Renesanční a humanistická literatura
a)Charakteristika renesance a humanismu
Renesance = znovuzrození, je to umělecký směr, který vznikl ve 14. stol. v Itálii a navazoval na antiku
Architektura: – zaměřuje se především na pohodlnost staveb, hlavním znakem je pravý úhel, sgrafita, arkády
– typické stavby – zámek Litomyšl, letohrádek Belveder v Praze, Červený zámeček v Č. L.
Malířství a sochařství: – zachycení lidského těla a portrétu
– Michelangelo – socha Davida, malby v Sixtínské kapli, Leonardo da Vinci – Mona Lisa, Poslední večeře
Humanismus = (lidský, lidskost), myšlenkový styl, který upřednostňuje člověka před Bohem, poznání před vírou a pozemský život před posmrtným
Věda: – zaměřuje se na objevy a vynálezy prospěšné lidem – př. J.Gutenberg – knihtisk, M. Koperník – astronomie, Jan Jesenius – lékařství (veřejná pitva), K. Kolumbus – objevení Ameriky
Literatura: – převažuje naučná literatura, ale rozvíjí se také poezie, próza a drama, autoři používají národní jazyky, nejčastějším tématem je láska a kritika společnosti
- b) Italští autoři
Dante Aligieri – 1. renesanční básník, pocházel z Florencie, ale byl vyhnán za protipapežské názory, platonicky miloval dívku Betrice
Božská komedie – rozsáhlá báseň (epos) využívající často symbolické číslo 3: 33 zpěvů, trojverší, 3 hlavní postavy (Dante, Vergilius, Beatrice), 3 části – Peklo, Očistec, Ráj
- Petrarca – italský básník, který byl vyhnán z Florencie a proslavil se v Římě, dopisoval si s Karlem 4., miloval dívku Lauru
Sonety Lauře – 366 básní o radostech a trápení lásky, všechny básně mají formu sonetu (14 veršů 4-4-3-3, pravidelný rým),
– Ten kdo má někoho opravdu rád, neumí to vyjádřit slovy
- Bocaccio – italský spisovatel pocházející z Florencie a žijící v Neapoli. Zakladatel novely
Dekameron – soubor 100 novel, které si vypráví 10 mladých lidí utíkajících z Florencie před morem celkem 10 dnů. Většina příběhů se věnuje milostným a humorným tématům
Ukázka: Kuchař a jeřáb – kuchař měl připravit jeřába. Dal ale 1 stehno dívce, kterou miloval. Pána to rozzuřilo a začali se spolu dohadovat, jestli má jeřáb 1 nebo 2 nohy. Ráno se jeli přesvědčit jak to je a kuchař, i když neměl pravdu se díky vtipné poznámce vyhnul trestu
- c) Další autoři
- Shakespeare – 1564 – 1616, narodil se Stratfordu nad Avonou, brzy se oženil a měl 3 děti, v Londýně založil divadlo Globe, napsal 36 divadelních her – spojuje humor a tragédii, charakterizuje různé typy lidského chování, píše kvalitním jazykem o nadčasových tématech
Komedie – mají složitý děj, končí dobře (Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy)
Historie – zachycuje skutečné historické události (Richard 3., Jindřich 8., Antoniu a Kleopatra)
Tragédie – odehrávají se v různých zemích (Itálie, Dánsko, Kypr), významnou roli v nich mají ženy (Julie, Ofélie, Desdemona), jednotícím tématem je smrt
Romeo a Julie – tragédie o zakázané lásce milenců ze znepřátelených rodů. Příběh se odehrává v italském městě Verona kde se Romeo Montek zamiluje do Julie Kapuletové
– balkónová scéna – vzájemně si vyznají lásku a slíbí svatbu
– Romeo v souboji zabije Juliina bratrance a musí uprchnout, aby nebyl potrestán, Julii rodiče nutí, aby si vzala někoho jiného, a proto vypije nápoj, po kterém vypadá jako mrtvá. Romeo však nedostane dopis, ve kterém mu vše vysvětluje a proto se otráví. Julie se probudí a probodne se dýkou. Montekové a Kapuleti se usmíří
Hamlet – tragédie o smyslu pomsty, života a smrti
– jeho otec, dánský král, byl zavražděn svým bratrem, který si vezme Hamletovu matku, která o všem věděla. Otcův duch Hamleta žádá o pomstu, ale on předstírá šílenství, uvažuje o otázkách života a smrti a dlouho se k pomstě odhodlává. Divadelním představením, ve kterém předvede, jak strýc otce zabil, získá tak jistotu o jeho vině. Otce své dívky omylem zabije a ona se utopí. Král ho pošle do Anglie, kde má být zavražděn, ale uteče a vrátí se. Bratr Ofélie ho zraní otráveným mečem, on zabije jeho i strýce, matka omylem vypije otrávené víno a nakonec zemře i Hamlet.
