Renesance ve světě
- RENESANCE: – umělecký sloh typický pro – 16. stol.
– pochází z francouzského renaissance, jež je odvozeno z
italského rinascimento = znovuzrození
POČÁTKY RENESANCE:
- severní Itálie, přelom a 14. stol.
- kolébkou je město Florencie
TYPICKÉ RYSY:
- klade se důraz na člověka, lidský rozum, pozemský život a poznání
- zájem se odvrací od Boha k člověku samému
- návrat zpět k antické kultuře, ze které se přebírá velké množství prvků
CHRONOLOGIE:
- TRECENTO: 14. stol., především počátky renesančního umění ve Florencii
- QUATTROCENTO: 15. stol., rozšíření renesančního umění po celé Itálii
- CINQUECENTO: 16. stol., rozšíření renesančního umění do Záalpí
PÍSEMNICTVÍ:
- obnovují se antické literární žánry: a) KOMEDIE (veselá,
ironická)
- b) TRAGÉDIE (vážný děj,
tragický konec)
- c) PASTORÁLA (idylická hra
s duchovním podnětem,
týkající se duchovní,
církevní správy)
- předlohy jsou římského původu(znalost řečtiny se vyskytuje jen velmi vzácně)
- oblíbenými autory se znovu stávají např. Seneca, Vergilius či Plautus
- poezii se uplatňuje sonet (lit. poetický útvar, vyznačující se přesně vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členěním)
- objevují se životopisy, cestopisy a pedagogické spisy
- VYNÁLEZ KNIHTISKU – Johanes Gutenberg, r. 1450
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POSTAVY RENESANČNÍ LITERATURY:
ITÁLIE: FRANCESCO PETRERCA [frančesko petrarka]
(1304 – 1374)
- Dílo: ZPĚVNÍK: sbírka básní – sonetů – které mají dvě čtyřveršové a dvě trojveršové sloky
- Věnována ženě, kterou měl rád (v básních jí nazývá Laura)
GIOAVNNI BOCCACCIO [džovani bokačo]
(1313 – 1375)
– Dílo: DEKAMERON: soubor sta příběhů, které vypráví 10 lidí
(7 žen a 3 muži) po 10 dní
DANTE ALIGHIERI [dante aljeri]
(1265 – 1321)
- Dílo: BOŽSKÁ KOMEDIE: alegorická (jinotajná) symbolická
básnická skladba o třech částech: PEKLO
OČISTEC
RÁJ
Kterými básník prochází a dává je poznat čtenářům → naléhavě je varuje a vyzývá, aby žili správně
TO SLADKÉ JMÉNO BEATRICE: sbírka básní o milované ženě
NICCOLÓ MACHIAVELLI [nikolo makjaveli]
(1496 – 1527)
- Dílo: FLORENTSKÉ LETOPISY
- BELFAGOR: novela
- MANDRAGORA: komedie
a jiné…
FRANCIE: FRANCOIS VILLON [fransua vijón]
(asi 1431 – 1463)
- prvním z tzv. „prokletých“ básníků
- mistr francouzské balady
- Dílo: MALÁ ZÁVĚŤ (Malý Testament)
VELKÁ ZÁVĚŤ (Velký Testament)
ŠPANĚLSKO: MIGUEL DE CERVANTES SAVEDRA
[migel de servantes savedra]
(1547 – 1616)
- Dílo: DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOT [kichot] DE LA MANCHA [manča]: román
ANGLIE: THOMAS MORE [tomas mor]
(1478 – 1535)
- právník, diplomat, filosof, spisovatel
- ve službách krále Jindřicha VIII.
- pro obhajobu pravdy byl na rozkaz krále popraven
- Dílo: UTOPIE: spisovatel ukazuje morální úpadek tehdejší společnosti a naznačuje možnosti nápravy
WILLIAM SHAKESPEARE [vilijem šejkspír]
(1564 – 1616)
- vystudoval gymnázium v rodném městě (Stratford-upon-Avon:
King Edward VI Grammar School)
- v 18 letech si vzal o 8 let starší ženu, se kterou již čekal dítě –
Sussan, poté měli ještě dvojčata – Judithu a Hamneta, který umřel v 11 letech, což poznamenalo Shakespearovu tvorbu
- kolem r. 1592 se připojil ke kočovným divadelníkům a r. 1592
přišel do Londýna
- poezii psal pod ochranou hraběte Southamptonského
- po skončení morové epidemie a následnému znovuotevření divadel v Londýně, se připojil ke společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain`s Men) – působil jako herec a dramatik
- Dílo: Tragédie: ROMEO A JULIE
HAMLET
KRÁL LEAR
MACKBETH
OTHELLO
JULIUS CAESAR
Komedie: ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
MARNÁ LÁSKY SNAHA
VEČER TŘÍKRÁLOVÝ
VESELÉ PANIŠKY WINDSORSKÉ
SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ
MNOHO POVYKU PRO NIC
KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ
Historické hry: KRÁL JINDŘICH IV.
KRÁL JINDŘICH V.
KRÁL JINDŘICH VI.
KRÁL JINDŘICH VIII.
KRÁL RICHARD II.
KRÁL RICHARD III.
