Husovi předchůdci a hledání příčin krize ve společnosti. M.J.Hus.Husitská literatura.
Dílo Petra Chelčického.

 

Reformace

• konec 14.století a přelom 15.století
• vyvrcholení moci církve, vnitřní úpadek
• sílí kritika církve a projevují se snahy o její nápravu (reformace církve)
• vznik lidových sekt, návrat k prvokřesťanským ideálům – požadavek chudoby církve – pronásledování ze strany církve – většinou pak končí na hranici jako kacíři
• snahy se však projevují i v církvi – činnost Františka z Assisi (požadavek naprosté chudoby a tělesné práce = františkánský řád), dále učená kritika církevních zlořádů v univerzitách (Paříž, Oxford), čeští studenti – šíření knih Johna Viklefa
• v Čechách vedlo bohatství církve k vyvolávání nepokojů a závisti, to vedlo k nepokojům mezi všemi vrstvami, církev nejsilnější feudální moc, nesmírné bohatství, vlastník skoro poloviny půdy.
• roste zájem o bibli (vzor pro mezilidské vztahy) à úplný překlad do češtiny
  stala se nejčtenější knihou – prostému člověku sloužila jako čítanka, husitskému vzdělanci jako zdroj náboženské i sociální argumentace

 

Husovi předchůdci

• lidový kazatelé

 

Konrád Waldhauser

• kazatel, kritika rozmařilosti církve, snaha o nápravu „shora“. Byl povolán do Prahy Karlem IV.
• kázal latinsky a německy k bohatým vrstvám městského patriciátu a univerzitním studentům

 

Jan Milíč z Kroměříže

• kazatel, především k českému publiku, značný vliv na chudinu – lidový kazatel

 

Matěj z Janova

• myslitel, univerzitní mistr, psal latinsky – neměl ohlas mezi lidmi

 

Tomáš Štítný ze Štítného

• nejvýznamnější předchůdce Husa, ovlivněn J. Milíčem a K. Waldhauserem
• zchudlý šlechtic z jižních Čech
• laik – nebyl kněz, svá díla původně psal pro rodinu a své poddané
• užíval srozumitelného jazyka, názorné a působivé výklady – dokumentoval je četnými příklady ze života, příslovími, využíval i příběhů z bajek; je to první neanonymní česky píšící autor
• zakladatel traktátu– prozaické úvahy, které se týkaly náboženství nebo filozofických problémů
• Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – první sborník traktátů, česky, poučné dílo o věcech důležitých ke křesťansky dokonalému životu, zaměření na praktické rady pro denní život křesťana
• Řeči besední – náboženské a filozofické texty, forma rozhovoru otce s dítětem
• Řeči sváteční a nedělní – výklad čtení na neděli a svátky, náhrada kázání
• Knížky o šašiech – zobrazuje rozdělení středověké společnosti na jednotlivé stavy – přirovnává je k figurkám na šachovnici a požaduje od jednotlivých stavů dodržování zákonů podobně jako pravidla hry v šachy

 

Mistr Jan Hus

• (asi 1371 – 1415), narodil se v Husinci u Prachatic
• vysvěcen na kněze, působil jako univerzitní profesor, zvolen také rektorem univerzity
• vliv na krále Václava IV., který vydal v roce 1409 Dekret Kutnohorský – omezil vliv cizinců na pražské univerzitě
• velké zásluhy o český jazyk
• od roku 1402 kázal v Betlémské kapli – neváhal kritizovat bohaté církevní hodnostáře i rozmařilost zámožného panstva; kázání strhovala lid, měšťany i nižší šlechtu – působila radikálně na jejich názory
• zesílily proti němu útoky církevní vrchnosti – odpor vysoké hierarchie budil hlavně Husův požadavek církevní chudoby a jeho obhajoba Viklefových knih (anglický profesor, který dokazoval, že se církev odchýlila od učení a praxi prvních křesťanů)
• papež uvalil na Prahu interdikt (klatba = dočasný zákaz vykonávat kat. bohoslužby (pohřby, křty) a udělovat svátosti) dokud bude Hus v Praze; Hus odjel do jižních Čech a pokračoval v kázání; císař Zikmund vyzval Husa, aby své učení ospravedlnil před církevním koncilem v Kostnici; Hus byl nařknut z kacířství, své názory neodvolal, a proto byl 6.7.1415 upálen
• Husovo dílo dalo základ husitskému hnutí
• o Husových osudech v Kostnice zanechal podrobnou latinsky psanou zprávu jeho žák a průvodce Petr z Mladoňovic ve spisku Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici, který byl záhy přeložen do češtiny

