Obraz venkova v próze 19. století

– počátek 20. stol., podobně jako Májovci zobrazují vztahy lidí na venkově a přidává se problematika peněz

– i když venkov už není viděn tak idealisticky, přetrvává názor o nezkaženosti národa

– autoři se při typizaci dopouštějí idealizování

 

KAREL VÁCLAV RAIS(1859-1926)

– ovlivňuje i ostatní autory této doby

– narodil se v Lázních Bělohrad, stal se učitelem, byl jím celý život, nejvíce ho ovlivnil pobyt v Trhové Kamenici, ale působil i a Hlinecku

 povídky

– Výminkáři– povídková kniha, vztahy mezi rodiči a dětmi, nevděčnost

– Horské kořeny, Rodiče a děti— podobná tematika jako Výminkáři

– Na lepším, Paničkou– o ženě toužící po penězích

– Pantáta Bezoušek– sedlák z Hané, idealizace venkovského člověka

– přijíždí do Prahy za synem advokátem, nepřetvařuje se v lepší společnosti, syn se za něj stydí, ale sedlák si  získá okolí svou přímostí

‚romány

– Kalibův zločin– starý mládenec Vojtěch Kaliba, zmanipulován do sňatku s Karlou, která ho nemiluje, čeká dítě s jiným

– po narození dítěte jejich vztahy úplně ochably, Kaliba ženu přistihne s milencem, ve vzteku ublíží dítěti, zabije ženu a nakonec umírá

– Západ– závěr života faráře Kalouse a jeho působení mezi chudými lidmi

– O ztraceném ševci– odehrává se v Podkrkonošském městečku, kde spolu žijí Němci a Češi, ukazuje sociální a národnostní boj

– Zapadlí vlastenci– děj se odehrává ve vesničce Pozdětíně, hlavním pramenem byly zápisky učitelského pomocníka Václava Metelky

– popisuje život lidí, hlavně kantorů v zapadlé vesničce obklopené horami

– Karel Čermák zde nastupuje jako učitelský pomocník, seznámí se s Albínkou, zamiluje se, ale její otec lásce nepřeje, změní názor, když se Karel stane učitelem

– Čermák se zasloužil o rozvoj vlastenectví v Pozdětíně

 

ANTAL STAŠEK- vl. jménem Antonín Zeman

– jeho synem je Karel Zeman = Ivan Olbracht- býv. student našeho gymnázia

– byl advokátem v Semilech, ve svých dílech si všímá hlavně sociálních otázek a hledá cestu k lepšímu životu

DÍLO:

– Blouznivci našich hor– hrdinové jsou příslušníci sekty, ní o lepším životě, nápravu hledají v náboženství

– V temných vírech– sociální a národnostní otázky na severu Čech, podobná tematika jako Blouznivci

– O ševci Matoušovi a jeho přátelích– rok 1848, účast ševce v revoluci, uvědomování dělníků

 

TEREZA NOVÁKOVÁ(1852-1912)

– narodila se v Praze, v českoněmecké rodině úředníka, znala několik cizích jazyků→ mohla číst zahraniční autory, čímž získala přehled o evropském realismu

– vdala se za středoškolského profesora, žila s ním v Litomyšli, nejdříve se bála psát, ale po vyslechnutí přednášky o jejím velkém vzoru- Karolíně Světlé se odvážila

– zajímá se o emancipaci, i když se přestěhovala do Prahy, zůstává věrná venkovu

– má 2 syny, jeden z nich v dospělosti umírá→Nováková se uzavírá do sebe a do malého domečku na předměstí, kde píše svá nejlepší díla, později zde i umírá

DÍLO:- převážně monografické(1 hlavní postava) romány odehrávající se na venkově,

– sleduje myšlenkový vývoj českého venkova

– hrdinové většinou hledají cestu k lepšímu životu

– Jan Jílek– evangelík v době temna, nemožnost svobodného projevu ho donutí k emigraci

– Jiří Šmatlán– tkadlec, hledající lepší život, nejprve u katolíků, potom v evangelické víře, ale ani jedno ho neuspokojilo, nakonec nachází naději v socialistických myšlenkách

– Na Librově gruntu– hl. postava sedlák Josef Libra, stává se sedlákem po zrušení roboty šplhá na společenském žebříčku, lidé si ho váží a chodí k němu pro rady…

– Drašar– hl. hrd. Josef Justýn Michl

– kněz, ale nespokojený s poměry v církvi, domníval se že rok 1848 poměry změní, ale nestalo se tak→ opouští církev

– odchází do malé vesničky

– jeho milá umírá při porodu, hroutí se mu svět, vrhá se do „erotických“ dobrodružství. nakonec umírá v nespokojenosti a v bídě

– Děti čistého živého– sekta, blouznivci, vyznavači světla

– hledají lepší život, ač je to náboženská sekta, nechtějí cestu náboženskou

– Maloměstský román– její prvotina

– hl. hrdinkou je dcera K. H. Borovského Zdeňka, která obětuje svůj osobní život a štěstí vlasteneckým zájmům, na konci předčasně umírá

 

JINDŘICH ŠIMON BAAR(1869-1925)

– katolický kněz, jeho tvorba je spjata s Klenčí pod Čerchovem, kde se také odehrává většina jeho děl

– Hanýžka a Martínek

trilogie:

• Paní komisarka– pobyt Boženy Němcové na Chodsku
• Osmačtyřicátníci– rok 1848
• Lůsy– dopad roku 48 na Chodsko

 

KAREL KLOSTERMANN

– „básník Šumavy“

– Mlhy na blatech– zachycuje život na Šumavě

 

JOSEF HOLEČEK (1853-1923)

– Stážice u Vodňan, selství a vztah k půdě

– Naši– 10- ti dílná kronika, hl. hrdina- samorostlý sedlák Kojan se svéráznými názory na společnost, na jeho postavě je ukázán vývoj venkova(feudalismus→ kapitalismus)