KRÁL JAN
Básně: SONETY: vyjadřují rozpor mezi ideály a
Skutečností v živote i umění
2) HUMANISMUS: – společenské, vědecké a literární hnutí v období renesance, které spolu s usilovným studiem antické kultury, obracelo vice než dříve pozornost k člověku a jeho pozemskémuživotu
3) Ve středověku byl člověk chápán jako bytost podřazná, nejdůležitějším byl Bůh. Otázkou života bylo, zda – li se řídí podle správných pravidel a jestli se žije tak, jak to chce Bůh. Lidé se se vším obraceli k vyšším mocnostem.
V období renezance a humanismu se zájem obrací k člověku samotnému, k jěho hříchům, špatným I dobrým činům bez ohleda na to, co říká Bůh. Člověk už není považován za něco podřadného, svět se neřídí podle Boha, ale člověkem samotným.
4) Božskou komedii napsal DANTE ALIGHIERI
– má tři části: PEKLO
OČISTEC
RÁJ
– duchovní epos
– jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury
– děj se odehrává o Velikonocích 1300
– Dante nazýval dílo jen KOMEDIE, přízvisko „BOŽSKÁ“ získala od komentátora a velkého obdivovatele Giovanni Boccaccia a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“, nemá nic společného s Bohem
HLAVNÍ POSTAVOU je sám autor, dale pak BEATRICE PORTINARI (Danteova ideální žena, kterou již v minulosti miloval) a básník VIRGILIUS
DANTE: vlastní vinou se dostane do potíží
BEATRICE: všimne si z nebe DANTEHO problémů a sešle mu na pomoc básníka VIRGILIA
VIRGILIUS: provádí DANTEHO peklem a očistcem
BOŽSKÁ KOMEDIE je renesančním dílem proto, že se zaměřuje na člověka, jeho nedokonalosti, hříchy a utrpení, kterým si kvůli hříchům musí projít, aby se očistil a dostal do ráje. Vznikla počátkem 14. stol. Dílo je psáno formou tercín, které Dante vytvořil pro tot dílo. Dílo obsahuje 4611 těchto tercín dalších 200 rýmovaných veršů, které jsou vždy po jednom na začátku a na konci každého zpěvu, celkem má tedy Komedie 14 233 veršů.
TERCÍN: psán formou pětistopých jambických veršů (JAMB nepřízvučná slabika přízvučná slabika U – )
SCHÉMA RÝMU KOMEDIE: aba bcb dcd ede ……… xwx yxy zyz
5) EPOS: rozměrná epická veršovaná skladba s pomalým dějem – zpravidla zahrnuje války a hrdinské činy
6) NOVELA: – prozaická (věty jdoucí za sebou, syntaktické členení, hovoří se přímo, nerýmovaně)
– kratšího nebo středního rozsahu, od povídky, se kterou se často plete, se liší tím, že se soustřeďuje na jeden poutavý příběh, který podává dramaticky a sevřeně (bez zbytečbého popisu a vedlejších epizod)
– končí často překvapivým závěrem, jakousi pointou
– postavy v novele se nevyvíjí
DEKAMERON: napsal GIOVANNI BOCCACCIO, obsahuje 100 novel, které vypráví po 10 dní 10 mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města na venkov, aby unikli moru; v úvodu Dekameronu je také jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru vůbec; příběhy pojednávají o běžných všedních situacích a o tom, jak je různí lidé řeší, prožívají a co si myslí
7) SONET: literární poetický (verše – řádky ,strofy – více veršů a přesahy – verš pokračující na dalším řádku) útvar, který vznikl ve 13. stol. ; vyznačuje se přesne vymezenou strukturou 14 veršů a logickým členením
SONETY psali např. WILLIAM SHAKESPEARE (Sonety)
FRANCESCO PETRARCA (Zpěvník)
DANTE ALIGHIERI
8) WILLIAM SHAKESPEARE byla Angličan, jeho díla překládal do češtiny přavážne Josef Václav Sládek
DÍLA viz ot. č. 1
Známá věta pochází z tragédie HAMLET.
9) 1. ČESKÁ VĚTEV: většina autorů neklade důraz na vlastní tvorbu, ale na překlady významných děl
VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN: Kronika česká
VIKTOR KORNEL Z VŠEHRD: O právech a súdech i o deskách země české knihy
devatery
JAN BLAVOSLAV: Gramatika česká
Překlad N. Zákona (6. díl Bible Kralické)
10) Kroniku českou napsal VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN.
11) KRONIKA: historiografický pramen; chronologicky (podle časového pořadí) popisuje historické události, nejedná se však o systematickou vědeckou práci
12) J. A. KOMENSKÝ: Pedagogické zásady:
- Učit se má od mládí
- Povinná školní docházka pro všechny (chytří, hloupí, bohatí, chudí…)
- Vyučování má být názorné
- Je nutné dosáhnout určitého stupně vzdělání
- Látka má být přiměřená k věku
- Vše se má převádět do praxe
- Vyučovat se má od jednoduchého ke složitějšímu
- Je nutno stále opakovat
- Žák má být současně učitelem
- Vyučování má být zábavné
- Komenský tvrdí, že vzdělání má být zdarma
- zásady jsou doslova revoluční
- bojuje proti mechanickému učení
- navrhl systematizaci školství, velice podobnou té naší – na svou dobu velmi pokrokovou