Ota Pavel – Smrt krásných srnců

·         Okolí Křivoklátska (údolí Berounky), městečko u Prahy, předválečná doba, doba Protektorátu i poválečná doba

·         Dětství, okupace

·         Leo Popper – tatínek, plný vitality a nadšení, má velký smysl pro humor, je posedlý svými sny, nedá se odradit neúspěchy a vždy se pouští i do málo nadějných podniků, má rád rybolov, obchodování, milovník žen i peněz, pro rodinu dělá vše

·         Hermína Popperová – maminka, v povídkách je upozaděna, trpělivá a milující tatínka i přes prohřešky, děti vede k lásce k vlasti a k laskavosti

·         Karel Prošek – žije na chatě u Berounky s rodinou, kamarád tatínka, chytá s ním ryby, je srostlý s přírodou

Maminka chce jet za ušetřené peníze do Itálie, tatínek ale kupuje drahý rybník v Kročehlavech od doktora Václavíka s velkými kapry, ve kterých tuší zisk. Na podzim se koná výlov rybníka, v něm je ale jeden kapr, ten, kterého tatínek obdivoval při koupi. Pan doktor za utržené peníze jel s manželkou do Itálie, tatínek s  rodinou si nejdražšího kapra dal k večeři. Později chce doktor od tatínka koupit ledničku, ten se mstí, prodává mu lednici bez vnitřku, nejdražší v Evropě.

·         Ve službách Švédska

Tatínek pracuje ve firmě Elektrolux, ale nenávidí ředitele – závidí mu jeho manželku, krásnou Irmu. Tatínek se dobře se obléká, kupuje drahé auto, Irmě ale není dobrý. Spřátelí se s uznávaným malířem, po kterém ředitel chce Irmu namalovat, malíř ale ženy nemá rád. Tatínek ho přemlouvá, myslí, že tak získá Irmu, když ji ale malíř vidí, odmítá to. Irma i s manželem dál tatínkem opovrhuje. Později malíř tatínkovi řekl, že v životě toužil namalovat jen maminku.

·         Smrt krásných srnců

Nejznámější povídka, zfilmovaná. Rodina žije na chalupě u převozníka Karla Proška u řeky Berounky. Karel Prošek má vlče Holana, který pro něho loví srnce na stráni Smrt krásných srnců.  Po vzniku protektorátu se rodina musí přestěhovat zpět do města, ale Otovi bratři jsou povolaní do koncentračního tábora. Tatínek je chce před odjezdem vykrmit a tajně jede k Proškovi na ryby, ty ale neberou. Přemlouvá Proška, aby mu přinesl srnce, Karel odmítá. Tatínek si půjčí Holana a ten mu pomáhá srnce ulovit. Synové se pak z koncentračního tábora vrací živí, pravděpodobně díky srnci. Po válce umírá Holan i Prošek a Ota si uvědomuje, že spolu s nimi umírá i jeho dětství.

·         Kapři pro Wehrmacht

Tatínkovi seberou jeho rybník. Stále chodí krmit kapry. Rodina má několik konfrontací s vojáky, pak jsou vypáleny Lidice, rodina vše sleduje. Před Vánoci je povolán do koncentračního tábora i tatínek. V noci před odjezdem tatínek budí Otu, z rybníku loví kapry, které maminka potom mění za jídlo. Oto po roce sleduje výlov rybníka, a jak tatínek „vypálil němcům rybník“.

·         Jak jsme se střetli s vlky

Po válce Popperovi přijíždí na Proškovu chalupu, kde loví štiky. Soutěžili s Vlky, ostřílenými rybáři, kdo uloví víc štik. Jednou chytili jen tři, a tak tatínek naložil štiky na vozík, aby to vypadalo, že jich mají víc. Když projížděli okolo Vlků, zjistili, že jich mají pět. Tak si oba pamatovali tento den jako den, kdy jim Vlkové „dali na prdel“.

·         Otázka hmyzu vyřešena

Po válce tatínek přichází o místo v práci a je nešťastný, pak mu jinou nabízí pan Jehlička – má prodávat mucholapky. Tatínek je nadšený z vidiny velkého zisku. Lidé ale nevěří funkčnosti mucholapek a nekupují je. Tatínek chce ale všechny mucholapky na skladě prodat. Skutečně se začínají prodávat po tisících, jsou distribuovány velkoobchodníkům, ti je ale neumí prodat tak dobře jako tatínek. Do firmy chodí výhružné dopisy. Tatínek z firmy odchází, propadá depresi. Ota po letech potkává pana Jehličku, říká mu, že Holanďané nyní vyrábějí stejné mucholapky a jsou úspěšní. Když mu Ota tuto zprávu chce říct, už nemůže.

·         Králíci s moudrýma očima

Poslední roky života rodiče tráví v malém domku. Tatínek pod vidinou zisku chová králíky, zvláštní chov s moudrýma očima. Jede s nimi na výstavu, jak mu namluvili lidé, mamince říká, ať vyklidí špajz, že doveze všechno jídlo nové. Rozhodčí mu ale neudělí žádné ceny. Večer králíky pouští, nechtějí od něj odejít, ale on utíká. Domů jde podél řeky, vidí v ní rybu, starou a chytrou, tatínek cítí, že se přišla podívat, jak umírá. Další den je na pokraji zhroucení, vidí, že maminka jídlo nevyhodila, za vše jí děkuje. Potom přijíždí sanitka, je odveden, ale záhy se vrací a na dveře věší ceduli: Přijdu hned.

·         7 krátkých povídek

·         Ich-forma (vypravěčem je autor) se prolíná s er-formou (vyprávění o tatínkovi)

·         Metafora, satira, ironie, dialogy, vypravovací a popisné pasáže

·         Práce s detailem, vnější charakteristika, hyperboly

·         Sportovní novinář a spisovatel, cestovatel, jeho práce je ale ovlivněna psychickou poruchou, v brzkém věku umírá na srdeční zástavu

·         V knihách se odráží jeho zážitky z dětství, z průběhu 2. světové války a normalizace

·         Zlatí úhoři

·         Dukla mezi mrakodrapy

·         Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny

·         Vladimír Páral – Soukromá vichřice, Mladý muž a bílá velryba

·         Milan Kundera – Žert, Nesnesitelná lehkost bytí

·         Josef Škvorecký – Zbabělci, Tankový prapor

·         Jiří Žáček, Vladimír Holan