 

latinské spisy – pro učence

·         De ecclesia (O církvi)

• latinsky – hlavou církve není papež, ale Kristus, papež je člověk a tudíž je omylný
• toto dílo obsahuje kritiku nemorálnosti církevních hodnostářů včetně papeže; zdůrazňuje učení Kristovo o chudobě církve a dodržování přikázání; mezi Bohem a věřícím je přímý vztah, který nepotřebuje zprostředkovatele (papeže apod.); zdrojem všech neřestí v církvi je její bohatství, církev by se měla vrátit k prvokřesťanské chudobě; pokud se příkazy pána neshodují s učením kristovým není nutné je uposlechnout
• těmito názory se postavil proti ustáleným představám o poslušnosti člověka ve společnosti, podkladem obžaloby v Kostnici – byl za ně upálen

·         O pravopise českém (De orthographia Bohemica)

• vliv na vývoj českého pravopisu – odstranil spřežkový pravopis a nahradil ho diakritickými znaménky (nabodeníčka), odstranil archaismy a německá slova nahrazoval slovy českými, odstranil také některé minulé časy a dvojné číslo tzv. duál

 

české spisy – pro lid:

• Knížky o svatokupectví
• kritizuje prodávání propustků a církevních úřadů, kritizuje bohatství církve a nemravný život církevních představitelů; vyčítá přepychový život kněží; vybírají peníze za své služby, kostely přes dostatek peněz stejně neopravují

·         Postila

• výklad svatých čtení nedělních, výklad evangelia formou kázání nebo traktátu, určený prostým lidem prokládaný citáty a oživovaný otázkami a příslovími
• post illa verba (po oněch slovech – po slovech evangelia – kázání totiž následovalo po slovech evangelia jako jejich výklad, dokládaný z denního života)

·         Výklad Viery, Desatera a Páteře

• výklad základních modliteb (Věřím v Boha, Otčenáš) a Desatera
• úvahy o mravním životě člověka, spojené s kritikou společnosti („Hledaj pravdy, slyš pravdu, uč se pravdu, miluj pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“)
• Dcerka – spis poučující dívky a ženy o správném a mravném životě, zdůrazňuje manželskou svátost a přikázání týkající se věrnosti.
• Listy (dopisy) z Kostnice – česky i latinsky, psal je v Kostnici ve vězení; adresované jeho přátelům v Čechách, dokreslují jeho osobnost, upřímné, věří ve vítězství dobra vyzývá k lásce

 

Husitská literatura

• Husova smrt sjednotila většinu národa v odporu proti církvi a urychlila vření mezi lidem v Praze i na venkově
• nejrevolučněji si počínala městská chudina pod vedením Jana Želivského a venkovský lid strhovaný ohnivými kazateli
• významnými husitskými kazateli byli – Jakoubek ze Stříbra, Jan Želivský, Jan z Rokycan

 

Husitství:

• náboženské hnutí: utrakvisté x katolíci
• husitský program – čtyři pražské artikuly
• husité se rozdělovali na umírněné a radikály
• počátky husitských válek 1419 = 1. pražská defenestrace, od r. 1420 křížové výpravy proti husitům (Zikmund) – bitva na Vítkově 1420; Žižkova smrt 1424 – vystřídán Prokopem Velikým, 1431 bitva u Domažlic; poslední bitva u Lipan 1434 – porážka radikálních husitů českou panskou jednotou; 1436 – basilejská kompaktáta – usnesení koncilu řešící poměr katolické církve k čtyřem pražským artikulům

 

důsledky:

• zasáhlo hluboce do společenského i kulturního života
• pomáhalo češtině ve veřejném životě i v literatuře a dosáhlo toho, že čeština jako řeč veřejných listin, soudních a sněmovních jednání městských knih apod. vytlačila latinu
• negativní dopad – izolovalo na delší čas naše země od ostatní Evropy a narušilo nadějný vývoj, k němuž jsme směřovali v době Karlově

 

Znaky husitské literatury:

• vrcholí procesy počešťování literatury
• zlidovění a úzké sepětí se společenským bojem
• literatura se z demokratizovala, je nyní pro širší vrstvy
• mizí postava světce i dobrodružného rytíře (legenda, rytířský epos, drama)
• rozvíjejí se duchovní písně, satira, historický zpěv, kronika, zachycující současné události, traktát, polemika a postila
• rozvíjí se lidový zpěv – většina písní má náboženský obsah, ale pod náboženským zevnějškem se tají politický a sociální smysl
• dopisy (listy) – adresované více lidem, manifesty
• odborné traktáty, veršované traktáty – poučná kázání pro obyčejné lidi
• začátek 15.století – úplný překlad bible do češtiny – mocná ideologická zbraň lidovým vrstvám

