Noviny a novináři
- První česky psané periodické noviny vycházejí od roku 1719 – Pražské poštovské noviny K. F. Rosenmullera – obsahují mechanicky řazené zprávy bez titulků.
- Zakladatelem žurnalistiky v době NO je VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS, který od roku 1789 vydával týdeník Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Chtěly především čtenáře vychovávat.
- Ve 2. čtvrtině 19.stol. je české novinářství reprezentováno Pražskými novinami /redaktory J.LINDA, později F. L. ČELAKOVSKÝ / Šířily osvětu.
- V obd. NO vznikají první české časopisy. U jejich zrodu stál – JOSEF DOBROVSKÝ
- časopis Bohmische Literatur – zabývá se stavem české literatury, vědy a vzdělanosti.
- čas. Krok – JOSEF JUNGMANN – vycházel od roku 1821 /přispíval JAN EVANGELISTA PURKYNĚ/
- čas. Českého muzea – red. F. PALACKÝ, časopis Světozor – red, P. J. ŠAFAŘÍK
- ve 30. letech 19. stol. – belestrický čas. Květy – red. J. K. TYL – vychází v něm i původní česká literatura
- Novinář KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ – vydává Národní noviny, Slovan – ve svých článcích vystupuje bojovně, radikálně za národní rovnoprávnost, kritizuje ideu slovanské vzájemnosti, plané vlastenectví /např. Tylova Posledního Čecha/, pokouší se odhalovat znaky reakčních sil vlády, církve a šlechty. Soubor zásadních článků z Národních novin vyšel v souboru Duch národních novin.
- 60. léta – konec Bachova absolutismu, Říjnový diplom 1860 – znamenaly oživení politického, společenského i kulturního života v českých zemích. Mnoho významných spisovatelů pracuje v redakcích novin – např. V. HÁLEK, J. NERUDA – fejetony, J. ARBES
- Novinář JAN NERUDA – viz. sešit
- 2.pol.19.stol. – význam. polit. noviny – Národní listy – orgán mladočeské strany – řídil JULIUS GRÉGR
- beletristický časopis – Lumír, vytvořila se kolem něho literární skupina lumírovců. Řídil ho J. V. SLÁDEK.
- časopis Atheneum – vydavatelem byl T. G. MASARYK, měl důležitou úlohu ve vědeckém světe, vyznačoval se úsilím o svobodu vědeckého bádání a stal se platformou bojů za pravdu o RUKOPISECH.
- v kulturní politice se uplatňoval časopis Čas Jana Herbena, anonymně v něm publikoval své básně PETR BEZRUČ
- od 90. let vycházel orgán sociálně demokratické strany Právo lidu
- s příchodem mladé umělecké generace na přelomu století (19./20.) se zakládají – PROGRAMOVÉ ČASOPISY např. Moderní revue – čas. české dekadence / KAREL HLAVÁČEK /, Nový kult – hnutí protispolečenských buřičů / vydává S. K. NEUMANN /
- FRANTIŠEK XAVER ŠALDA – vynikající literární kritik, redikoval nebo spoluredigoval několik teoretických čas. – až do 30. let 20.stol. – např. Tvorba nebo Šaldův zápisník
- – výrazně po I. světové válce na mladé proletářské básníky působil STANISLAV KOSTKA NEUMANN
- časopisy: Červen, Kmen, Proletkult
- ve 30. let. 20.stol. vzniká řada nových novin a časopisů. Pragmaticky orientovaní novináři a spisovatelé se soustřeďovali kolem deníku Lidové noviny a týdeníku Přítomnost. Jako novinář se zde uplatnil FERDINAND PEROUTKA, a to především jako šéfredaktor Přítomnosti a politický komentátor Lidových novin. Jeho úderné, vysoce intelektuálně podložené články vyšly v řadě souborů, např. Budování státu. PEROUTKA byl za války vězněn. Po roce 1948 odešel do exilu, 10 let byl vedoucím československého oddělení Svobodné Evropy. V redakci Lidových novin působila nebo s nimi spolupracovala řada spisovatelů – K.ČAPEK, K. POLÁČEK, E. BASS., FRANT. LANGER,…
- Novinářská osobnost KARLA ČAPKA – viz. sešit
- S levicovými novinami Právo lidu, Rudé právo byla spojena publicistická činnosti levicově orientovaných spis.-novinářů – IVANA OLBRACHTA, MARIE MAJEROVÉ, JOS. FUČÍKA.
- V poválečném období měl pro zaměření a vývoj žurnalistiky, tak jako pro celou kulturu neblahý vliv únor 1948. Byly zastaveny nekomunistické literární časopisy. Noviny byly pod tiskovým dohledem KSČ.
- Za totality komunisté pod dohledem připustili existenci Socialistické strany /noviny Svobodné slovo/ a Československé strany /noviny Svobodné slovo/ a Československé strany lidové /noviny Lidová demokracie/.
- Pro svazáky byly určeny noviny Mladá fronta, pro odboráře Práce. Dominantní postavení samozřejmě zaujímalo Rudé právo. V 80. letech byl oblíbeným časopisem zvláště u mladých čtenářů Mladý svět
- /fejetony Rudolfa Křesťana/
- po temných 50.letech došlo k liberalizaci v letech 60-tých. Přispěly k ní i některé literární časopisy – např. Tvář, založený 1965 jako tribuna mladých autorů, Host do domu, ŠÉFREDAKTOR JAN SKÁCEL. Významný pro literaturu byl i dvouměsíčník Světová literatura /1956 – 1958,redaktorem byl JOS. ŠKVORECKÝ/
- Exilové časopisy. V roce 1956 začalo vycházet Svědectví / péčí PAVLA TIGRIDA, nejprve v New Yorku a od r. 1961 v Paříži/. S druhou vlnou emigrace začal JIŘÍ PELIKÁN vydávat v Římě – Listy.
- Samizdatové časopisy – např. Vokno, Revolver revue, Akord,….
- SOUČASNOST – nejčtenější noviny Dnes / Mladá fonta/, levicovější Právo /dříve Rudé právo/, Lidové noviny
- časopisy – na jedné straně vysoká úroveň např. Respekt / šéfredaktorem byl VLADIMÍR MLYNÁŘ /
- na druhou stranu i u nás bulvární tisk – např. Blesk
- televizní a rozhlasová publicistika – vyjádřit vlastní názor – nejsledovanější pořady:
- Česká televize – „21“, Na ostro, Bez imunity, …
- Nova – Sedmička, Kotel, Právě dnes, Televizní noviny, Áčko, Na vlastní oči, Občanské džudo
- Prima – Nedělní partie, Deník
Mohlo by se vám líbit...