| Po válce – mnoho básníků píše oslavné básně – Holan, Hrubín, Seifert, Nezval, Neumann |
|
– řada spisovatelů se přihlásila do KSČ |
|
– jen několik literátů varovalo před nekritickým obdivem SSSR – např. literární kritik Jan Černý |
|
– básníci se obávají pužití jaderných zbraní – František Hrubín – Hirošima |
| Literární skupiny – skupina Ohnice – Karel Bednář |
|
– skupina 42 – poezie o všedním člověku – Kainar, Blatný, Kolář |
|
– Syntetický realismus – skupina kolem Rudého práva – Ivan Skála |
|
– Novosurrelisté (skupina Ra) – Ludvík Kundera |
|
– skupiny existovaly vedle sebe, ale neovlivňovaly se |
|
– po roce 1948 většina skupin zaniká – násilně (katolíci), nebo kvůli vnitřním rozporům |
| Po roce 1948 proběhly (nejen v literatuře) rozsáhlé čistky |
|
– nejvíce postiženi katolíci – Jan Zahradníček, Klement Bochořák, Zdeněk Rotrekl, Anastáz Opasek – uvězněni |
|
– Svaz československých spisovatelů se přihlásil k socialistickému realismu SSSR |
|
– byly vedeny kampaně proti nepohodlným spisovatelům – Halas, Seifert |
| Budovatelská literatura – po stránce ideové – silně zpolitizována |
|
– po stránce formální – schematismus |
|
– slovní zásobou a formou jednoduchá |
|
– agitační |
|
– tématika – znárodnění, obrana před imperialismem, internacionální bratrství se SSSR |
|
– Pavel Kohout – Čas lásky a boje |
|
– S. K. Neumann – Píseň o Stalinu |
|
– Vítězslav Nezval – Veliký orloj, Stalin, Zpěv míru |
|
– Konstantin Biebl – Karel Marx v Karlových Varech |
| František Halas – V řadě – deziluze z vývoje nejen od podzimu 1938, ale i od léta 1947 |
|
– A co básník |
|
– roku 1949 umírá |
| Konstantin Biebl – Bez obav – básně z let 1940-1950 |
|
– roku 1951 spáchal sebevraždu |
| Jaroslav Seifert – Mozart v Praze, Šel malíř chudě do světa |
|
– Pozdrav Františku Halasovi |
|
– Maminka, Chlapec a hvězdy – návrat do dětství, vzpomínky na matku |
|
– 60. léta – Halleyova kometa, Odlévání zvonů |
|
– dlouhou dobu nesměl publikovat |
|
– Deštník z Picadilly |
|
– Morový sloup – trpkost nad událostmi od srpna 1968 |
|
– Všecky krásy světa – v próze psané vzpomínky |
|
– roku 1984 získal Nobelovu cenu |
| František Hrubín – Chléb s ocelí, Jobova noc |
|
– Nesmírný krásný život, Hirošima |
|
– Romance pro křídlovku |
|
– překlady – Verlaine, Rimbaud, Prévert |
|
– tvorba pro děti – Špalíček, Kuřátko a obilí |
| Vladimír Holan – Dík Sovětskému svazu, Rudoarmějci |
|
– 60. léta – Na postupu |
|
|
– expresivní poezie – Bez názvu, Bolest, Na sotnách, Sbohem? |
|
|
– lyrickoepická poezie – Noc s Hamletem, Noc s Ofélií |
| Josef Kainar – z Přerova, vystudoval filozofickou fakultu v Praze |
|
– po válce – žurnalista brněnské Rovnosti |
|
– od roku 1947 – spisovatelem |
|
– Osudy – soubor básní z období protektorátu |
|
– Nové mýty – básně mají podobu písňových textů – často zhudebňováno (Vladimír Mišík) |
|
– Český sen |
|
– 60. léta – Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Moje blues |
| Oldřich Mikulášek – z Přerova, žil a pracoval v Brně |
|
– pracoval v Lidových novinách, později v časopise Host do domu |
|
– literárně ho ovlivnil František Halas – motiv smrti |
|
– Pulsy, Krajem táhne prašivec, Ortely a milosti, První obrázky, Šokovaná růže |
| Jan Skácel – z jižní Moravy, žil v Brně |
|
– v 60. letech – šéfredaktorem Hostu do domu |
|
– Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Odlévání do ztraceného vosku |
|
– Jedenáctý bílý kůň – soubor fejetonů |
| Miroslav Holub – z Plzně, členem Československé akademie věd |
|
– depoetizace poezie – jako biolog píše básně o buňkách, červených krvinkách, apod. |
|
– nejvíce používá podstatná jména a slovesa, naopak nemnoho přídavná jména |
|
– Achiles a želva, Slabikář, Interferon |
|
– jeho básně vyšly v USA, Velké Británii, Německu, Polsku, Indii |
| Ivan Blatný – nedostudoval filozofickou fakultu v Brně – nacisté školu uzavřeli |
|
– v roce 1948 odjíždí na stipendium do Británie, kde už zůstal – nemohl si tam zvyknout, navíc si myslel, že ho pronásleduje StB a chce odvléct do Československa – skončil v psychiatrické léčebně – i tam píše |
|
– Melancholické procházky, Tento večer, Stará bydliště, Pomocná škola Bixley |
| Jiří Kolář – básník a ve světě uznávaný výtvarník – maluje koláže |
|
– byl členem skupiny 42 |
|
– od roku 1978 žije v Paříži |
|
– Ódy a variace, Básně ticha |
Doporučená literatura
Jaroslav Seifert, František Hrubín, Josef Kainar, Jan Skácel, Miroslav Holub, Jiří Kolář