Proudy poválečné světové prózy
Existencionalismus, neorealismus, Beat generation, rozhněvaní mladí muži, nový román, socialistický realismus, rozmach vědecko-fantastické literatury, obliba žánru fantasy, postmodernismus
- polovina 20. století je reakcí na to, co se děje ve světě: válka, otázka tzv. třetího světa, globalizace, politické rozdělení
- reakce na válku
- problém mezilidských vztahů (řeší se tu otázka neschopnosti lidí mezi sebou vzájemně komunikovat, v souvislosti s tím se objevuje deprese, pocity úzkosti)
- mladší generace, chtějí se distancovat od těch nahoře (Amerika – beatnici, Anglie – rozhněvaní mladí muži),
- literatura magického realismu (jsou věci odporující zdravému rozumu, krize vědy a techniky),
- velmi výrazně se rozšířila vědecko-fantastická literatura (sci-fi), v počátcích vyznívala velmi optimisticky a jako obdiv nových vynálezů a techniky, později začal převažovat pesimismus a objevili se obavy z možného zneužití techniky a vynálezů,
- experimentální lit. (formální lit., zkouší nové formy lit. vyjadřování, ve Francii vznikající nový román),
- komerční (dobře zvládnuté knihy z řemeslného hlediska, ale na rozhraní umělecké lit.),
- postmoderní (balancuje na hranici mezi lit. uměleckou a komerční lit, jsou zaměřeni proti avantgardě, jsou psány s cílem, aby si tam každý našel něco pro sebe, pro širokou masu čtenářů)
- je zde mnoho nakladatelství, která vydávají tisíce knih knihy se stávají zbožím
- autoři už detailně nepopisují postavy a prostředí, ale zaměřují se na psychologii postav, často se objevuje téma sociální, většinou se týká života obyčejných lidí
- rozsah prozaických děl se začal zmenšovat, ubývá románů a přibývá povídek a novel
2.světová válka v literatuře
- popisy koncentračních táborů, vězení
- Deník Anny Frankové – psala jej 12, 13letá dívka – Anna byla Židovka, s rodinou žili v Amsterodamu, 1942 měla být rodina deportována, přátelé jim pomohli, přibyla k nim další rodina, nakonec byla rodina prozrazena, v koncentráku Anna zemřela na tyfus
Joseph Heller
- Hlava XXII-protiválečný román, popisuje nesmyslnost armádní mašinérie, článek 22 vojenského zákoníku, který umožňuje propustit z armády „blázny“, pokud si o to zažádají, ale pokud si o to zažádají, když toto člověk učiní, potvrdí tím, že blázen není, děj se odehrává za 2.světové války na ostrově ve Středomoří, kde je vojenská základna, americký letec Yossarian, letcům je stále zvyšován počet letových hodin (tento počet může splnit jen blázen), podmínky jejich práce se zhoršují a řada z nich zahyne, hlavní hrdina se v závěru rozhodne vyřešit situaci dezercí
Norman Mailer
- vycházel z vlastních zážitků, protože se účastnil války v Tichomoří
- Nazí a mrtví-příběh z 2.světové války a líčí osudy jedné americké jednotky, která má dobýt jeden tichomořský ostrov, který před tím obsadili japonští fašisté, líčí, jak překonávají hory, staví silnice na těžkou techniku v tropech, při průzkumu jsou někteří členové oddílu zabiti, při návratu k Američanům na základnu zjistí, že válečné operace jsou již ukončeny
.