Othello – Othello se ožení s Desdemonou. Jago mu namluví, že je mu nevěrná a jako důkaz mu dá šátek, který jeho manželka údajně našla v pokoji milence. Othello ji ze žárlivosti zavraždí. Jagova manželka řekne pravdu, Jago ji zabije a je zatčen. Othello se probodne. (Žárlivec nežárlí, že by měl proč. Žárlí, že žárlí.)
- de Cervantes – španělský spisovatel a šlechtic, prožil dobrodružný, ale tragický život
Důmyslný rytíř don Quiote de la Mancha – dvoudílný román parodující rytířské příběhy – don Quiote je chudý venkovský šlechtic pomatený četbou rytířských románů. Vydá se vykonat statečné hrdinské činy, ale nerozlišuje své romantické a ideální představy od skutečnosti – starého nemocného koně považuje za plnokrevného vzácného oře, hloupou a ošklivou venkovanku oslavuje jako paní svého srdce, svého sluhu Sancho Panzu považuje za zbrojnoše,bojuje s větrnými mlýny jako s obry, osvobozuje vězně
– v závěru knihy don Quiote zjistí, že se choval hloupě a směšně, vrátí se domů a smutkem umírá
- Villon – francouzský spisovatel, který se narodil v chudé rodině v paříži za stoleté války, jeho otec zemřel na mor, a proto se o něj staral kněz Violin. Vystudoval univerzitu, ale žil jako bohém (= opíjení, tuláctví, krádeže, rvačky, střídání parametrů apod.). Za své chování byl kritizován a označován jako „prokletý básník“. Za zabití v sebeobraně byl odsouzen k trestu smrti, který byl změněn na vyhnanství.
Malý a Velký testament – pesimistické básně, kritizující a zesměšňující boháče, církev, bídu, nespravedlnost a kritizuje i sám sebe. Využívá ironii, nadsázku a černý humor
– Villonská balada = forma lyrické básně, která má 3 sloky a jednu sloku poloviční. Na konci každé sloky refrén.
– př. Balada protikladů: balada vyjadřující autorovi protikladné pocity: „Srdečně přijat, každým odmítán“ Chce skončit se svým bohémským životem. Dělá si srandu z toho, že chodil za školu.
Jan Blahoslav – byl ve své době nejvýznamnějším vzdělancem, stal se biskupem jednoty Bratrské, prosazoval humanistické názory a snažil se povznést českou literaturu na světovou úroveň. Psal především odborné spisy: Gramatika, Muzika, Akta jednoty bratrské
Filipika proti misomusům – filipika = útočná kritická řeč, původně Démosthenes proti Filipovi Makedonskému
– misomusové = odpůrci vzdělání, kritika odpůrců vzdělání v jednotě bratrské
Bible kralická – Blahoslav přeložil nový zákon a následovníci přeložili Starý zákon do kvalitní, spisovné a srozumitelné češtiny = „bibličtiny“. Celá bible pak byla vytištěna v Kralicích na Moravě