Okupace vytvořila naprosto jinou situaci pro českou kulturu. Objevila se cenzura tisku, rozhlasu, řadu spisovatelů nacisté uvěznili nebo umučili v koncentračních táborech (K.Polášek, V.Vančura). okupantům se ovšem nepodařilo přimět české spisovatele k psaní děl  vyjadřující souhlas s „novým pořádkem v Evropě“.

A)    Poezie

V letech okupace zaujala přední místo poezie. V popředí básnických témat stojí oslava krás rodné země, velká a slavná minulost. Cenzura přiměla básníky, aby své myšlenky vyjadřovali nepřímo.

Jaroslav Seifert – vlastenectví sílící během okupace doznívá v poválečné sbírce Přilba hlíny a ve Vějíři Boženy Němcové.

Vilém Závada – Povstání z mrtvých – zachycuje válku a její vliv na psychiku člověka.

František Hrubín – Hirošima – reakce na svržení atomové bomby

Vítězslav Nezval – po válce píše tendenční básně Stalin a Zpěv míru

Vladimír Holan – Rudoarmějci – inspirován osvobozením Rudou armádou

B)    Próza

Léta nacistické okupace se stala námětem řady děl českých prozaiků. Na rozdíl od poezie reagovala próza s určitým časovým odstupem, na druhé straně čerpá z tohoto historického období do současnosti.

Julius Fučík – světovou proslulost získal texty, které vyšly pod názvem Reportáž psaná na oprátce, byly psány ve vězení a propašovány ven, o autentičnost se však množí pochybnosti.

Jan Drda – Němá barikáda – snaha zachytit časový úsek od okupace až po osvobození z pohledu různých společenských vrstev.

Marie Pujmanová – navázala na svůj román Lidé na křižovatce dalšími dvěma Hra s ohněm a Život proti smrti. V obou sleduje osudy lidí z románu Lidé na křižovatce během okupace. Nemohou však umělecky konkurovat prvnímu románu trilogie. Patrný je i vliv komunistického vidění světa.

E.Hostouský – pocházel ze židovské rodiny, což se odrazilo v jeho tvorbě. V románu Cizinec hledá byt vylíčil  život židů a emigrantů.

A.Branald – ve svých románech Severní nádraží a Lazaretní vlak čerpal z vlastních zkušeností železničáře.

J.Weil – Život s hvězdou – jeho protagonistou je bývalí bankovní úředník prožívající svou hodinu pravdy, zkoušky v atmosféře protektorátní Prahy. Rozhodujícím činem osobní vzpoury řeší tento Žid problémy pasivity a osamocenosti.

Josef Škvorecký – jeho román Zbabělci, je autobiografickým dílem o posledních dnech války. V centru vypravěčovi pozornosti jsou jeho přátelé, jejichž statečné chování je v kontrastu s jinými osobami, kteří statečné chování pouze předstírají. Povídkový soubor Sedmiramenný svícen věnuje židovské tématice.

V 60.letech se rozvíjí literatura vracející se k období okupace spíše s psychologickou tématikou.

Jan Otčenášek – o mileneckém vztahu chlapce a židovské dívky a okupace vypráví jeho novela Romeo, Julie a tma.

K.Ptáčník – jeho prvotina Ročník jedenadvacet je román z válečných let. Osu děje tvoří příběh lásky mezi Čechem Honzíkem a Němkou Kathe.

A.Lustig – jeho tvorba je poznamenána autobiografickými zážitky z 2.světové války. V románu Démanty noci popisuje psychiku lidí postavených do mezních situací koncentračního tábora. Zobrazuje okamžiky, v nichž se zdánlivě nic neděje a v nichž s přece rozhoduje o životě a smrti.

L.Fuks – Spalovač mrtvol – děj se odehrává v prostředí pražského krematoria, zaměstnance krematoria je psychopat zatížený svým povoláním, v jeho dalším románu Pan Theodor Mundstock popisuje osudy pražského Žida, který hledá možnost jak se nepodat Němcům.

L.Grosman – Obchod na korze byl oceněn Oskarem (režie J.Kadár a E.Klos). Truhláři Brtkovi nabídne Slovenský štát možnost materiálního vzestupu zabavením galanterie staré paní Lautmanové. Toto možné budoucí bohatství platí Brtko výčitkami svědomí, jejichž tíhu neunese.

Ota Pavel – v románu Smrt krásných srnců zachytil svět svého dětství idylické chvíle trávené před válkou na chalupě u převozníka Proška, židovské transporty, které mu odvezly bratry a otce i poválečné nadšení.

Bohumil Hrabal – od okupace zasadil děj novely Ostře sledované vlaky. Dílo zfilmováno J.Menzlem.

V.Körner – Zánik samoty Berholf

V.Sládková – Malý muž a velká žena, zfilmováno pod názvem Vlak dětství a naděje.