Romantismus a počátky realismu v české literatuře

Díla: Karel Hynek Mácha – Máj, Karel Havlíček Borovský – Tyrolské elegie

Objevuje se v 30. a 40. letech 19. století, hlavní pozici získává literatura krásná na úkor literatury naučné, ustupuje do pozadí myšlenka slovanské vzájemnosti a zájem o slovanský folklór, přetrvává zájem o český folklór. Metternichova vláda – policejní režim vytváří až revoluční atmosféru. Zvyšuje se sebevědomí národa, zdůrazňuje se vlastenectví.

Josef Kajetán Tyl – narodil se v Kutné Hoře, studoval gymnázia v Praze a v Hradci Králové, dále studoval filosofii, kterou nedokončil a dva roky po té jezdil s kočovnou divadelní společností, umírá v Plzni v bídě a neutěšených rodinných poměrech, byl dobrý novinář, deset let řídil časopis Květy a Vlastimil

Díla:  Dekret kutnohorský – historická povídka

Pražský flamendr – divadelní hra

Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – veselohra (píseň Kde domov můj – hudba Fr. Škroup)

Strakonický dudák – hra, hl. postava Švanda má rád dívku Dorotku, protože je Švanda chudý, jejich lásce nepřeje Dorotčin otec, Švanda odchází do světa vydělat peníze muzikou, víla Rosova očaruje Švandovi dudy, s nimiž má Švanda ve světě velký úspěch, v daleké zemi je uchvácena princezna Zulika Švandovou muzikou a chce Švandu za muže, Dorotka se nechce vzdát Švandy, ale ten se jí nezastane, Švanda končí ve vězení, odkud mu pomůže jeho matka, která přesvědčí Dorotku, aby Švandovi odpustila

Karel Jaromír Erben – narodil se v Miletíně, studoval gymnázium v Hradci Králové, v Praze filosofii a práva, pracoval v Národním muzeu, sbíral lidovou slovesnost

Díla: Prostonárodní české písně a říkadla

České pohádky (Hrnečku vař)

Kytice – klasické balady, čerpal z lidových bájí, jsou smutné a končí tragicky

balady: Polednice, Vodník, Poklad, Svatební košile, Holoubek, Záhořovo lože

Karel Hynek (Ignác) Mácha – narodil se v Praze, studoval gymnázium a po té filosofii a práva, hodně četl, hrál ochotnické divadlo, rád cestoval, psal německy a později česky, po dokončení práv pracoval jako praktikant v Litoměřicích, s Eleonorou Šomkovou měl syna, v den svatby zemřel (při hašení požáru se zranil)

Díla: Kat – čtyřdílný román, jehož díly měly být nazvány dle českých hradů (Valdek, Vyšehrad, Karlštejn, Křivoklát – jako jediný byl vytvořen)

Márinka – povídka

Cikáni – román o rozporu snu a skutečnosti

Máj – děj je umístěn do okolí hradu Bezdězu, hl. postavy jsou milenci Jarmila a Vilém, Vilémův otec svede Jarmilu, Vilém zavraždí svůdce, aniž by věděl, že připravil o život svého otce, je uvězněn a dalšího dne má být popraven, Jarmila v zoufalství spáchá sebevraždu skokem do jezera, hlavní část Máje tvoří líčení pocitů Viléma čekajícího na smrt

Karel Sbina – novinář, básník, literární kritik, je autor libret k Smetanovým operám Prodaná nevěsta a Braniboři v Čechách

Díla: Na poušti – román

Oživené hroby – povídka

Počátky realismu v Čechách

Realismus začíná ve 40. a 50. letech 19. století, po porážce revolučního hnutí (1848) – nástup Bachova absolutismu = policejní režim, cenzura, útlum uměleckého života, vzniká Česká akademie věd (1890), založen Sokol – tělovýchovná organizace (Tyrš, Fígner), Vznikají politické strany Mladočeši (Sladkovský) a Staročeši (Palacký)

Karel Havlíček Borovský – narodil se v Borové (přídomek Borovský), studoval gymnázium v Havl. Brodu, v Praze vstoupil do semináře, odkud byl vyloučen pro odpor k církvi, byl vychovatel v Rusku, kritizoval Tyla, jako nebezpečný a nepohodlný byl zatčen a poslán do Brixenu, těžce snášel odtržení do vlasti a roku 1856 umírá

Díla: Tyrolské elegie – satira (popisuje zatčení a deportaci do Brixenu)

Král Lávra – příběh o králi, který skrývá své oslí uši (Havlíček se vysmívá hlouposti korunovaných hlav)

Křest svatého Vladimíra – satira vypráví o knížeti Vladimíru, který nechal utopit sochu boha Peruna

Božena Němcová, vl. jm. Barbora Panklová – (1820-1862) narozena ve Vídni, dětství prožila v Ratibořicích, v 17 letech se na nátlak matky provdala za mnohem staršího úředníka Josefa Němce, v Praze se seznámila s Erbenem a Havlíčkem, v padesátých letech těžce nesla úmrtí syna Hynka, koncem padesátých let odchází od manžela a dětí, v lednu 1862 umírá v chudobě a opuštěná přáteli

Díla: Národní báchorky a pověsti – pohádkové motivy si upravila tak, aby ukázala typické prostředí a postavy

Slovenské pohádky a pověsti – zaznamenala jednotlivé pohádky, tak jak je slyšela vyprávět

Babička – (v těžkých dobách se pouští do zpracování vzpomínek z dětství) v první linii vypráví o životě na Starém Bělidle, o příjezdu babičky a všedních dnech na venkově, do děje vstupují další osoby: rodina Proškových, šílená Viktorka, Krista, paní kněžna. V druhé linii se zaměřuje na popis přírody, zvyků a každodenního života.

Povídky: Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk, pan učitel = kladný hrdina – dobrý člověk

Rozsáhlejší povídky: V zámku a podzámčí, Podhorská vesnice – kritizuje propastné sociální rozdíly ve společnosti

Otázky: literární druhy – báseň (poezie), beletrie (próza), drama = komedie (veselohra), tragedie (truchlohra)

dramatik (autor div. her)

metafora – přirovnání (nedělá se čárka)

personifikace – zosobnění (zživotnění)