Vývoj české literatury na konci 19. a na začátku 20. století
Česká moderna
Josef Svatopluk Machar
- Tristium Vindobona, Čtyři knihy sonetů, Magdaléna
František Xaver Šalda
- literární kritik, často musel obhajovat svá díla
- pravidla literární kritiky
- každý autor si musí dokázat své dílo obhájit
- dílo nesmí být samoúčelné
- žádné plagiátorství
- Ottův slovník naučný – redaktor
- Boje o zítřek
- Duše a dílo (medailonky autorů, např. Arthur Rimbaud)
- Šaldův zápisník (noviny, umění a film, 14-ti denník)
- Mácha snivec a buřič
- O nejmladší poezii české (vyzdvihuje Jiřího Walkera a Jaroslava Seifferta)
Karel Hlaváček
- Sokolské sonety (později se jich vzdal), Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna
Anarchističní buřiči
- lit. skupina na konci 19. stol.
- ostře kritizovala zbrojení, kritizovala společnost, armádu
- levicová, někteří autoři se pak přesunuli doprava
- časopis Nový kult
Viktor Dyk
- bohatá rodina, politik, odboj v organizaci Mafie
- po osvobození z vězení kde unikl trestu smrti se dal k pravici, nacionalista
- A porta inferi, Satiry a sarkasmy, Válečná tetralogie (Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok), Devátá vlna, Krysař
František Gellner
- téma ženy, sex, alkohol
- Po nás ať přijde potopa, Radosti života
Petr Bezruč
- Slezské písně (posílal do časopisu Čas)
Fráňa Šrámek
- Stříbrný vítr, Života bído, přec tě mám rád
- Modrý a rudý – reakce na válku
Stanislav Kostka Neumann
- Kniha lesů, vod a strání (vitalismus)
- Nové zpěvy (civilismus)