William Styron
- Sophiina volba – psychologický román, vypravěčem je začínající spisovatel Stingo, který se koncem 40. let setká s mileneckou dvojicí Sophií a Normanem, Sophie trpí častými depresemi a Stingo zjistí, že je původem Polka, která přežila Osvětim a nemůže se vyrovnat s tím, že poslala na smrt svou mladší dceru. není vlastně schopna normálního života a končí sebevraždou
Günter Grass
- Plechový bubínek – vývojový román,odehrává se na začátku 20. stol. v Německu, začíná v ústavu, kde se léčí hl. hrdina Oskar, našel totiž způsob, jak ze sebe udělat odlišného člověka, ve sklepě na sebe svrhnul poličky a tím zastavil svůj růst a jako trpaslík žije dál, na pohřbu ho někdo praští kamenem a on trochu vyroste, má také dítě, ale jeho matka odmítá přiznat, že je otcem právě Oskar, dostane bubínek, kterým může změnit budoucnost
Alexandr Isajevič Solženicyn
- ruský spisovatel, získal Nobelovu cenu
- vycházel z vlastních zkušeností, takřka ve všech svých knihách kritizoval pracovní tábory pro politické vězně, kvůli čemuž byl pronásledován, musel emigrovat a dodnes žije v U.S.A. – poznal sovětské koncentrační tábory a vyhnanství
- Jeden den Ivana Denisoviče – novela, vlastní zážitky (autor byl vězněn v ruských lágrech)
- Souostroví Gulag-trilogie
Existencialismus
- literární a filosofický směr 20. stol., který se rozvíjí před a po 2. světové válce
- francouzská a ruská literatura
- navazuje na otázku smyslu lidské existence v bezcitném a chaotickém světě, ve světě, kde není dostatek komunikace
- zabývá se existencí a životem člověka, člověk je odpovědný za to čím je, co dělá, za svůj život a postavení ve společnosti, je odpovědný sám sobě a je zcela svobodný v názorech a volbě činu
- každý člověk je sám, neváže se příliš na druhé, žije přítomností, cítí se odcizen
- existence je provázená neustálými pocity strachu a je to plynutí k smrti.
- tématika: osamělost, absurdita, bezvýchodnost, úzkost, smrt, rozhodování, sexualita (buď osudově ovládá, nebo představuje opěrný bod v absurdním světě)
- hlavní hrdina je postaven často do mezních situací
Jean Paul Sartre
- francouzský filosof a spisovatel – prozaik a dramatik, profesor filozofie
- manželka Simone Beauvoir (Druhé pohlaví)
- Bytí a nicota – filosofické úvahy, o smyslu lidské existence, svobodě člověka
- Zeď – soubor povídek, zeď je symbolem oddělenosti lidí, postavy se dostávají do krajních situací, a jedině tak projeví svůj charakter
povídka Zeď-příběh, který se odehrává v době občanské války ve Španělsku, příběh dvou přátel, kteří bojují proti španělským fašistům, při akci byl jeden z nich zajat a frankisté mu slíbili svobodu, když prozradí úkryt svého kamaráda, ten o úkrytu ví, ale záměrně udá jiné místo, na němž je ovšem nešťastnou náhodou jeho přítel nalezen, hlavní hrdina si tak proti své vůli zachránil život - Nevolnost (Hnus) – román, o pocitu životní úzkosti, napsáno formou deníku, úvahy o smrti, strachu, existenci, nemá děj
- Počestná děvka, Holá pravda, Mouchy – dramata
Albert Camus
- francouzský filosof a prozaik
- nositel Nobelovy ceny za literaturu (1957)
- hodně cestoval (Španělsko, Československo, Afrika),
- Mor-román, příběh lékaře, popisuje chování lidí ve městě zamořeném morem
- Cizinec – novela – děj v Alžírsku, hrdinou úředník Mersault vypráví konec svého života. Začíná pohřbem své matky, pak milostným vztahem. Mersault bezdůvodně zastřelí Araba a je zatčen. Následuje proces, život ve vězení a odsouzení k smrti. Mersault přijímá svůj osud zcela lhostejně, jako by byl zbaven lidských citů. Vede úvahy člověka nevěřícího v nic, pocit odcizení, samoty, lhostejnosti ke světu a životu. Odmítá rozhovor s knězem, nelituje, má všeho dost. Za své názory viní společnost, protože v ní nemá nic cenu.
- Caligula – hra, bezcharakterní člověk, který využívá své absolutní moci k páchání zločinů.
