Téma přírody a venkova v české literatuře
Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák– pohádková hra, hlavním hrdinou je Švanda dudák; venkov, láska vítězí, vývoj hrdiny
Božena Němcová
Babička – babičce věnováno pouze prvních 6 kapitol, pak popis zvyků, života na venkově podle ročních období; osudy lidí, žijících v Ratibořickém údolí
V zámku a podzámčí – hrdinou je sirotek Vojtěch, jeho matka a jeho roční bratříček zemřeli při epidemii cholery, ujala se ho pak jiná chudá rodina z vesnice a jeho život se zásadně změnil, když zachránil pejska zámecké paní Skočdopolové, byl přijat do služby a ochraňoval psíka, během epidemie onemocněla i zámecká paní, od vesnického lékaře se dozvěděla o chudobných poměrech ve vesnici, když se uzdravila, stal se z ní dobrák, nechala vystavět nemocnici a zaplatila Vojtěchovi studia
Pohorská vesnice
Vítězslav Hálek
Pohádky z naší vesnice – ovlivněn Erbenovými baladami, zobrazuje radostné i smutné chvíle života venkovanu
Karolína Světlá
Nemodlenec, Kříž u Potoka, Vesnický román, Kantůrčice – zobrazila zde duševní a mravní katarzi (duševní očista spojená s uvolněním) postav zosobňujících ideální hodnoty a idealizovaný lidový mýtus o životním koloběhu ještědského kraje; hrdiny uváděla do neobvyklých, tajemných až fantastických příběhů a předurčila jim dějovou motivaci vedoucí k mravnímu sebe poznání
Svatopluk Čech
Ve stínu lípy – venkovská epika, cyklus 7 veselých i vážných příběhů vyprávěných vesničany při nedělní besedě pod starou lípou u hostince
Lešetínský kovář – národní a sociální problematika konfliktu mezi německými průmyslníky a českým dělnictvem
Sekáči
Josef Václav Sládek
Selské písně a české znělky – považuje sedláka za ztělesnění české národní povahy, obdivuje jeho svobodu a nezávislost, ovlivnila ji politická situace v osmdesátých letech, šanci pro národ vidí v selském lidu, jeho práci a lásce k rodné zemi
Jaroslav Vrchlický
Strom života – oslavuje přírodu a věčný koloběh života
Karel Václav Rais
Výminkáři – povídková kniha; hlavní tematikou je rozklad rodin, spory dětí s výminkáři, hrdiny jsou většinou stařenky a starci, kteří přes nevděk svých dětí pomáhají do konce života mladým, jsou odstrkování, ponižováni a často i nenáviděni
Teréza Nováková
Na Liborově gruntě – hlavním hrdinu je osvícený a národně uvědomělý sedlák, jehož život je spjat s politickými událostmi revolučního roku 1848; protiklady bohatých a chudých na českém venkově
Antal Stašek
Blouznivci našich hor – první básnické pokusy
Josef Holeček
Naši – život jihočeského lidu, zejména sedláků, jejich názory a tradice
Jindřich Šimon Baar
Jan Cimbura – román na jihočeském venkově, kombinuje formu kroniky a biografického románu, obraz českých sedláků, od příchodu jako čeledína až d smrti, příkladem životní rozvahy, moudrosti, síly
Karel Klostermann
Mlhy na blatech – románová epopej selského života
V ráji šumavském – boj horalů s drsnou přírodou
Jakub Deml
Moji přátelé – sbírka básní v próze, kniha spanilých apostrof květin a prostřednictvím symboliky květin kniha lásky
Jan Čep
Zeměžluč – hrdinové překonávají životní tragédie návratem k rodovým tradicím a náboženskou vírou
Josef Knap
Réva na zdi, Muži a hory, Vysoké jarní nebe, Cizinec – hrdinové jsou osudově svázáni s rodnou půdou a jakékoli vytržení z prostředí jejich domova vede ke konfliktům
František Křelina
Hubená léta – sociálně realistický román z prostředí podještědských tkalců zobrazuje vliv hospodářské krize na drobné chalupníky a dělníky
Puklý chrám – protiklad zkaženého města a mravně čistého venkova
- C. Nor
Bürkental, Rozvrat rodiny Kýrů – zobrazení chamtivých selských povah a rodový rozklad
Jan Vrba
Les, Bažantice a jiné obrázky z přírody – obrazy lesních tišina postřehy ze života zvěře
Jan Morávek
Plavci na Sázavě – zobrazení sázavských vorařů, převozníků, lesních dělníků, vesměs svérázné figurky, a prostředí, které dnes patří k minulosti