 

·         Jistebnický kancionál

• zpěvník, jsou tam všechny písně (ty nejstarší a písně které se zpívaly v kapli Betlémské)
• Kdož sú boží bojovníci – nejen náboženská píseň, ale i píseň vojenská a bojová, která má dodat odvahu, statečnost, sjednotit k boji a povznést sebevědomí. – bojový chorál husitských vojsk
• Povstaň, povstaň veliké město pražské – píseň která vyzývá k boji proti Zikmundovi
• Roudnický kodex – různé písně

 

·         Budyšínský rukopis

• anonymní polemika, veršované satiry, hádky mezi stoupenci Husa a katolíky úkolem přesvědčit a získat kolísavé vzdělance pro husitskou věc; 3 části
• Hádání Prahy s Kutnou Horou – nejvýznamnější, obě města spodobena ženami. Praha – tábor husitů a jejich názory – představuje krásnou ženu = pokrokové husitství. Kutná Hora – tábor katolíků (vyobrazena jako žena ošklivá) = stanovisko církve a kostnického koncilu
  Žaloba koruny české a Porok (pokárání) koruny české – zaměření proti císaři Zikmundovi
• Václav, Havel a Tábor – protihusitská báseň (Václav – prokatolík, Havel – neví kam se připojit, Tábor – odpůrce katolictví)
• Žižkův vojenský řád

 

Vavřinec z Březové

• Husitská kronika – latinská kronika popisuje léta 1414 – 1422 chronologicky z pohledu umírněného pražského husity.
• Píseň o vítězství u Domažlic – latinská báseň

 

Literatura doby pohusitské

• – 60. léta 15. století má ráz přechodné doby
• zmenšená původní tvořivost, navazují se přerušené svazky s tvorbou předhusitskou
• udržují se útvary typické pro husitskou literaturu především literární polemika
• dále trvají ideové boje (kališníci versus táborité) mezi kališníky a katolíky na jedné straně proti jednotě bratrské
• prohloubený zájem o životní realitu – zesvětštění literatury – záliba v cestopisech a zábavném čtení

 

Petr Chelčický

• nejvýznamnější osobnost tohoto období, vycházel z husitství – především z díla Tomáše ze Štítného
• samouk, latinsky uměl jen povrchně, prožil husitské boje
• zásadový kritik – jeho kritický duch nepřijímal žádný názor pasivně, stýkal se s táborskými radikálními kazateli, ale dostával se s nimi do sporů (Jan Rokycana)

 

vlastní filosofie:

• kritika katolictví i husitství (boj, násilí, prosazování zbraněmi)
• byl proti násilí a válce – zlu nelze čelit zlem, se zlem bojovat jen duchovně; byl i proti obranné válce (což ale znamená trpné přijímání bezpráví)
• byl proti dělení společnosti na trojí lid – požadoval naprostou rovnost všech lidí ve společnosti
• vzdělání není důležité a spíše škodí (člověk se stává příliš racionální (rozumný) a odklání se od Boha)
• hlásal návrat k práci rukou – spravedlivou společnost tvoří jenom lidé tělesně pracující

 

• O boji duchovním – traktát, zavrhl husitské války (i spravedlivá válka). Opíral se o bibli – křesťan nesmí zabíjet. Jediný možný boj – duchovní x ďábelskému pokušení (hříchu), aktuální po porážce revolučního hnutí.
• O trojím lidu – odsuzuje rozdělení společnosti na stavy (kněžský, vojenský a robotný) lidé jsou si před tváří boží rovni.
• Postila – obsahuje psané úvahy ve formě kázání, velmi ostře napadá církev za svatokupectví.
• Sieť viery pravé – alegorické dílo, vysvětluje myšlenky z Bible – především část o rybářích, kteří nevylovili nic dokud nepřišel Kristus. Sítí se rozumí Kristovo učení, rybami křesťané, síť je však porušována velkými rybami tzn. papežem i panovníky (hlavní ničitelé pravé křesťanské víry)

 

• z jeho filozofie vycházela Jednota bratrská (vznik 1457) původně náboženská sekta
  po vynálezu knihtisku významným šiřitelem české kultury a vzdělanosti

 

Václav Šašek z Bířkova

• panoš, který v diplomatické družině cestoval po zemích západní Evropy
• díky politice Jiřího z Poděbrad se obnovily styky s ostatní Evropou – cestopisy
• Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – cestopis pouze překlad z latiny, původní dílo se nedochovalo, tento překlad se stal základem Jiráskovy knihy Z Čech až na konec světa