Vývojové tendence nejstarší české literatury
- Velká Morava, pronikání křesťanství, český přemyslovský stát, nositeli pol. 9. stol. – počátek 15. stol
- vzdělanosti se stávají duchovní, 1357 – Karlova Universita
- architektura – Pražský hrad, vyzdobení staroměstské mostecké věže
malířství – Velislavova bible, fresky, Mistr Theodorik: Světec – Karlštejn
hudba – strunné nástroje, milostné písně - hlaholice a cyrilice – z řecké abecedy
kronika – chronologický popis událostí určité oblasti, rodu apod.
bohemika – česká slova v latinském textu
glosy – vpisy do latinských rukopisů: poznámky, překlady
legenda – veršovaný nebo prozaický útvar; vyprávění o životě, skutcích, zzracích, mučednictví světců
Staroslověnské písemnictví
863 – příchod Konstantina a Metoděje, staroslověnština – srozumitelný jazyk – náboženské obřady
Život Konstantinův, Život Metodějův
životopisně a polemicky zaměřené legendy, obrana slovanského jazyka, vytvoření spisovného jazyka
Proglas
staroslověnská veršovaná předmluva k překladu evangelia, obhajoba staroslověnského jazyka a práva na jeho liturgickou funkci, autorem je Konstantin
Staroslověnské a latinské písemnictví
Po Metodějově smrti přetrvala staroslověnská kultura jen v Sázavském klášteře.
Hospodine, pomiluj ny
chorál, nejstarší duchovní píseň, konec 10. století, plnila funkci hymny, prosba o mír a úrodu, jednoduchá forma: 8 veršů bez rýmu a strofického členění
První staroslověnská legenda o sv. Václavu
obraz života, smrti a pohřbu knížete Václava (žil v Čechách kníže veliký slávou, jménem Vratislav, a žena jeho Drahomiř. I narodil se jim prvorozený syn, a když jej křtili, nazvali ho jménem Václav…
Kristiánova legenda
latinsky, Život a umučení sv. Václava a jeho babičky Ludmily
Vítězství latiny a pronikání češtiny
Kosmas
děkan svatovítské kapituly, vzdělanec
Kronika česká – české dějiny od nejstarších mýtických dob, 3 knihy; bohemika, ale psána latinsky; pověsti, vyprávění, vlastní zážitky, zachycuje úspěchy Přemyslovců
Svatý Václave
druhá česká duchovní píseň; rytíř, 3 sloky, básnické přívlastky, vlastenecký prosebný zpěv za český národ
Vznik česky psané literatury
vrcholný středověk
Vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, nepůvodní náměty, anonymita autora, literatura šířená ústně, neznalost písma.
Duchovní lyrika – Kunhutina modlitba
Duchovní epika – legenda o sv. Jiří
Kolda z Koldic
O srdnatém rytíři – rytířský hrdinský epos napsaný česky
Alexandreis
neznámý autor – šlechtic, podle předloh, slava krále Alexandra Velikého, hrdinské činy…
Dalimilova kronika
dějiny od příchodu praotce Čecha až do počátku 14. stol., zřejmě napsána šlechticem, veršovaná, název je omyl z 16. století, uvědomělé vlastenectví, jako historický pramen není spolehlivá
literatura doby Karlovy
Legenda o sv. Kateřině
náročná forma; o lásce krásné a učené dívky z královského roku ke Kristu, odmítla císaře
Legenda o sv. Prokopu
zájem o současný život, skutečný svět, srozumitelná a přístupná forma; o opatovi sázavského kláštera
Podkoní a žák
spor panského služebníka a studenta o tom, kdo se má lépe
Tristram a Izolda (námět z Fr. příběhu, rytířská epika), Trójanská kronika (próza o trójské válce a jejích hrdinech, první tištěná kniha v Čechách), Dřěvo se listem odievá, Píseň veselé chudiny
Povídky: o Bruncvíkovi, o Štilfrídovi
Hradecký rukopis
autoři neznámí, poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života
Karel IV.
Moralitates – mravní sentence
Vita Caroli – latinsky, vlastní životopis Karla IV:
Smil Flaška z Pardubic
Nová rada – alegorie, zvířata radí lvovi – rada králi, jak má vládnout (edeál panovníka podle představ vysoké šlechty)
Tomáš Štítný ze Štítného
laik (bez teologického vzdělání), řešil mravní a sociální otázky, zchudlý šlechtic
Řeči besední – náboženská a filosofická témata
Řeči nedělní a sváteční – výklad částí evangelia