NEJSVĚTOVĚJŠÍ Z ČESKÝCH AUTORŮ – Karel Čapek

• narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova. Oba rodiče velmi vzdělaní – otec byl venkovský lékař. Rodiče podporovali své děti – sestra Helena – hudebně nadaná,  bratr Josef – malíř.
• Odmaturoval na gymnáziu v Praze
• Jeden rok studoval FF UK, pak v Brně, v Paříži – Sorbonna, později se znovu přesunul do Prahy, kde v r. 1915 studia dokončil (doktor filosofie)
• Po studiích začal působit jako novinář – Národní listy – opustil je,nesouhlasil s politickou strukturou novin, začal psát pro Lidové noviny
• března 1922 se seznámil s TGM – dílo HOVORY S TGM
• Působil jako dramaturg Vinohradského divadla, od r. 1925 předseda Penklubu
• 1925 kandidoval za Národní stranu práce, ta ve volbách ale nezískala mandát a zanikla
• srpna 1935 se oženil s Olgou Scheinpflugovou
• navržen na Nobelovu cenu
• na jaře 1938 vydal své stanovisko k současné politické situaci, byl pronásledován
• v prosinci 1938 onemocněl a 25.prosince 1938 zemřel

Čapkův přínos:

• jeden z nejvýznamnějších a ve světě jeden z nejznámějších českých autorů
• prozaik, dramatik, novinář, překladatel
• demokrat, humanista, filosof
• jeho díla jsou žánrově rozmanitá s nějakým posláním – závažná hlavní myšlenka, která nutí čtenáře přemýšlet, vytříbený bohatý jazyk
• protifašistický, protiválečný autor, upozorňoval na sílící hrozbu fašismu – Bílá nemoc, Válka s mloky, Matka
• obavy z budoucnosti, z vynálezů, které mohou ohrozit člověka, obava ze zkázy lidské civilizace – utopické romány – Krakatit, Továrna na absolutno, Věc Makropulos
• autor sloupku (kratší text v pravém sloupci na první straně novin, na aktuální téma, vtipně zpracované, zpravidla tištěn kurzívou)
• vytvořil novotvar ROBOT – používáno i v jiných jazycích
• zastánce filosofického směru pragmatismu – Směr, který vznikl ve 2. pol. 19. století v USA, do Evropy proniká poč. 20. století, zjednodušeně – ex. pragmatismus populární (vyjadřuje zájmy konzumní společnosti) a filozofický – řeší tři problémy – pravdu, význam a poznání, pravdivé jsou ty věci, které jsou pro člověka užitečné, jsou přínosem pro jeho jednání, neexistují obecné pravdy – to, co je pro někoho užitečné, může druhému škodit

Pravda je to, co je pro mne užitečné. – pluralita pravdy

„Svět není jednotné universum, ale je multiversum – existují různá hlediska a jí si vybírám, co je pro mě užitečné.“

Dílo:

Spolu s Josefem Čapkem – Lásky hra osudná, Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny

Drobné prózy a povídky – Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

Romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky, První parta, nedokončený román Život a dílo skladatele Foltýna

Trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život

Hry – RUR (Rossum´s Universal Robots), Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka

Pro děti – Dášeňka čili Život štěněte, Devatero pohádek

Cestopisné fejetony – Italské listy, Anglické listy, Cesta na sever, Výlet do Špatněl, Obrázky z Holandska

Záliba v cestování a zahradničení, kladný vztah ke zvířatům – Měl jsem psa a kočku, Zahradníkův rok

Bílá nemoc (1937)

Hlavní hrdinové – Dr. Galén, Maršál, baron Krüg a dvorní rada Sigelius.

Dr. Galén – velký humanista, odpůrce války, odpor proti válce prosazuje někdy až fanaticky,  čestný a pravdomluvný, stojí si za svým názorem.

Příznivci války – Maršál či baron Krüg jsou zastánci války, jde jim o moc

Propukne nemoc – lék má jen Galén, lečí chudé, Maršálovi dá lék jen pod podmínkou zastavení války

• Bílá nemoc – není nemocí těla, ale mysli
• Protifašistické dílo, napsáno těsně před válkou – varování (Čapek jako jeden z mála pochopil nebezpečí fašismu)

Matka (1938)

Fiktivní rozhovor matky s tvým manželem a syny, poslední, nejmladší syn Toni – matka ho odmítá poslat do války, pak ale zlom – posílá Toniho do války

• varování, odhodlání bojovat proti násilí, nelidskosti

RUR (1920)

Hlavní postavy – Roboti Primus a Helena, Stavitel Alquist, Harry Domin, Helena Gloryová

Skupina vědců objeví recept na výrobu robotů – revoluční objev, vyrábí se stále více robotů, lidé nepracují – všechnu práci vykonávají roboti. Ovšem trest za tuto pohodlnost lidstva je jeho neplodnost. Roboti, kteří nemají city ani práva se bouří. Zahubí všechno lidstvo kromě Alquista, protože byl zničen recept na výrobu Robotů a Alquist ho má znovu najít – ale neumí to. Vypadá to, že svět je v koncích a Alquist, jako poslední člověk na Zemi, si uvědomuje zoufalost této situace a obrovskou chybu lidstva. Ale přece jen je tady poslední naděje, Alquist totiž objeví 2 roboty, Helenu a Prima kteří se stávají lidmi, milují se. Svět je zachráněn.

• obava před zneužitím vědy a techniky, před zkázou lidstva, roboti jsou symbolem nepřemýšlejících lidí, kteří jsou snadno manipulovatelní a dělají, co se jim řekne

Válka s mloky (1936)

alegorické dílo, román

Mloci představují nebezpečí fašismu a rasismu, rozšiřují se stejně jako fašismus po celé Evropě. Mloci jsou některými lidmi podporováni – stejně jako fašismus je podporován některými vyspělými státy.