ETIKA (z řec. „ethos“ = mrav) je teorie morálky, věda o morálce

–          předmětem etiky jsou mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence

–          etika řeší především problém mravního dobra, hledá podstatu mravních norem a snaží se odpovědět na zákl. problémy morálky -> lit. by měla ovlivňovat člověka, morálku spol. v kladném slova smyslu

Mravnost jako celek zahrnuje:

1. a) mravní jednání, chování, zvyky jednotlivců i skupin = objektivní stránka mravních jevů (jak bych se měla chovat)
2. b) mravní vědomí, cítění a přesvědčení = subjektivní stránka mravních jevů (jak já se chovám)
3. c) mravní cíle, ideje, kodexy mravních hodnot a norem (10 božích přikázání) = teoretická stránka mravních jevů

–          morální normy = souhrn mravních zásad spol.; odrážejí se v lit. (čím je lit. starší tím se morální normy odrážejí více x čím je lit. mladší tím je lit. uvolněnější a spíše se odrážejí morální vztahy)

–          morální vztahy = jak to ve spol. funguje

Dobro a zlo je polární dvojice dvou nejvyšších a nejobecnějších kategorií etiky, nejdůležitější otázka etiky.

-> v pohádkách – naprosto jasně vymezená hranice mezi dobrem a zlem; dobro musí zvítězit nad zlem, nadpřirozené síly: a) ty, kt. stojí na straně dobra (víla, lesní skřítek), b) ty, kt. stojí na straně zla (čarodějnice, drak, čert)

>> proč to tak je? pohádky mají mýtický původ – lidé hledali řád pro orientaci ve světě, později poddaní vyjadřovali tímto způsobem svá přání

– moderní pohádky tyto principy nerespektují

antika – bohové udávali  mravní kodexy

– válka je chápána jako zlo, ale v některých obdobích jsou války oslavovány: antika (Trojská válka), hrdinské rytířské eposy, husitství, válečná sovětská lit. (2.sv. válka)

moderní lit. – rozdíl mezi dobrem a zlem není jednoznačný -> drogy a alkohol jsou chápány jako zlo, ale např. u prokletých básníků jsou oslavovány (A.Rimbaud Opilý koráb)

–          K.J.Erben Kytice – hledání morálních zásad, kdo se proti nim postaví je potrestán

–          u dvorské lyriky rytíři opěvovali vdané ženy a také to neodporovalo morálce

–          Boccaccio Dekameron – stěžejní téma je epika, která také postrádá mravnost; kritika církve

Štěstí

J.W.Goethe Faust – hledal štěstí v práci pro lid

Vina a trest

Dostojevskij Zločin a trest, antická dramata, W.Styron Sophiina volba, K.H.Mácha Máj, K.J.Erben Kytice (Záhořovo lože)