Beat generation
- hnutí amerických básníků a prozaiků
- vznik 50. léta v Americe
- slovo beat má dva významy – 1. zbitý, unavený životem 2.blažený (snaha o únik z unavenosti životem)
- reakce na tehdejší americkou společnost (puritánství, netolerance vůči drogám, rasismus, …) proti všem uznávaným americkým životním normám
- výsměch tradičním hodnotám, morálce, prosperující konzumní společnosti,
- příklon k orientálním filosofiím (zenbuddhismus), hledání vnitřní svobody, dobrovolná chudoba, snaha šokovat
- její autoři pocházeli z intelektuálních kruhů, úmyslně se ke společnosti obraceli zády (odtrhli se), hledali vnitřní svobodu prostřednictvím drog, alkoholu, sexu, hudby,..
- vědomá snaha nějaké extáze (únik z unavenosti životem, prostřednictvím jazzu, rychlé jízdy v autě, drog, potulováním se…)
- Beatníci neměli žádný pozitivní program, nenabízejí americké společnosti východisko z této situace.
- není příliš důležitý děj, ale forma (připomíná básně v próze)
- šokují společnost výstředností, tématikou děl i způsobem vyjadřování – užití společensky nepřijatelných věcí (vulgarismus, ..) někteří zakázáni
- ve filozofii beatníků pokračovalo pak hnutí hippies v 60.letech
Allen Ginsberg
- jeden z nejvýznamnějších amerických básníků současnosti
- jeho poezie se stává základem pro underground
- 1969 navštívil Prahu, na jeho počest se slavil poslední majáles, byl z naší republiky vykázán
- jeho poezie, působí velmi pesimisticky, básně vyjadřují smutek až hrůzu ze života, v tvorbě se odrážejí jeho osobní problémy (homosexuál, drogy), všímá si i společenských problémů (2.světová válka, válka ve Vietnamu, životní prostředí), jeho tvorba byla ovlivněna četbou bible a po návštěvě Tibetu i buddhismem
- Kvílení– nejznámější sbírka, velmi naturalistické obrazy, vize a sny, zachycuje krizové momenty sensibilního autora
- Kadish-(židovská modlitba odříkávána při výročích úmrtí), vznikla jako reakce na smrt jeho matky, která zemřela v ústavu pro duševně choré, v básni vylíčen kladný vztah k té ženě
Jack Kerouac
- procestoval bez pevného cíle celý americký kontinent
- Na cestě – kultovní román, autobiografický, básnická reportáž ze silnice, záznam dojmů, nálad a myšlenek, putování za pocitem svobody, spontánní próza – metoda záznamu bez zásahů a úprav, napsán během tří dnů
Lawrence Ferlinghetti
- Lunapark v hlavě -nejznámější sbírka
Ken Kesey
- Vyhoďme ho z kola ven – zfilmováno (M. Forman) pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem, děj se odehrává v psychiatrické léčebně
William S. Burroughs
- homosexuál; v 50. letech přiznal svou závislost na heroinu, proto odjíždí do Evropy
- Feťák – román, otevřeně popisuje svou závislost na drogách
- Nahý oběd, Teplouš, Ohyzdný duch
Charles Bukowski
- přibližuje se svou tvorbou k beatnikům – jejich pokračovatel v 80. letech
- otevřený, vulgární, obscénní jazyk
- Všechny řitě světa i ta má – 28 povídek, je psána velmi vulgárním jazykem, jeho vlastní zážitky
- Hollywood – román, autobiografie, odvážná, otevřená výpověď
Rozhněvaní mladí muži
- Anglie, 50. léta 20. stol.
