Renesance a humanismus
– 14. – 16. st. – kolébkou renesance se stala Itálie
– návrat k antice
Charakteristika doby: novověk, vznik v Itálii odtud se šíří, prosazují se obyvatelé měst – světská kultura, řada významných objevů z nejrůznějších oborů (knihtisk, zámořské objevy – Amerika, první pitva, heliocentrický názor – Slunce střed Vesmíru, oslabení moci církve
– oživuje se antická filosofie a mytologie
Pojmy: renesance – znovuzrození, obnovení antických ideálů
humanismus – lidský, úcta k lidské důstojnosti, v centru pozornosti je člověk
Literární žánry: sonet – druh lyrické básně – 14 veršů
novela – krátký epický žánr, poutavý příběh, potlačuje vedlejší motivy
esej – literárně kritické zamyšlení
francouzská / villonská balada – v závěru každé sloky se opakuje refrém
– humanismus se soustředí na studium člověka
– humanismus je myšlenkové hnutí, které zahrnuje i vědecké zkoumání (studia humanitas)
– humanisté pěstovali hlavně společenské vědy ( filozofie, historie, národopis)
Věda – humanistickým vědcům nestačili teologické spekulace středověch filosofů nad katolickými dogmaty
– začali více pozorovat život
– zkoumají lidské tělo, astronomové (M. Koperník a J. Kepler), Galileo Galilei, alchymie, věštectví (Nostradamovo proroctví)
– latina zůstává univerzálním jazykem, prosazuje se studium řečtiny
Renesanční divadlo
– představení neorganizuje církev a tak se vybírá vstupné
– první stálá soukromá divadla (Globe)
– herci se netěší dobré pověsti, stále nesměji hrát ženy
– zájem o antické komedie i tragédie
– nové hry čerpají náměty z historie (Shakespeare), pověstí i soiučasnosti
– komedie jsou často založeny na milostné zápletce
Komedie dell´arte
– knihstick – J. Gutenberg
Itálie
-Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Raffael, Boticelli
Dante Aligiero – Božská komedie – skládá se ze 3 částí – peklo, očistec, ráj
(časově zapadá ještě do středověku)
Francesco Petrarca – básník, autor sonetů – Sonety Lauře
Giovanni Boccaccio – Dekameron – soubor 100 novel spojených rámcovým příběhem – 10 mladých lidí si po dobu 10 dnů vypráví na venkovském statku, kam utekli z obav před morem, 10 příběhů, např. Jednonohý jeřáb
Francie
– rodiště především gotiky
Francois Villon – básník, považovaný za prvního prokletého básníka – dostává se do rozporu s tehdejší morálkou
– Malý a Velký testament / např. Balada o tlusté Margot
– Villon v sebeobraně zavraždil mnicha a musel uprchnout z Paříže, když se vrátil byl uvězněn a za různé krádeže odsouzen k trestu smrti, který byl na poslendí chvíli změněn ve vyhnanství
Francois Rabelais – lékař, prozaik
– čtiřdílná satirický román – Gargantua a Pantagruel – vychází z lidových příběhů
– paroduje oblíbené ženy a používá velmi bohatý jazyk, ve kterém se střídají vulgarismy s archaismy a různé slovní hříčky
Anglie
– plně se prosazuje až v 16. st.
Alžbětinské divadlo – rozkvět renesance nastává během dlouhého panování královny Alžběty, v roce 1576 vzniklo v Anglii první stále divadlo, v ženských rolích vystupují mladí chlapci
– nejvýznamnější představitelé Alžbětínského divadla – W. Shakespeare, Ch. Marlowe..
William Shakespeare – dramatik, básník, autor asi 37 her a 154 sonetů psal:
komedie – Zkrocení zlé ženy, večer tříkrálový, Kupec Benátský
tragédie – Hamlet, Macbeth, Romeo a Julie, Othello, Král Lear
historické hry – Richard III., Jindřich IV., Julius Caesar
– překládal J. V. Sládek
– Othello – žárlivost, Hamlet – pomsta svému otci
Španělsko
– kultura velmi ovlivněna arabským uměním
– velká obliba – rytířské romány
Miguel de Cervantes Cavedra – prozaik, dramatik
– Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha – šlechtic který podlehl četbě rytířských románů, chce dobýt slávuz, aby získal srdce vysněné krásky
– Don Quijote – směšný, odtržený od skutečnosti, tragikomický hrdina
STŘEDOVĚK RENESANCE A HUMANISMUS
v cetru pozornosti: bůh člověk
smysl života: posmrtný život stávající život
důraz kladen: víra rozum
člověk je: poslušný svobodný
způsob života: asketismus (odříkání) uživá života
člověk má: předstudky tolerantní
hrdina lit. díla: světec (sv. Václav) šlechtic, měšťan