Obraz 1. světové války ve světové a české literatuře
- 1914 – 1918 – 1. světová válka
- v 1. polovině 20. století byl velký rozvoj techniky a civilizace, r. 1914 začíná 1. světová válka (atentát na F. F. d´Este 28. 5.), Trojspolek (Německo, RU, Itálie) x Trojdohoda (Anglie, Francie a Rusko),končí r. 1918 rozpadem RU a vznikem samostatného Československa 18. října 1918, 1. prezident TGM;
Česká literatura
Obraz války
Jaromír John
prozaik, výtvarný kritik a estetik
Večery na slamníku – povídkový soubor, monology stylizované jako projevy prostých lidí zavlečených do války, autentické výpovědi a zpovědi, postavy sympatické, darebácké, stesk po domově, oslava dovednosti a umu obyčejných lidí
Moudrý Engelbert, Zbloudilý syn, Rajský ostrov, Moudrý Engelbert, Dořini milenci
Jaroslav Hašek
bohémský způsob života, odpor ke společnosti, měšťáctví, anarchista, voják rakouské armády, v ruském zajetí, vstoupil do československých legií, ro říjnové revoluci 1917 do Rudé armády
Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy – povídkové soubory napsané před válkou
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – satirický román, 4 díly, satira na rakouský militarismus, humoristický román o válce, hlavní postavou Švejk – člověk válečné doby, hájící své právo na život, na jedné straně prostomyslný dobrák, na druhé moudrý blázen; obraz surovosti a nesmyslnosti války, výsměch, protest proti válce; uvolněná nedějová forma, rozhovory a vyprávění, citace vojenských rozkazů, předpisů…, lidová čeština, vulgarismy, germanismy
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona Črty, povídky a humoresky
Legionářská literatura
Rudolf Medek
Anabáze – kronikářské líčení válečných událostí v Rusku, obraz bitvy u Tvorova, zmatek a chaost v Rusku, vyčerpávající cesty legií přes Sibiř do Vladivostoku a návrat domů
Plukovník Švec (drama), Zborov (oslavná báseň)
Josef Kopta
Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třeti rota doma – postup malé vojenské jednotky od Tvorova, přes Sibiř do Vladivostoku, z pohledu obyčejného pěšáka
Jaroslav Kratochvíl
Cesta revoluce – vzpomínky a dokumenty z legionářského odboje
Prameny – osud českého intelektuála ve válce, autor zde sympatizuje s ruskou revolucí
Expresionismus
Lev Blatný – Vítr v ohradě; Richard Werner – Lítice, Škleb; Jan Weiss – Barák smrti; Josef Váchal – Krvavý román
Světová literatura
Francie
Romain rolland
Nobelova cena za literaturu, prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik. Profesor dějin hudby na Sorbonně, autor mistrovských životopisů významných osobností. Stavěl se proti válce a fašismu, oslavoval výjimečné osobnosti, vyjádřil poselství o nutnosti znovunalezení lidské lásky, moudrosti, životní síly a smyslu pro mravní velikost a ušlechtilost. Humanistické dílo vzniklo jako reakce na morální krizi francouzské společnosti podléhající dekadentní prázdnotě a bezduchému měšťáctví. Od touhy po vytvoření jednotné evropské kultury dospěl až k utopickému socialismu.
Petr a Lucie – založena na kontrastu hrůz války a vysněného světa milenecké dvojice, shakespearovský motiv, Paříž, tragický konec milenců v kostele při bombardování (nesmyslnost války)
Henri Barbusse
Oheň – otřesný deník vojenské čety (pohled „zdola“), vlastní zážitky z fronty, netradiční román – pásmo scén, úvah, příběhů bez ústředního hrdiny
Německo
Erich Maria Remarque
Německý protiválečný spisovatel a sportovní redaktor. Narodil se v Osnabrücku, patřil ke generaci, která se v letech dospívání ocitla v zákopech první světové války (1918 byl zraněn). V roce 1931 se přestěhoval do Švýcarska, po zbavení občanství v roce 1939 emigroval do Spojených států, kde nejenže zůstal, ale v roce 1947 přijal i nové státní občanství. Od roku 1948 žil opět v Evropě, usadil se ve švýcarském Porto Ronco u Ascony. Zemřel v Locarnu.
Na západní frontě klid – 1. světová válka, mladí jdou dobrovolně na frontu, poznávají krutost války, ale i to, že mimo válku už nebudou schopni žít. Hrdina umírá v okamžiku, kdy už je dávno podepsáno příměří a jen zbloudilá kulka si nalezne svůj cíl
Cesta zpátky – osudy lidí zničeny válkou, návrat domů a konce frontových přátelství, zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
USA
Ernest Hemingway
představitel prózy tzv. „ztracené generace“ = američtí spisovatelé, kteří odešli do války jako studenti – dobrovolníci – s představou boje za svobodu a demokracii, brzy pochopili svůj omyl, vystřízlivěli, válka jako první velký zážitek je natrvalo poznamenala
Sbohem armádo – vlastní zážitky a vzpomínky z fronty, ideová dezorientace hrdinů – upínají se proto k základním hodnotám individuálního lidského života (láska, přátelství, odvaha a čest), hlavní hrdina opouští frontu a odchází do neutrálního Švýcarska