- jsou mezi nimi i ženy
- nepřímý vliv na vznik této generace: v Anglii bylo zpřístupněno vysokoškolské vzdělání i lidem z dělnických rodin, po dokončení univerzity obvykle zjistili, že k postupu do vyšších vrstev jim v konzervativní společnosti nestačí jen vzdělání
- byli proti anglickému konzervatizmu , konvencím, přizpůsobivosti zavedenému pořádku, kariérismu, pohodlnosti, pokrytectví, sociální kritika, humor, hovorový jazyk
- kritika poměrů v anglické společnosti – morálky, postavení
- pociťují nechuť ke světu – mají vzdělání, ale nemohou přirozenou cestou dosáhnout lepšího postavení, uznání
- postava – mladý intelektuál pocházející z chudých poměrů, je nespokojený se stavem společnosti a se svou rolí, kterou v ní hraje, chce dosáhnout lepšího postavení, uskuteční to většinou přes sňatek s nějakou dívkou z bohaté rodiny, přes jeho vzdělání to nejde
- vzniká tzv. univerzitní román – reakce na rozvoj univerzitního života
John Osborne
- Ohlédni se v hněvu – divadelní hra, hl. hrdina Jimmi Porter (typ rozhněvaného mladého intelektuála, nespokojeného se stavem společnosti, svůj hněv obrací proti svým blízkým), kniha dala zpětně název generaci rozhněvaných mužů
Kingsley Amis
- Šťastný Jim – humoristický román, takzvaný univerzitní román, výsměch atmosféře malé venkovské univerzity. Hlavní postavou obou románů jsou mladí muži, bouřící se proti snobství, konvencím a nudě stereotypního života. Paradox – dostávají se do vysoké společností sňatkem s bohatými ženami.
John Wain
- Pospíchej dolů – román, hl. hrdina vystudoval univerzitu, očekává se od něj, že své vzdělání zúročí, střídá celou řadu profesí: myje okna, jezdí s náklaďákem…, cítí se šťastný, ne vždy je úspěšná společnost úspěšná v pravém slova smyslu (štěstí), není důležité být na vrcholu společnosti, ale zachovat si své kvality
John Braine
- Místo nahoře – román, mladý muž se nechává strhnout společností, nabalí si ženu a ta s ním otěhotní, společnost ho však ničí, on sám se ničí, jeho bývalá přítelkyně spáchá sebevraždu, on už se ale nedokáže vrátit, protože už je příliš zabředlý v této společnosti a síla peněz je mocná
David Lodge
- Hostující profesoři – vtipný příběh dvou profesorů, jednoho z anglické a jednoho z americké university, na rok si vymění svá místa a musí si zvykat na zcela nezvyklé situace v životě i na universitě, což je přivádí do komických situací
Postmodernismus
- rozvíjí se od 60. let dosud, v Evropě i Americe
- je odmítavou reakcí na modernistické a avantgardní směry, vrací se k tradičním a osvědčeným literárním postupům, takže vytváří směsici díla historického, psychologického, faktografického (lit. faktu), detektivního. Postmodernisté rádi čtenáře mystifikují, za pravdu předkládají čtenáři fakta smyšlená
- prolínání tradice a experimentu, hledání pravdy
- nejen pro náročné čtenáře, ale pro všechny – (má promluvit jak k intelektuálovi, tak k povrchnímu čtenáři)
Umberto Eco
- italský prozaik
- Jméno růže –typický román postmodernismu, je současně detektivkou, hororem, historickým románem, filozofickým traktátem. Román má 7 kapitol – každá obsahuje smrt. Odehrává se ve středověku, v klášteře. Vypravěčem je mladý hoch Adso, jehož průvodcem je starý mnich Vilem, kteří pátrají po záhadných vraždách mnichů nakonec zjistí, že šlo o vraždy a že všechno souvisí s místní knihovnou, tam jsou uchovávány vzácné rukopisy, které jsou mnichy rozšiřovány opisováním, ale některé jsou před nimi zatajovány, protože jejich myšlenky by mohly otřást postavením církve, pokud se k těmto spisům dostane nepovolaná osoba, je odstraněna, příběh končí požárem knihovny a celého opatství, dvěma hlavním hrdinům se podaří zachránit jen zlomek rukopisů, autor vyjadřuje názor, že lidská touha po vědění by nikdy neměla být omezována, myšlenkově složitý román, ale i přesto je populární a čtivý, byl zfilmován (Sean Connery, Christian Slater)
Vladimír Nabokov
- ruský emigrant v Americe
- Lolita – román – psychologická studie muže Humbert Humbert a jeho sexuálním vztahu k 12-ti-leté dívce
Magický realismus
- objevuje od 50. let 20. stol.
