Moderní básnické směry

Fráňa Šrámek (1877 – 1952) narodil se v Sobotce, začal studovat práva, ale nedokončil je, byl to prozaik, básník, dramatik. Spolupráce s anarchistickým hnutím,  2x vězněn, v 1.světové válce – na různých frontách, po válce – konec politické aktivity. Návrat do svého kraje, plně se věnoval literární činnosti. Jeho dílo je soustředěno na smyslovou a citovou stránku života.

• Života bído přec tě mám rád – básníkův vztah k životu, provokující buřičství, výsměch
• Modrý a rudý – podtitul jsou Verše o vojáčcích. Reakce na jeho vojenskou službu, odpor k válce, prostý jazyk, verš a veršovaná písňová forma
• Splav – milostná lyrika, poezie mládí a lásky. Vztah člověka k přírodě, radost ze života, oslava domova, odraz válečných hrůz. Velký vliv na tehdejší mladou generaci.
• Rány růže – verše z doby konce první republiky a okupace, vlastenectví a odpor k fašismu
• Prvních jednadvacet – próza.povídkový soubor, námět ze života buřičů, ztroskotanců, společensky deklasovaných, ale citlivých lidí
• Stříbrný vítr – próza, impresionistický román, příběh dospívajícího studenta Jana Ratkina, střetnutí s pokryteckou měšťáckou společností a morálkou – jeho vzpoura proti ní, konflikt lze překonat díky hlasu „stříbrného větru“ – symbol věčného mládí a naděje
• Tělo – próza, vitalistický román, chvála plného života, ženský protest proti válce
• Léto – drama, lyrická oslav mládí a lásky v kontrastu s měšťáckým světem, lyrická atmosféra letního večera
• Měsíc nad řekou – pocit rezignace a stesku stárnoucí generace, dějiště – malé město při sjezdu abiturientů, ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír X svět jejich synů a dcer – nadšení, okouzlení

František Gellner (1881 – 1914) se narodil v Mladé Boleslavi v rodině drobného podnikatele a obchodníka, vystudoval gymnázium, potom studoval techniku ve Vídni, nakonec lékařskou akademii v Příbrami. Bohémský způsob života. Studoval malířství  – nejprve v mnichově, potom v Paříži a v Drážďanech. Byl to kreslíř, ilustrátor, satirik, básník a prozaik. Padl v prvním roce války.

• Satanova sláva mezi námi – vliv symbolismu, dekadence, satanismu
• Jsem apoštol nového žití
• Apostrofy hrdé a vášnivé
• Sen o zástupu zoufajících – cesta do individualismu k lidské společnosti, od symbolů ke konkrétním pojmenováním, obraz velkoměsta
• Kniha mládí a vzdoru – projev anarchismu
• Kniha lesů, vod a strání – přírodní a milostná lyrika, důvěrné poznání přírody a oslava člověka
• S městem za zády – fejeton
• Nové zpěvy – oslava civilizace, techniky, moderního života
• Rudé zpěvy – proletářská poezie, agitační, revoluční, politická lyrika, náboženské symboly, ale politický obsah
• Srdce a mračna – obdiv k SSSR
• Sonáta horizontálního života – varování před fašismem
• Bezedný rok – reakce na Mnichov
• Zamořená léta – obraz války, okupace – vyšly po válce
• Zlatý oblak – oslava lásky, života ve volné přírodě

Petr Bezruč (1867 – 1958) se narodil v Opavě, studoval gymnázium v Brně, potom páva v Praze – nedokončil, pracoval pak jako poštovní úředník v Brně a v Místku

• Slezské písně – jediná jeho básnická sbírka, obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku (báseň Zem pod horami), výzva k odboji, bída havířů, beskydských horalů, útisk uhlobaronů a jejich pomahačů
  • báseň Červený květ – obraz kaktusu s jediným rudým květem – symbol vzpoury, vlastního osudu
  • báseň Maryčka Magdónova – citová účast básníka na krutém osudu
  • báseň Kantor Halfar – autor svědkem krutého osudu učitele, který vzdoroval odnárodňování
  • báseň Labutinka – intimní lyrika
  • básně Ty a já, Horník, Ostrava – výraz vzdoru, nenávisti
• Stužkonoska modrá – samostatná skladby, vzpomínky na mládí