 

Ota Pavel (vl. jm. Otto Popper)

• autor autobiografických, přírodních a sportovních próz; do konce 60. let pracoval jako novinář a sportovní reportér; na olympiádě v Innsbrucku u něho propukla těžká duševní choroba; až do konce života trpěl maniodepresivními sklony

Knihy se sportovní tématikou

Dukla mezi mrakodrapy

Plná bedna šampaňského

Pohár od Pánaboha

Pohádka o Raškovi

Povídkové knihy napsané v období nemoci

Smrt krásných srnců

Jak jsem potkal ryby

• autobiografické prvky (vzpomínky na dětství, rodinu, dominuje postava tatínka pábitele – dokáže se nadchnout, veselý člověk, snílek, dobrodruh, miluje život, má mnoho zaměstnání a střídá je; autor s otcem prožívá mnohá dobrodružství; do protikladu pohody je postavena situace Židů – otec a dva bratři jsou odvezeni do koncentračního tábora)

Kapři pro wehrmacht

• povídka zasazená do okolí řeky (láska k rybám, řece), silná poetizace, prvky humoru, ironie, nostalgie a humanismu; vypravěč používá nespisovných výrazů, má prosté, ale půvabné vyjadřování; válečné situace jsou v knize jen jakoby zmíněny, nejsou nosným tématem

 

Radek John

Džínový svět

• román popisuje mentalitu mladých lidí

Memento

• román varující před zneužíváním drog

Jak jsem viděl Ameriku

 

Zdeněk Zapletal

• prozaik, ovlivněn Páralem a Updikem

Půlnoční běžci

• sonda do života obyvatel maloměsta

 

Václav Dušek

• prozaik, scénárista a dramatik, autor próz z prostředí mladých lidí na okraji společnosti

Panna nebo orel

Druhý dech

Tuláci

Dny pro kočku

• volná tetralogie s hlavní, částečně autobiografickou, postavou Tadeáše Falka; zachycuje život narušené mládeže a lidí z okraje společnosti i jejich úsilí o pozitivní zařazení do společnosti

 

Jiří Švejda

• autor tzv. severočeské školy; jeho díla jsou situována do prostředí průmyslového města

 

Humoristická próza

Miroslav Horníček

Dobře utajené housle

Hovory

Jablko je vinno

Chvála pohybu

• jemný, chytrý humor i kritika; pokračovatel Osvobozeného divadla

 

František Nepil

Jak se dělá chalupa

Střevíce z lýčí

Dobré a ještě lepší jitro

 

Jan Werich

Fimfárum

• kniha pohádek

 

Miloslav Šimek a Jiří Grosmann

• povídková tvorba

 

Jiří Suchý

• povídková tvorba

 

Zdeněk Šmíd

Proč bychom se netopili aneb…

 

Ladislav Pecháček

• prozaik a filmový scénárista

Amatéři

Dobří holubi se vracejí

• hlavním tématem románu je alkohol

Jak svět přichází o básníky

Jak básníci přicházejí o iluze

Jak básníkům chutná život

• filmový triptych; první část byla natočena podle románu Amatéři; dodatečně vyšly tyto filmové příběhy knižně

 

Vědecko-fantastická próza

Josef Nesvadba

• prozaik, nejznámější autor vědeckofantastických povídek a románů

Einsteinův mozek

Výprava opačným směrem

 

Ludvík Souček

Cesta slepých ptáků

• trilogie

 

Ondřej Neff

 

Literatura faktu

Miroslav Ivanov

Literárně-historické problémy

Tajemství RKZ

Zahrada života paní Betty

 

Próza po roce 1989

Michal Viewegh

• narodil se v Praze, řadu let žil v Sázavě; vystudoval pedagogiku, ale vyučoval jen krátce; v 80. letech publikoval časopisecky, většina děl vydána až po revoluci

Názory na vraždu

• novela zobrazující české maloměsto

Báječná léta pod psa

• humorný a satirický román, rodinná kronika z doby normalizace, autobiografické prvky

Nápady laskavého čtenáře

• paroduje známé spisovatele

Výchova dívek v Čechách

• román z prostředí školy a novodobé smetánky

Účastníci zájezdu

Zapisovatelé otcovské lásky

Povídky o manželství a sexu

 

Tereza Boučková

• dcera Pavla Kohouta; výstižný a stručný styl, dokáže najít humor v tragice denní všednosti

Indiánský běh

• autobiografický román, ve kterém hovoří o otci Indiánovi, o bratru Slunečním paprsku, o sestře Bílé luně, o sobě jako nechtěném dítěti Prasklé gumě a matce Alfě; Indián se rozvedl s Alfou a vzal si Múzu; dětí shánějí nového tatínka; kniha zachycuje atmosféru roku 1968, následnou emigraci Pavla Kohouta a život disidentů

 

Alexandra Berková

Magorie aneb Příběh velké lásky

• symbolistická absurdní próza pojednávající o době normalizace a totalitě

 

Barbora Nesvadbová

Bestiáš

 

Petr Šabach

Hovno hoří

• literární předloha filmu Pelíšky

S úsměvem idiota

Šakalí léta

 

Květa Legátová

Želary

Jozova Hanule – předloha k filmu Želary

Daniela Hodrová

Iva Hercíková

Zdena Frýbová

Ivanka Devátá

Jarmila Loukotková

 

 

B)     Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá a polopřímá

 

Přímá řeč

• reprodukuje doslova to, co někdo řekl nebo si myslel; dává se obvykle do uvozovek („“) a na jejím počátku píšeme velké písmeno; uvozovací větou označujeme tu část věty, která nás informuje, kdo řeč pronesl, jakým způsobem a za jakých okolností; v umělecké literatuře říkáme větám uvozovacím autorská řeč a přímé řeči řeč postav (např. Roztrhl obálku a četl: „Seminář se koná už zítra.“ ´ „Nezapomeň se stavit u matky,“ řekl jsem mu, „má o tebe strach.“ ´ „A co říkal doktor?“ smím-li se ptát.)

 

Nepřímá řeč

• je vedlejší větou podmětnou uvozenou spojovacím výrazem; osoba zájmena a slovesa v přímé řeči se přizpůsobují obsahu věty řídící

 

Nevlastní přímá řeč

• shodná s přímou řečí; nepoužívá dvojtečku a uvozovky (Petr sice řekl Evě přijeď, ale nebyl si jist, zda bude doma. Vzal ji za ruku, pojď, utečeme odtud.)

 

Polopřímá řeč

• má slohové znaky hovorového stylu; není graficky vyznačena příslušnými znaménky; užívá pouze 3. osobu (Spěchal, nedíval se ani na hodinky, přece to musí stihnout. Musí doběhnout včas!)