- v zemích se silnou tradicí mytologie nebo ústní slovesnosti (latinská Amerika)
- prolínání skutečného a snového světa (plynule se přichází z jedné roviny do druhé)
- příběh má v sobě vždy věčné téma: láska, nenávist, násilí…
Gabriel García Márquez
- kolumbijský spisovatel, nejvýznamnější představitel magického realismu, Nobelova cena (82)
- Sto roků samoty – vrcholný román, rozsáhlá kronika provinčního městečka Maconda – žije zde velmi rozvětvená rodina Buendiů, nereálné věci jsou podávány normálně a naopak
téma je samota člověka- poselství knihy je v tom, že lidé přijímají samotu, což je hlavní důvod proč jsou odsouzeni k zániku - Kronika ohlášené smrti – novela, retrospektivně se tu řeší vražda, kterou spáchají bratři Vicariovi na domnělém svůdci své sestry
Isabel Allende
- Chille – po zavraždění svého strýce – chilského prezidenta emigrovala do Venezuely
- Dům duchů – první román s autobiografickými prvky, sleduje osudy rodiny Estebana Trueby
Paul Coelho
- brazilský spisovatel
- Alchymista – Španělský pastýř hledá poklad u egyptských pyramid, cestou se setkává s Alchymistou
- Pátá hora – osudy proroka Eliáše
Michail Bulgakov
- ruský spisovatel
- Mistr a Markétka – román, zpracovává starý faustovský námět, zároveň se zde promítá biblický příběh o Pilátu Pontském a Ježíšovi, také se tam promítá satirický obraz ruské spol. 20. a 30. let
Čingiz Ajtmatov
- kirgizský spisovatel
- Džamila – Hl. hrdinka opouští svého muže (proti morálním zásadám své vesnice) kvůli milovanému muži. Obhajoba práva na lásku a štěstí
Neorealismus
- vznikl ve 40. – 50. letech v Itálii
- snaží se navázat na tradice realistické literatury
- je určitou reakcí na spol. poměry ve fašistické Itálii v čele s Mussollinim
- charakteristické rysy: v popředí je zájem o běžný život obyčejných lidí, detailní popis každodenního všedního života, klade důraz na sociální tématiku, snaží se postihnout drsnost charakterů obyčejných lidí, kteří pod hrubou slupkou skrývají citlivé a vnímavé srdce, duši
- spisovatelé pro charakteristiku svých postav používají lidový jazyk ulice (někdy až vulgární)
- ovlivnil i italský film a výtvarné umění
- nejslavnější režiséři italského neorealismu: Passolini, Fellini, Visconti
Alberto Moravia
- obraz poválečné Itálie i války, analýza skutečnosti, sociální a milostná tématika, lidový jazyk
- Horalka –román, jsou zachycena léta 1943-4, postupné osvobozování Itálie, ústřední postavou je římská obchodnice, vdova, která se svou dcerou odejde k příbuzným do horské vesnice, snaží se ji ochránit před válkou, ale marně (dcera je znásilněna osvoboditeli)
- Římské povídky
- Římanka – hrdinka je Adriana, román se odehrává v Itálii během 2. svět. války, Adriana pochází z velmi nuzných poměrů a sní o životě plném bohatství a pohodlí, přichází na to, že je možné uskutečnit tyto představy prací, kterou bude dělat, stává se z ní prostitutka, Míno – její milenec, se kterým čeká dítě, Míno se zabije, Adriana je zklamaná, ale dítě si nechává a doufá, že bude dobrou matkou
- Nuda-román, hlavním hrdinou je ne příliš úspěšný malíř, který je naprosto znuděn svým životem, změnu mu přinese seznámení s krásnou, ale prostoduchou modelkou, kterou chce k sobě připoutat sňatkem a penězi, dívka dá ale přednost jinému muži a malíř se pak neúspěšně pokusí o sebevraždu
Nový román
- svojí stavbou má velice blízko ke absolutnímu dramatu
- vzniká v 50. letech, je charakteristický pro francouzskou literaturu
- jediné pojítko autorů je společný odpor proti kompozici tradičního románu 19. století
- charakteristické rysy: nemá téměř žádný děj, nemá ani vyhraněnou postavu hl. hrdiny, postavy často nemají ani jména a jsou označovány zájmeny (on, ona, ono), zobrazovaná skutečnosti je redukovaná na popis dějů, věcí bez jakékoli časové a logické souvislosti, motiv pátrání a bloudění (často zpracovává detektivní téma), často experimentuje s jazykem, postavy nemají vypracovanou psychickou stránku, jejich jednání je bez logické příčiny
- předchůdci: Franc Kafka, Marcel Proust
Alan Robbe-Grillet
- Gumy – jeho nejznámější dílo, detektivní zápletka, kterou řeší geniální detektiv, odhalována záhada za záhadou, čím dál tím složitější, vrahem je sám detektiv
Sci-fi a fantasy
- sci-fi – vědecká lit. založená na znalostech současného vědeckého vývoje, znalostech budoucího pokroku, není to pohádkový svět
- konec 70. – zač. 80. let – oživení sci-fi díky filmům – Lucas: Hvězdné války, Blízká setkání třetího druhu – Spielberg
- pohled na současnost (otřesné vize totalitních společností, vize budoucnosti…)
Arthur Charles Clarke – 2001 Vesmírá Odyssea
Isaac Asimov – Já, robot
Frank Herbert – Duna
Anthony Burgess – Mechanický pomeranč
Stanislav Lem
- Polsko
- Solaris-román z daleké budoucnosti, odehrává se na vzdálené planetě, jehož jediným obyvatelem je „oceán“, který zde figuruje jako vysoce inteligentní bytost, pozemšťané zde mají svou vesmírnou stanici, na níž ale všichni po čase trpí silnými depresemi, nakonec je zjištěno, že je to vlivem oceánu, hlavní hrdina je trápen výčitkami za neúmyslně způsobenou smrt své dívky, původně sci-fi příběh se postupně mění v psychologický
Ray Bradbury
- americký spisovatel
- Marťanská kronika– příběhy vyprávějí o kolonizaci Marsu pozemšťany, kteří před tím přivedli ke zničení Zemi a kniha má být varováním, aby lidé nezničili i další planetu
- 451 Fahrenheita-román, obraz Země, ve které zvítězila technická společnost, jež odsuzuje všechno netechnické, tedy i kulturu a knížky, beletrie je ničena, lidé nesmějí žádné knihy přechovávat a někteří se proto i scházejí na tajných místech a učí se texty knih nazpaměť, mezi ně se dostane i mladý hrdina, který byl původně členem požární hlídky, jež měla knihy likvidovat, ale byl nakonec ovlivněn zvláštním chováním jedné dívky, která ho velmi zaujala a on si uvědomil, že je to tím, že tajně četla knihy, román, teplota, při které vzplane papír
- Bouřlivý hrom-povídka, určitá společnost pořádá lovecké výpravy do minulosti a využívá stroje času, jednou při takovém lovu zahyne kromě předem vytipovaného zvířete i motýl, to změní vývoj společnosti (vládu) v zemi, je to možné chápat jako takové ekologické varování, jak současné zásahy lidí mohou ovlivnit budoucí vývoj Země
Michael Crichton
- Jurský park, Ztracený svět
- Koule
Fantasy literatura
- odehrává se ve světě neskutečném až pohádkovém., únik od reality
- bytosti, které neexistují, ale jejich problémy jsou skutečné
- moderní pohádky pro unavené dospělé
John Ronald Reuel Tolkien
- Pán prstenů-soubor tří románů, vrchol tvorby, souboj dobra a zla se točí kolem prstenu
- Silmarillion-tam líčí nejstarší mýty o vzniku Středozemě a o původních obyvatelích, děj se točí kolem tří kouzelných kamenů, kterých se zmocnil Temný pán a původní obyvatelé o ně bojují
- Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky-dobrodružný příběh jednoho hobita, Bilbo Pytlík, hobiti byli bytosti velcí 2-4 stopy, měli husté, vlnité, hnědé vlasy a byli porostlí srstí, bydleli v norách v zemi, dožívali se v průměru 100 let, zavalití, dobrosrdeční
Terry Pratchett
- humorná díla situována do světa tzv. Zeměplochy (Discworld)
Horor
- Americká literatura (psycholog. horory)
Stephen King – Carrie, Misery, Zelená míle, To
Ira Levin – Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky
Další autoři 2.poloviny 20.století
William Golding
- Brit, Nobelova cena (83)
- Pán much – zpochybňuje údajně vrozenou schopnost lidí vybrat si správně mezi dobrem a zlem
příběh klukovské party, jejichž letadlo ztroskotalo u neobydleného ostrova, dva z nich jsou výraznými osobnostmi, první je Ralph, který se snaží zavést rozumná opatření, aby přežili (služby na jídlo, dřevo, obydlí), druhý je potom Jack, který je násilnické povahy, odmítá se podřídit, i když byl Ralph původně zvolen jako vůdce, Jack se zabývá pouze lovem a další kluci se přidávají k němu, protože tak mají větší volnost, vzniknou dvě skupiny, mezi nimiž dochází ke konfliktům a jsou i první mrtví, kniha končí honičkou na Ralpha, při níž náhodou vypukne na ostrově požár a ten přiláká loď, a to vlastně Ralpha zachrání před zdivočelými hochy, román oproti běžným robinsonádám ukazuje, že je potřeba přežít nejen fyzicky, ale i duchovně (morálně)
Irvine Welsh
- skot
- Trainspotting– zobrazuje mladou generaci 90.let; svět alkoholu, fanatických fotbalových fanoušků, heroinové závislosti
- Acid House– sbírka povídek
Arthur Hailey
- píše hlavně katastrofické romány, knihy jsou velmi čtivé, prokáže vždy prostředí knihy
- než napíše román, nejprve se 3 roky seznamuje s daným prostředím
- Letiště, Kola, Penězoměnci, Hotel, Detektiv, Konečná diagnóza
Jerome David Salinger
- Kdo chytá v žitě – román, jeho prvotina, vyprávění 16letého studenta, který je vyloučen z další školy, jede do New Yorku, protože nemůže jít domů, jde za sestrou, kterou má moc rád, druhý den chce odjet, ale sestra chce jet s ním, on slibuje, že se vrátí domů, uvědomuje si svůj vztah k ní a rozhodl se vrátit domů, nespokojenost současné generace
Mika Waltari
- Egypťan Sinuhet-děj se odehrává asi před 3500 lety, historický román, skládá se z 15 knih (kapitol), ve kterých hlavní hrdina Sinuhet chronologicky vypráví zážitky ze svého života, byl nalezencem, vystudoval lékařství, stal se královským otvíračem lebek, díky tomu se dostal do nejvyšší egyptské společnosti a setkává se i s tehdejším faraónem Achnatonem, v té době vypukly náboženské nepokoje, zahynula i Sinuhetova přítelkyně a jejich syn, Sinuhet byl nakonec přinucen usmrtit faraóna, novým faraónem se stává Haremheb, což byl Sinuhetův přítel a bývalý válečník, ten ale poslal Sinuheta do vyhnanství, ze strachu, že by mohl mluvit o jeho minulosti, Sinuhetovým sluhou je Kaptah, což je prakticky založený člověk, který pečuje o hmotné zabezpečení, na rozdíl od Sinuheta, kterému tyhle věci připadají přízemní a upřednostňuje čest, morálku
John Irving
- Motlitba za Owena Meanyho, Svět podle Garpa, Syn cirkusu, Pravidla moštárny
Edward Albee – Kdo se bojí Virginie Woolfové
John Kennedy Toole – Společenství hlupců, Neonova bible
Hunter S. Thomson – Strach a svrab v Las Vegas, Rumový deník